Adolf Vojta-Jurný
Narození	19. dubna 1893 Rakovník Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. listopadu 1957 (ve věku 64 let) Benešov Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Aktivní roky	1919–1957
Choť	Marie Jurná
Děti	Eva Vojtová
Rodiče	Amálie Vojtová (matka) Alois Vojta-Jurný (otec)
Příbuzní	Jaroslav Vojta (bratr) Hermína Vojtová (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Vojta-Jurný (19. dubna 1893 Rakovník^[1] – 10. listopadu 1957 Benešov) byl český divadelní a filmový herec.

Život

Narodil se v Rakovníku herci Aloisi Vojtovi-Jurnému a jeho ženě Amálii roz. Němečkové. Matka po několika dnech po jeho narození zemřela^[2], a tak vyrůstal s otcem a sourozenci. V roce 1905 se rodina usadila v Praze a v následujícím roce mladý Adolf ztratil i otce, který v důsledku zhoubné choroby spáchal sebevraždu. Následně se vyučil na Smíchově uměleckému zámečnictví. Za Rakousko-Uherska sloužil u námořnictva a odbýval si vojenskou službu jako námořník v Pulji. Poté pracoval nějaký čas v plzeňských Škodových závodech, kde se seznámil s Jaroslavem Průchou, který jej inspiroval k herecké práci.

Po skončení první světové války bydlel v Blovicích, kde v letech 1919–1921 účinkoval v tamním ochotnickém spolku a přírodním jevišti na Dubí. V letech 1921–1925 prošel několika kočovnými divadelním společnostmi, na jednu sezonu nastoupil do Slovenského národního divadla v Bratislavě a další rok působil v Plzni. Z let 1926–1941 není známo jeho divadelní působení. V letech 1941–1948 hrál v činohře a operetě v divadle na Kladně, v letech 1948–1951 ve Slaném a jevištní kariéru ukončil v Městském oblastním divadle v Benešově, kde působil v letech 1951–1957. Stejně jako na divadelních prknech, tak i ve filmu stál zcela ve stínu svého úspěšnějšího bratra Jaroslava.

Své vrcholné herecké umění předvedl v divadelních inscenacích, např. v Mahenově dramatické hře Jánošík, v Jiráskově divadelní hře Lucerna nebo Šubertově dramatu Jan Výrava.

K filmové práci se dostal až těsně před koncem svého života jako završení herecké dráhy. Debutoval v roce 1952 pod režií Karla Steklého jako předseda poslanecké sněmovny František Tomášek v dramatu Anna proletářka podle stejnojmenného románu Ivana Olbrachta. V roce 1954 se mihl v epizodní roli starého českého venkovana s plnovousem ve filmu režiséra Otakar Vávry Jan Hus. V roce 1955 ztvárnil roli husitského hejtmana Kuneše ve filmu Otakara Vávry Jan Žižka a o rok později ztvárnil stejnou postavu ve filmu Proti všem. Právě ve Vávrově husitské trilogii se na plátně Adolf Vojta–Jurný setkal i se svým bratrem Jaroslavem a sestrou Hermínou. Adolf Vojta-Jurný ojediněle spolupracoval i s rozhlasem.

Adolf Vojta–Jurný zemřel 10. listopadu 1957 v Benešově ve věku šedesáti čtyř let. Pohřben je s otcem, bratrem i sestrou, švagrovou a dalšími členy rodiny na pražských Olšanských hřbitovech.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Adolf Vojta-Jurný v Česko-Slovenské filmové databázi
• Adolf Vojta-Jurný v Encyklopedii dějin města Brna
• Adolf Vojta-Jurný ve Filmovém přehledu
• Libri, Český film: herci a herečky, VOJTA-JURNÝ, Adolf Archivováno 23. 4. 2017 na Wayback Machine.