20. století - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

20. století
 ...
 
20. století
 

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000. Jedná se o desáté a zároveň poslední století druhého tisíciletí. Tzv. krátké 20. století je vymezeno roky 1914 a 1991.

První polovina dvacátého století byla ovlivněna především dvěma světovými válkami. Obrovská zkáza a vyčerpání, jež oba celosvětové konflikty přinesly, přispěly ke konci politické a ekonomické dominance Evropy.[1] Druhá polovina století byla charakteristická soupeřením dvou nových světových mocností Spojených států amerických a Sovětského svazu o světovou hegemonii v tzv. studené válce.[2]

Toto století bylo charakteristické nevídaným technologickým a vědeckým pokrokem, avšak došlo v něm i k dosud nejkrvavějším válkám a k hrůzám masového vyvražďování.[3] Ve druhé polovině století se svět poprvé octl před reálnou hrozbou jaderné války, která by pravděpodobně zlikvidovala život na celé planetě. Ve 20. století byl zaznamenán obrovský nárůst světové populace[p. 1] a přes postupující proces globalizace[5] došlo k prohloubení sociálních rozdílů mezi světovým obyvatelstvem.

Stopa Buzze Aldrina na Měsíci. Posádka Apolla 11 v roce 1969 jako první stanula na jeho povrchu

Vymezení

Dvacáté století, běžně ohraničené 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000, bývá některými historiky vymezováno i s pomocí významných dějinných událostí.[6] Za milník stojící na počátku tohoto věku považuje většina historiků první světovou válku.[7][8] Tato prekatastrofa totiž Evropu a také zbytek světa, poznamenala do té doby nebývalým způsobem.[9] Za čtyři roky války padlo v bojích nejméně 10 miliónů mužů, obrovské oblasti byly zdevastovány a hospodářská produkce se v mnoha regionech zcela zhroutila.[10] První světová válka zcela vyčerpala Ruské impérium, které se vzápětí ponořilo do stejně krvavé občanské války. Jako vítězové z ní vyšli bolševici, kteří přetvořili Rusko na SSSR. Za letopočty stojící na počátku 20. století tak bývají kladeny například roky 1914 (vypuknutí Velké války), 1917 (začátek revoluce v Rusku či vstup USA do války), 1918 (uzavření příměří) či 1919 (Versailleská smlouva).[11]

Za konec tohoto století pak mnozí historici považují přelom 80. a 90. let, kdy kvůli ekonomickému, vojenskému a diplomatickému tlaku Západu došlo k rozpadu Východního bloku a k rozdrolení Sovětského svazu. Období ohraničené první světovou válkou a pádem Sovětského svazu bývá v kontrastu s dlouhým devatenáctým stoletím označováno jako krátké dvacáté století, charakteristické střetem západu s komunismem.[12][13][14] Označení krátké dvacáté století, jež jako první použil maďarský historik Iván Tibor Berend, definoval a mezi odbornou veřejností spolu s pojmem dlouhé devatenácté století prosadil britský marxistický historik Eric Hobsbawm.[15]

Shrnutí

Politické dějiny

Zranění kanadští vojáci na západní frontě první světové války v roce 1917

Na přelomu 19. a 20. století se evropské mocnosti rozdělily do dvou znepřátelených bloků vzájemně soupeřících o hegemonii.[p. 2] Do otevřeného konfliktu, který byl později znám jako první světová válka, se v letech 19141918 postupně zapojila většina států z celého světa. Hlavním bojištěm zůstala Evropa, kde ničivá válka předznamenala rozpad tradičních monarchií, carského Ruska, Německého císařství, Rakouska-Uherska a Osmanské říše. Odhaduje se, že ve Velké válce zemřelo přes 10 miliónů vojáků.[17] V Rusku, kde světový konflikt přešel v občanskou válku, se moci chopili bolševici, kteří v roce 1922 přeměnili zemi v Sovětský svaz. K tradičním světovým mocnostem Spojenému království a Francii, jež převzaly kolonie poraženého Německa, přibyly po první válce rychle sílící Spojené státy americké, jejichž ekonomika se již v této době stala zdaleka nejsilnější.[18]

Benito Mussolini a Adolf Hitler v Mnichově v roce 1937

Díky iniciativě amerického prezidenta Woodrowa Wilsona byla v roce 1919 založena Společnost národů, jež si kladla za cíl udržení světového míru.[19] V poražených a válkou vyčerpaných státech, nebo v zemích, jež neuspokojily výsledky Pařížské mírové konference, se však v poválečných letech i s přispěním hospodářské krize třicátých let ustanovily autoritářské režimy. Svými ambicemi a snahou o revizi Versailleského systému v Evropě vyčnívaly především nacistické Německo Adolfa Hitlera, fašistická Itálie Benita Mussoliniho či komunistický Sovětský svaz Josifa Vissarionoviče Stalina. Silný militarismus vedl k agresivní zahraniční politice i Japonské císařství.[20] Společnost národů, jejímiž členy se nestaly Spojené státy, nebyla schopna tlaku těchto států účinně vzdorovat.

Pacifistická politika appeasementu, kterou pro silný odpor k obnovení globálního konfliktu zastávali představitelé Spojeného království a Francie, nezabránila vypuknutí druhé světové války. Třetí říše, ke které se kromě Hitlerových satelitů připojily i Itálie a Japonsko, však byla přes počáteční úspěchy poražena širokou koalicí, v jejímž čele stály Spojené státy americké, Spojené království a Sovětský svaz. V této doposud nejstrašnější válce bylo v letech 19391945 v boji, v zázemí či systematickým vyvražďováním usmrceno přibližně 50 miliónů lidí.[21] Z války vyšly dvě nové světové mocnosti–Spojené státy a Sovětský svaz tzv. supervelmoci.[22][23]

Po porážce společného nepřítele se však vztahy mezi západem a východem začaly velice rychle ochlazovat.[24] Přestože byla v roce 1945 založena Organizace spojených národů, Železná opona mezi oběma vojenskými bloky rozdělila Evropu. Obě supervelmoci soupeřící v tzv. studené válce založily své vojenské aliance (NATO a Varšavskou smlouvu), rozdělily si sféry svého vlivu, vedly závody ve zbrojení a konfrontovaly své síly v zástupných válkách.[25]

Válkou vyčerpané západoevropské státy nastoupily počátkem 50. let cestu integrace. Dalším charakteristickým procesem, nastartovaným skončením druhé světové války, byla rychlá dekolonizace zemí v Africe a Asii. Staré koloniální mocnosti Británie a Francie oslabené válkou již nebyly schopné dostát svým závazkům a od 40. do počátku 70. let tak získalo samostatnost na sedm desítek afrických a asijských států. Britská Indie získala samostatnost v roce 1947. O dva roky později, po vítězství v občanské válce, vyhlásil vůdce čínských komunistů Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku. Mnoho nových afrických států se vyznačovalo značnou nestabilitou a soupeření Západu s Východem v mnoha z nich přispělo k rozpoutání krvavých občanských válek.[26] Země třetího světa, jež nevstoupily ani do jednoho ze soupeřících světových bloků vytvořily v roce 1961 Hnutí nezúčastněných zemí. Jedním z problematických míst poválečné světové politiky se stal Izraelsko-palestinský konflikt, který eskaloval ve válkách Izraele a jeho arabských sousedů.

Leonid Brežněv a Richard Nixon v roce 1973

Hrozba vypuknutí jaderné války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v průběhu druhé poloviny 20. století několikrát nebezpečným způsobem zesílila. V letech 1948 až 1949 za sovětské blokády západního Berlína, za Korejské války mezi roky 1950 a 1953, za Suezské krize v roce 1956, za druhé berlínské krize v letech 19581961 či při Karibské krizi v roce 1962.[27] Tvrdou porážku přineslo Spojeným státům jejich zapojení se do války ve Vietnamu.[28] Pro Sovětský svaz byla analogií k americké porážce ve Vietnamu jejich vojenská intervence v Afghánistánu. Tato válka v kombinaci se závody ve zbrojení předznamenala hospodářský krach Sovětského svazu.[29]

V 80. letech, kdy USA vystupňovaly svůj diplomatický, vojenský a ekonomický tlak proti Sovětům, se generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov rozhodl pro zavedení reforem.[30] Perestrojka a glasnosť, které demokratizovaly sovětskou společnost, však na konci roku 1991 vedly k rozpadu Sovětského svazu.[31] Po rozpadu SSSR rozšířilo NATO svůj vliv mezi bývalými členy Varšavské smlouvy ve střední a východní Evropě. Zbytek 90. let bývá považován za období dominance Spojených států amerických ve světové politice.[32]

Hospodářské dějiny

Související informace naleznete také v článcích Velká hospodářská krize, Marshallův plán a Plánovaná ekonomika.

Již první desetiletí 20. století se neslo ve znamení vzrůstajících nákladů na zbrojení. První světová válka pak způsobila totální mobilizaci lidských i materiálních zdrojů všech zapojených států, jejichž domácí hospodářství se postupně přeorientovala na válečnou ekonomiku.[33] Hospodářskými vítězi Velké války byly Spojené státy americké, jejichž konfliktem nezasažená ekonomika profitovala z válečných zakázek. Nenasytná evropská poptávka podpořila ekonomický rozvoj i v koloniích a zemích Latinské Ameriky.[34]

Hospodářské vyčerpání Ruska vedlo k pádu carského režimu, občanské válce a v konečné důsledku i k ustanovení Sovětského svazu. Bolševici po uchopení moci zestátnili průmysl, provedli pozemkovou reformu, zakázali soukromý obchod, zavedli všeobecnou pracovní povinnost a centralizovali řízení hospodářské výroby. Důsledkem byl katastrofální propad zemědělské produkce, což donutilo vedení strany upustit od tzv. válečného komunismu a v roce 1921 zčásti obnovit tržní hospodářství (Novaja ekonomičeskaja politikaNEP). Tento kompromis v roce 1928 opustil Leninův nástupce Stalin, který podporoval centralizaci izolovaného sovětského hospodářství, militarizaci a kolektivizaci zemědělství. Stalinova politika nastartovala v Sovětském svazu ohromný rozvoj těžkého průmyslu, avšak vyvolala odpor venkova, kde na mnoha místech vypukl hladomor.[35]

Ekonomiky evropských států, jejichž hospodářství byla válkou nejsilněji zasažena, se v mnoha případech zotavovaly velmi pomalu. V Německu, které muselo splácet vysoké válečné reparace, vypukla nekontrolovatelná hyperinflace. Ta postihla i Maďarsko, Rakousko nebo Polsko.[36] K přerušení pozvolného hospodářského vzestupu a stabilizace světové ekonomiky došlo v říjnu 1929, krachem na newyorské burze.[37]

Američanka obsluhující v roce 1940 revolverový soustruh

V důsledku krachu zasáhla počátkem třicátých let většinu světa – s výjimkou izolovaného SSSR – Velká hospodářská krize. V jejím důsledku došlo k obrovskému nárůstu nezaměstnanosti a kolapsu světového obchodu. Americké hospodářství se z krize vzpamatovalo i díky reformám prezidenta Franklina D. Roosevelta známým jako New Deal. Evropské ekonomiky vybředly z deprese s pomocí státních zakázek a zvyšujících se investic na zbrojení.[38] Druhou světovou válku vyhráli Spojenci i díky obrovské převaze v materiálních a lidských zdrojích. V totální válce byly zpustošeny obrovské oblasti Evropy, severní Afriky a Asie. Válka opět posílila ekonomiku Spojených států amerických,[39] které se spolu se Sovětským svazem staly světovou supervelmocí.

Po válce pomohly americké investice obnovit Japonsko a západoevropské státy (Německý hospodářský zázrak).[40] Východní blok však kvůli odmítavému postoji Sovětského svazu Marshallův plán nepřijal a jako alternativa byla založena Rada vzájemné hospodářské pomoci. Přesto zažívala celosvětová ekonomika od 50. do 70. let období nebývalého růstu a pro období do roku 1973 hovoří někteří autoři o tzv. zlatém věku.[41] Socialistický tábor rozšířila v roce 1949 Čínská lidová republika, jejíž vůdce Mao Ce-tung se na přelomu 50. a 60. let pokusil modernizovat čínské hospodářství za tzv. Velkého skoku.[42]

V roce 1973 Ropný šok vyvolaný státy OPEC prudce zvýšil ceny světové ropy.[43] Západ se propadl do hluboké recese, ekonomické problémy se nevyhnuly ani východnímu bloku a většina zemí třetího světa se velkým způsobem zadlužila.[44] Sovětský svaz hospodářské vypětí, násobené závody ve zbrojení s USA, nezvládl a přes Gorbačovovy reformy se na počátku 90. let rozpadl.[45]

V závěru 20. století nadále dominovaly světové ekonomice Spojené státy americké. Oživení hospodářství zažila integrující se západní Evropa, kde výrazně posílilo sjednocené Německo.[46] Po obrozeném Japonsku zažily hospodářský boom i státy jihovýchodní Asie známé jako Asijští tygři.[p. 3] Ekonomický růst zažívala před koncem tisíciletí také Indie, komunistická Čína, která přistoupila k ekonomickým reformám, a nakonec i stabilizované Rusko. Na vývozu ropy bohatly arabské země Středního východu. Ekonomické problémy zasáhly na konci 90. let Latinskou Ameriku, avšak nejzaostalejším světovým regionem zůstala na konci 20. století většina afrických států.[48]

Kulturní dějiny

Související informace naleznete také v článku Umění 20. století.

Významné události

Britské dělostřelectvo během druhé búrské války

1901 až 1910

Krvavá neděle 22. ledna 1905 v Petrohradě

1911 až 1920

Evropa v roce 1914
Velká čtyřka David Lloyd George, Vittorio Emanuele Orlando, Georges Clemenceau a Woodrow Wilson na mírové konferenci v Paříži
Americké sufražetky v roce 1920

1921 až 1930

1931 až 1940

Hákový kříž symbol NSDAP

1941 až 1950

Americké noviny oslavující smrt Adolfa Hitlera
Hřibovitý mrak po výbuchu atomové bomby svržené 9. srpna 1945 na Nagasaki

1951 až 1960

Sputnik 1

1961 až 1970

Buzz Aldrin na Měsíci

1971 až 1980

Evakuace při pádu Saigonu
Papež Jan Pavel II. a prezident Spojených států Bill Clinton

1981 až 1990

Pád Berlínské zdi
Demonstranti na Staroměstském náměstí v Praze

1991 až 2000

Poslední generální tajemník ÚV KSSS Michail Sergejevič Gorbačov
Lebky usmrcených během genocidy ve Rwandě
Odstupujícího ruského prezidenta Borise Jelcina střídá dosavadní premiér Vladimir Putin

Odkazy

Poznámky

  1. Světová populace dosáhla první miliardy na počátku 19. století. Druhé miliardy dosáhla za 120 let, třetí za 35 let a čtvrté za 15 let. Pěti miliard dosáhla v 80. letech a na konci tisíciletí se vyšplhala již na šest miliard.[4]
  2. Trojspolek vznikl v roce 1882, kdy se k spojenecké smlouvě mezi Německým císařstvím a Rakousko-Uherskem z roku 1879 připojilo Italské království. Trojdohoda, neboli aliance mezi Spojeným královstvím, Francouzskou republikou a Ruským impériem se zformovala po uzavření smluv mezi Francií a Ruskem v roce 1894, Británií a Francií v roce 1904 a konečně Británií a Ruskem v roce 1907.[16]
  3. Mezi první generaci těchto států patřily Jižní Korea, Hongkong, Tchaj-wan, či Singapur. V další vlně je následovaly Malajsie, Thajsko či Indonésie.[47]

Reference

  1. Roberts, John Morris. Dvacátého století. Dějiny světa od roku 1901 do současnosti Praha; Plzeň: 2004. . Str. 189–190.
  2. Diner, Dan. Porozumět 20. století Brno: 2010. . Str. 35–36.
  3. Hobsbawm, Eric. Věk extrémů : Krátké 20. století 1914–1991 Praha: 1998. . Str. 24–26.
  4. Hobsbawm (1998), s. 356.
  5. Roberts (2004), Str. 449–450.
  6. Roberts (2004), Str. 21–22.
  7. Hobsbawm (1998), s. 16–17.
  8. Vinen, Richard. Evropa dvacátého století Praha: 2007. . Str. 16–17.
  9. Křen, Jan. Dvě století střední Evropy Praha: 2005. . Str. 323.
  10. Roberts (2004), Str. 206.
  11. Dvořák, Tomáš; Borovský, Tomáš. Úvod do studia dějepisu. 2. díl Brno: 2014. dále jen Úvod do studia dějepisu (2014). Str. 65.
  12. Vinen (2007), s. 16–17.
  13. Hobsbawm (1998), s. 18.
  14. Diner (2010), s. 5–6.
  15. Úvod do studia dějepisu (2014), s. 64–65.
  16. Křen (2005), s. 294–296.
  17. Vinen (2007), s. 68.
  18. Hobsbawm (1998), s. 27.
  19. Roberts (2004), Str. 212.
  20. Johnson, Paul. Dějiny 20. století Praha: 2008. dále jen Johnson (2008). Str. 306–308.
  21. Roberts (2004), Str. 319–322.
  22. Hobsbawm (1998), s. 233.
  23. Roberts (2004), Str. 332.
  24. Roberts (2004), Str. 335–337.
  25. Vinen (2007), s. 256–261.
  26. Johson (2008), s. 503.
  27. Vinen (2007), s. 261–262.
  28. Roberts (2004), Str. 495.
  29. Roberts (2004), Str. 547.
  30. Roberts (2004), Str. 547–549.
  31. Hobsbawm (1998), s. 492–495.
  32. Hobsbawm (1998), s. 571.
  33. Stellner, František. Hospodářské dějiny (16.–20. století Praha: 2006. dále jen Stellner (2006. Str. 49–51.
  34. Roberts (2004), Str. 215.
  35. Stellner (2006), s. 56–59.
  36. Stellner (2006), s. 63 a 66.
  37. Stellner (2006), s. 71.
  38. Stellner (2006), s. 71–75.
  39. Stellner (2006), s. 87.
  40. Stellner (2006), s. 87–91.
  41. Hobsbawm (1998), s. 265–267.
  42. Stellner (2006), s. 104.
  43. Stellner (2006), s. 93.
  44. Hobsbawm (1998), s. 429 a 433.
  45. Stellner (2006), s. 118–123.
  46. Stellner (2006), s. 124–126.
  47. Roberts (2004), Str. 530.
  48. Stellner (2006), s. 127–129.

Literaturaeditovat | editovat zdroj

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=20._století
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Éra vlády
Írán
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Ústí
Ústavní soud České republiky
Číňané
Čínština
Čína
Čínské znaky
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Čchien-lung
Čchung-čen
Čerkaská oblast
Čerkasy
Černá Hora
Černé moře
Černigov
Černihivská oblast
Červen
Česká Wikipedie
Česko
Členské státy NATO
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Ču Čchang-sün
Ču Jou-sung
Říční údolí
Říční koryto
Říční niva
Říše Čching
Říše Ming
Řeka
Šan-tung
Šiveluč
Šklov
Švédsko
Ťasmyn
Ťiang-su
Ťing-tchaj
Židovská legie
Židovská národní rada
Žlobin
1. květen
11. duben
1303
14. říjen
14. duben
14. století
1418
15. říjen
15. století
1584
1585
16. století
1607
1644
1645
1646
1673
1674
17. duben
17. století
1775
18. říjen
18. století
1862
1884
19. červen
19. říjen
19. duben
19. století
1912
1913
1922
1923
1938
1941
1942
1943
1953
1963
1977
1992
2. duben
20. duben
20. století
2003
2008
2013
2021
22. duben
23. říjen
23. duben
238
24. duben
24. listopad
25. říjen
26. duben
28. říjen
28. březen
28. duben
36 pohledů na horu Fudži
4. duben
5. květen
5. listopad
7. století
9. století
Aaron Spelling
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Ahmad Jamal
Akademie Tung-lin
Alija
Alois Fišárek
An-chuej
Andrea Palladio
Angélique du Coudray
Anglie
ANO 2011
Antické kolonie
Antonín Dufek (historik umění)
Apple II
Architektonický styl
Architektura starověkého Říma
Architektura starověkého Řecka
Ariane 5
Arménie
Atlantský oceán
Aun Schan Su Ťij
Autoritní kontrola
Azovstal
Béla Turi-Kovács
Bělogvardějci
Běloruština
Bělorusko
Bříza
Břeh
Březen
Bažina
Balbinus
Baltské moře
Barokní architektura
Bar Giora
Bavorsko
Bazavluk
Ben Ferencz
Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)
Beryslav
Bettie Page
Bilozerka
Bitva o Dněpr
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Bolševici
Borovice
Bulhaři
Bychaŭ
Byzantská říše
Bzenecká lípa
Callisto
Cesta od Varjagů k Řekům
Che-nan
Cherson
Chersonská oblast
Chortycja
Chrámové jméno
Chu-pej
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Craig Breen
Déšť
Dějiny architektury
Dana Němcová
Daugava
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Desna
Dněperská kaskáda
Dněperská přehrada
Dněpersko-bugský kanál
Dněpr
DněproGES
Dněpropetrovská oblast
Dněpr (rozcestník)
Dnipro
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Trump
Doprava
Dorogobuž
Druc
Druhá světová válka
Duben
Dunaj
Dynastie Jižní Ming
Dynastie Ming
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Emmanuel Macron
Empír
Encyklopedie
Enerhodar
Etnologie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Evropský parlament
Finský záliv
Finsko
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gary Ridgway
Gemeinsame Normdatei
Geodata
Geometrie
Gotthold Ephraim Lessing
Guy Lafleur
Hérodotos
Ha-Šomer
Haag
Hagana
Histadrut
Histories apodeixis
HLAS – sociálna demokracia
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hokusai Kacušika
Hola Prystaň
Hospodářský růst
Hospodářství
Hunové
Husitství
Ignacio Zaragoza
Indie
Ingenuity
Inhulec
International Standard Book Number
Irpiň (řeka)
Istanbulská univerzita
Itálie
Izrael
Jacques Gaillot
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Janez Janša
Jang-čou
Jang-c’-ťiang
Jan Kostrhun
Japonský dřevořez
Jaro
Jekatěrinoslav
Jeruzalém
Jicchak Ben Cvi
Jihoafrická ragbyová reprezentace
Josep Fusté
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Křivka obecná
Kachovka
Kachovská přehrada
Kachovská vodní elektrárna
Kaligrafie
Kamčatka
Kamjanka-Dniprovska
Kamjanská přehrada
Kamjanske
Kaněvská přehrada
Kaniv
Kanivská vodní elektrárna
Kaskáda přehrad
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Keř
Kidd Jordan
Kilometr
Kilometr čtvereční
Kilometr krychlový
Kinska
Kirovohradská oblast
Klasicismus
Klasicistní architektura
Klaus Schulze
Kníže z Fu
Kolonialismus
Kopec
Kosmodrom Šríharikota
Kostnický koncil
Kozáci
Kremenčucká přehrada
Kremenčucká vodní elektrárna
Kremenčuk
Krym
Krymský chanát
Kuo-c’-ťien
Květen
Kyjev
Kyjevská oblast
Kyjevská přečerpávací elektrárna
Kyjevská přehrada
Kyjevská vodní elektrárna
Léto
Latinská Amerika
Les
Lesostep
Library of Congress Control Number
Listnatý les
Li C’-čcheng
Ljubeč
Lockheed F-117 Nighthawk
Lužní les
Ludvík III. Bavorský
Luo-jang
Múte Bourup Egede
Madagaskar
Mahsá Amíníová
Mahulena Čejková
Maia Sanduová
Mamlúci
Mandžuové
Manuel Estiarte
Mapaj
Marhanec
Mariupol
Mars (planeta)
Mars Orbiter Mission
Marxismus
Mary Quantová
Matthew Perry
Meda Mládková
Metr krychlový za sekundu
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní trestní soud
Milo Đukanović
Mistrovství světa v ragby 2023
Mittelbau-Dora
Mohylev
Mohylevská oblast
Moldavsko
Mongolové
Mongolský vpád na Rus
Most Patona
Muzeum ropného a plynárenského průmyslu Ignáce Łukasiewicza
Mwai Kibaki
Myanmar
Nájezd
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní liga pro demokracii
Národně socialistická německá dělnická strana
Něman
Nadace Wikimedia
Nanking
Neoklasicismus
Nestor (kronikář)
Nigel Lawson
Nikopol (Ukrajina)
Nil
Nova Kachovka
Novozélandská ragbyová reprezentace
Nukleárie
Očakiv
Občanská koalice
Období Edo
Oblast
Odtok
Okresní soud ve Vsetíně
Olešky (Ukrajina)
Oleg Protopopov
OpenStreetMap
Orša
Ota I. Bavorský (1848–1916)
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný/Borysthenes
Přístav
Předseda vlády Slovenské republiky
Přehradní hráz
Přehradní nádrž
Padělek
Palestina v osmanském období
Palladiánská architektura
Paní Čeng
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parlamentní volby v Polsku 2023
Pavel Simon
Pavol Mešťan
Pchin-jin
Pečeť
Peřej
Peřeje
Peking
Perejaslav
Perseverance
Petrohrad
Petr Pavel
Pjotr Nikolajevič Wrangel
Po'alej Cijon
Podněstří
Podzemní voda
Podzim
Polsko
Polsko-sovětská válka
Poltava
Poltavská oblast
Portál:Čína
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Ukrajina
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Posmrtné jméno
Povodeň
Právo a spravedlnost
Průmyslová revoluce
Průtok vodního toku
Pražský hrad
Pramen
Pravda (noviny)
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Prezident Slovenské republiky
Pripjať
Prosinec
Protesty v Íránu (2022–2023)
Psel
Pupienus
Q1352743
Q1352743#identifiers
Q1352743#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q40855
Q40855#identifiers
Q40855#identifiers|Editovat na Wikidatech
Radim Uzel
Rahačoŭ
Rahačou
Rečyca
Recep Tayyip Erdoğan
Renesanční architektura
Rižský záliv
Richard Moll
Robert Fico
Robert Golob
Robert Irwin (umělec)
Robert Kaliňák
Rodné jméno
Rokoko
Rolex Paris Masters 2023
Ros
Ruština
Rudá armáda
Rugby union
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruská občanská válka
Ruské impérium
Rusko
Sýrie
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Salvarsan
Samara (přítok Dněpru)
Senát Parlamentu České republiky
Sergio Gori
Severoatlantická aliance
Severokrymský kanál
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam osobností vyznamenaných 28. října 2023
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sionismus
Skandinávie
Skythové
Slované
Slovenská národná strana
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
SMER – sociálna demokracia
Smolensk
Smolenská oblast
Smrk
Sníh
Sož
Sopečná erupce
Soubor:Днепр код Кијева.jpg
Soubor:Исток Днепра (часовня).jpg
Soubor:167kachovskemore.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Arc Triomphe.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:DneproGES Khortitsa.jpg
Soubor:Dnieper Basin River Town Polski.png
Soubor:Dnieper Nasa 2004-05-06.jpg
Soubor:Dnipro estuary.jpg
Soubor:Emblem of Mozambique.svg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Great Wave off Kanagawa2.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Mars Orbiter Mission - India - ArtistsConcept.jpg
Soubor:Nanjing-City-Wall-near-Zhonghua-Gate-3101.jpg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-520-04804-0
Speciální:Zdroje knih/0300075537
Speciální:Zdroje knih/0521243327
Spojené státy americké
Srážky
Srpen
Státní znak Mosambiku
Stěhování národů
Střední Evropa
Střednědněprovská vodní elektrárna
Stanislav II. August Poniatowski
Starověk
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Step
Sudetoněmecká strana
Sudety
Sula (přítok Dněpru)
Světová ekonomika
Svitlovodsk
Svoboda a přímá demokracie
Symetrie
Třída T 47
Tchaj-čchang
Teteriv
Texas
Thomas Mattingly
Tiskař
Trhy
Tribut
Trojúhelník
Trubiž
Turecko
Ukijo-e
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinka (město)
Ural (řeka)
Válka Izraele s Hamásem (2023)
V-2
Vahagn Chačaturjan
Valdajská vysočina
Varjagové
Velká sovětská encyklopedie
Velká vlna u pobřeží Kanagawy
Velké národní shromáždění
Vichistická Francie
Vikingové
Viktor Zvjahincev
Virtual International Authority File
Visla
Vitebská oblast
Vláda Černé Hory
Vláda Petra Fialy
Vladimir Kara-Murza
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vlasta Prachatická
Vodní doprava
Vodní elektrárna
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volby prezidenta Francie 2022
Volha
Vorskla
Vratislav Effenberger
Vyšhorod
Vyslovení nedůvěry
Vzdušný prostor
Vzdutí
Vznik Československa
Wan-li
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
WorldCat
WTA Finals 2023
Západní Bug
Západní svět
Záporoží
Záporožská oblast
Záporožská Síč
Zatčení
Zdeněk Douša
Zdeněk Fiala
Zdeněk Mácal
Zdeněk Ziegler
Zima
Zuzana Čaputová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk