A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Anton Janša | |
---|---|
Narození | 20. května 1734 Breznica |
Úmrtí | 13. září 1773 (ve věku 39 let) Vídeň |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | včelař, entomolog, zoolog, malíř a učitel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anton Janša (20. května 1734 Breznica, Kraňsko - 13. září 1773 Vídeň) byl slovinský včelař a malíř, známý jako průkopník moderního včelařství, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších včelařů. Vyučený akademický malíř, působil jako první učitel včelařství na Rakouském císařském dvoře.[1][2]
Dne 20. května se slaví světový den včel, v den narození Antona Janši.
Životopis
Narodil se v Breznici u Žirovnice v Kraňsku. Anton Janša i jeho dva bratři byli výtvarně nadaní, v rodinném domě, ve stodole si zřídili malířský ateliér. Přestože ani jeden z nich neuměl číst ani psát, přestěhovali se do Vídně studovat kresbu a řemesla na mědirytecké škole. Lovro, Antonův bratr, úspěšně dokončil studia a stal se profesorem na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Anton Janša se i přes svůj malířský talent od mládí zajímal o včely a vše, co s nimi souvisí a tak se začal věnovat včelařství. Již v roce 1769 začal intenzivně pracovat na rozvoji včelařství. V rodné vesnici měli přes sto úlů, kde se scházeli sousedé a povídali si o včelařství a zemědělství. O rok později Janša složil zkoušky a stal se včelařem v Dolnorakouské zemědělské společnosti a později učitelem včelařství ve včelařské škole poblíž parku Augarten ve Vídni, založený Marií Terezií. Kromě včelaření v zahradách Augarten Janša procestoval další rakouské provincie, kde představil inovativní způsob dopravy včel na pohankové pastviny.
V Rakouské říši se proslavil přednáškami, kde předával rozsáhlé znalosti o včelách. Dvě z jeho knih vyšly v němčině. V roce 1771 vyšla Rozprava o původu včel. Po autorově smrti, v roce 1775, vyšla Úplná nauka o včelařství. Kniha vyšla díky pomoci Petra Pavla Glavara, který dílo přeložil a doplnil o některé potřebné informace. V Kompletní nauce o včelařství Janša cituje:
„Včely (kterým se tak říká kvůli hučení, šelesti a dalším zvukům, které vydávají) jsou jakési mouchy, které Bůh stvořil, aby svou horlivostí a neúnavnou prací poskytovaly člověku potřebný k životu med a vosk. Mezi všemi věcmi nebo zvířaty stvořenými Bohem není nic tak dobrého, užitečného, vyžadujícího malou péči, jakéhokoliv proviantu a nezpůsobující člověku žádné náklady, jako včely"
Úryvek z knihy: Kompletní nauka o včelařství (1792), Anton Janša
Prvky učení Antona Janši jsou stále platné a používané v moderním včelařství. Po smrti vynikajícího včelaře vydala carevna Marie Terezie dekret, ve kterém nařídila všem včelařům v Rakouském císařství učit se z knih Antona Janši.
Antona Janša je známý také změnou velikosti úlů a jejich tvaru, což umožnilo včelařům poskládat více úlů do jedné sestavy. Kromě svých rozsáhlých znalostí včelařství byl také malířem, oblíbených ve slovinské tradici dvířek a stěn úlů tradičními výjevy ze slovinské kultury nebo kraňskými motivy. Obrázky na dvířkách do úlů jsou malované převážně olejovými barvami. Obrazy představují lidské slabosti, světské motivy a výjevy, které stereotypně představují určitá povolání. Na počátku 20. století s rozvojem včelařství tradice malování úlových dvířek vymizela, ale četná zdobená dvířka jsou v současnosti v místních a státních muzeích nebo soukromých sbírkách jako součást identity slovinské kultury. Malba přední strany úlů je charakteristická zejména pro slovinskou alpskou oblast.
Odmítl mylné přesvědčení, že včely přenášejí vodu vzduchem. Dospěl k závěru, že včelí matka je oplodněna ve vzduchu a včely ji záměrně vedou na pastviny. Vynalezl také šlechtitelské stanice a popularizoval vědu o včelařství, kterou propagoval Giovanni Antonio Scopoli.
Slovinci dodnes používají stejné konstrukce včelích úlů, které vytvořil Janša. V roce 1884 Spolek včelařů a sadařů umístil na zeď rodného domu Antona Janši pamětní desku. Je po něm pojmenováno Včelařské muzeum v Radovljici a Včelařská šlechtitelská stanice v Završnici.
Dílo
- Rozprava o původu včel (1771)
- Kompletní nauka o včelařství (1775, vydáno posmrtně)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Janša na polské Wikipedii.
- ↑ Anton Janša - malíř a včelař - Seznam Médium. medium.seznam.cz . 2023-09-13 . Dostupné online.
- ↑ Janša, Anton, 1734-1773 jk01051168 - Portaro - Knihovna Národního archivu. knihovna.nacr.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Janša na Wikimedia Commons
- Světový den včel (se slaví 20. května, v den narozenin Antona Janši )
- Včela medonosná kraňská
- Kraňsko
- (česky) Životopis Antona Janši
- (anglicky) Životopis Antona Janši
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk