A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Antonín Fránek | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSL |
Narození | 12. června 1900 Rájec nad Svitavou ![]() |
Úmrtí | 1. října 1982 (ve věku 82 let) Letovice ![]() |
Profese | politik |
Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Antonín Fránek (12. června 1900 Rájec nad Svitavou[1] – 1. října 1982 Letovice[2][3][4]) byl český a československý politik, člen Československé strany lidové, za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, po roce 1948 člen třetího odboje pronásledovaný komunistickým režimem.
Biografie
Pocházel z chudé rodiny košíkáře a kostelníka Kašpara Fránka. V letech 1915–1918 se vyučil v blanenských strojírnách zámečníkem, za první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě na italské frontě. Po návratu do civilního života pracoval v elektrárně Hugo Salm Reifferscheidta rodném Rájci, už roku 1920 byl opět povolán do vojenské služby, nyní do československé armády. Sloužil u dělostřelectva v Užhorodu. Během vojenské služby se zapojil do činnosti katolického tělovýchovného spolku Orel. Po návratu z vojny nastoupil do zbrojovky v Brně. Zde se začal angažovat v katolických odborech. V podniku pracoval až do konce 40. let 20. století. Od roku 1922 byl členem Československé strany lidové. Brzy se stal předsedou okresního výboru strany v Boskovicích a od konce 20. let až do roku 1938 byl členem obecní rady v Rájci. Získával funkce i v katolických odborech (Všeodborové sdružení křesťanského katolického dělnictva), jehož byl později jednatelem. Stal se také starostou orelské župy Krekovy. V parlamentních volbách v roce 1935 neúspěšně kandidoval do Národního shromáždění.[3]
Během protektorátu působil v sjednocené odborové centrále a snažil se pomáhat rodinám pronásledovaných dělníků. Po válce se opět začal aktivně politicky angažovat. Byl místopředsedou krajské organizace ČSL v brněnském volebním kraji. Zasedal také od května 1945 v Revolučním národním výboru v Brně jako jeden z jeho místopředsedů. Zastával i post místopředsedy Místního národního výboru v rodném Rájci. Ve funkci musel zvládat epidemii tyfu. Znovu se angažoval i v katolických odborech, respektive se snažil reprezentovat odkaz katolických odborů v sjednoceném odborovém hnutí. Opakovaně se politicky střetával s představiteli KSČ.[3]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948.[5][6]
Po únorovém převratu v roce 1948 byl vyloučen z ČSL (nyní již ovládané prokomunistickou skupinou), ze zaměstnání a všech spolků. Byl rovněž vyloučen z účasti ve volbách v roce 1948. V červnu 1948 nastoupil jako strojní zámečník v autodílně svého dlouholetého známého Květoslava Dostála v Brně na Ponávce. Zapojil se do skupiny nazvané Modrý štít okolo Dostála, která pomáhala organizovat útěky do zahraničí a podporovala československý exil. Scházel se s dalšími bývalými politiky ČSL a udržoval kontakt s lidoveckým exilem (například Bohumír Bunža). Připravovali obnovu strany po očekávaném pádu komunistického režimu. Státní bezpečnost už na podzim 1948 začala tuto skupinu rozkrývat a počátkem ledna 1949 provedla velkou razii. Fránek unikl jen díky pobytu v nemocnici. Byl i tak souzen a v lednu 1950 mu soud v Brně udělil trest 25 let za vyzvědačství a velezradu. Propuštěn byl až při amnestii v roce 1960.[3]
Během pražského jara v roce 1968 podal opět přihlášku do ČSL. Byl zvolen předsedou okresní organizace v Blansku a začal výrazné změny. V důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a odklonu od reforem byl ze strany ale vyloučen počátkem 70. let. Po zbytek života se již politicky neangažoval.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Antonín Fránek . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ a b c d e Konečný, Karel: VÝZNAMNÝ RODÁK Z RÁJCE NAD SVITAVOU ANTONÍN FRÁNEK (1900 – 1982) . obce.cz . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ PEHR, Michal. Cestami křesťanské politiky : Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích. : AKROPOLIS, 2007. 373 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. S. 72.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-14.
Externí odkazy
- Antonín Fránek v parlamentu
- VONDRÁK, Dominik. Životní osudy Antonína Fránka (1900-1982). Olomouc, 2020. 174 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jana Burešová. Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk