Anfisa Rezcovová - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Anfisa Rezcovová
 ...
Anfisa Anatoljevna Rezcovová
Anfisa Rezcovová s vnukem v roce 2009
Anfisa Rezcovová s vnukem v roce 2009
Datum narození16. prosince 1964
Místo narozeníSovětský svaz Jakimec, Sovětský svaz
Datum úmrtí19. října 2023 (ve věku 58 let)
DětiDarja Virolajnenová
Kristina Rezcovová
Sportovní informace
Sportbiatlon
běh na lyžích
Ukončení kariéry2002
Světový pohár v běhu na lyžích
Debut13. prosince 1984
Nejlepší umístění2. (1986/87)
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry1 – 1 – 0
Mistrovství světa3 – 2 – 0
Světový pohár v biatlonu
Debut1990
Velký glóbus2 (1991/92, 1992/93)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry2 – 0 – 1
Mistrovství světa0 – 1 – 0
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
zlato 1988 Calgary štafeta 4×5 km
stříbro 1988 Calgary 20 km volně
Olympijské kruhy Biatlon na ZOH
zlato 1992 Albertville sprint
zlato 1994 Lillehammer štafeta 4×7,5 km
bronz 1992 Albertville štafeta 3×7,5 km
Mistrovství světa v klasickém lyžování
zlato 1985 Seefeld štafeta 4×5 km
zlato 1987 Oberstdorf štafeta 4×5 km
zlato 1999 Ramsau štafeta 4×5 km
stříbro 1987 Oberstdorf 5 km klasicky
stříbro 1987 Oberstdorf 20 km volně
Mistrovství světa v biatlonu
stříbro 1992 Novosibirsk štafeta 4×7,5 km

Anfisa Anatoljevna Rezcovová (rusky Анфиса Анатольевна Резцова), rozená Romanovová (16. prosince 1964 Jakimec, Vladimirská oblast, Sovětský svaz19. října 2023, Dolgoprudnyj, Moskevská oblast)[1] byla sovětská a ruská biatlonistka a běžkyně na lyžích. Reprezentovala postupně Sovětský svaz, Společenství nezávislých států a Rusko. Na ZOH 1988Calgary získala jako reprezentantka Sovětského svazu v běhu na lyžích zlato ze štafety na 4×5 km a stříbro v závodě na 20 km volně. Na ZOH 1992Albertville reprezentovala Společenství nezávislých států v biatlonu a vybojovala zlato ve sprintu a stříbro ve štafetě na 3×7,5 km. Na ZOH 1994Lillehammeru přidala již v dresu Ruska ještě další zlato ze štafety na 4×7,5 km.

Zlatem z biatlonového sprintu na ZOH 1992 se stala první a na delší dobu poslední ženou, která vybojovala na zimních olympijských hrách dvě zlaté medaile ve dvou různých sportech (další byla až Ester Ledecká v roce 2018, které se podařilo vybojovat dvě zlata ve dvou různých sportech dokonce během jedněch her).

Byla rovněž dvojnásobnou vítězkou celkového hodnocení Světového poháru v biatlonu, v celkovém hodnocení Světového poháru v běhu na lyžích skončila nejlépe na 2. místě.

Kariéra

Úvodní část kariéry věnovala běhu na lyžích. Ve Světovém poháru v běhu na lyžích debutovala v sezóně 1984/85, ještě pod dívčím jménem Romanovová. 14 února 1985 poprvé stála v individuálním závodě na stupních vítězů, když v německém Klingenthalu obsadila 3. místo v běhu na 10 km klasicky. O několik dní později obsadila 2. místo v závodě na 5 km klasicky v Novém Městě na Moravě. Vzestup dovršila na MS 1985 v rakouském Seefeldu, kde jako finišmanka dovezla sovětskou štafetu ke zlatu. Ve své úvodní sezóně ve Světovém poháru obsadila 6. místo v celkovém hodnocení, což je dodnes jeden z vůbec nejúspěšnějších debutů.

V sezóně 1985/86 stála ve Světovém poháru 3× na stupních vítězů v individuálních závodech, celkově skončila na 15. místě.

Sezóna 1986/87 byla nejúspěšnější sezónou Rezcovové mezi lyžařkami-běžkyněmi. V individuálních závodech se sice nedočkala vítězství, ale skončila 5× druhá, z toho dvakrát na mistrovství světa. Na MS 1987 v německém Oberstdorfu skončila stříbrná v závodech na 5 km klasicky a 20 km volně, k tomu přidala zlato se štafetou. V celkovém hodnocení světového poháru skončila druhá za Finkou Marjo Matikainenovou.

V olympijské sezóně 1987/88 zůstala poněkud za očekáváním. V celkovém hodnocení Světového poháru se nevešla do první desítky, na ZOH 1988Calgary zářily především její reprezentační kolegyně Tamara Tichonovová a Vida Vencienė. Rezcovová se však na olympiádě neztratila: vybojovala své první olympijské zlato jako členka štafety na 4×5 km a přidala stříbro ze závodu na 20 km volně.

Nenaplněné ambice během olympijské sezóny vedly k rozkolu mezi Rezcovovou a trenérským štábem, což jí dovedlo k radikálnímu rozhodnutí: přestoupit k biatlonu. V roce 1989 se jí narodila dcera Darja, od roku 1990 závodila ve Světovém poháru v biatlonu.

V debutové sezóně 1990/91 se jí příliš nedařilo, potýkala se především se špatnou střelbou. V celkovém hodnocení skončila na 48. místě.

Sezóna 1991/92 znamenala velký průlom. Získala svůj první Velký křišťálový glóbus za vítězství v celkovém hodnocení Světového poháru, na ZOH 1992Albertville vybojovala zlatou medaili ve sprintu na 7,5 km a bronz se štafetou, na MS pak stříbro v závodě týmů. Dominovala především zásluhou vynikajícího běhu, kde měla často takovou převahu nad konkurencí, že si mohla dovolit i několik chybných zásahů na střelnici. Například v individuálním závodě v norském Holmenkollenu zvítězila i přesto, že na střelnici 7× minula terč.

V sezóně 1993/94 její dominance vs Světovém poháru pokračovala, podruhé získala Velký křišťálový glóbus. Na mistrovství světa se jí ovšem nedařilo, se štafetou skončila na 5. místě, v individuálních závodech pak dvakrát na 11. místě.

Sezóna 1994/95 znamenala výrazný ústup ze slávy. Ve Světovém poháru se v žádném závodě nevešla do desítky nejlepších. Na mistrovství světa skončila na 20. místě ve sprintu a na 6. místě se štafetou. V ruském biatlonovém týmu došlo ke konfliktu mezi Rezcovovou a hlavním trenérem Leonidem Gurevem, který předznamenal odchod Rezcovové z biatlonu.

Po narození druhé dcery Kristiny v roce 1996 se rozhodla vrátit k běhu na lyžích.

V sezóně 1998/99 skončila ve Světovém poháru v běhu na lyžích na 9. místě v celkovém hodnocení, přičemž obsdila 8. místo jak v hodnocení sprintů, tak v hodnocení distančních závodů. Na Mistrovství světa v klasickém lyžování 1999Ramsau dopomohla ruské štafetě ke zlatu.

V sezóně 1999/00 skončila v celkovém hodnocení až na 32. místě. Silná konkurence v reprezentaci a nástup mladých talentovaných závodnic přiměl Rezcovovou po sezóně 2001/02 ukončit kariéru.

O dopingu

V interview z roku 2009 přiznala použití nepovolených podpůrných přípravků v sezóně 1999/2000.[2]

Osobní život

Narodila se v dělnické rodině: otec byl stavitelem, matka pracovala v chemičce. V rodině byli kromě Anfisy tři bratři.

V roce 1985 se provdala za biatlonistu a později biatlonového trenéra Leonida Rezcova. Mají spolu čtyři dcery, Darju, Kristinu (obě jsou biatlonistky, Darja je známější pod manželovým příjmením jako Darja Virolainenová), Vasilisu a Mariju. Manželství se však rozpadlo.

Smrt

Zemřela 19. října 2023 ve věku 59 let. Poslední dny strávila na jednotce intenzivní péče v nemocnici nedaleko Moskvy, kam byla 15. října převezena v bezvědomí. 20. října měla být převezena do jiné nemocnice, olympijská vítězka však den předtím zemřela, aniž by nabyla vědomí.[3][4]

Před několika měsíci prodělala infarkt. V březnu 2023 omdlela ve svém domě ve Vladimirské oblasti, poté byla převezena do nemocnice. Bývalá sportovkyně si také často stěžovala na nízkou hladinu hemoglobinu. Opakovaně dostávala krevní transfuze.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Резцова, Анфиса Анатольевна na ruské Wikipedii.

  1. КАРАСЕВА, Александра. Умерла в реанимации 58-летняя олимпийская чемпионка по биатлону и лыжным гонкам Анфиса Резцова. www.thevoicemag.ru . 2023-10-20 . Dostupné online. (rusky) 
  2. ИСАЕВ, Иван. Анфиса Резцова: в современном спорте без допинга никуда. Такое пришло время . www.skisport.ru, 2009-08-28 . Dostupné online. (rusky) 
  3. ЧИСТОВА, Елена. Стали известны причины смерти трёхкратной олимпийской чемпионки Анфисы Резцовой. www.championat.com . 2023-10-20 . Dostupné online. (rusky) 
  4. Умерла олимпийская чемпионка по биатлону и лыжным гонкам Анфиса Резцова. www.m24.ru . 2023-10-20 . Dostupné online. (rusky) 
  5. БОРИСОВА, Анастасия. Резцову госпитализировали с сердечным приступом. Lenta.ru . 2023-03-28 . Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Anfisa_Rezcovová
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Úmrtí v roce 2023
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Ústavní soud České republiky
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Čeleď
Česká Wikipedie
České Budějovice
Česko
Řád německých rytířů
Řehoř X.
Řehoř z Montelonga
Řezno
Špilberk
Štýrská rýmovaná kronika
Štýrské vévodství
Štěpán Pohrobek
Štěpán V. Uherský
Švédsko
1233
1247
1251
1253
1254
1261
1266
1269
1270
1272
1273
1276
1278
14. říjen
15. říjen
16. říjen
18. říjen
1813
19. říjen
1923
1973
2003
2013
23. říjen
24. říjen
25. prosinec
26. srpen
Alžběta Kumánská
Albert I. z Pietengau
Albrecht II. Míšeňský
Alexandr IV.
Alfons X. Kastilský
Andrej Danko
Anežka Přemyslovna
Anežka z Kuenringu
Anfisa Rezcovová
Anna Lehnická
ANO 2011
Aquileia
Arcidiecéze bamberská
Arménie
Atropin
Béla IV.
Béla Mačevský
Béla Uherský
Babenberkové
Beneficium
Bezděz (hrad)
Bitva na Moravském poli
Bitva u Kressenbrunnu
Bitva u Olomouce
Bitva u Rudavy
Bobby Charlton
Boleslav V. Stydlivý
Boreš z Rýzmburka
Braniborské markrabství
Bratislava
British Airways
Bruno ze Schauenburku
Budín (Budapešť)
Burgenland
Cáchy
Carla Bley
CBS
Cham (Německo)
Chebsko
Cividale del Friuli
Codex Manesse
Commons:Featured pictures/cs
Concorde
Ctibor zvaný Moudrá hlava
Dürnkrut
Děčín
Daniel Romanovič Haličský
Denise Levertov
Eduard Krečmar
Eisenach
Elbląg
Encyklopedie
Engelhartstetten
Eurasie
Evropa
Evropská unie
Evropský parlament
Filip Salcburský
Frísko
Frankfurt nad Mohanem
František Palacký
Fridrich I. Bádenský (markrabě)
Fridrich I. Míšeňský
Friedrich von Sonnenburg
Furlansko
Gelnhausenův kodex
Gertruda Babenberská (1226–1288)
Grand National
Guelfové a ghibellini
Gulistánská dohoda
Győr
Haag
Hainburg an der Donau
Heřman VI. Bádenský
Hedvika Slezská
Herant II. z Wildonu
Herbord z Fulštejna
HLAS – sociálna demokracia
Hlavní strana
Hlavohruď
Hlohovské knížectví
Hlubčice
Hradní stráž
Inn
Inocenc IV.
Interregnum
Jan František Beckovský
Jaroš z Pušperka
Jindřich II. Pobožný
Jindřich III. Bílý
Jindřich IV. Probus
Jindřich VII. Štaufský
Jindřich XIII. Dolnobavorský
Jindřich z Isernie
Jindřich z Kyseku
Josef Žemlička
Josef Kalousek
Josef Pekař
Jur nad Hronom
Křižákovití
Křižák podkorní
Křivoklát
Kaliningrad
Karel I. z Anjou
Karel Kinský
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkaz
Klášter Zlatá Koruna
Klement IV.
Koaliční smlouva
Kojak
Kolín
Kolonizace
Konrád IV. Štaufský
Konradin
Korneuburg
Korutanské vévodství
Kraňské vévodství
Krakovsko
Kremže
Kujavsko
Kumáni
Kunhuta Štaufská
Kunhuta Braniborská
Kunhuta Přemyslovna
Kunhuta Uherská
Laa an der Thaya
Ladislav IV. Kumán
Landfrýd
Landshut
Lankrabě
Lešek II. Černý
Lehnické knížectví
Leopold VI. Babenberský
Litoměřice
Litva
Loket (hrad)
Louise Glücková
Lublaň
Ludvík II. Hornobavorský
Luis Garavito
Míšeň
Míšeňské markrabství
Mühldorf am Inn
Městec Králové
Mahsá Amíníová
Malá Litva
Marchegg
Markéta Babenberská
Markéta II. Flanderská
Martti Ahtisaari
Menhard II. Tyrolský
Mezinárodní trestní soud
Mikuláš I. Opavský
Mindaugas
Ministerialita
Mistrovství světa v ragby 2023
Morava (řeka)
Moravské markrabství
Most (město)
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nålebinding
Nadace Wikimedia
Natalie Zemon Davis
Nature
Nitra
Nittenau
Občanská koalice
Okresní soud ve Vsetíně
Oldřich III. Korutanský
Oldřich Sekovský
Oldřich z Drnholce
Oldřich z Heunburgu
Opolsko
Ota II. Bavorský
Ota III. Braniborský
Písek (město)
Přemyslovci
Přemysl Otakar II.
Parlamentní volby v Polsku 2023
Pavel Simon
Pavouci
Peter Pellegrini
Poděbrady
Pokračovatelé Kosmovi
Polsko
Poppo z Osterny
Pordenone
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Právo a spravedlnost
Prašná brána
Pražský hrad
Protesty v Íránu (2022–2023)
Pruská křížová výprava
Q150320
Répce
Rakouské vévodství
Recep Tayyip Erdoğan
Richard Cornwallský
Robert Antonín
Robert Fico
Rostislav Haličský
Rudolf I. Habsburský
Rulík zlomocný
Rurikovci
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruské impérium
Rusko-perská válka (1804–1813)
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Sambijský poloostrov
Sametová revoluce
Sedisvakance
Senát Parlamentu České republiky
Severoatlantická aliance
Seznam řezenských biskupů
Seznam štýrských markrabat a vévodů
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam korutanských vévodů
Seznam kraňských markrabat a vévodů
Seznam představitelů českého státu
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam pasovských biskupů
Seznam rakouských markrabat a vévodů
Seznam vládců Moravy
Siegfried z Mahrenberka
Slovenská národná strana
Slovensko
SMER – sociálna demokracia
Smlouva z Poděbrad
Soubor:Alfonso X el Sabio en El libro de los juegos.jpg
Soubor:Bela4 Otakar.jpg
Soubor:Bohemia under Otakar II and Karel IV CZ.svg
Soubor:Eisenach Georgenkirche - Friedrich der Freidige 2.jpg
Soubor:FilipSponheim.jpg
Soubor:Guard at the Prague castle, Prague - 7620 (cropped).jpg
Soubor:Gulistan-Treaty.jpg
Soubor:Heinrich XIII. (Bayern).png
Soubor:Herzogin Margarete Koenigin von Boehmen.jpg
Soubor:Karl Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg
Soubor:Konradin.jpg
Soubor:Kunhuta zbrasl.jpg
Soubor:Ladislaus IV of Hungary.jpg
Soubor:Ludvík.jpg
Soubor:Nuctenea umbratica (Araneidae) - (female imago), Arnhem, the Netherlands.jpg
Soubor:Otakarek2.jpg
Soubor:Pecet1270 76PO2.jpg
Soubor:PecetpoII.jpg
Soubor:PO2jakomormarkrabe.jpg
Soubor:Prasna brana (E-R).jpg
Soubor:Premysl2Gelnhausen.jpg
Soubor:PremyslZwettl.jpeg
Soubor:Socha Přemysla Otakara II. v Marcheggu.jpg
Soubor:Václav I..jpg
Soubor:V. István koronázása.jpg
Soubor:Vysoké Mýto, Přemysl Otakar II. (2).jpg
Soubor:Wappen1-Boresch.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Suzanne Somersová
Svoboda a přímá demokracie
Týřov
Theodor Pištěk (výtvarník)
Tomáš Fejfar
Trevír
Trnava
Trzebnica
Turecko
Uherská koruna
Urban IV.
Václav I.
Václav II.
Václav Korda
Václav Novotný (historik)
Vídeň
Vítězslav Gardavský
Vítkovci
Vahagn Chačaturjan
Varmie
Velké národní shromáždění
Velkopolsko (historické území)
Veveří (hrad)
Vilém II. Holandský
Vláda Petra Fialy
Vladislav Český
Vladislav I. Opolský
Vladislav Slezský
Vok I. z Rožmberka
Vranov (hrad)
Vratislava
Vratislavské knížectví
Vratislav Vaníček
Vyslovení nedůvěry
Vysoké Mýto
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wittelsbachové
Z8 GND 5296
Zadeček
Zbraslavská kronika
Znojmo
Zvíkov (hrad)




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk