Šungit (rusky шунгит) je neporézní polyminerální uhlíková hornina obsahující fullereny. Stáří šungitu je kolem 2 miliard let. Jedná se o negrafitizovaný, téměř čistý nekrystalický uhlík vzniklý pravděpodobně z mikroskopických řas. Na pohled se šungit jeví jako neprůsvitný černý kámen s více či méně výrazným kovovým leskem. Název šungit je odvozen od místa prvního naleziště, jímž byla vesnice Šuňga na břehu Oněžského jezera v Karélii.

Naleziště a charakteristika

Rozloha karelského naleziště v severozápadním Rusku je asi 9000 km². Předpokládaná zásoba je přibližně 25 miliard tun. Později byla nalezena další ložiska ve Východokazašské oblasti,^[1] menší ložiska se nacházejí v Rakousku, Indii a Kongu a USA (Michigan).^[2]

Využití

Od 18. století byl šungit využíván jako základ pro černé barvy, později byly kamenné bloky využity při výstavbě několika ruských katedrál. Pokusy o využití šungitu jako paliva na konci 19. století byly neúspěšné. Od 70. let 20. století se datuje využívání šungitu jako izolačního materiálu s nízkou specifickou hmotností.^[3] Další využití zahrnuje výrobu feroslitin a jako adsorbentu při čištění vod v provozech zpracovávajících ropu.^[3] V roce 1992 byly v šungitu z oblasti Karélie nalezeny fullereny, perspektivní materiály v oblasti supravodivosti.^[4]

V oblasti Karélie se nacházely dnes již neexistující šungitové lázně, založené v 18. století ruským carem Petrem Velikým, kde se léčily hlavně děti.^[zdroj? Od 20. století je šungit využíván i v Česku – v lidovém léčitelství a alternativní medicíně.^[5][6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šungit na Wikimedia Commons
• Shungite na sciteclibrary.ru