A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Artur Desfours-Walderode | |
---|---|
Erb rodu Desfoursů | |
Narození | 21. února 1852 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. srpna 1917 (ve věku 65 let) Prešpurk Rakousko-Uhersko |
Rod | Desfoursové |
Manžel/ka | (1876–1886) Michaela Bukůvková z Bukůvky (1851–1940) |
Děti | Marie (1880–1963) Zikmund (1882–1936) |
Otec | František Desfours-Walderode (1809–1869) |
Matka | Marie Anna von Mayersbach (1819–1879) |
Příbuzní | sestra: Zdeňka, provdaná z Valdštejna-Vartemberka (1838–1877) bratr: Theodor Desfours-Walderode (1841–1894) sestra: Marie, provdaná Černínová z Chudenic (1850–1923) synovec: Kuno Des Fours Walderode (1879–1956) děd: Josef Desfours-Walderode (1772–1838) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Artur hrabě Desfours-Walderode (německy Arthur Vinzenc Maximilian Franz Josef Reichsgraf Desfours-Walderode zu Mont und Athienville und Eckhausen) (21. února 1852 Praha – 27. srpna 1917 Prešpurk) byl rakousko-český šlechtic, zakladatel potštátské větve rodu Desfoursů a amatérský mineralog.
Život
Narodil se jako nejmladší z pěti dětí hraběte Františka Desfours-Walderode (1809–1869) a jeho manželky Marie Anny von Mayersbach (1819–1879), dcery rytíře Mořic Mayera z Mayersbachu a Františky Lipovské z Lipovice.[1]
Zatímco starší bratr Theodor (1841–1894) zdědil statky v Čechách (Hrubý Rohozec), Artur převzal sekundární rodový fideikomis, který byl dědictvím po rodu Walderode. K majetku patřily statky Potštát a Dřínov s celkovou rozlohou přibližně 4 500 hektarů půdy.[2] Usadil se na zámku Potštát, který byl předtím upraven v klasicistním stylu jeho otcem.[3] Krátce po převzetí dědictví nechal provést také novogotické úpravy na zámku Dřínov doložené letopočtem 1875 na věži.[4] Kromě pozemků a nemovitostí zdědil Artur rozsáhlou mineralogickou sbírku, kterou jeho otec shromažďoval v první polovině 19. století na zámku v Horních Beřkovicích. Převezl ji na své sídlo v Potštátě a po jeho smrti ji spravoval syn Zikmund. Po Zikmundově smrti byla sbírka čítající více než 4500 exemplářů v roce 1938 prodána firmě Baťa.[5][6]
Kromě mineralogie se hrabě věnoval genealogii a rodové historii. Byl čestným rytířem Maltézského řádu a získal čestné občanství v Potštátě.[7] Zemřel v Prešpurku v průběhu první světové války ve věku 65 let. Je pohřben v rodinné hrobce na hřbitově v Potštátě.[8]
Manželství a potomci
V Dobromilicích se 14. října 1876 oženil s hraběnkou Michaelou Bokůvkovou z Bokůvky (1851–1940).[9] Manželství nebylo šťastné, Artur měl konfliktní povahu, propadal záchvatům vzteku, fyzicky napadal manželku, děti i služebnictvo. Michaela se naopak několikrát dopustila nevěry. Manželské rozpory řešilo okresní hejtmanství v Hranicích a v roce 1886 došlo k rozvodu.[10] Z manželství se narodily čtyři děti. Dospělosti se dožila dcera Marie (1880–1963) která byla lékařkou a syn Zikmund. Oba sourozenci zůstali svobodní a bezdětní.
- 1. Josef (19. 9. 1879 Potštát – 20. 9. 1879 tamtéž)[11]
- 2. MUDr. Marie (18. 7. 1880 Potštát – 13. 3. 1963 tamtéž)[12]
- 3. Zikmund (3. 3. 1882 Potštát – 6. 9. 1936 tamtéž)[13]
- 4. Alfred (*/† 7. 5. 1883 Potštát)[14]
Po Zikmundově smrti zdědil Potštátské panství jeho bratranec Kuno, kterému byly majetky v roce 1945 na základě Benešových dekretů zkonfiskovány.[15]
Odkazy
Reference
- ↑ gis.fsv.cvut.cz . . Dostupné online.
- ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Gütern und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; Brno, 1899; s. 14, 36 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 186
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 96
- ↑ Mineralogie • Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. www.muzeum-zlin.cz . . Dostupné online.
- ↑ www.ozdinminerals.com . . Dostupné online.
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 268–269 dostupné online
- ↑ S.R.O, Antee. Obnova hrobky Desfours – Walderode, památková zóna Potštát | Potštát město. www.potstat.cz . . Dostupné online.
- ↑ gis.fsv.cvut.cz . . Dostupné online.
- ↑ BŘEZINA, Vladimír: Rytířský stav v Čechách a na Moravě v raném novověku. Rod Bukůvků z Bukůvky od středověku do 20. století; České Budějovice, 2008; s. 102–103 ISBN 978-80-86829-33-3
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz . . Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz . . Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz . . Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz . . Dostupné online.
- ↑ gis.fsv.cvut.cz . . Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk