Akkojunluská říše  آق قویونلو  العربية ←  1378–1503  →  → vlajka znak
Geografie Akkojunluská říše v době svého rozmachu
Hlavní město	Bayburt (letní) Palu, Ergani (zimní) Diyarbakır (1402–1468) Tabríz (1468–1478)
Obyvatelstvo
Jazyky	perština (úřední), ázerbájdžánština (dynastický)
Náboženství	sunnitský islám
Státní útvar
Státní zřízení	kmenová konfederace s vládou monarchie
Měna	akçe, ašrafi, dinár, tanka, hasanbegî (rovnal se 2 akçe)
Vznik	1378
Zánik	1503 – kolaps akkonjunluské vlády 1508 – poslední vládce poražen Safíovci
Státní útvary a území
Předcházející Karakojunluská říše Následující Safíovská říše Osmanská říše

Akkojunluská říše (persky آق‌ قویونلو, ázerbájdžánsky آغ‌قویونلولار‎, Ağqoyunlular, turkmensky Akgoýunly, psáno též Ak Koyunlu nebo Aq Qoyunlu) byla oghuzsko-turkickým státním útvarem v oblasti Blízkého východu, který v době svého největšího rozmachu zahrnoval území dnešní Arménie, Ázerbájdžánu, Iráku, východního Turecka a západního Íránu. Stát existoval v letech 1378 až 1508 a jeho nástupkyní se stala říše Safíovců.Stát Akkoyunlu, který má skvělé místo v historii formování ázerbájdžánského lidu. Ázerbájdžán má přitom v dějinách etatismu důležité místo.^[1][2]

Historie

Akkojunluské državy se původně rozkládaly na území východního Turecka a sousedily s trapezuntským císařstvím. Mnozí z vládců akkojunluské dynastie byli sezdáni s řeckými princeznami, stejně jako sám zakladatel dynastie, Uzun Hasan.

Zpočátku neměli panovníci možnost expandovat a rozšiřovat své území. Byli tísněni osmanskou říší ze západu, chanátem Zlatá horda ze severu a svým rivalem, karakojunluskou říší, z jihu a východu. Změna přišla roku 1467, kdy se Uzunu Hasanovi podařilo porazit karakojunluského panovníka Džahánšáha a ovládnout jeho území. Vzhledem k osmanské expanzi na Balkán nebyla akkojunluská dynastie nikým zvlášť ohrožována, a to i přes porážku u Otlukbeli, právě s Osmany.

Roku 1478 zemřel Uzun Hasan a na trůn nastoupil jeho syn Chalíl Mírzá. Toho brzy vystřídal jeho mladší bratr Jákúb, který ho porazil v bitvě u Choj. Jákúb vládl od roku 1478 do roku 1490 a jeho smrtí začala občanská válka, které využila dynastie Safíovců. Safíovci byli ší'ité stejně jako většina obyvatel akkojunluského státu. Naopak akkojunluská dynastie preferovala sunnitský islám. Rozhodnutí padlo v bitvě u Nachičevanu roku 1501, kde zvítězil safíovský šáh Ismá‘íl I. Akkojunluský vladař Alvand z bitvy sice unikl, ale byl zabit v Mardínu. Rok 1503 znamenal zánik státu. V roce 1508 jeho bratr Murád, poslední vládce, byl též poražen šáhem Ismá‘ílem. Toho roku také vznikla safíovská říše.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ak Koyunlu na anglické Wikipedii.

Související články

• Akkojunluská dynastie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Akkojunluská říše na Wikimedia Commons