Šumperák je označení pro typ rodinného domu, jehož projekt vznikl na konci šedesátých let 20. století. První dům, odkazující na bruselský styl československé expozice Expo 58, postavil projektant Josef Vaněk (1932–1999),^[1] pro tehdejšího ředitele nemocnice v Šumperku.^[2] Podle něj se pak ujalo lidové označení šumperák. Oficiální název zněl „rodinný dům typu V“.^[3][4] Druhý dům tohoto typu byl postaven v centru Šumperka (Terezínská ulice 3), kde stojí dodnes.^[5] Postupně bylo těchto domů po celé zemi postaveno asi 20 tisíc (prodalo se 5 tisíc plánů, které se však množily).^[6] Na počátku 70. let byla hodnota stavby 120 000 Kčs.^[7] Šumperáky se zabývá fotograf a historik umění Tomáš Pospěch.^[4][8]

Historie vzniku šumperáku

Úplně první typ tohoto domu pochází z roku 1959 od architekta Vladimíra Kalivody, který vypracoval návrh rodinného domu pro ředitele strojíren Zdeňka Dobeše, který se postavil v Litovli. Sousedovi Zdeňka Dobeše se návrh domu líbil natolik, že si postavil stejný dům vedle. Dalších šest domů bylo postaveno v Mladějově, přes nevůli původního architekta. Když se na základě těchto domů stavěl další dům v Topolanech, tak zde Josef Vaněk oslovil stavebníka a ofotil si jeho stavební plány. Na základě úpravy těchto plánů potom Vaněk vytvořil slavný šumperák.^[9]

Pro první realizaci upravených plánů si Vaněk u stavebního úřadu vyhlídl manžele Kocúrkovy, které přemluvil, že jejich projekt je špatný a nabídl jim svůj jako lepší. Se stavbou potom sám pomáhal a díky získaným zkušenostem svůj plán upravoval. Další pak vznikl v také v Rapotíně, jako první dům tohoto typu. Třetí si postavil lékař v Šumperku, kdy si ho všimla širší veřejnost.^[9]

Vaněk prodával plány lidem za 842 korun s tím, že je stavba natolik snadná, že ji postaví jeden zedník a dva pomocní dělníci za dva měsíce. Zájemců bylo tolik, že mu s množením pomáhali členové rodiny. Vydal i třicetistránkovou propagační brožuru s adresou a telefonním číslem.^[10] Po získání popularity šumperáku se dokonce původní architekt chtěl s Vaňkem soudit, ale nakonec od toho upustil.^[9]

V sedmdesátých letech ho nadřízení z okresního stavebního podniku zažalovali za nedovolené podnikání, přestože se v této době vyskytl dům na pohlednicích a plakátech jako příklad socialistického pokroku. Vaněk se nakonec nechal zaměstnat v družstvu Kovostav, kde mohl plány dál legálně šířit, a vyvázl tak bez trestu.^[10]

Popis

Šumperák je jednopatrový rodinný dům s pultovou střechou, kde obytné místnosti jsou situovány v prvním patře, přízemí je využíváno pro zázemí domu a nachází se zde také garáž. Čelní strana opticky vystupujícího prvního patra je prosklená a s průběžným úzkým, spíše okrasným balkónem. Balkón je po obou stranách ukončen typickými šikminami, často s kruhovými průzory nebo prolisy.^[2] Šikmý motiv se objevuje obvykle také v prosklení garážových vrat, která jsou umístěna na čelní straně vlevo, vpravo se nachází hlavní vchod.

Odkazy

Reference

Literatura

• POSPĚCH, Tomáš; MERTOVÁ-HORÁČKOVÁ, Martina. „Šumperák“. 1. vyd. Praha: PositiF, 2015. 352 s. ISBN 978-80-87407-13-4. 
• POSPĚCH, Tomáš; MERTOVÁ-HORÁČKOVÁ, Martina. Šumperák – ztráta plánu (Plans Went Astray). 1. vyd. Praha: PositiF, 2019. 272 s. ISBN 978-80-87407-22-6. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šumperák na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo šumperák ve Wikislovníku
• Karolína Vitvarová-Vránková, Martina Mertová: Moderní, hezké, šumperské!, Respekt, 22. 9. 2007
• Tomáš Holý: Není to jen bydlení pro komunisty, říká fotograf mapující šumperáky , Lidovky, 1. 8. 2016
• Domeček jako televizor. Z projektu zedníka Vaňka se stal legendární „šumperák“, Český rozhlas - Radiožurnál, 8. února 2017
• Magdalena Čechlovská, Fotograf zachytil 600 domů šumperáků. Staly se disciplínou pro lidovou tvořivost, ukazuje výstava, ihned.cz, 7. března 2017

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.