Audofleda

Audofleda
Audofleda
Narození	Desetiletí od 460
Úmrtí	Desetiletí od 510; Ravenna
Povolání	královská choť
Choť	Theodorich Veliký
Děti	Amalaswintha
Rodiče	Childerich I. a Basina
Rod	Merovejci
Příbuzní	Chlodvík I., Lanthilde, Aboflede, Baderich, Bertachar a Herminafried (sourozenci); Athalarich a Matasuntha (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Audofleda (467^? – 511/526^?) byla ostrogotská královna, manželka Theodoricha Velikého.

Byla dcerou merovejského krále Childericha I. a Basiny Durynské. Jejím bratrem byl Chlodvík I., franský král. Nejdůležitější svědectví o životě Audofledy se dochovalo ve zdrojích Anonyma Valesiana, Jordana a Řehoře z Tours V 90. letech 5. století přišli ke královskému dvoru Chlodvíka I. vyslanci Theodoricha Velikého, kteří měli za úkol vyjednat sňatek Audofledou.^[6] Jednání bylo úspěšné a mezi lety 493 až 498^{[pozn. 1]} se Audofleda provdala za Theodoricha, čímž se stala ostrogótskou královnou.^[8]^[9] Ze strany Theodoricha to byl politický tah, který spojil Ostrogóty s Franky. Ve své sňatkové politice pokračoval i později, když své dcery provdal za krále Burgundů, Vandalů a Vizigótů, čímž spojil Ostrogóty s každým větším germánským královstvím na západě Evropy.^[10]

Audofleda byla před sňatkem pohanského vyznání. Před svadbou či krátce po svadbě konvertovala k ariánství.^[9]^{[pozn. 2]} Theodorich a Audofleda měli dceru Amalaswinthu,^[12] která Ostrogótům vládla od roku 526 do roku 534.

Odkazy

Poznámky

↑ Ohledně přesného data svadby Audofledy a Theodoricha Velikého mezi historiky není shoda. Řehoř z Tours ani Jordanes přesné datum svadby neuvádí a tak historici jen podle chronologického sledu událostí se domnívají, že Theodorich požádal o ruku franské princezny v době, kdy jeho postavení po zavraždění Odoakera bylo legitimizovano císařem Anastasiem, tudíž se přiklánějí k roku 497 či 498^[7]
↑ Řehoř z Tours o Audofledě tvrdí, že byla ariánkou (jako Lantechildis), a že byla zavražděna svou dcerou Amalaswinthou. Jarmila Bednaříková se domnívá, že jeho líčení je plné chyb a kromě svědectví o příbuzenském poměru Theodorichovy manželky k Chlodvíkovi I. nemá žádnou vypovídací hodnotu. V knize II. části 31 Řehoř z Tours napsal, že Albochleda a Lantechildis spolu s bratrem Chlodvíkem přijaly katolickou víru, zatímco o Audofledě se vůbec nezmínil. Důvodem může být skutečnost, že ke sňatku s Theodorichem došlo před Chlodvíkovou konverzí ke katolictví, kdy Audofleda byla již na ostrogótském území kam přišla buď jako ariánka nebo zde k této víře konvertovala.^[11]

Reference

↑ ^a ^b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
↑ ^a ^b Амалазунта. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
↑ DEANESLY, Margaret. A History of Early Medieval Europe: From 476-911. : Routledge Dostupné online. ISBN 978-0-429-58994-2. S. 41. (anglicky)
↑ MATHISEN, Ralph W.; SHANZER, Danuta. The Battle of Vouillé, 507 CE: Where France Began. : Walter de Gruyter Dostupné online. ISBN 978-1-61451-099-4. S. 87. (anglicky)
↑ BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. : Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7429-084-8. S. 105.
↑ ^a ^b PREVITÉ-ORTON, C. W. The Shorter Cambridge Medieval History. : CUP Archive, 1966. Dostupné online. (anglicky)
↑ JOHNSON, Lawrence J. Worship in the Early Church: Volume 4: An Anthology of Historical Sources. : Liturgical Press Dostupné online. ISBN 978-0-8146-6329-5. (anglicky)
↑ BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. : Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7429-084-8. S. 100.
↑ HARTMANN, Martina. Die Königin im frühen Mittelalter. : W. Kohlhammer Verlag Dostupné online. ISBN 978-3-17-018473-2. S. 27. (německy)

Externí odkazy

HLAWITSCHKA, Eduard. Lexikon des Mittelalters (LexMA). München/Zürich: Artemis-Verlag, 1980. ISBN 3-7608-8901-8. Kapitola Audofleda, s. 1197. (německy)

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Audofleda
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[8] Ohledně přesného data svadby Audofledy a Theodoricha Velikého mezi historiky není shoda. Řehoř z Tours ani Jordanes přesné datum svadby neuvádí a tak historici jen podle chronologického sledu událostí se domnívají, že Theodorich požádal o ruku franské princezny v době, kdy jeho postavení po zavraždění Odoakera bylo legitimizovano císařem Anastasiem, tudíž se přiklánějí k roku 497 či 498^[7]

[13] Řehoř z Tours o Audofledě tvrdí, že byla ariánkou (jako Lantechildis), a že byla zavražděna svou dcerou Amalaswinthou. Jarmila Bednaříková se domnívá, že jeho líčení je plné chyb a kromě svědectví o příbuzenském poměru Theodorichovy manželky k Chlodvíkovi I. nemá žádnou vypovídací hodnotu. V knize II. části 31 Řehoř z Tours napsal, že Albochleda a Lantechildis spolu s bratrem Chlodvíkem přijaly katolickou víru, zatímco o Audofledě se vůbec nezmínil. Důvodem může být skutečnost, že ke sňatku s Theodorichem došlo před Chlodvíkovou konverzí ke katolictví, kdy Audofleda byla již na ostrogótském území kam přišla buď jako ariánka nebo zde k této víře konvertovala.^[11]

[dc670a053a31bf9ac16812caef6ff46e8a3ffbee-1] Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.

[2a9e44c7cfebd2c0b25e7452a74edc2270f98876-2] Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.

[dddda6710a0afc9382f80b29ed6da2da0d800df5-3] Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.

[9efd4cac3faa9f7bb45926ae11cf2d1c15a28bcf-4] Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.

[13691243788c11dd1924780b20eb70eccc07e241-5] Амалазунта. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.

[Deanesly-6] DEANESLY, Margaret. A History of Early Medieval Europe: From 476-911. : Routledge Dostupné online. ISBN 978-0-429-58994-2. S. 41. (anglicky)

[7] MATHISEN, Ralph W.; SHANZER, Danuta. The Battle of Vouillé, 507 CE: Where France Began. : Walter de Gruyter Dostupné online. ISBN 978-1-61451-099-4. S. 87. (anglicky)

[Bednaříková-9] BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. : Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7429-084-8. S. 105.

[Previté-Orton-10] PREVITÉ-ORTON, C. W. The Shorter Cambridge Medieval History. : CUP Archive, 1966. Dostupné online. (anglicky)

[11] JOHNSON, Lawrence J. Worship in the Early Church: Volume 4: An Anthology of Historical Sources. : Liturgical Press Dostupné online. ISBN 978-0-8146-6329-5. (anglicky)

[Bednaříková1-12] BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. : Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7429-084-8. S. 100.

[14] HARTMANN, Martina. Die Königin im frühen Mittelalter. : W. Kohlhammer Verlag Dostupné online. ISBN 978-3-17-018473-2. S. 27. (německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[pozn. 1]

[8]

[9]

[10]

[pozn. 2]

[12]

[7]

[11]