A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity | |
---|---|
Budova číslo 2 v areálu Přírodovědecké fakulty MU na Kotlářské ulici, kde od roku 2017 Ústav antropologie sídlí. | |
Motto | Příroda skrze kulturu |
Vznik | 1923 |
Souřadnice | 49°12′18,45″ s. š., 16°35′50,73″ v. d. |
Oficiální web | anthro |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity je vědecko-pedagogické pracoviště Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v oboru antropologie, založené v roce 1993 jako Katedra antropologie a navazující na Antropologický ústav Masarykovy univerzity v Brně z let 1923–1939 v jeho původním celostním zaměření studia a výzkumu v interdisciplinárním sepětí antropologie biologické a antropologie sociokulturní.
Charakteristika ústavu
Ústav nabízí studium antropologie v tříletém bakalářském studijním programu Antropologie, v dvouletém magisterském studijním programu Antropologie se směry Fyzická antropologie a Sociokulturní antropologie a v čtyřletém doktorském studijním programu Biologie, obor Antropologie. Ústav je také oprávněn konat v oboru antropologie rigorózní řízení – titul RNDr. získalo 15 absolventů, habilitační řízení – jmenováno 13 docentů antropologie a profesorská řízení – jmenováno 8 profesorů antropologie (stav k roku 2023).
V současnosti je vědecko-výzkumná činnost ústavu strukturována do čtyř hlavních výzkumných témat, která sledují tradiční antropologické zájmy a snaží se odpovědět na otázky „kdo jsme, odkud pocházíme a kam směřujeme“. Ústav kombinuje tato témata s řadou technologických a analytických postupů, jako jsou 3D technologie, analýza obrazu, zpracování dat pomocí PC a virtuální modelování.
- Člověk a prostředí v minulosti – Studium kosterních pozůstatků a jejich uložení poskytuje informace o životě a smrti historických populací, podmínkách, ve kterých žili, struktuře jejich společností i kontaktech s ostatními populacemi.
- Člověk a prostředí v současnosti – Životní prostředí člověka prochází neustálými a intenzivními změnami, které mají dopad na podobu a fungování lidského těla. Je zkoumán vztah mezi životním prostředím moderní civilizace a tvarem lidského těla a jeho složením, reakcemi těla na stres v různých fázích vývoje nebo vliv těchto faktorů na pohlavní dospívání a lidskou sexualitu.
- Člověk ve virtuální antropologii – V rámci Ústavu antropologie funguje Laboratoř morfologie a forenzní antropologie, která se zaměřuje na implementaci digitálních technologií do výzkumu biologických vlastností člověka a jeho kultury za využití lékařských zobrazovacích přístrojů, 3D skenerů, 3D tisk, virtuální reality nebo dronů.
- Člověk a bezpečnost – Výzkum bezpečnosti člověka. Znalosti o biologii a morfologii těla využité k jeho přímé i nepřímé ochraně. Výzkum v oblasti bezpečnosti pro účely policejního a soudního vyšetřování, soudní medicíny nebo ochrany zdraví.
Výzkum na jednotlivých tématech je úzce provázána a prohlubuje tradiční zájem brněnské antropologie o zkoumání lidských populací a etnických skupin s přesahem do oblasti společenské a kulturní; v rámci tuzemské a mezinárodní spolupráce všechny laboratoře soustavně rozvíjejí teorii i praxi celostní (bio-socio-kulturní) antropologie na aktuální úrovni pro potřeby výuky i výzkumu. Zvláštní pozornost je věnována adaptabilitě a variabilitě lidských struktur biologických (fyzických), behaviorálních (zejména komunikace) a sociokulturních v celém kontinuu. Celostně je například rozpracovávána problematika antropologie sexuality a pohřebních ritů a rituálů.
Historie
1923–1947
Brněnská antropologie byla jako vědecko-pedagogické pracoviště založena krátce po vzniku Masarykovy univerzity, ve školním roce 1923/1924. Založení ústavu je spojeno s lékařem a antropologem Vojtěchem Sukem. Ten byl v roce 1923 jmenován profesorem antropologie a etnologie na PřF MU. Výuka byla zahájena čtyřmi cykly přednášek: Somatologie člověka pro kandidáty profesury, Vybrané kapitoly ze srovnávací anatomie primátů, Původ člověka a lidstva a Vývoj školního dítěte. V roce 1927 byl ústav umístěn do budovy na Kounicově ulici. Ústav byl vybaven posluchárnami pro sto studentů, měl rozsáhlou knihovnu a tři laboratoře. Součástí ústavu byla osteologická sbírka, sbírky preparátů ze srovnávací anatomie a chovná stanice pro pokusná zvířata. V této podobě ústav fungoval až do roku 1939, kdy byly české vysoké školy uzavřeny německou okupační správou.
Během válečného období a uzavření vysokých škol byl prof. Suk za své protirasistické názory pronásledován gestapem. Uchýlil se proto do Dvora Králové nad Labem, kde působil jako lékař v místní nemocnici. V roce 1944 byla budova Antropologického ústavu vybombardována a značná část inventáře byla zničena. Uchovala se ale pouze vědecká knihovna. Po osvobození v roce 1945 se prof. Suk spolu s kolegy vrátili zpět do Brna, aby znovu vybudovali ústav. V roce 1946 předal vedení ústavu svému žáku Jindřichu Antonínu Valšíkovi.
1948–1989
Na konci 40. let byla na zrekonstruovaném Antropologickém ústavu provedena řada antropologických výzkumů. Šlo například o výzkum řeckých dětí, které se v důsledku občanské války v Řecku uchýlily v roce 1948 do Československa, Lužických Srbů nebo Moravců na Hlučínsku. Toto období záhy po únorovém puči skončilo odchodem prof. Suka do důchodu. Jeho nástupce, prof. Valšík pak odchází z Brna do Bratislavy v roce 1953.
V padesátých letech Antropologický ústav zůstal pouze s jediným odborným asistentem, docentkou Annou Lorencovou, pozdější vedoucí oddělení. Za těchto okolností byl Ústav přiřazen jako oddělení ke Katedře zoologie, jež byla následně přejmenována na Katedru zoologie a antropologie. Původní celostní zaměření studia a výzkumu na interdisciplinární sepětí antropologie biologické a sociokulturní bylo zredukováno a ústav se nadále zaměřoval jen na antropologii fyzickou. V roce 1969 byla antropologie přeměněna na jedno z oddělení Katedry biologie živočichů a člověka. V roce 1979 bylo oddělení přemístěno do prostor v areálu Kotlářská. Výzkumnou činnost zaměřili pracovníci oddělení antropologie v období komunistického režimu na studium vymřelých populací i živého člověka. Anna Lorencová zkoumala slovanské populace z Pohanska u Břeclavi, Znojma-Hradiště a dalších lokalit. Spolu s Janem Benešem, který na oddělení v této době přišel, se věnovali studiu dvojčat a izolovaných populací. Prof. Beneš se zaměřil na studium živého člověka a lidskou evoluci, dermatoglyfiku, variabilitu a adaptabilitu minorit zahrnujících romské etnikum a vietnamské studenty pobývající v tehdejším Československu. Všichni pracovníci Oddělení antropologie se podíleli na výzkumech československé populace pořádaných u příležitosti spartakiád. Z původního Ústavu, jehož likvidace byla připravována na rok 1990, se podařilo zachránit pouze část knihovny a antropometrický instrumentář.
1990–2019
Obnova Antropologického ústavu započala v roce 1990 z iniciativy antropologa Jana Beneše, odborného asistenta Oddělení antropologie Katedry biologie živočichů a člověka. V roce 1993 došlo k ustavení Katedry antropologie, jejímž vedoucím byl jmenován. V této době akreditoval magisterské a doktorské studium a založil samostatný studijní obor Antropologie.
Obnovenou Katedru antropologie na výzvu prof. Beneše postupně posílili archeolog a sociokulturní antropolog Jaroslav Malina (1990), anatom, morfolog a antropolog Vladimír Novotný (1991), antropoložka Eva Drozdová (1992) a archeolog a sociokulturní antropolog Josef Unger (1996). V roce 1998 došlo ke stěhování do univerzitního areálu ve Vinařské ulici. Po smrti prof. Beneše v roce 1998 byl do čela Katedry jmenován prof. Malina. Před svým působením v antropologii se etabloval na poli experimentální archeologie a petroarcheologie.
Období pod jeho vedením asi nejlépe charakterizuje výrazný rozvoj společensko-kulturního života Katedry, zhmotněný v pořádání kulturních událostí, výstav a uvádění řady knih, které doprovázely odborné přednášky z široké oblasti oborů. Například Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy – zaměřený na lidskou sexualitu v nejširším smyslu nebo Antropologický slovník. Nedělitelnou součástí projektu pak byla jeho výtvarná vize, vytvořená předními českými malíři a sochaři, mezi jinými Jiřím Anderlem, Adolfem Bornem, Oldřichem Kulhánkem a desítkami dalších.
V roce 2008 posílila řady akademických pracovníků Petra Urbanová, s jejímž jménem je spojen rozvoj výzkumu v oblasti forenzní antropologie, a především uplatnění 3D digitálních metod ve výzkumu biologie člověka. V roce 2010 převzal po prof. Malinovi ředitelskou funkci Jiří Svoboda, významný český paleoantropolog, odborník na paleolit a geologii kvartéru. S řízením vědecké instituce měl bohaté zkušenosti, od roku 1995 působil jako vedoucí pracovník Střediska pro paleolit a paleoetnologii při Archeologickém ústavu AV ČR v Dolních Věstonicích. V této době došlo k přejmenování Katedry antropologie na Ústav antropologie a vytvořily se tři oddělení.
Oddělení biologické antropologie se pod vedením Petry Urbanové zaměřilo na studium lidské biologické variability, antropologii živého člověka, forenzní a sportovní antropologii. Oddělení paleoantropologie, vedené Jiřím Svobodou, se soustředilo na výzkum fyzické evoluce člověka v té šíři, kterou mu dovolila jedinečná naleziště jižní Moravy a Čech a také několik expedic, směřujících do afrických lokalit i za současnými lovecko-sběračskými společnostmi Ruska. Třetí oddělení, sociokulturní, vedené Jaroslavem Malinou, se plně věnovalo antropologii sexuality a antropologii smrti i terénnímu výzkumu hřbitovů a pohřebišť. Rozšíření ústavu vyvrcholilo opětovným návratem Ústavu antropologie do areálu na Kotlářské ulici, ke kterému došlo v roce 2017. V roce 2019 převzala vedení Ústavu docentka Petra Urbanová, jako první žena v jeho samostatné historii.
Literatura
- GELNAR, Milan, Zuzana JAYASUNDERA a kolektiv autorů. Dějiny psané přírodovědci Vývoj vědních oborů na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Masarykova univerzita, 2022, ISBN 978-80-280-0088-2 (kapitola: Antropologie)
- MALINA, Jaroslav a kolektiv. Antropologie: Brněnská antropologie v českém a mezinárodním kontextu (se zaměřením na Katedru antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně). Editor: Rudolf Musil. Brno: Masaryk University, 2004. 320 s. Folia Historica, sv. 73.
- URBANOVÁ, Petra. Anthropologia Integra. Brno: Masarykova univerzita, 2022, roč. 13, č. 1, s. 7-14. ISSN 1804-6657. doi:10.5817/AI2022-1-15.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk