Alupka - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Alupka
 ...
Alupka
Алупка
Pohled zbočního nádvoří paláce na horu Aj-Petri
Pohled zbočního nádvoří paláce na horu Aj-Petri
Alupka – znak
znak
Alupka – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška90 m n. m.
Časové pásmoUTC+4
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Autonomní republikaKrym
Městská radaJaltská
Stát (de facto)RuskoRusko Rusko
RepublikaKrym
Městská radaJaltská
Alupka
Alupka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4 km²
Počet obyvatel7 948 (2016)
Hustota zalidnění1 987 obyv./km²
Správa
Vznik960
Oficiální webalupkarada.org
Adresa obecního úřaduвул. Червоноармійська 32
298676 м. Алупка
Telefonní předvolba654
PSČ298676
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alupka (ukrajinsky Алупка, krymskou tatarštinou Alupka) je město na poloostrově Krym, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od Krymské krize Ruskem. Leží přibližně sedmnáct kilometrů na západ od Jalty a jeden kilometr na západ od Gaspry. Má svůj rekreační přístav.

Geografie

Alupka je přímořské letovisko na jižním Krymu, které se nachází na jižním svahu Krymských hor, poblíž úpatí hory Aj-Petri. Nachází se v krymském sub-středomořském ekoregionu. Je to nejjižnější město v regionu. Průměrná roční teplota vzduchu je +13,6 °C. Průměrné roční srážky jsou asi 500 mm.

Historie

Středověk a etymologie názvu

Na místě dnešního města stála řecká kolonie zvaná Alepochori, česky Liščí vesnice (ze starořeckého Alepo - Liška a Chorion - vesnice). První písemná zmínka o městě pochází z roku 960. V dalších dokumentech z 10. století se obec označuje jako Alubika, Alopeka a později Alupka.

Ve 14. a 15. století se zde připomíná janovská kolonie, zvaná Lupico (Liščí díra). V letech 1475-1774 byla Alupka korunní doménou osmanských sultánů. Po připojení Krymu k Rusku v roce 1784 patřila Alupka do osobního vlastnictví knížete Grigorije Potěmkina. Historická architektura byla vážně poškozena během krymské války.

Alupka kolem roku 1908: Vpravo dole Kramářova vila Barbo, vlevo nahoře Voroncovův palác

Novověk

Voroncovův palác s medicejskými lvy

Podle Bulletinu všech vesnic Simferopolského újezdu bylo ke dni 9. října 1805 v osadě Alupka 37 domácností a 223 obyvatel, výhradně Krymských Tatarů. V roce 1823 přešla Alupka do vlastnictví Michaila Semjonoviče Voroncova, který zde dal postavit romantický Voroncovský palác, pravoslavný kostel a mešitu. Alupka byla v Ruské říši součástí Taurské gubernie, která existovala až do října 1921.

Od závěru 19. století se Alupka stala oblíbeným letoviskem bohatých podnikatelů z Ruské říše i ze zahraničí, stavěli si luxusní rezidence (například moskevský továrník Abrikosov nebo český politik Karel Kramář). Po Říjnové revoluci byly zámek i vily zkonfiskovány a území se od roku 1921 stalo součástí Autonomní sovětské socialistické republiky Krym v rámci Ruské Sovětské socialistické republiky. Během 20. a 30. let sloužily rekreační objekty jednak stalinským představitelům a další byly adaptovány na kolektivní zařízení. Byla vytvořena infrastruktura osady a budována další rekreační zařízení. Po občanské válce bylo v Alupce postaveno 22 objektů lázní. V průběhu let se zde léčili a nebo odpočívali Fjodor Ivanovič Šaljapin, Maxim Gorkij, Valerij Brjusov, Ivan Bunin, Sergej Rachmaninov a další.

"Seznam osad Krymské ASSR podle sčítání všech odborových svazů ze dne 17. prosince 1926" zaznamenal v letovisku Alupka 881 domácností s 2950 lidmi, z toho 1445 Rusů, 222 Ukrajincků, 903 Krymských Tatarů, 148 Řeků, 82 Židů, 34 Arménů, 24 Bělorusů, 13 Poláků, 11 Němců, 7 Lotyšů, 2 Bulhary, 2 Čechy a ostatní. Byly zde řecké, ruské a tatarské školy.

V roce 1938 získala Alupka statut města. Roku 1954 byla rezolucí Nejvyššího sovětu SSSR u příležitostí 300. výročí Perejaslavské smlouvy Alupka a celá Krymská oblast připojena k Ukrajinské sovětské socialistické republice. V letech 1991 až 2014 byla Alupka součástí nezávislé Ukrajiny. Od mezinárodně neuznaného připojení Krymu k Rusku v březnu 2014 patří Alupka de facto k Rusku. De jure v souladu s mezinárodním právem patří stále Ukrajině.

Ekonomika

Od 80. let 19. století město žilo z turistického ruchu. Také v nynější době sem obyvatelé bývalého Sovětského svazu jezdí při rekreaci k Černému moři. Ve městě jsou přímořské klimatické koupele, kde se léčí převážně tuberkulóza.[1]

Památky

Hlavní dvůr Voroncovova paláce
  • Voroncovský palác – rozsáhlý trojkřídlý zámek ve stylu romantismu byl vystavěn v letech 1828–1846, je obklopen Voroncovovým - Alupkinským parkem o rozloze 40 hektarů. Stavbu navrhl anglický architekt Edward Blore pro knížete Michaila Semjonoviče Voroncova. Její konstrukce je moderní, s ocelovými sloupy a terasami. V romantické výzdobě se střídají různé slohy a prvky gotiky, renesance (mramorové sochy lvů jsou kopiemi florentských soch Mediciů), vstupní portikus na schodišti je maurskou Alhambrou. Jedno křídlo bylo přistavěno pro knížete Šuvalova. Vnitřní zařízení se dochovalo jen z malé části.
  • Abrikosova vila - Vila Alexeje Alexejeviče Abrikosova (1856-1931), podnikatele, majitele továrny na čokoládu a cukrovinky v Moskvě, vydavatele filozoficko-psychologického časopisu a prvního manžela Naděždy Chljudovové-Kramářové
  • Vila Barbo (Barbo znamená rusky brada, zde ve významu svaté relikvie, Kristova vousu), proto v době socialismu přejmenována na Majevka; novoklasicistní patrovou vilu se sloupovým portikem navrhl český architekt Jan Kotěra pro českého politika Karla Kramáře a jeho manželku Naděždu, rozenou Chljudovovou (1862—1936)[2], doplnění dekorace jednoho průčelí podle Naděždina přání navrhl ruský inženýr E. A. Tatarinov; sochařskou výzdobu vytvořil český sochař Vojtěch Eduard Šaff. Od té doby, kdy vilu zabrali Sověti, stala se - a je až do současnosti - nepřístupnou. V ruské literatuře je její lokace mlhavě na Jaltě. [3]

Osobnosti města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alupka na anglické Wikipedii.

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 70. 
  2. Dana Stehlíková: Pozůstalost, in: ČECHUROVÁ Jana, STEHLÍKOVÁ Dana, VANDROVCOVÁ Miroslava: Karel a Naděžda Kramářovi doma. 2. vydání Praha 2009; ISBN 978-80-87041-20-8, s. 102-105dostupné online[nedostupný zdroj
  3. Barbo v Ruském průvodci historickou Jaltou

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Alupka
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Élisabeth Borneová
Časová osa
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Černé moře
Černomořské loďstvo
Česká ženská hokejová reprezentace do 18 let
Česká hokejová reprezentace do 20 let
Česká Wikipedie
Česko
Řím
Šipky
Šostka
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Žralůčkovití
12. leden
13. leden
14. leden
15. leden
1804
1914
1924
1934
1989
2024
3. leden
5. leden
69
7. leden
8. leden
81. ročník udílení Zlatých glóbů
9. leden
9K720 Iskander
Abcházie
Abdikace
AEW&C
Akr
Alexander De Croo
Alexej Navalnyj
Alupka
Americká ženská hokejová reprezentace do 18 let
Anglie
António Guterres
Australian Open 2024
Avdijivka
Azovské moře
Bělgorod
Bělgorodská oblast
Bachmut
Benzín
Berijev
Berijev A-50
Berijev Be-200
Beryslav
Bezpilotní letadlo
Bihár
Bitva o Avdijivku
Bošovice
Boj o moc
Bramall Hall
Brjanská oblast
Cape Canaveral Space Force Station
Carl-Erik Asplund
Cenzura v Ruské federaci#Válka s Ukrajinou
Cezar Kunikov (1986)
Ch-47M2 Kinžal
Ch-59
Charkov
Charkovská oblast
Charles Michel
Cherson
Chersonská oblast
Christian Oliver
Chronologie
Commons:Czech Wiki Photo
Commons:Featured pictures/cs
Dánská koruna
Dánsko
Dnipro
Dnipropetrovská oblast
Dobrovolnictví
Domesday Book
Doněck
Doněcká oblast
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Eroze půdy
Eurasijský ekonomický svaz
Evropská rada
Evropská unie
Finsko
Forbes
Francie
František Janouch
Franz Beckenbauer
Frederik X.
G7
Gabriel Attal
Gagauzsko
Galba
Generální tajemník OSN
Georg Ratzinger
Giorgia Meloniová
Gjandža
Grindavík
Hútíové
Haag
Hamdija Pozderac
HESA Šáhid-136
Hladinové plavidlo bez posádky
Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny
Hlavní strana
Homel
Humanitární pomoc
Hunga Tonga – Hunga Haʻapai
Hypersonická zbraň
Iževsk
Ihor Klymenko
Iljušin Il-22
Iljušin Il-76
Island
Ivo Oberstein
Jamalo-něnecký autonomní okruh
James Kottak
Jana Hlaváčová
Jižní Korea
Jižní Osetie
Joe Biden
Justin Trudeau
Kaiserliche Marine
Kalužská oblast
Kamov Ka-29
Karel Janovický
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
KEPD 350
Kiriši
Kirovohradská oblast
Klincy
Korveta
Krasnodarský kraj
Kritická infrastruktura
Krym
Krymský most
Kryvyj Rih
Kstovo
Kupjansk
Kupjanský rajón
Kurachove
Kurská oblast
Kyjev
Kyriakos Mitsotakis
Kyrylo Budanov
Láva
Ladislav Svoboda (senátor)
Legie „Svoboda Ruska“
Letecká puma
Letiště Pulkovo
Libra šterlinků
Linie devíti čar
Lipeck
Lipecká oblast
Lockheed Martin F-35 Lightning II
Luke Humphries
Luke Littler
Lukoil
Mário Zagallo
M1 Abrams
Magura V5
Mariupol
Markéta II.
Metro v Kyjevě
Mette Frederiksenová
Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize
Mezinárodní trestní soud
Mezosféra
Michael Čakrt
Michail Mišustin
Mil Mi-8
Ministerstvo obrany Ruské federace
Ministerstvo obrany Ruska
Ministerstvo obrany Ukrajiny
Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2024
Mistrovství světa v ledním hokeji žen do 18 let
Moldavsko
Monarchie v Dánsku
Mongolsko
Mykolajivka
Mykolajivská oblast
Mykola Oleščuk
Myrnohrad
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní shromáždění Jižní Koreje
Německo
Nadace Wikimedia
Nafta
Nepál
Nižnij Novgorod
Novatek
Novofedorivka (Sacký rajón)
Novorossijsk
Oděsa
Oděská oblast
Okres Vyškov
Oleksandr Syrskyj
Operace Prosperity Guardian
Opevnění
Oppenheimer (film)
Orel (město)
Organizace spojených národů
Otho
Ozbrojené síly Ruské federace
Ozbrojené síly Ukrajiny
Předseda vlády Řecka
Půda
Palachův týden
Pavel Dyba
PDC Mistrovství světa v šipkách
Peregrine Mission One
Petrohrad
Phill Niblock
Počítačová bezpečnost
Pokrovský rajón
Pokrovsk (Ukrajina)
Pole
Polsko-ukrajinská státní hranice
Poltavská oblast
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Praha
Premiér Francie
Prezidentské volby na Tchaj-wanu 2024
Prezidentské volby v Rusku 2024
Prezident Francie
Projekt 1241
Projekt 22160
Projekt 775
Psí maso
Rallye Dakar 2024
Retence (hydrologie)
Reykjanes
Rishi Sunak
Rjazaň
Rostovská oblast
Rostov na Donu
Rudé moře
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská okupace části Gruzie
Ruská propaganda
Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře
Rusko
Rusko-perská válka (1804–1813)
S-300
Samarská oblast
Selydove
Sergej Kobylaš
Sergej Kotov (2021)
Sevastopol
Severní Korea
Seznam premiérů Francie
Singapur
Služba bezpečnosti Ukrajiny
Smrt Alexeje Navalného
SMS Karlsruhe (1912)
Sofia Bekatoruová
Soubor:Bramhall Hall, Cheshire (BM 1948,0409.5).jpg
Soubor:Bundesarchiv DVM 10 Bild-23-61-01, Kleiner Kreuzer "Karlsruhe".jpg
Soubor:Destructions in Dnipro after Russian attack, 2024-02-23 (32).jpg
Soubor:Destructions in Kryvyi Rih after missile attack, 2024-03-12 (01).jpg
Soubor:Destructions in Nova Sloboda after Russian attack, 2024-02-20 (01).jpg
Soubor:Destructions in Odesa after Russian attack, 2024-03-02 (01).jpg
Soubor:Destructions in Pokrovsk Raion after missile strike, 2024-01-06 (01).jpg
Soubor:Destructions in Selydove after missile attack, 2024-02-14 (15).jpg
Soubor:Destructions in Sumy after Russian attack, 2024-03-13 (51).jpg
Soubor:GUR footage of 5 March 2024 attack on Sergei Kotov by Group 13.webm
Soubor:Moravská Zebra.jpg
Soubor:Tonga Volcano Eruption 2022-01-15 0320Z to 0610Z Himawari-8 visible.gif
Soubor:Visit of Rishi Sunak to Kyiv, January 2023 (04).jpg
Speciální:Hledání
Speciální:Kategorie
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Nové stránky
Speciální:Poslední změny
Speciální:Statistika
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Stockport
Storm Shadow
Suchoj Su-34
Suchoj Su-35
Sumská oblast
Sumy
Svartsengi
Taganrog
Tambov
Tchaj-wan
Telegram (software)
The New York Times
Trestanecká kolonie IK-3
Trosťanec
Tuapse
Tudorovská architektura
Udmurtsko
Ukrajinské letectvo
Ukrajinské pozemní síly
Ukrajinska pravda
Ursula von der Leyenová
Usť-Luga
Uzbekistán
Václavské náměstí
Válečný zajatec
Válečný zločin
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Východoukrajinská ofenzíva
Valerij Zalužnyj
Vasiljevský ostrov
Velký Manchester
Velyka Pysarivka
Velykyj Burluk (sídlo)
Viktor Sokolov
Vladimir Putin
Volgogradská oblast
Volodymyr Zelenskyj
Voroněžská oblast
Vovčansk
Vrtulník
Vulcan (raketa)
Vzdušně-kosmické síly Ruské federace
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/leden
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Záporožská oblast
Zemětřesení v Biháru 1934
Zlatý glóbus
Zločin proti lidskosti




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk