A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bendis je thrácká bohyně. Doklady o jejím kultu v samotné Thrákii jsou však velmi sporé a nejasné, je tak známa především z řeckého prostředí, kde byla ztotožněna s Artemidou. Kromě Artemidy byla také ztotožňována s Kotys, Kybelé a Hekaté.[1]
Kult Bendis existoval také v Athénách. Byl založen roku 429 př. n. l. Během Archidámické války kdy Athéňané povoli založení svatyně této bohyně a krátce na to vznikly státní oslavy zvané Bendideia. Prvně se konaly 19. měsíce thargélión, tedy někdy na přelomu května a června, v athénském přístavu Pireus. Slavnost zahrnovala dvě procesí, štafetu na koních s pochodněmi a vigilii. Během Bendideie se také odehrává Platónův dialog Ústava.[2]
Thrákie
Bohyně Bendis není zmíněna v žádném písemném pramenu týkajícím se Thrákie ani v dochovaných nápisech. Jedinou výjimkou je zmínka Tita Livia z přelomu letopočtu o jejím chrámu v blízkosti dnešní turecké İpsaly, která však informuje o jejím kultu až v době římské nadvlády. Existence tohoto chrámu také není archeologicky potvrzena. Na tuto bohyni může také odkazovat Hérodotos, který ve svých Dějinách z 5. století př. n. l. píše, že Thrákové uctívali především Área, Dionýsa a Artemidu, jestli je však Artemidou myšlena právě Bendis není jisté. Existuje několik nápisů na kterých se objevuje jméno Bendis a jména z něj odvozená jako Bendidoros nebo Bendizeta, jedná se však vždy o jména osob a nápisy nemají náboženský kontext. Pochází také až z helénistického či pozdějšího období a z oblastí ležících mezi Thrákií a Attikou jako Makedonie nebo Byzantion. Jedinou výjimkou je jedna z rekonstrukcí nápisu na ostrově Sámothraké. Jistá také není také identifikace Bendis se zobrazením bohyní na různých thráckých reliéfech. Část z nich pocházející až z doby helénismu či pozdější zobrazuje bohyni jako lovkyni odpovídající řecké Artemidě, s nápisy, které jí často označují jako kourotrofos – ochránkyni dětí. Druhá část děl, z nichž část pochází již z před-řeckého období, ale objevující se v římských dobách, vyobrazuje Velkou matku s ikonografií podobnou řecké Potnii Theron či frýžské Kybelé.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Janouchová, s. 103
- ↑ Encyclopædia Britannica - Bendis . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Janouchová, s. 101-103
Literatura
- JANOUCHOVÁ, Petra. The cult of Bendis in Athens and Thrace. Graeco-Latina Brunensia. 2013, roč. 18, čís. 1, s. 95–106. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bendis na Wikimedia Commons
- Theoi Project - Bendis
- Encyclopædia Britannica - Bendis
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk