A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000. Jedná se o desáté a zároveň poslední století druhého tisíciletí. Tzv. krátké 20. století je vymezeno roky 1914 a 1991.
První polovina dvacátého století byla ovlivněna především dvěma světovými válkami. Obrovská zkáza a vyčerpání, jež oba celosvětové konflikty přinesly, přispěly ke konci politické a ekonomické dominance Evropy.[1] Druhá polovina století byla charakteristická soupeřením dvou nových světových mocností Spojených států amerických a Sovětského svazu o světovou hegemonii v tzv. studené válce.[2]
Toto století bylo charakteristické nevídaným technologickým a vědeckým pokrokem, avšak došlo v něm i k dosud nejkrvavějším válkám a k hrůzám masového vyvražďování.[3] Ve druhé polovině století se svět poprvé octl před reálnou hrozbou jaderné války, která by pravděpodobně zlikvidovala život na celé planetě. Ve 20. století byl zaznamenán obrovský nárůst světové populace[p. 1] a přes postupující proces globalizace[5] došlo k prohloubení sociálních rozdílů mezi světovým obyvatelstvem.
Vymezení
Dvacáté století, běžně ohraničené 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000, bývá některými historiky vymezováno i s pomocí významných dějinných událostí.[6] Za milník stojící na počátku tohoto věku považuje většina historiků první světovou válku.[7][8] Tato prekatastrofa totiž Evropu a také zbytek světa, poznamenala do té doby nebývalým způsobem.[9] Za čtyři roky války padlo v bojích nejméně 10 miliónů mužů, obrovské oblasti byly zdevastovány a hospodářská produkce se v mnoha regionech zcela zhroutila.[10] První světová válka zcela vyčerpala Ruské impérium, které se vzápětí ponořilo do stejně krvavé občanské války. Jako vítězové z ní vyšli bolševici, kteří přetvořili Rusko na SSSR. Za letopočty stojící na počátku 20. století tak bývají kladeny například roky 1914 (vypuknutí Velké války), 1917 (začátek revoluce v Rusku či vstup USA do války), 1918 (uzavření příměří) či 1919 (Versailleská smlouva).[11]
Za konec tohoto století pak mnozí historici považují přelom 80. a 90. let, kdy kvůli ekonomickému, vojenskému a diplomatickému tlaku Západu došlo k rozpadu Východního bloku a k rozdrolení Sovětského svazu. Období ohraničené první světovou válkou a pádem Sovětského svazu bývá v kontrastu s dlouhým devatenáctým stoletím označováno jako krátké dvacáté století, charakteristické střetem západu s komunismem.[12][13][14] Označení krátké dvacáté století, jež jako první použil maďarský historik Iván Tibor Berend, definoval a mezi odbornou veřejností spolu s pojmem dlouhé devatenácté století prosadil britský marxistický historik Eric Hobsbawm.[15]
Shrnutí
Politické dějiny
Na přelomu 19. a 20. století se evropské mocnosti rozdělily do dvou znepřátelených bloků vzájemně soupeřících o hegemonii.[p. 2] Do otevřeného konfliktu, který byl později znám jako první světová válka, se v letech 1914 až 1918 postupně zapojila většina států z celého světa. Hlavním bojištěm zůstala Evropa, kde ničivá válka předznamenala rozpad tradičních monarchií, carského Ruska, Německého císařství, Rakouska-Uherska a Osmanské říše. Odhaduje se, že ve Velké válce zemřelo přes 10 miliónů vojáků.[17] V Rusku, kde světový konflikt přešel v občanskou válku, se moci chopili bolševici, kteří v roce 1922 přeměnili zemi v Sovětský svaz. K tradičním světovým mocnostem Spojenému království a Francii, jež převzaly kolonie poraženého Německa, přibyly po první válce rychle sílící Spojené státy americké, jejichž ekonomika se již v této době stala zdaleka nejsilnější.[18]
Díky iniciativě amerického prezidenta Woodrowa Wilsona byla v roce 1919 založena Společnost národů, jež si kladla za cíl udržení světového míru.[19] V poražených a válkou vyčerpaných státech, nebo v zemích, jež neuspokojily výsledky Pařížské mírové konference, se však v poválečných letech i s přispěním hospodářské krize třicátých let ustanovily autoritářské režimy. Svými ambicemi a snahou o revizi Versailleského systému v Evropě vyčnívaly především nacistické Německo Adolfa Hitlera, fašistická Itálie Benita Mussoliniho či komunistický Sovětský svaz Josifa Vissarionoviče Stalina. Silný militarismus vedl k agresivní zahraniční politice i Japonské císařství.[20] Společnost národů, jejímiž členy se nestaly Spojené státy, nebyla schopna tlaku těchto států účinně vzdorovat.
Pacifistická politika appeasementu, kterou pro silný odpor k obnovení globálního konfliktu zastávali představitelé Spojeného království a Francie, nezabránila vypuknutí druhé světové války. Třetí říše, ke které se kromě Hitlerových satelitů připojily i Itálie a Japonsko, však byla přes počáteční úspěchy poražena širokou koalicí, v jejímž čele stály Spojené státy americké, Spojené království a Sovětský svaz. V této doposud nejstrašnější válce bylo v letech 1939 až 1945 v boji, v zázemí či systematickým vyvražďováním usmrceno přibližně 50 miliónů lidí.[21] Z války vyšly dvě nové světové mocnosti–Spojené státy a Sovětský svaz tzv. supervelmoci.[22][23]
Po porážce společného nepřítele se však vztahy mezi západem a východem začaly velice rychle ochlazovat.[24] Přestože byla v roce 1945 založena Organizace spojených národů, Železná opona mezi oběma vojenskými bloky rozdělila Evropu. Obě supervelmoci soupeřící v tzv. studené válce založily své vojenské aliance (NATO a Varšavskou smlouvu), rozdělily si sféry svého vlivu, vedly závody ve zbrojení a konfrontovaly své síly v zástupných válkách.[25]
Válkou vyčerpané západoevropské státy nastoupily počátkem 50. let cestu integrace. Dalším charakteristickým procesem, nastartovaným skončením druhé světové války, byla rychlá dekolonizace zemí v Africe a Asii. Staré koloniální mocnosti Británie a Francie oslabené válkou již nebyly schopné dostát svým závazkům a od 40. do počátku 70. let tak získalo samostatnost na sedm desítek afrických a asijských států. Britská Indie získala samostatnost v roce 1947. O dva roky později, po vítězství v občanské válce, vyhlásil vůdce čínských komunistů Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku. Mnoho nových afrických států se vyznačovalo značnou nestabilitou a soupeření Západu s Východem v mnoha z nich přispělo k rozpoutání krvavých občanských válek.[26] Země třetího světa, jež nevstoupily ani do jednoho ze soupeřících světových bloků vytvořily v roce 1961 Hnutí nezúčastněných zemí. Jedním z problematických míst poválečné světové politiky se stal Izraelsko-palestinský konflikt, který eskaloval ve válkách Izraele a jeho arabských sousedů.
Hrozba vypuknutí jaderné války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v průběhu druhé poloviny 20. století několikrát nebezpečným způsobem zesílila. V letech 1948 až 1949 za sovětské blokády západního Berlína, za Korejské války mezi roky 1950 a 1953, za Suezské krize v roce 1956, za druhé berlínské krize v letech 1958 až 1961 či při Karibské krizi v roce 1962.[27] Tvrdou porážku přineslo Spojeným státům jejich zapojení se do války ve Vietnamu.[28] Pro Sovětský svaz byla analogií k americké porážce ve Vietnamu jejich vojenská intervence v Afghánistánu. Tato válka v kombinaci se závody ve zbrojení předznamenala hospodářský krach Sovětského svazu.[29]
V 80. letech, kdy USA vystupňovaly svůj diplomatický, vojenský a ekonomický tlak proti Sovětům, se generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov rozhodl pro zavedení reforem.[30] Perestrojka a glasnosť, které demokratizovaly sovětskou společnost, však na konci roku 1991 vedly k rozpadu Sovětského svazu.[31] Po rozpadu SSSR rozšířilo NATO svůj vliv mezi bývalými členy Varšavské smlouvy ve střední a východní Evropě. Zbytek 90. let bývá považován za období dominance Spojených států amerických ve světové politice.[32]
Hospodářské dějiny
Již první desetiletí 20. století se neslo ve znamení vzrůstajících nákladů na zbrojení. První světová válka pak způsobila totální mobilizaci lidských i materiálních zdrojů všech zapojených států, jejichž domácí hospodářství se postupně přeorientovala na válečnou ekonomiku.[33] Hospodářskými vítězi Velké války byly Spojené státy americké, jejichž konfliktem nezasažená ekonomika profitovala z válečných zakázek. Nenasytná evropská poptávka podpořila ekonomický rozvoj i v koloniích a zemích Latinské Ameriky.[34]
Hospodářské vyčerpání Ruska vedlo k pádu carského režimu, občanské válce a v konečné důsledku i k ustanovení Sovětského svazu. Bolševici po uchopení moci zestátnili průmysl, provedli pozemkovou reformu, zakázali soukromý obchod, zavedli všeobecnou pracovní povinnost a centralizovali řízení hospodářské výroby. Důsledkem byl katastrofální propad zemědělské produkce, což donutilo vedení strany upustit od tzv. válečného komunismu a v roce 1921 zčásti obnovit tržní hospodářství (Novaja ekonomičeskaja politika–NEP). Tento kompromis v roce 1928 opustil Leninův nástupce Stalin, který podporoval centralizaci izolovaného sovětského hospodářství, militarizaci a kolektivizaci zemědělství. Stalinova politika nastartovala v Sovětském svazu ohromný rozvoj těžkého průmyslu, avšak vyvolala odpor venkova, kde na mnoha místech vypukl hladomor.[35]
Ekonomiky evropských států, jejichž hospodářství byla válkou nejsilněji zasažena, se v mnoha případech zotavovaly velmi pomalu. V Německu, které muselo splácet vysoké válečné reparace, vypukla nekontrolovatelná hyperinflace. Ta postihla i Maďarsko, Rakousko nebo Polsko.[36] K přerušení pozvolného hospodářského vzestupu a stabilizace světové ekonomiky došlo v říjnu 1929, krachem na newyorské burze.[37]
V důsledku krachu zasáhla počátkem třicátých let většinu světa – s výjimkou izolovaného SSSR – Velká hospodářská krize. V jejím důsledku došlo k obrovskému nárůstu nezaměstnanosti a kolapsu světového obchodu. Americké hospodářství se z krize vzpamatovalo i díky reformám prezidenta Franklina D. Roosevelta známým jako New Deal. Evropské ekonomiky vybředly z deprese s pomocí státních zakázek a zvyšujících se investic na zbrojení.[38] Druhou světovou válku vyhráli Spojenci i díky obrovské převaze v materiálních a lidských zdrojích. V totální válce byly zpustošeny obrovské oblasti Evropy, severní Afriky a Asie. Válka opět posílila ekonomiku Spojených států amerických,[39] které se spolu se Sovětským svazem staly světovou supervelmocí.
Po válce pomohly americké investice obnovit Japonsko a západoevropské státy (Německý hospodářský zázrak).[40] Východní blok však kvůli odmítavému postoji Sovětského svazu Marshallův plán nepřijal a jako alternativa byla založena Rada vzájemné hospodářské pomoci. Přesto zažívala celosvětová ekonomika od 50. do 70. let období nebývalého růstu a pro období do roku 1973 hovoří někteří autoři o tzv. zlatém věku.[41] Socialistický tábor rozšířila v roce 1949 Čínská lidová republika, jejíž vůdce Mao Ce-tung se na přelomu 50. a 60. let pokusil modernizovat čínské hospodářství za tzv. Velkého skoku.[42]
V roce 1973 Ropný šok vyvolaný státy OPEC prudce zvýšil ceny světové ropy.[43] Západ se propadl do hluboké recese, ekonomické problémy se nevyhnuly ani východnímu bloku a většina zemí třetího světa se velkým způsobem zadlužila.[44] Sovětský svaz hospodářské vypětí, násobené závody ve zbrojení s USA, nezvládl a přes Gorbačovovy reformy se na počátku 90. let rozpadl.[45]
V závěru 20. století nadále dominovaly světové ekonomice Spojené státy americké. Oživení hospodářství zažila integrující se západní Evropa, kde výrazně posílilo sjednocené Německo.[46] Po obrozeném Japonsku zažily hospodářský boom i státy jihovýchodní Asie známé jako Asijští tygři.[p. 3] Ekonomický růst zažívala před koncem tisíciletí také Indie, komunistická Čína, která přistoupila k ekonomickým reformám, a nakonec i stabilizované Rusko. Na vývozu ropy bohatly arabské země Středního východu. Ekonomické problémy zasáhly na konci 90. let Latinskou Ameriku, avšak nejzaostalejším světovým regionem zůstala na konci 20. století většina afrických států.[48]
Kulturní dějiny
Významné události
1901 až 1910
- 1. ledna 1901 byl vyhlášen Australský svaz.
- 22. ledna 1901 zemřela britská královna Viktorie.
- 31. května 1902 skončily Búrské války.
- 1903 došlo k osamostatnění Panamy a Spojené státy americké získaly na 100 let Panamský průplav.
- 8. února 1904 napadlo Japonské císařství ruskou pevnost Port Arthur, načež začala rusko-japonská válka, která trvala do 5. září 1905.
- 1904 byla zprovozněna Transsibiřská magistrála spojující Moskvu s Vladivostokem.
- 1905–1907 proběhla Ruskem série nepokojů, jež vedly cara Mikuláše II. k ustanovení státní dumy.
- 1907 založil lord Robert Baden-Powell první skautský oddíl.
- 30. června 1908 došlo k explozi Tunguského meteoritu.
- 25. července 1909 uskutečnil Louis Blériot první let přes kanál La Manche v letadle těžším než vzduch.
1911 až 1920
- 24. července 1911 objevil americký archeolog Hiram Bingham ruiny inckého města Machu Picchu.
- 14. prosince 1911 dosáhl norský polárník Roald Amundsen jako první člověk jižního pólu.
- 1. ledna 1912 byla vyhlášena Čínská republika a poslední čínský císař Pchu I. byl 12. února téhož roku sesazen.
- 15. dubna 1912 došlo k potopení zaoceánského parníku Titanic.
- 28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Jeho smrt se stala záminkou k vypuknutí první světové války.
- 15. června 1914 byl založen spolek Junák - český skaut.
- 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, čímž začala první světová válka.
- 1915 formuloval fyzik Albert Einstein Obecnou teorii relativity.
- 21. listopadu 1916 zemřel nejdéle vládnoucí rakouský císař František Josef I.
- 7. listopadu 1917 vypukla v Rusku Říjnová revoluce.
- 28. října 1918 vzniklo Československo.
- 11. listopadu 1918 bylo mezi státy Dohody a Německem uzavřeno příměří, které ukončilo první světovou válku.
- 11. listopadu došlo k obnovení polské samostatnosti, načež se ustanovila Druhá Polská republika.
- 14. listopadu 1918 byl Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním československým prezidentem.
- 1919–1921 proběhla polsko-sovětská válka.
- 1920 získaly ženy volební právo v USA.
- 1920 se do Československa vrátily poslední oddíly legií z Ruska.
- 1920 byla založena Společnost národů.
- 16. ledna 1920 začala v USA prohibice. Ve dvacátých letech se pak v Chicagu dostal k moci mafiánský boss Al Capone.
- 24. února 1920 byla v Mnichově založena Národně socialistická německá dělnická strana.
1921 až 1930
- 1921 se Adolf Hitler stal prvním předsedou NSDAP.
- 27. října–29. října 1922 proběhl tzv. Pochod na Řím, během něhož se moci v Itálii chopil italský fašista Benito Mussolini a jeho strana.
- 4. listopadu 1922 objevil britský archeolog Howard Carter Tutanchamonovu hrobku.
- 18. května 1923 bylo v Československu zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání.
- 8.–9. listopadu 1923 se NSDAP v čele s Hitlerem v Mnichově neúspěšně pokusila o puč.
- 1925 byla zformulována teorie kvantové mechaniky.
- 20.–21. května 1927 uskutečnil americký letec Charles Lindbergh první sólový přelet Atlantského oceánu.
- 25. května 1928 ztroskotala vzducholoď Italia.
- 24. října 1929 došlo ke krachu na newyorské burze, jež předznamenal Velkou hospodářskou krizi. Tento den bývá označován jako Černý čtvrtek, anglicky Black Thursday.
1931 až 1940
- 30. ledna 1933 byl Adolf Hitler jmenován německým kancléřem.
- 27. února 1933 došlo k požáru Říšského sněmu v Berlíně.
- 29.–30. června 1934 byli v Německu Hitlerovým režimem během tzv. Noci dlouhých nožů odstraněni nepohodlní velitelé SA.
- 18. prosince 1935 byl novým československým prezidentem zvolen Edvard Beneš.
- 3. října 1935 napadla Mussoliniho Itálie Habeš, což odstartovalo druhou italsko-etiopskou válku.
- 1935–1938 proběhly v Sovětském svazu v rámci Stalinovy Velké čistky tzv. Moskevské procesy, během nichž bylo popraveno množství Stalinových rivalů z komunistické strany.
- 7. března 1936 obsadily německé jednotky demilitarizované pásmo v Porýní.
- 17. července 1936 – 1. dubna 1939 proběhla občanská válka ve Španělsku.
- 6. května 1937 shořela během přistávání v New Jersey vzducholoď Hindenburg.
- 14. září 1937 zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
- 7. července 1937 začala druhá čínsko-japonská válka.
- 13. prosince 1937 dobyla Japonská císařská armáda hlavní město Čínské republiky, Nanking. Následovalo přibližně sedm týdnů drancování známé jako Nankingský masakr, během něhož japonští vojáci usmrtili na 300 000 čínských civilistů.
- 12. března 1938 bylo Rakousko připojeno k Třetí říši.
- 30. září 1938 byla zástupci Německa, Itálie, Spojeného království a Francie podepsána Mnichovská dohoda, která nařizovala Československu postoupit své pohraničí, Sudety, Třetí říši.
- 9.–10. listopadu 1938 proběhla Křišťálová noc.
- 14. března 1939 došlo k vyhlášení Slovenského státu.
- 16. března 1939 byl Hitlerovým výnosem vytvořen Protektorát Čechy a Morava.
- 23. srpna 1939 byl podepsán pakt o neútočení mezi SSSR a Německem.
- 1. září 1939 vpadla německá armáda do Polska. Začala druhá světová válka.
- 10. června 1940 vstoupila do války na straně Osy Itálie.
- 14. června 1940 obsadilo Německo Paříž, načež 22. června kapitulovala Francie.
- 10. června – 31. října 1940 proběhla letecká bitva o Británii.
1941 až 1950
- 22. června 1941 byla zahájena Operace Barbarossa, během níž nacistické Německo napadlo Sovětský svaz.
- 8. září 1941–27. ledna 1944 proběhlo obléhání Leningradu.
- 6. prosince 1941 zahájila sovětská vojska protiútok, který znamenal porážku Němců v bitvě o Moskvu.
- 7. prosince 1941 napadlo Japonsko tichomořskou flotilu Spojených států v Pearl Harbor.
- 20. ledna 1942 bylo nacistickými špičkami na konferenci ve Wannsee rozhodnuto o tzv. konečném řešení židovské otázky.
- 27. května 1942 byl proveden atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
- 3.–7. června 1942 proběhla bitva u Midway. Vítězství USA znamenalo obrat ve válce v Tichomoří.
- 31. ledna 1943 kapituloval německý polní maršál Friedrich Paulus u Stalingradu. Porážka Němců v této bitvě znamenala obrat v bojích na východní frontě.
- 19. dubna–16. května 1943 došlo k povstání ve varšavském ghettu.
- 5. července – 23. srpna 1943 zvítězila sovětská vojska v bitvě v Kurském oblouku, která představuje největší tankovou bitvu všech dob.
- 9. července 1943 začala spojenecká invaze na Sicílii.
- 28. listopadu – 1. prosince 1943 proběhla Teheránská konference.
- 6. červen 1944 byla zahájena spojenecká invaze v Normandii.
- 16. dubna 1945 začala bitva o Berlín.
- 30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler sebevraždu.
- 8. května 1945 kapitulovala německá vojska. Druhá světová válka v Evropě skončila.
- 26. června 1945 vznikla Organizace spojených národů.
- 6. srpna 1945 svrhli Američané atomovou bombu na japonské město Hirošima. Výbuch usmrtil přes 100 000 lidí.
- 8. srpna 1945 vyhlásil SSSR válku Japonsku.
- 9. srpna 1945 byla svržena druhá atomová bomba na město Nagasaki. Bylo zabito 40 000 lidí.
- 2. září 1945 kapitulovalo Japonsko. Druhá světová válka skončila.
- 18. října 1945 zahájil svou činnost mezinárodní vojenský tribunál, který v norimberském procesu soudil hlavní představitele nacistického Německa.
- 19. června 1946 byl československým prezidentem znovu zvolen Edvard Beneš.
- 12. března 1947 byla vyhlášena Trumanova doktrína.
- 29. listopadu 1947 přijala OSN návrh na rozdělení Palestiny.
- 17.–25. února 1948 proběhl v Československu komunistický převrat.
- 14. května 1948 vyhlásil nezávislost židovský stát Izrael, načež vypukla první arabsko-izraelská válka.
- 23. května 1949 vznikla spojením tří západních německých okupačních zón Spolková republika Německo.
- 7. října 1949 byla vyhlášena v sovětské okupační zóně Německá demokratická republika.
- 1. října 1949 byla vyhlášena Čínská lidová republika v čele s Mao Ce-tungem. Čankajškovi nacionalisté prchli na ostrov Tchaj-wan.
- 21. října 1949 vpadla čínská vojska do Tibetu.
- 25. června 1950 zaútočila severokorejská vojska na Jižní Koreu, čímž začala Korejská válka.
- 27. června 1950 byla v Československu popravena doktorka Milada Horáková.
1951 až 1960
- 1. listopadu 1952 provedly USA úspěšný test s vodíkovou bombou.
- 5. března 1953 zemřel sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin.
- 14. března 1953 zemřel československý prezident Klement Gottwald.
- 29. května 1953 vystoupili novozélandský horolezec Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay na vrchol nejvyšší hory planety, Mount Everest.
- 1. června 1953 proběhla v Československu měnová reforma.
- 27. července 1953 bylo uzavřeno příměří mezi Severní a Jižní Koreou, čímž skončila korejská válka.
- 14. května 1955 vznikla Varšavská smlouva.
- 26. července 1956 znárodnil egyptský prezident Gamál Násir Suezský průplav, což vedlo k vypuknutí Suezské krize.
- 23. října–10. listopadu 1956 proběhlo neúspěšné Maďarské povstání.
- 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz Sputnik 1, první umělou družici Země.
- 1. ledna 1958 vstoupily v platnost Římské smlouvy, na jejichž základě bylo založeno Evropské hospodářské společenství, předchůdce Evropské unie.
1961 až 1970
- 12. dubna 1961 odstartoval sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, který se stal prvním člověkem ve vesmíru.
- 13. srpna 1961 byla zahájena stavba Berlínské zdi.
- 30. října 1961 odpálil SSSR nejsilnější termonukleární bombu v historii nazvanou Car-bomba.
- 14. října 1962 objevilo americké špionážní letadlo U2 na Kubě sovětské rakety, čímž vypukla Karibská krize.
- 22. listopadu 1963 byl americký prezident John Fitzgerald Kennedy zavražděn atentátníkem.
- 2. srpna 1964 proběhl v Tonkinském zálivu incident mezi US Navy a armádou Severního Vietnamu. Spojené státy se následně plně zapojily do války ve Vietnamu.
- 5.–10. června 1967 proběhla šestidenní válka.
- 21. srpna 1968 podnikla vojska Varšavské smlouvy invazi do Československa s cílem zastavit zdejší reformní proces známý jako pražské jaro.
- 4. dubna 1968 byl v Memphisu zastřelen kazatel Martin Luther King, vůdce hnutí za občanská práva.
- 1966–1969 proběhla v Číně Maova Kulturní revoluce.
- 2. března – 11. září 1969 proběhlo několik pohraničních konfliktů mezi Čínou a SSSR.
- 19. ledna 1969 zemřel Jan Palach
- 20. července 1969 přistál na Měsíci přistávací modul Apolla 11. Prvním člověkem na Měsíci se stal Američan Neil Armstrong.
1971 až 1980
- 1971 se Čínská lidová republika stala členem OSN.
- 5. září 1972 unesli a následně zavraždili palestinští teroristé 11 izraelských sportovců. Událost, jež se odehrála na olympijských hrách v Mnichově, bývá označována jako Mnichovský masakr.
- 11. září 1973 provedl chilský pravicový vůdce Augusto Pinochet úspěšný převrat.
- 6.–26. října 1973 proběhla Jomkipurská válka mezi Izraelem a jeho sousedy.
- 30. dubna 1975 dobyla severovietnamská armáda Saigon. Pádem Saigonu a stažením poslední amerických vojenských jednotek skončila válka ve Vietnamu.
- 1975–1979 ovládali Kambodžu Rudí Khmerové. Brutální teror si v zemi vyžádal nejméně 1,7 miliónu obětí.
- 6.–7. ledna 1977 byl publikován text Charty 77.
- 16. října 1978 byl novým papežem zvolen Polák Karol Wojtyla. Jako Jan Pavel II. se stal prvním neitalským papežem od roku 1522.
- 24. prosince 1979 – 15. února 1989 proběhla sovětská invaze do Afghánistánu.
- 22. září 1980–20. srpna 1988 proběhla Irácko-íránská válka.
- 1980 bylo v Polsku vytvořeno nezávislé odborové hnutí Solidarita.
- 8. května 1980 označila Světová zdravotnická organizace pravé neštovice za zcela vyhubené.
1981 až 1990
- 12. dubna 1981 podnikl americký raketoplán (Columbia) svůj první let do vesmíru.
- 16. července 1981 se Mahathir Mohamad stal premiérem Malajsie.
- 14. prosince 1981 ratifikoval Kneset zákon o Golanských výšinách, jež aplikoval izraelskou vládu na území Golanských výšin.
- 1982 byl Egyptu na základě egyptsko-izraelské mírové smlouvy navrácen Sinajský poloostrov.
- 2. dubna 1982 obsadila Argentina Falklandy, čímž začala válka o Falklandy, která skončila dobytím ostrovů Brity 14. června téhož roku.
- 3. dubna 1982 obsadila Argentina Jižní Georgii
- 6. červen 1984 dobyly indické jednotky Zlatý chrám v Amritsaru, nejposvátnější chrám Sikhů, a zabily odhadem 1 000 lidí.
- 28. února 1986 explodoval krátce po svém startu raketoplán Challenger.
- 19. února 1986 vypustili sověti kosmickou stanici Mir.
- 26. dubna 1986 se odehrála Černobylská havárie, největší jaderná katastrofa v poválečné historii
- 16. září 1987 byl přijat Montrealský protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu.
- 3. července 1988 sestřelil americký křižník USS Vincennes íránské dopravní letadlo Airbus A300 B2. Při nehodě zemřelo všech 290 pasažérů.
- 21. prosince 1988 explodoval let Pan Am 103 nad skotským městem Lockerbie, zemřelo 270 lidí.
- 9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď.
- 17. listopadu 1989 začala v Československu Sametová revoluce.
- 25. prosince 1989 byl zatčen a popraven rumunský komunistický diktátor Nicolae Ceauşescu.
- 4. června 1989 byly krvavě potlačeny studentské protesty na náměstí Nebeského klidu v Číně.
- 1989 vznikla palestinská samospráva v čele s Jásirem Arafatem.
- 3. října 1990 došlo ke sjednocení Německa.
1991 až 2000
- 17. ledna 1991 byla zahájena operace Pouštní bouře.
- 31. března 1991 vypukla občanská válka v Jugoslávii, která vedla k jejímu rozpadu.
- 26. prosince 1991 došlo k rozpadu Sovětského svazu.
- 13. března 1992 představil Číňan Li Chung-č' čchi-kungovou metodu pro rozvoj těla a mysli nazvanou Fa-lun-kung.
- 3. listopadu 1992 byl americkým prezidentem zvolen demokrat Bill Clinton.
- 1. ledna 1993 došlo k rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku.
- 26. ledna 1993 byl prvním prezidentem České republiky zvolen Václav Havel.
- 1. listopadu 1993 vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva a vznikla Evropská unie.
- 10. května 1994 byl Nelson Mandela zvolen prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky.
- 11. prosince 1994–31. srpna 1996 proběhla první rusko-čečenská válka.
- 1994 proběhla genocida ve Rwandě. Konflikt Hutuů a Tutsiů si vyžádal přes milion obětí.
- 17. ledna 1995 zasáhlo japonskou oblast Kóbe zemětřesení o síle 7,2 Richterovy škály, které si vyžádalo na 6 000 obětí.
- 19. prosince 1995 ukončila Daytonská mírová smlouva válku v Bosně a Hercegovině.
- 1996 ovládlo fundamentalistické hnutí Tálibán Afghánistán, kde došlo k vytvoření Islámského emirátu.
- V červenci 1997 postihly katastrofální povodně povodí Moravy a Odry. Záplavy postihly i území Polska, Slovenska, Rakouska a Německa.
- 1. července 1997 byl Hongkong předán Číně.
- 22. února 1998 získali čeští hokejisté zlaté medaile na zimních olympijských hrách v Naganu.
- 28. února 1998–11. červen 1999 proběhla válka v Kosovu.
- 1998 provedla teroristická organizace Al-Káida útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii.
- 20. listopadu 1998 byl vypuštěn první modul Mezinárodní vesmírné stanice.
- 12. března 1999 vstoupila Česká republika jako první země bývalého východního bloku do Severoatlantické aliance.
- 20. července 1999 nařídil předseda KS Číny Ťiang Ce-min vyhladit duchovní školu Fa-lun-kung na území ČLR. Jejím pronásledováním byl pověřen tzv. Úřad 610.
- 31. prosince 1999 abdikoval ruský prezident Boris Jelcin, který předal moc svému nástupci, Vladimiru Putinovi.
- 1. října 1999 začala druhá rusko-čečenská válka.
- 2000 zasedal v Praze MMF a došlo ke zprovoznění prvního bloku jaderné elektrárny Temelín.
- 2000 byla v Lomé přijata ustavující smlouva Africké unie.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Světová populace dosáhla první miliardy na počátku 19. století. Druhé miliardy dosáhla za 120 let, třetí za 35 let a čtvrté za 15 let. Pěti miliard dosáhla v 80. letech a na konci tisíciletí se vyšplhala již na šest miliard.[4]
- ↑ Trojspolek vznikl v roce 1882, kdy se k spojenecké smlouvě mezi Německým císařstvím a Rakousko-Uherskem z roku 1879 připojilo Italské království. Trojdohoda, neboli aliance mezi Spojeným královstvím, Francouzskou republikou a Ruským impériem se zformovala po uzavření smluv mezi Francií a Ruskem v roce 1894, Británií a Francií v roce 1904 a konečně Británií a Ruskem v roce 1907.[16]
- ↑ Mezi první generaci těchto států patřily Jižní Korea, Hongkong, Tchaj-wan, či Singapur. V další vlně je následovaly Malajsie, Thajsko či Indonésie.[47]
Reference
- ↑ Roberts, John Morris. Dvacátého století. Dějiny světa od roku 1901 do současnosti Praha; Plzeň: 2004. . Str. 189–190.
- ↑ Diner, Dan. Porozumět 20. století Brno: 2010. . Str. 35–36.
- ↑ Hobsbawm, Eric. Věk extrémů : Krátké 20. století 1914–1991 Praha: 1998. . Str. 24–26.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 356.
- ↑ Roberts (2004), Str. 449–450.
- ↑ Roberts (2004), Str. 21–22.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 16–17.
- ↑ Vinen, Richard. Evropa dvacátého století Praha: 2007. . Str. 16–17.
- ↑ Křen, Jan. Dvě století střední Evropy Praha: 2005. . Str. 323.
- ↑ Roberts (2004), Str. 206.
- ↑ Dvořák, Tomáš; Borovský, Tomáš. Úvod do studia dějepisu. 2. díl Brno: 2014. dále jen Úvod do studia dějepisu (2014). Str. 65.
- ↑ Vinen (2007), s. 16–17.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 18.
- ↑ Diner (2010), s. 5–6.
- ↑ Úvod do studia dějepisu (2014), s. 64–65.
- ↑ Křen (2005), s. 294–296.
- ↑ Vinen (2007), s. 68.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 27.
- ↑ Roberts (2004), Str. 212.
- ↑ Johnson, Paul. Dějiny 20. století Praha: 2008. dále jen Johnson (2008). Str. 306–308.
- ↑ Roberts (2004), Str. 319–322.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 233.
- ↑ Roberts (2004), Str. 332.
- ↑ Roberts (2004), Str. 335–337.
- ↑ Vinen (2007), s. 256–261.
- ↑ Johson (2008), s. 503.
- ↑ Vinen (2007), s. 261–262.
- ↑ Roberts (2004), Str. 495.
- ↑ Roberts (2004), Str. 547.
- ↑ Roberts (2004), Str. 547–549.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 492–495.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 571.
- ↑ Stellner, František. Hospodářské dějiny (16.–20. století Praha: 2006. dále jen Stellner (2006. Str. 49–51.
- ↑ Roberts (2004), Str. 215.
- ↑ Stellner (2006), s. 56–59.
- ↑ Stellner (2006), s. 63 a 66.
- ↑ Stellner (2006), s. 71.
- ↑ Stellner (2006), s. 71–75.
- ↑ Stellner (2006), s. 87.
- ↑ Stellner (2006), s. 87–91.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 265–267.
- ↑ Stellner (2006), s. 104.
- ↑ Stellner (2006), s. 93.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 429 a 433.
- ↑ Stellner (2006), s. 118–123.
- ↑ Stellner (2006), s. 124–126.
- ↑ Roberts (2004), Str. 530.
- ↑ Stellner (2006), s. 127–129.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- ADAMEC, Jan: Od Principa k Trumpovi. Texty k historickým výročím 2002-2018. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Praha 2020. 465 s. ISBN 978-80-7308-352-6 (print), ISBN 978-80-7308-353-3 (online: pdf)
- BOWMAN, John S. Kronika dějin 20. století. Praha: Columbus, 1993. ISBN 80-901578-2-3. S. 280.
- DINER, Dan. Porozumět 20. století. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 219 s. ISBN 978-80-7325-208-3.
- FERGUSON, Niall. Válka světa. Dějiny věku nenávisti. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 751 s. ISBN 978-80-200-1650-8.
- FILIPPI CODACCIONI, Ange-Marie. Dějiny 20. století : Encyklopedie politického, ekonomického a kulturního dění. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994. 423 s. ISBN 80-204-0403-1.
- HOBSBAWM, Eric. Věk extrémů : Krátké 20. století 1914–1991. Překlad J. Pečírková a P. Štěpánek. 1. vyd. Praha: Argo, 1998. 620 s. ISBN 978-80-257-0302-1.
- JOHNSON, Paul. Dějiny 20. století. Praha: Rozmluvy, 2008. ISBN 978-80-7335-335-3. S. 846.
- KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha: Argo, 2005. 1109 s. ISBN 80-7203-612-2.
- ORT, Alexandr. Evropa 20. století. Plzeň: A. Čeněk, 2004. ISBN 80-86473-87-2. S. 439.
- ROBERTS, John Morris. Dvacáté století : dějiny světa od roku 1901 do současnosti. Praha; Plzeň: Beta-Dobrovský, 2004. 631 s. ISBN 80-7306-131-7.
- STELLNER, František. Hospodářské dějiny (16.-20. století). Praha: Oeconomica, 2006. 139 s. ISBN 80-245-1141-x.
- VINEN, Richard. Evropa dvacátého století. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-735-1. S. 560.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 20. století na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Írán
Öland
Ötztalské Alpy
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Úmrtí v roce 2023
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Ústavní soud České republiky
Ústavní soud České republiky
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Čeleď
Černá Hora
Černé moře
Česká Wikipedie
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český masiv
Česko
ČSSD
ČSSD
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Řečtina
Řecká mytologie
Řecko
Řeka
Špicberky
Švédsko
Švédsko
Švýcarské Alpy
Švýcarsko
Železná opona
Žula
1. květen
14. říjen
14. říjen
15. říjen
15. říjen
1584
1585
16. století
1673
1674
18. říjen
18. říjen
1813
1813
1862
1863
1863
1865
1898
19. říjen
19. duben
19. století
1912
1922
1923
1923
1942
1973
1973
1977
1979
1980
1992
1993
1993
20. duben
20. století
2009
2013
2013
23. říjen
23. duben
24. duben
25. říjen
26. říjen
26. říjen
26. duben
28. duben
5. květen
Adamello-Presanella
Adulské Alpy
Afghánistán
Afroasijské jazyky
Agénor (otec Európy)
Akkadština
Albula
Aletschhorn
Alpinismus
Alpinské vrásnění
Alpy
Altajské jazyky
Amerika
Amfibol
Andijské Kojsu
Anfisa Rezcovová
Anfisa Rezcovová
ANO 2011
ANO 2011
Apeninský poloostrov
Apeniny
Appenzellské Alpy
Apple II
Araks
Argun (řeka)
Arménie
Arménie
Arsenopyrit
Asie
Askja
Asterios
Astrachaň
Asyrština
Atlantský oceán
Atropin
Autoritní kontrola
Azovské moře
Azovstal
Bělorusko
Bajdaracký záliv
Bajdarata
Baku
Balkán
Baltika
Baskičtina
Bazardüzü
Beerenberg
Belgie
Bergamské Alpy
Bernina
Bernské Alpy
Biom
Bishorn
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bobby Charlton
Bobby Charlton
Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka
Breithorn
Brenta (pohoří)
Bulharsko
Bzenecká lípa
Córdoba (Španělsko)
Cabo da Roca
Carla Bley
Carla Bley
Centralizace
Chablais-Faucigny
Charles Proteus Steinmetz
Charles Proteus Steinmetz
Chata Monte Rosa
Chorvatsko
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Crkvice (Černá Hora)
Dagestán
Dassault/Dornier Alpha Jet
Dassault/Dornier Alpha Jet
Dent Blanche
Dieselový motor
Dinárské hory
Dněpr
Dněstr
Dolní Kanada
Dolní Kanada
Dolomity
Dom (Alpy)
Don
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Druhá světová válka
Dufourspitze
Dunaj
Dynastie Jižní Ming
Ebro
Eduard Krečmar
Eduard Krečmar
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Elbrus
Elektromobil
Emba (řeka)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Etna
Európa
Eurasie
Euro
Evropa
Evropa (rozcestník)
Evropská unie
Evropský parlament
Finsko
Finsteraarhorn
First-person shooter
Fjord
Fleimstalské Alpy
Francie
Francouzština
Francouzská intervence v Mexiku
Francouzské středohoří
Freiburské Alpy
Gardské hory
Gemeinsame Normdatei
Geografie Evropy
Glarnské Alpy
Gornergletscher
Gornergrat
Gornergratbahn
Gotland
Gotthardský úpatní tunel
Gotthardský masiv
Grajské Alpy
Grand Combin
Grand National
Gruzie
Guy Lafleur
Haag
Haag
Havárie
Hekla
Hercynské vrásnění
HLAS – sociálna demokracia
Hlavní kavkazský hřeben
Hlavní strana
Hlavohruď
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hodina
Hornina
Horolezec
Horský štít
Hospodářský růst
Hradní stráž
Ignacio Zaragoza
Indoevropské jazyky
Ingenuity
International Standard Book Number
Irsko (ostrov)
Island
Istanbul
Itálie
Italština
Italské Alpy
Janez Janša
Jan Kostrhun
Jan Mayen
Ježek
Jehličnatý les
Jelen
Jižní Evropa
Jihovýchodní Evropa
Jindřiška Smetanová
Jindřiška Smetanová
Jostedalsbreen
Julské Alpy
Jura (pohoří)
Jutský poloostrov
Křižákovití
Křižák podkorní
Kaledonské vrásnění
Kaligrafie
Kama
Kamzík
Karel Kinský
Karnské Alpy
Karpaty
Karské moře
Kaspické moře
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkaz
Kazachstán
Kilometr
Kilometr čtvereční
Kilometr za hodinu
Kinnarodden
Klaus Schulze
Kolonialismus
Konsenzus
Kontinent
Korsika
Kottické Alpy
Kréta
Krym
Krymský most
Kuma (přítok Kaspického moře)
Kumomanyčská propadlina
Kuo-c’-ťien
Kura
Lánský puč
Lánský puč
Lány (zámek, okres Kladno)
Lány (zámek, okres Kladno)
Lærdalský tunel
Lýkie
Labe
Ladožské jezero
Lago Maggiore
Lanová dráha
Lanovka
Latina
La Ruinette
Ledovec
Lepontské Alpy
Lesostep
Lišejník
Liška (šelma)
Library of Congress Control Number
Ligurské Alpy
Liparské ostrovy
Listnatý les
Livigno (pohoří)
Los evropský
Louise Glücková
Louise Glücková
Luis Garavito
Luis Garavito
Lyskamm
Mínós
Maďarsko
Macchie
Madagaskar
Mahsá Amíníová
Maia Sanduová
Malá Asie
Malý Kavkaz
Mallorca
Manuel Estiarte
Mariupol
Martti Ahtisaari
Martti Ahtisaari
Matterhorn
Mechy
Meda Mládková
Medvěd hnědý
Metamorfovaná hornina
Metr
Metr krychlový
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní soud
Milimetr (srážková míra)
Miloš Zeman
Miloš Zeman
Minerál
Minuta
Mistrovství světa v ragby 2023
Mittelbau-Dora
Mohawkové
Mohawkové
Moldavsko
Montblanský masiv
Monte Epomeo
Monte Leone
Monte Rosa
Mont Blanc
Moskva
Mwai Kibaki
Mys Fligely
Mys Tarifa
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národ
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní stát
Nålebinding
Nížina
Němčina
Německo
Nadace Wikimedia
Nanking
Natalie Zemon Davis
Natalie Zemon Davis
Nejvyšší hory evropských zemí
Nordend
Norsko
Nová země
Občanská koalice
Občanská koalice
Obec
Oceánie
Odra
Okresní soud ve Vsetíně
Okresní soud ve Vsetíně
Oněžské jezero
Ortles
Or (řeka)
Pád (řeka)
Přímořské Alpy
Předseda vlády Slovenské republiky
Paj-Choj
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pangea
Parlamentní volby v Polsku 2023
Parlamentní volby v Polsku 2023
Pavel Simon
Pavel Simon
Pavol Mešťan
Pavouci
Pečeť
Peloponés
Penninské Alpy
Perm
Perseverance
Platta
Plessurské Alpy
Podněstří
Podzemní dráha
Pohoří
Polární pustina
Poloostrov Kola
Polopoušť
Polsko
Polsko
Portál:Švýcarsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poušť
Právo a spravedlnost
Právo a spravedlnost
Pražský hrad
Pravda (noviny)
Prezident Slovenské republiky
Promile
Protesty v Íránu (2022–2023)
Pyreneje
Pyrenejský poloostrov
Q1270
Q1270#identifiers
Q1270#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rätikon
Rýn
Rakousko
Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Rhôna
Rhadamanthys
Rhodos
Rieserferner
Rimpfischhorn
Rioni
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rosomák
Rozvodí
Rulík zlomocný
Rumunsko
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Rys (rod)
Sýrie
Saas-Fee
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Saimaa
Sametová revoluce
Samnaunské Alpy
Santorini
Sardinie
Sarntalské Alpy
Sarpédón
Savojské Alpy
Schwyzské Alpy
Sedimentární hornina
Seina
Senát Parlamentu České republiky
Senát Parlamentu České republiky
Serpentinit
Sesvenna
Sever
Severní Evropa
Severní ledový oceán
Severoatlantická aliance
Severoatlantická aliance
Severokavkazské jazyky
Severoněmecká nížina
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Sibiř (kontinent)
Sicílie
Signalkuppe
Silnice
Silvretta
Sjælland
Skandinávské pohoří
Skandinávský poloostrov
Slovenská národná strana
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Smíšený les
SMER – sociálna demokracia
Sob polární
Soubor:Alpha Jet - RIAT 2007 (2544737153).jpg
Soubor:Alpha Jet - RIAT 2007 (2544737153).jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Cervin 2 by grunk.jpg
Soubor:Dent blanche.jpg
Soubor:DufourspitzeFromNordend.jpg
Soubor:Europa-bei-nacht 1-1024x768.jpg
Soubor:Europe orthographic Caucasus Urals boundary.svg
Soubor:Europe topography map.png
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Guard at the Prague castle, Prague - 7620 (cropped).jpg
Soubor:Karl Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg
Soubor:Laatokka Sortavalan edustalla.jpg
Soubor:Location of Europe.svg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:March 4, 2012 Etna Eruption with the city of Catania in the foreground.jpg
Soubor:Matterhorn-EastAndNorthside-viewedFromZermatt landscapeformat.jpg
Soubor:MoBl RouteNord-A.jpg
Soubor:NN Chkalov Stairs 08-2016 img1.jpg
Soubor:Nuctenea umbratica (Araneidae) - (female imago), Arnhem, the Netherlands.jpg
Soubor:Panorama Monte Rosa Hut 1.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Picswiss VS-01-07.jpg
Soubor:Piz Bernina Aug 2008 close.jpg
Soubor:Possible definitions of the boundary between Europe and Asia.png
Soubor:Saas Fee Sommer.jpg
Soubor:Valais Alps.jpg
Soubor:Vegetation Europe.png
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/6/45.9775/7.6597222222222/cs
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/978-80-86918-64-8
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené státy americké
Srbsko
Střední Evropa
Středoněmecká vysočina
Středopolské nížiny
Středozemní moře
Střed Evropy
Starý svět
Step
Stromboli
Stubaiské Alpy
Suzanne Somersová
Suzanne Somersová
Světadíl
Světová ekonomika
Světová populace
Světová válka
Svoboda a přímá demokracie
Svoboda a přímá demokracie
Täschhorn
Týr (město)
Těrek
Třída T 47
Tajga
Tambo (pohoří)
Temže
Tessinské Alpy
Theodor Pištěk (výtvarník)
The Football Association
The Football Association
Tiskař
Tomáš Fejfar
Tomáš Fejfar
Tundra
Tunel
Turecko
Turistika
Tvrdolistý les
Ukrajina
Ural
Uralské jazyky
Ural (řeka)
Urnské Alpy
Václav Korda
Vänern
Východní Evropa
Východoevropská rovina
V-2
Vagón
Vahagn Chačaturjan
Vahagn Chačaturjan
Valaiské Alpy
Valle d'Aosta
Velká Británie (ostrov)
Velké národní shromáždění
Velké národní shromáždění
Velký Kavkaz
Vesuv
Vicentinské Alpy
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Virtual International Authority File
Visla
Vláda Černé Hory
Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy
Vlasta Prachatická
Vlk
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013
Volby prezidenta Francie 2022
Volha
Vrchol (topografie)
Vrtulník
Vulkanická hornina
Vydry
Vyslovení nedůvěry
Vyslovení nedůvěry
Vysokohorská turistika
Vzdušný prostor
Waldemar Pawlak
Waldemar Pawlak
Walliské Alpy
Weisshorn
Weissmies
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Západní Alpy
Západní Evropa
Západní kultura
Západní Manyč
Zadeček
Zajíc
Zdeněk Fiala
Zeměpisné souřadnice
Země Františka Josefa
Zermatt
Zeus
Zillertalské Alpy
Zuzana Čaputová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk