Arnošt Egon Fürstenberg
Rodový erb Fürstenbergů
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1879 – 1889
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1864 – 1867
Ve funkci: 1878 – 1884
Stranická příslušnost
Členství	Str. konz. velkostatku Str. středního velkostatku
Narození	6. listopadu 1816 Weitra Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	24. března 1889 Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče	Bedřich Karel z Fürstenbergu
Příbuzní	Bedřich Egon z Fürstenbergu a Josef Arnošt z Fürstenbergu (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Egon z Fürstenbergu, někdy též počeštěně z Fürstenberka (německy Ernst Egon von Fürstenberg (6. listopadu 1816 Weitra^[1] – 24. března 1889 Vídeň^[1][2][3]), byl rakouský šlechtic z rodu Fürstenbergů a politik z Moravy, ve 2. polovině 19. století byl poslancem rakouské Říšské rady.

Biografie

Původ a rodina

Narodil se jako syn Bedřicha Egona z Fürstenbergu a jeho manželky Marie Terezie ze Schwarzenbergu. Jeho bratr Bedřich zastával úřad olomouckého arcibiskupa.

V roce 1867 se Arnošt Egon oženil s Karolinou Antonií Busekovou. Šlo o morganatické manželství, tedy s neurozenou ženou. Měli dvě děti, syna Josefa Bedřicha Arnošta a dceru Gabrielu Marii Karolinu).^[1]

Vystudoval práva a nastoupil do státní služby. Pracoval na místodržitelství ve Štýrském Hradci, Innsbrucku a Brně. Počátkem 50. let 19. století přešel do správy otcových statků v Dolních Rakousích. Roku 1854 mu připadlo arcibiskupské léno Horní Moštěnice, později koupil i panství Přestavlky. Pak je prodal a roku 1870 zakoupil panství Kunín. Roku 1858 se stal čestným rytířem Maltézského řádu.^[1]

Podporoval chudé studenty a přispíval na dobročinné účely. Byl znalcem přírody a lesnictví. V letních měsících sídlila jeho rodina na zámku v Kuníně, na zimu se od roku 1882 stěhovala vždy do vídeňského paláce bratra arcibiskupa Bedřicha.^[1]

Veřejná činnost

Arnošt Egon byl veřejně a politicky činný. V doplňovacích zemských volbách 1. března 1864 se stal poslancem Moravského zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, I. sbor. Uvádí se jako konzervativní velkostatkář. Na sněm se vrátil v zemských volbách v roce 1878.^[4]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1879 za velkostatkářskou kurii na Moravě. Mandát obhájil ve volbách roku 1885. V parlamentu zasedal do své smrti roku 1889.^[5] Ve volebním období 1879–1885 byl zmiňován jako lankrabě Ernst Fürstenberg, statkář, bytem Kunín.^[6]

Po volbách v roce 1879 se uvádí jako konzervativní šlechtic.^[7] List Das Vaterland po volbách v roce 1879 napsal, že ze čtyř konzervativních velkostatkářů zvolených na Moravě jen Egbert Belcredi je zároveň státoprávně orientován (tedy podporuje český státoprávní program), zbylí tři (včetně Fürstenberga) nejsou státoprávně vyhranění.^[8] Do Říšské rady usedl jako kompromisní kandidát Strany ústavověrného velkostatku (centralisticky a provídeňsky orientované) a Strany středního velkostatku.^[1] Nenáležel žádnému poslaneckému klubu, ale hlasoval s pravicí (tzn. s konzervativní šlechtou).^[2] Podle jiného zdroje patřil k Straně středního velkostatku.^[3] V parlamentu byl členem komise pro kontrolu státního dluhu.^[1]

V závěru života se už jen zřídka účastnil parlamentních schůzí a pokud ano, tak se dostavil s ovázanou hlavou.^[2]

Arnošt Egon z Fürstenbergu zemřel ve Vídni 24. březn 1889.^[3]

Odkazy

Reference