A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Španělština (español) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | |
Počet mluvčích | 570 milionů rodilých mluvčích (2. místo) |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española) |
Úřední jazyk | |
Kódy | |
ISO 639-1 | es |
ISO 639-2 | spa (B) spa (T) |
ISO 639-3 | spa |
Ethnologue | SPN |
Wikipedie | |
es.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po čínštině je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.
Vznik a vývoj jazyka
Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.
Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak katalánštinou a baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.
Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.
Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špan. vida – život, iuventus → juventud – mládí), diftongizace (terra → tierra – země) či palatalizace.
Charakteristika jazyka
Abeceda a výslovnost
Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:
A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).
Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.
Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.
Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české . Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno ). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako , Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se , jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
Písmeno | Název | Výslovnost (IPA) | Česky | Alofony |
---|---|---|---|---|
a | a | „a“ | ||
b | be, be alta, be larga, be grande, be labial | „b“, „v“ | , | |
c | ce | ; / | „k“, „s“ | |
ch | che | „č“ | ||
d | de | „d“ | ||
e | e | „e“ | ||
f | efe | „f“ | ||
g | ge | ; | „g“, „ch“ | |
h | hache | — | — | |
i | i, i latina | i | „y“, „j“ | j, ʝ |
j | jota | x | „ch“ | |
k | ka | k | „k“ | |
l | ele | l | „l“ | |
ll | elle | ʎ~ʝ | „ľ~j“ („ď“) popř.(„dž“) („ž“) („š“) | |
m | eme | m | „m“ | |
n | ene | n | „n“ | m |
ñ | eñe | ɲ | „ň“ | |
o | o | o | „o“ | ɔ |
p | pe | p | „p“ | |
qu | cu | k | „k“ | |
r | ere / erre | r, ɾ | „r“, „rr“ | |
rr | erre (errre) | r, ɾ | „rr“ , „rrr“ | |
s | ese | s | „s“ | |
t | te | t | „t“ | |
u | u | u | „u“ | w |
v | uve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental | b | „b“, „v“ | β |
w | uve doble, ve doble, doble ve, doble u | u | „u“ | |
x | equis | ekis | „ks“ | s |
y | ye, i griega | i, ʝ | „y“, „j“ („ď“) | j |
z | zeta, zeda, ceta | ɵ/s | „s“ |
Gramatikaeditovat | editovat zdroj
Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů – minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto). Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.
Členyeditovat | editovat zdroj
Člen | Určitý | Neurčitý | ||
---|---|---|---|---|
Mužský rod | ||||
Ženský rod |
Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).
Zájmenaeditovat | editovat zdroj
Osoba | singular | plural |
---|---|---|
1. osoba | yo | nosotros/nosotras |
2. osoba | tú | vosotros/vosotras |
3. osoba | él/ella/ello | ellos/ellas |
onikání | usted | ustedes |
Číslovkyeditovat | editovat zdroj
1 | un(o)/una | 11 | once | 10 | diez |
---|---|---|---|---|---|
2 | dos | 12 | doce | 20 | veinte |
3 | tres | 13 | trece | 30 | treinta |
4 | cuatro | 14 | catorce | 40 | cuarenta |
5 | cinco | 15 | quince | 50 | cincuenta |
6 | seis | 16 | dieciséis | 60 | sesenta |
7 | siete | 17 | diecisiete | 70 | setenta |
8 | ocho | 18 | dieciocho | 80 | ochenta |
9 | nueve | 19 | diecinueve | 90 | noventa |
0 | cero | 100 | cien (ciento) | 1000 | mil |
200 | doscientos | 500 | quinientos | 1 000 000 | un millón |
Slovesaeditovat | editovat zdroj
Sloveso býteditovat | editovat zdroj
Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým být:
- ser popisující trvalé vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
- estar popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě),
- hay (haber) ve významu existovat, vyskytovat se, nacházet se (na neurčitém místě).
Osoba | ser (být) | estar (být – kde) |
---|---|---|
1. os. sg. | soy | estoy |
2. os. sg. | eres | estás |
3. os. sg. | es | está |
1. os. pl. | somos | estámos |
2. os. pl. | sois | estáis |
3. os. pl. | son | están |
Časování sloves v přítomném časeeditovat | editovat zdroj
Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)
Osoba | saludar (zdravit) | comer (jíst) | vivir (žít) |
---|---|---|---|
1. os. sg. | saludo | como | vivo |
2. os. sg. | saludas | comes | vives |
3. os. sg. | saluda | come | vive |
1. os. pl. | saludamos | comemos | vivimos |
2. os. pl. | saludáis | coméis | vivís |
3. os. pl. | saludan | comen | viven |
Nářečí španělštinyeditovat | editovat zdroj
Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:
Evropaeditovat | editovat zdroj
- Nářečí andaluské (Dialecto andaluz)
- Nářečí churro (Dialecto churro)
- Španělština z Kanárských ostrovů (Español canario)
- Nářečí murcijské (Dialecto murciano)
- Nářečí extremadurské (Extremeńo)
Amerikaeditovat | editovat zdroj
- Amazonská španělština (Español amazónico)
- Andská španělština (Español andino)
- Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
- Chilská španělština (Español chileno)
- Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
- Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
- Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
- Španělština z provincie Antioquia v Kolumbii (Español antioqueño)
- Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense) Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Španělština
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Číslo
Český rozhlas Dvojka
Československo
ČT24
Řád Východního Timoru
Řecká národní knihovna
Šablona:Cite book
Španělština
Španělská občanská válka
1928
1990
2014
7. prosinec
Aškenázští Židé
A2 (časopis)
Abeceda (teória automatov)
Aktivismus
Aktivista
Alexandr Vondra
Alma mater
Anarchista
Anarchosyndikalismus
Andrej Sacharov
Angličtina
Antiamerikanismus
Antisemitismus
Archiv výtvarného umění
Argentina
Argumentum ad hominem
Aristotelés
Australská národní knihovna
Automat (teória automatov)
Autoritní kontrola
Axel Thue
Bělorusko
Barvy
Behaviorismus
Bezkontextová gramatika
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Boston
Brazílie
Britské listy
Burrhus Frederic Skinner
Central Intelligence Agency
Charta 77
Chile
Chomského hierarchia
Chomského hierarchie
Chomsky (příjmení)
CiNii
Cyril Höschl
Daniel Everett
Democracy in Europe Movement 2025
Digital Bibliography & Library Project
Digital object identifier
Disident
Diskuse:Noam Chomsky
Dyckov jazyk
Emeritní profesor
Emil Leon Post
Eskadry smrti
Establishment
Etika
Experiment
Fašismus
Falzifikovatelnost
Filadelfie
Filosof
Filosofie
Filozof
Filozofie jazyka
Filozofie mysli
Foném
Formální gramatika
Formální jazyk
Formálny jazyk
Frázová gramatika
Francouzština
Francouzská národní knihovna
Funkční generativní popis
Gemeinsame Normdatei
Generativní gramatika
Genetika
Globalizace
Google Scholar
Gottlob Frege
Gramatika
Gramatika (informatika)
Gulag
Gustáv Husák
Hana Marvanová
Harvardova univerzita
Head-driven phrase structure grammar
Hebrejština
Hyde Park Civilizace
Idiom
Industrial Workers of the World
Informatika
International Standard Book Number
International Standard Book Number
Internet Archive
Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche
Italština
Ivan Jirous
Izrael
Jan Kavan
Jan Ruml
Japonština
Jaroslav Šabata
Jerry Fodor
Jiří Müller
Jiří Pehe
Jiří Pelikán (politik)
Jidiš
Kambodža
Katalog jmen a názvů děl Katalánska
Katolík
Kognitivní věda
Koncentrační tábor
Konečný automat
Kongres Spojených států amerických
Kontextová gramatika
Kontextový jazyk
Kontroverze
Latinská Amerika
Levicový libertarianismus#Libertariánský socialismus
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Lidská práva
Lingvistika
Logika
Lotyšská národní knihovna
Lucien Tesnière
Massachusetts
Massachusettský technologický institut
Mateřský jazyk
Matematická analýza
Mathematics Genealogy Project
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Minimalistický program
MIT Press
Model propagandy
Morfém
Morfologie (lingvistika)
MusicBrainz
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Chile
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Koreje
Národní parlamentní knihovna Japonska
Němčina
Nelson Goodman
Neomarxismus
Nizozemština
Nizozemská královská knihovna
Noam Chomsky
Noam Chomsky?oldid=182444173
Normalizace
Novinky.cz
Occupy Wall Street
Odpovědnost intelektuálů
Ondřej Slačálek
Online Computer Library Center
Operace Kondor
ORCID
Pánini
Přísudek
Palestinci
Pavel Litvinov
Pensylvánie
Pensylvánská univerzita
Petr Cibulka
Ph.D.
Phrase structure grammar?oldid=995909627
Piraha
Podmět
Politická ekonomie
Politika
Polská národní knihovna
Pol Pot
Prozódie (lingvistika)
Pseudověda
Psycholog
Psychologie
Q9049
Q9049#identifiers
Q9049#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q9049#P166
Q9049#P800
Radio Vatikán
Regulárna gramatika
Rekurzívne vyčísliteľný jazyk
Rekurze
Richard Nixon
Ronald Reagan
Salvador
Salvadorská občanská válka
Scopus (databáze)
Sionismus
Složková gramatika
Slovo
Slovo (teória automatov)
SNAC
Sociální kritika
Soubor:Noam Chomsky (1977).jpg
Soubor:Noam Chomsky portrait 2017 retouched.jpg
Soubor:Noam Chomsky signature.svg
Soubor:Noam Chomsky Toronto 2011.jpg
Soubor:Order of Timor-Leste.png
Soubor:Thistreeisillustratingtherelation(PSG).png
Soubor:Wiki letter w.svg
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Zdroje knih/0375714499
Speciální:Zdroje knih/0745333877
Speciální:Zdroje knih/0887064507
Speciální:Zdroje knih/0887064507
Speciální:Zdroje knih/80-7021-781-2
Speciální:Zdroje knih/80-7254-367-9
Speciální:Zdroje knih/978-0-262-02418-1
Speciální:Zdroje knih/978-0-8264-7385-1
Speciální:Zdroje knih/978-0521297097
Speciální:Zdroje knih/978-0521297097
Speciální:Zdroje knih/978-80-246-2629-1
Speciální:Zdroje knih/978-80-246-3626-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-905309-3-5
Speciální:Zdroje knih/978-80-905309-5-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-905309-9-7
Spisovatel
Spojené státy americké
Sto nejvlivnějších intelektuálů světa
Syntaktická analýza
Syntaktické struktury
Syntax
Týden (časopis)
Teória formálnych jazykov
Teorie řízenosti a vázání
Teorie grafů
Teorie komunikace
Terorismus
Theodore Kaczynski
The Guardian
The Independent
Tovaryšstvo Ježíšovo
Trove
Turingov stroj
Ukrajina
Union List of Artist Names
Univerzální gramatika
Univerzitní systém dokumentace
Václav Havel
Václav Tomek
Válka ve Vietnamu
Východní blok
Východní Timor
Věta (lingvistika)
Vatikánská apoštolská knihovna
Virtual International Authority File
Vysokoškolský učitel
Wikicitáty
Wikimedia Commons
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Rozdělování článků
Wikipedie:Slučování a přesun stránek#Přejmenování (přesun)
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
WorldCat
Západní svět
Zásobníkový automat
Závislostní syntax
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk