A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Amenemhat III | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ammenemes | ||||||||||||
Busta Amenemheta III.; Ägyptisches Museum Berlin | ||||||||||||
Doba vlády | 1818–1773 př. n. l.[1] | |||||||||||
Rodné jméno |
| |||||||||||
Trůnní jméno |
| |||||||||||
Horovo jméno |
| |||||||||||
Aa-bau | ||||||||||||
Jméno obou paní |
| |||||||||||
Zlatý Hor |
| |||||||||||
Manželky | Aat, Chenemetneferhedžet III., Hetepti | |||||||||||
Potomci | Neferuptah, Sebeknofru, Hathorhotep, Sithathor, Amenemhet IV. (~vnuk?)[2] | |||||||||||
Otec | Senusret III. | |||||||||||
Matka | Neferhenut[3] | |||||||||||
Hrobka | Dáhšúr & Hawara | |||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Amenemhet III. byl faraonem z vrcholného období 12. dynastie, vládl v letech 1818–1773 př. n. l.,[1] na tehdejší dobu neobvykle dlouhých ~46 let.
Vláda
Po svých předcích zdědil relativně stabilní správní strukturu říše, dobrou ekonomickou prosperitu bez výraznějších výkyvů. Zřejmě k tomu přispěly i příznivé klimatické podmínky a díky pravidelným a dostatečným nilským záplavám se dařilo zemědělství. Amenemhet III. zabezpečil jižní hranice v Núbii, odkud se přivážely cenné suroviny včetně zlata. Měděná ruda, která se těžila na Sinai, obsahovala příznivě působící příměsi železa, zinku a arsenu. Zpracovávala se na četné pracovní nástroje, ale také zbraně a další předměty denní potřeby.[4] Faraon rozvíjel především zemědělskou výrobu. Dal zdokonalit síť umělého zavlažování po celém toku Nilu a výstavbou kanálu Mer-Wer (nyní Bahr Yussef, Josefův kanál) mezi Nilem a jezerem ve Fajjúmské oáze umožnil vznik zcela nové zemědělské oblasti o rozloze asi 24 km2.
Zakládal a opevňoval karavanní cesty přes Západní poušť a na východ k Rudému moři, budoval loďstvo, podporoval výrobu a směnu řemeslných produktů. Organizoval velké obchodní výpravy a zvyšoval egyptské exporty, zejména do oblasti Palestiny. Z doby jeho vlády, zhruba z jejího 19. roku, je jmenovitě znám vezír Cheti, jehož povinnosti byly sepsány na papyru nalezeném ve fragmentech v Thébách.[5]
Pyramidy
Faraon si nechal zbudovat první pyramidu v Dahšúru, ale konstrukční vady stavby způsobily, že se pyramida zhroutila a zůstala nedokončená, avšak v dalším období byla použita jako hrobka pro několik královských žen. V 15. roce své vlády pak zahájil výstavbu druhé pyramidy v Hawaře v oáze Fajjúm. Pyramida byla nejprve prozkoumána francouzským archeologem Jacquesem de Morganem v letech 1894–1895,[6] a následně jeho německým kolegou Dieterem Arnoldem v 1976–1983. Byla postavena převážně ze sušených hliněných bloků kolem asi 12 m vysokého jádra z vápencových desek. Základna byla asi 105×105 m, vysoká asi 60 m se sklonem ~49°. Zádušní chrám u pyramidy je podle Hérodota označován jako „Labyrint“ zasvěcený bohu Sobekovi (s hlavou krokodýla).[7]
Z dalších staveb je v oáze Fajjúm významnější chrám v Medinet Maadi zasvěcený bohyni úrody v podobě kobry Renenutet, kolos v Bijahmu poblíž jezera Moeris, rozšířil chrám boha Ptaha v Memfidě, vystavil řadu sfing v Tanis v deltě Nilu.
Artefakty
V polovině 19. století se v Egyptě na trzích objevoval značný počet památek z neevidovaných vykopávek či nově objevovaných hrobek, nejčastěji vysokých hodnostářů Staré a Střední říše. Jednou z nich je bezesporu Rhindův matematický spisek[pozn. 1][8] na koženém podkladu, získaný v Luxoru v roce 1858, nyní vystavený v Britském muzeu v Londýně. Byl datován do období 12. dynastie, nejspíše do období vlády Amenemheta III. Je zde doložena poměrně hluboká znalost algebry, geometrie a výpočtu ploch, což bylo základem stavitelského umění starověkých stavitelů. Podle dalšího papyru, získaného Vladimírem Goleniščevem[pozn. 2] v Thébách asi v roce 1892, nazývaného Moskevský matematický papyrus, nyní uloženého v Puškinově muzeu umění v Moskvě, lze usuzovat, že byl ve Střední říši šířeji opisovaný a používaný. Je to originální památka, o délce ~ 5,5 m a šířce ~ 3,8–7,6 cm.[9][10]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology . Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ Pharoah Otline . 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)
- ↑ Metals-Middle Bronze Age . Kibbuc Rashafim: 2002 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-18. (anglicky)
- ↑ The Installation of the Vizier . University College London, 1955 cit. 2018-05-29. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MORGAN, Jacques. Fouilles a Dahchour: Mars - Juin 1894 online. Vídeň: 1895. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ LEHNER, Mark. The Complet Pyramide online. London: Thames and Hudson, 1997. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj
- ↑ The Rhind Mathematical Papyrus online. Londýn: The British Museum, 2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moscow Papyrus online. Buffalo: 1997. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Moscow Pypapyrus online. 2001 cit. 2018-10-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-27. (anglicky)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- W. M. Flinders Petrie, History of Egypt from the Earliest Time to the XVIth Dynasty, New York 1897
- Henry Georg Fischer, Egyptian Women of the Old Kingdom and of the Heracleopolitan Period, New York 2000
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Amenemhet III. na Wikimedia Commons
Předchůdce: Senusret III. |
Egyptský král 1818–1773 př. n. l. |
Nástupce: Amenemhet IV. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk