A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alexander Kristoff | |
---|---|
Kristoff v roce 2020 | |
Osobní informace | |
Datum narození | 5. července 1987 (36 let) |
Místo narození | Oslo, Norsko[1] |
Stát | Norsko |
Výška | 181 cm[1] |
Hmotnost | 78 kg[1] |
Rodiče | Anne Kristoff |
Příbuzní | Felix Ørn-Kristoff (sourozenec) Stein Ørn (otčím) |
Týmové informace | |
Současný tým | Uno-X Mobility |
Disciplína | silniční cyklistika |
Role | jezdec |
Typ jezdce | sprinter klasikář |
Profesionální týmy | |
2006 2007–2009 2010–2011 2012–2017 2018–2021 2022 2023– | Glud & Marstrand–Horsens Maxbo–Bianchi BMC Racing Team Team Katusha[2] UAE Team Emirates[3] Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux[4] Uno-X Pro Cycling Team |
Úspěchy | |
Etapové závody
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Olympijské hry | ||
bronz | 2012 Londýn | Silniční závod |
Mistrovství světa | ||
stříbro | 2017 Bergen | Silniční závod |
Mistrovství Evropy | ||
zlato | 2017 Herning | silniční závod |
Alexander Kristoff (* 5. července 1987) je norský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI ProTeam Uno-X Mobility.[5] V letech 2007 a 2011 se stal norským národním šampionem v silničním závodu.[6][7] Mezi jeho největší vítězství patří Milán – San Remo 2014 a Kolem Flander 2015.
Kariéra
Začátky
V 6 letech se s rodinou přestěhoval z Osla do Stavangeru. Jeho nevlastní otec v něm pěstoval zájem o cyklistiku namísto fotbalu. Kristoff začal jezdit za amatérský tým Stavanger SK. V 16 letech vyhrál juniorský silniční závod na národním šampionátu a získal 4. místo na Evropském olympijském festivalu mládeže. V roce 2006 se stal profesionálem s týmem Glud & Marstrand–Horsens. V roce 2007 se ve věku 19 let stal národním šampionem v silničním závodu, když ve sprintu čtyřčlenné skupiny porazil Thora Hushovda.[6]
Team Katusha (2012–2017)
Na letních olympijských hrách 2012 v Londýně získal bronzovou medaili v silničním závodu.[8]
Sezóna 2014
V roce 2014 Kristoff vyhrál monument Milán – San Remo, když ve sprintu o vítězství porazil Fabiana Cancellaru.[9] Později téhož roku Kristoff vyhrál 2 etapy na Tour de France, díky čemuž získal 2. místo v bodovací soutěži za Peterem Saganem.[10] V sezóně vyhrál Kristoff 2 německé jednodenní závody, v květnu Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz a v srpnu Vattenfall Cyclassics.[11] V sezóně celkem získal 14 vítězství, čímž se zařadil na 8. místo v žebříčku UCI World Tour 2014.
Sezóna 2015
Sezónu 2015 Kristoff začal třemi etapovými triumfy a vítězstvím v bodovací soutěži na závodu Kolem Kataru. Další etapový triumf získal krátce poté na závodu Kolem Ománu. 1. března byl přesprintován Markem Cavendishem a získal 2. místo na klasice Kuurne–Brusel–Kuurne.[12] Další vítězství si připsal na závodu Paříž–Nice,[13] při němž se připravoval na obhajobu vítězství na Milán – San Remo. Ve sprintu o vítězství však získal 2. místo za vítězným Johnem Degenkolbem.[14] O pár dní později Kristoff získal 4. místo na klasice E3 Harelbeke.[15] Následně se zúčastnil etapového závodu Driedaagse van De Panne–Koksijde, kde se v 1. etapě dostal do šestičlenného úniku a díky pomoci týmového kolegy Svena Erika Bystrøma vyhrál sprint o vítězství.[16] Vítězství získal i následující den, tentokrát ze sprintu pelotonu.[17] Kristoff vyhrál i etapu 3a, když ve sprintu těsně porazil Andrého Greipela o pouhé 0,0003 sekundy.[18] Díky bonusovým sekundám a 3. místu v etapě 3b, individuální časovce, vyhrál celkové pořadí závodu.
V dubnu Kristoff vyhrál monument Kolem Flander, jeho hlavní jarní cíl. 30 km před cílem zaútočil Niki Terpstra a pouze Kristoff na něj zareagoval. Dvojice získala náskok 30 sekund a stíhací skupina nebyla schopná je dojet. Ve sprintu o vítězství Kristoff Terpstru porazil a získal tak své největší kariérní vítězství.[19] O 3 dny později Kristoff vyhrál sprinterskou semiklasiku Scheldeprijs, čímž se stal prvním jezdcem v historii, který vyhrál Driedaagse De Panne–Koksijde, Kolem Flander a Scheldeprijs v jedné sezóně.[20] Na Paříž–Roubaix pak získal 10. místo a dal si pauzu od závodění. Vrátil se na etapovém závodu Kolem Norska, kde dokončil na celkovém 8. místě a vyhrál 2 etapy.[21] Krátce poté se zúčastnil dalšího etapového závodu, Tour des Fjords, kde vyhrál 3 etapy a bodovací soutěž. V celkovém pořadí se umístil na 9. pozici.[22] Také vyhrál 7. etapu Tour de Suisse před Peterem Saganem. Sagan se pokusil dostat z Kristoffova zadního kola a přesprintovat ho, ale Kristoff byl v závěru silnější.[23]
Na konci srpna Kristoff vyhrál GP Ouest–France, když v cíli přesprintoval Simone Ponziho, a získal tak 20. sezónní vítězství.[24] Do silničního závodu na mistrovství světa Kristoff vstupoval jako jeden z hlavních favoritů na vítězství a byl určen jako lídr norského národního týmu. Jeho tým však nebyl schopen uhlídat Petera Sagana, jenž si osamocen dojel pro vítězství. Ve sprintu o 2. místo Kristoffovi chyběla síla a v závodu získal 4. místo.[25]
Sezóna 2017
Svou sezónu Kristoff zahájil na etapovém závodu Étoile de Bessèges na začátku února. Podařilo se mu vyhrát druhou etapu a bodovací soutěž.[26] První WorldTourové vítězství sezóny získal 1. května na klasice Eschborn–Frankfurt, kde si ve sprintu pohodlně dojel pro vítězství. Skvělý den týmu završil ještě Kristoffův rozjížděč Rick Zabel, jenž dojel druhý.[27] V srpnu se stal Kristoff v dánském Herningu mistrem Evropy v silničním závodu.[28] Do mistrovství světa, konaném v Bergenu, znovu vstupoval jako jeden z favoritů. V cíli byl však těsně přesprintován Peterem Saganem a musel se tak smířit se stříbrnou medailí.[29]
UAE Team Emirates (2018–2021)
V srpnu 2017 bylo potvrzeno, že Kristoff podepsal dvouletý kontrakt s týmem UAE Team Emirates od sezóny 2018. Společně s Kristoffem se do týmu přesunul i jeho týmový kolega Sven Erik Bystrøm.[3]
Sezóna 2018
Svou první sezónu s týmem Kristoff zahájil na Dubai Tour. Následně se zúčastnil dalších 2 závodů na Blízkém východě.[30] Na závodu Kolem Ománu vyhrál poslední, šestou etapu.[31] Druhé vítězství sezóny získal v úvodní etapě Abú Dhabí Tour.[32] Na Tour de France vyhrál poslední etapu ve sprintu na Champs-Élysées v Paříži.
Sezóna 2019
Na konci března Kristoff získal další významné kariérní vítězství na klasikách, když ze sprintu pelotonu vyhrál belgickou jednorázovku Gent–Wevelgem.[33] V červnu Kristoff prodloužil svůj kontrakt s týmem UAE Team Emirates o další 2 roky, do konce sezóny 2021.[34]
Sezóna 2020
V srpnu Kristoff vyhrál úvodní etapu Tour de France, díky čemuž získal žlutý dres pro lídra závodu.[35] Následujícího dne ho však musel po horské etapě předat Julianu Alaphilippovi.[36]
Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux (2022)
V srpnu 2021 bylo oznámeno, že Kristoff podepsal jednoletý kontrakt s týmem Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux od sezóny 2022. Společně s Kristoffem se do týmu přesunul i jeho týmový kolega Sven Erik Bystrøm.[4]
Uno-X Pro Cycling Team (2023–)
V srpnu 2022 bylo oznámeno, že Kristoff podepsal tříletou smlouvu s týmem Uno-X Pro Cycling Team od sezóny 2023.[37]
Osobní život
Kristoff si v říjnu 2014 vzal ve Stavangerské katedrále Maren Kommedalovou[38] a pár má nyní 4 děti.[39]
Hlavní výsledky
- 2005
- Národní šampionát
- 2. místo časovka juniorů
- Mistrovství světa
- 10. místo silniční závod juniorů
- 2006
- Grenland GP
- vítěz etap 1 a 2
- 2007
- Národní šampionát
- vítěz silničního závodu
- 5. místo Poreč Trophy
- 6. místo Colliers Classic
- 2008
- Národní šampionát
- Ringerike GP
- vítěz 4. etapy
- 2. místo Rogaland Grand Prix
- 2. místo Poreč Trophy
- 2009
- Národní šampionát
- vítěz silničního závodu do 23 let
- 2. místo silniční závod
- Ringerike GP
- vítěz 3. etapy
- 2. místo Sandefjord Grand Prix
- Tour de Bretagne
- 5. místo celkově
- 5. místo La Côte Picarde
- Mistrovství Evropy
- 7. místo silniční závod do 23 let
- 7. místo Druivenkoers Overijse
- 9. místo Poreč Trophy
- 9. místo ZLM Tour
- 10. místo Kolem Flander U23
- 2010
- 3. místo Philadelphia International Championship
- 4. místo Vattenfall Cyclassics
- 5. místo Grand Prix de Fourmies
- 7. místo Kampioenschap van Vlaanderen
- 8. místo Grote Prijs Jef Scherens
- 9. místo Paříž–Brusel
- 10. místo Scheldeprijs
- 10. místo Memorial Rik Van Steenbergen
- 2011
- Národní šampionát
- vítěz silničního závodu
- 2. místo Grand Prix de Fourmies
- 5. místo Grand Prix d'Isbergues
- 7. místo Scheldeprijs
- 7. místo Paříž–Brusel
- 7. místo London–Surrey Cycle Classic
- 7. místo Kampioenschap van Vlaanderen
- 2012
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- 2. místo Grand Prix de Fourmies
- Olympijské hry
- 3. místo silniční závod
- Národní šampionát
- 3. místo silniční závod
- World Ports Classic
- Danmark Rundt
- 6. místo Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
- 9. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
- 2013
- Kolem Norska
- vítěz etap 1, 2 a 5
- Tour de Suisse
- vítěz 5. etapy
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- 3. místo Vattenfall Cyclassics
- Tour des Fjords
- 4. místo Kolem Flander
- 4. místo Brussels Cycling Classic
- 5. místo Scheldeprijs
- 8. místo Milán – San Remo
- 9. místo Paříž–Roubaix
- 2014
- Tour des Fjords
- vítěz Milán – San Remo
- vítěz Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
- vítěz Vattenfall Cyclassics
- Kolem Norska
- Tour de France
- vítěz etap 12 a 15
- Kolem Ománu
- vítěz 2. etapy
- Arctic Race of Norway
- 5. místo Kolem Flander
- Mistrovství světa
- 8. místo silniční závod
- 8. místo UCI World Tour
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- 8. místo celkově
- 8. místo GP Ouest–France
- 2015
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- vítěz Kolem Flander
- vítěz Scheldeprijs
- vítěz Grosser Preis des Kantons Aargau
- Arctic Race of Norway
- Paříž–Nice
- vítěz 1. etapy
- Tour de Suisse
- vítěz 7. etapy
- Kolem Ománu
- vítěz 3. etapy
- 2. místo Milán – San Remo
- 2. místo Vattenfall Cyclassics
- 2. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
- Kolem Kataru
- 3. místo Grand Prix Cycliste de Québec
- 4. místo UCI World Tour
- Mistrovství světa
- 4. místo silniční závod
- 4. místo E3 Harelbeke
- Kolem Norska
- Tour des Fjords
- 9. místo Gent–Wevelgem
- 10. místo Paříž–Roubaix
- 2016
- Tour des Fjords
- vítěz Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
- Kolem Ománu
- vítěz etap 3 a 6
- Arctic Race of Norway
- vítěz 1. etapy
- Tour of California
- vítěz 7. etapy
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod
- Kolem Kataru
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- 2. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
- 3. místo Bretagne Classic
- 4. místo Kolem Flander
- 5. místo EuroEyes Cyclassics
- 6. místo Milán – San Remo
- Mistrovství světa
- 7. místo silniční závod
- 2017
- Mistrovství Evropy
- vítěz Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
- vítěz RideLondon–Surrey Classic
- Kolem Ománu
- Étoile de Bessèges
- Tour of Britain
- Mistrovství světa
- 2. místo Bretagne Classic
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- Arctic Race of Norway
- 4. místo celkově
- vítěz 2. etapy
- 4. místo Milán – San Remo
- 4. místo EuroEyes Cyclassics
- 5. místo Kolem Flander
- 7. místo Münsterland Giro
- 2018
- vítěz Eschborn–Frankfurt
- vítěz Grosser Preis des Kantons Aargau
- Tour de France
- vítěz 21. etapy
- Abú Dhabí Tour
- vítěz 1. etapy
- Kolem Ománu
- vítěz 6. etapy
- 3. místo EuroEyes Cyclassics
- 4. místo Milán – San Remo
- 6. místo Grand Prix de Fourmies
- Dubai Tour
- 9. místo celkově
- 2019
- Kolem Norska
- vítěz Gent–Wevelgem
- vítěz Grosser Preis des Kantons Aargau
- Kolem Ománu
- vítěz 1. etapy
- Okolo Slovenska
- vítěz etapy 1a
- Deutschland Tour
- vítěz 2. etapy
- 3. místo Kolem Flander
- 3. místo Eschborn–Frankfurt
- Mistrovství Evropy
- 4. místo silniční závod
- 4. místo EuroEyes Cyclassics
- Mistrovství světa
- 7. místo silniční závod
- 7. místo RideLondon–Surrey Classic
- 7. místo Brussels Cycling Classic
- 2020
- Tour de France
- 2. místo Clásica de Almería
- 3. místo Kolem Flander
- 3. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
- 2021
- Arctic Race of Norway
- 2. místo Trofeo Alcúdia – Port d'Alcúdia
- Deutschland Tour
- 3. místo celkově
- vítěz etap 2 a 4
- 3. místo Eschborn–Frankfurt
- 5. místo Trofeo Serra de Tramuntana
- 6. místo Dwars door Vlaanderen
- 2022
- vítěz Scheldeprijs
- vítěz Clásica de Almería
- vítěz Circuit Franco–Belge
- Kolem Norska
- vítěz 6. etapy
- Deutschland Tour
- vítěz 2. etapy
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod
- 2. místo Grand Prix du Morbihan
- 3. místo Milán–Turín
- 3. místo Eschborn–Frankfurt
- 3. místo Grote Prijs Jef Scherens
- 4. místo Paříž–Bourges
- Mistrovství světa
- 6. místo silniční závod
- 7. místo Gooikse Pijl
- Mistrovství Evropy
- 8. místo silniční závod
- 9. místo Brussels Cycling Classic
- 10. místo Kolem Flander
- 10. místo BEMER Cyclassics
- 2023
- Volta ao Algarve
- vítěz 1. etapy
- Kolem Norska
- vítěz 3. etapy
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod
- CRO Race
- 2. místo Egmont Cycling Race
- 4. místo Omloop Het Nieuwsblad
- 4. místo Clásica de Almería
- 4. místo Grand Prix de Fourmies
- 7. místo SUPER 8 Classic
- 7. místo Gooikse Pijl
- 2024
- 2. místo Trofeo Palma
- 10. místo Trofeo Ses Salines–Felanitx
Výsledky na Grand Tours
Grand Tour | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Giro d'Italia | 157 | 149 | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
Tour de France | — | — | 147 | 125 | 130 | 149 | 130 | 114 | 139 | 132 | — | 102 | 134 |
Vuelta a España | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |