Bitva o Británii - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Bitva o Británii
 ...
Bitva o Británii
konflikt: Západní fronta, Druhá světová válka
Pozorovatel z Observer Corps hlídá nebe nad Londýnem
Pozorovatel z Observer Corps hlídá nebe nad Londýnem

Trvání10. července 1940 – 30. října 1940
Místovzdušný prostor Velké Británie, hlavně jih Anglie, a nad kanálem La Manche
Souřadnice
VýsledekBritské vítězství
Strany
Spojené královstvíSpojené království Spojené království [p 1]
Canada 1921 Kanada[p 2]
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Italské královstvíItalské království Italské království[p 3]
Velitelé
Spojené království Hugh Dowding
Spojené království Keith Park
Spojené království Trafford Leigh-Mallory
Spojené království Quintin Brand
Spojené království Richard Saul
Německá říše Hermann Göring
Německá říše Albert Kesselring
Německá říše Hugo Sperrle
Německá říše Hans-Jürgen Stumpff
Italské království Rino Corso Fougier[3]
Síla
K 13. 8. 678 stíhacích letounů schopných nasazení (353 letounů Hawker Hurricane, 226 Spitfirů, 71 Blenheimů, 26 Defiantů, 2 Gladiatory) [4] K 13. 8. bojeschopných: 988 středních bombardérů, 311 Ju 87, 908 Bf 109, 263 Bf 110 u Luftflotte 2, 3 a 5.[5]
Ztráty
od 10.7. do 30.10. 1023 zničených stíhaček všech typů a 544 padlých stíhacích pilotů.[5] od 10.7. do 30.10. 1887 letadel a 2662 členů leteckých osádek.[5]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Británii (10. července 194031. října 1940)[p 4] představuje střetnutí mezi německou Luftwaffe a britskou Royal Air Force nad Británií a kanálem La Manche. Pro „bitvu o Británii“ (Battle of Britain) se občas používá i pojmenování „bitva o Anglii“. Jednalo se o první významné střetnutí v dějinách válek vybojované výhradně prostřednictvím leteckých sil. Smyslem této vzdušné bitvy, kterou po skončení bitvy o Francii rozpoutala německá strana, bylo zničit nebo alespoň výrazně oslabit Royal Air Force, a získat tak jednoznačnou vzdušnou převahu nad kanálem La Manche a Británií, což německé velení považovalo za nutnou podmínku pro uskutečnění operace Seelöwe, plánované invaze do Anglie. Bez této převahy by tato akce byla příliš riskantní až neproveditelná.

Koncem října 1940 Němci pochopili, že nejsou schopni dosáhnout svého cíle a zničit britskou Royal Air Force, začali omezovat své akce, a přesunovat těžiště útoků na nálety podnikané v noci, v období Brity nazývaném Blitz. V roce 1941 pak byla většina kapacit Luftwaffe převelena na jiná bojiště (do Středomoří a na východní frontu).

Fáze bitvy

Bitva se postupně odehrávala v odlišných oblastech a postupně se měnil i charakter jejích bojů, přičemž přechody mezi jednotlivými obdobími většinou splývaly, a na přesném vymezení jednotlivých fází proto mezi různými autory nepanuje plná shoda. Následující orientační přehled je založen na členění dle údajů Royal Air Force Museum:[6]

  • 26. června – 16. července: období tzv. rušivých náletů menšího rozsahu, denních i nočních, majících charakter průzkumu bojem ze strany Luftwaffe a od 4. července počátek šarvátek nad kanálem La Manche.
  • 17. července – 12. srpna: střetnutí nad kanálem La Manche (anglicky Channel battles, německy Kanalkampf) mezi britskými piloty a letci Luftwaffe útočícími na britskou lodní dopravu v něm, postupně následované německými nálety na přístavy a pobřežní letiště RAF.
  • 13. srpna – 6. září: Adlerangriff, pro Luftwaffe počátek hlavní fáze bitvy, zaměřený na denní útoky proti letištím a dalším instalacím Royal Air Force, po 19. srpnu doprovázený i nočními nálety na přístavy a průmyslová města, včetně předměstí Londýna.
  • 7. září – 2. října: počátek Blitzu, masivních náletů na Londýn ve dne i v noci.
  • 3. října – 31. října: rozsáhlé bombardovací operace se přesunuly převážně do nočních hodin, denní operace Luftwaffe se omezovaly hlavně na nálety stíhacích bombardérů, jejichž cílem bylo vylákat stíhače RAF k boji.

Počátek bojů

Schematické znázornění situace a rozložení sil. Zachyceno je zejména rozhraničení skupin Fighter Command a dosah britského radarového systému (červeně), a umístění německých leteckých základen v severozápadní Francii a akční rádius stíhaček Bf 109 (modře).

První fáze bitvy o Británii začala dne 10. července 1940, kdy německé letectvo podnikalo občasné útoky na konvoje, a to zejména svými střemhlavými bombardéry Junkers Ju 87 Stuka. V průběhu jednoho měsíce docházelo i ke vzájemným střetnutím britských a německých pilotů v rovině osobních soubojů. 1. srpna 1940 vydalo vrchní velitelství Wehrmachtu směrnici č. 17 o vedení letecké a námořní války, ve které se ukládalo:

  • zničit RAF a britský letecký průmysl
  • rozvrátit zásobování Velké Británie potravinami
  • způsobit co největší ztráty britskému obchodnímu a válečnému loďstvu.

Tento úkol byl svěřen třem leteckým armádám (německy Luftflotte, doslova "vzdušná flota") rozmístěným na letištích v okupovaných zemích západní Evropy, z nichž 2. byla dislokovaná v severní Francii, Belgii a Nizozemsku, 3. v západní Francii, a 5. operovala z území Dánska a Norska.

Jejich protivníkem na britské straně bylo zejména Velitelství stíhacího letectva (anglicky Fighter Command, doslova "stíhací velitelství") RAF, spolu s dalšími obrannými jednotkami, včetně sil protiletadlového dělostřelectva a přehradních balónů. Síly Fighter Command byly rozčleněny do čtyř skupin (Group) čísel 10–13, z nichž každá sdružovala několik úsekových (sektorových) velitelství, jimž byly podřízeny stíhací perutě z jednoho nebo několika letišť.

Boulton Paul Defiant 264. perutě RAF.
Sestava Heinkelů v bitvě o Británii
Supermarine Spitfire 19. peruti RAF při předletové přípravě.

11. srpna 1940 vydalo velitelství Luftwaffe rozkaz k akci, kterou měla být během čtyř dnů leteckých útoků vyřazena letištní síť v jižní Anglii. Tato akce dostala krycí název „Den Orla“. 10. srpna, po obdržení předpovědi počasí, stanovilo velitelství Luftwaffe začátek útoku na 13. srpna. 12. srpna proběhly první útoky německých bombardérů, které měly vyřadit pět britských radiolokátorů. Na několik dní se však podařilo vyřadit jen radar u Ventnoru. 13. srpna začaly první útoky na jedenáct britských letišť, bombardováním však byla postižena i města Portsmouth, Portland a další. 15. srpna provedla Luftwaffe velký nálet za použití všech tří leteckých armád, který vyřadil z provozu několik letišť,[zdroj⁠? další byla těžce poškozena. Zcela neúspěšně však skončily nálety části sil 5. letecké armády, která se ze základny Stavanger v Norsku pokoušela bombardovat cíle v okolí Newcastlu. Těžké ztráty utrpěla i 30. bombardovací eskadra, která útočila na britská letiště z dánského Aalborgu. V průběhu 15. srpna utrpěla Luftwaffe největší ztráty, ztratila 75 letounů.[7][p 5] Příslušníky Luftwaffe začal být tento den označován jako „Černý čtvrtek“.[8]

Na poradě velitelů leteckých armád, které se konalo v Göringově venkovském sídle Carinhallu, se nejvyšší funkcionáři Luftwaffe rozhodli hledat cestu ke snížení ztrát bombardovacích letounů zavedením nové taktiky. Na rozdíl od dosavadní praxe, kdy stíhači působili převážně formou "volného stíhání," měli nyní přímo doprovázet bombardéry a bezprostředně je chránit. To Britům umožnilo na jedné straně včas zjišťovat směry útoků skupin, na straně druhé nebyl jejich systém pozemní kontroly technicky vybaven pro řízení větších skupin perutí. Automatický vysokofrekvenční směrový vysílač na letounech, tzv. „Pip-Squeak“, udávající sektorovému velitelství pozici jednotek ve vzduchu, mohl být vzhledem k technickým omezením současně používán pouze čtyřmi perutěmi v rámci jednoho úseku, a pokud se v prostoru sektorového velitelství nacházelo více samostatně operujících perutí, jak se často dělo, bylo nutno další navádět pouze za pomoci co nejpřesnějšího odhadu jejich polohy.[9]

18. srpna probíhaly další velmi těžké letecké boje, přičemž bylo nejvíce ztrát v dosavadním průběhu na obou stranách. Tento den došlo také k rozhodnutí, že do letecké bitvy nad Anglií se nebudou již nadále používat střemhlavé bombardéry Ju 87 Stuka, které se pro tento typ boje nehodily. 19. srpna německé velení nařídilo, aby došlo k zintezívnění útoků na letiště i továrny na výrobu letadel.

Byla bombardována i některá britská města, avšak s výjimkou centra Londýna. 24. srpna bylo bombardováno Ramsgate a Portsmouth. Téhož dne v noci byly omylem shozeny bomby i na Londýn, což vyvolalo u Britů protiakci a britské bombardovací letectvo učinilo v noci z 25.–26. srpna nálet na Berlín. 27. srpna začalo britské letectvo používat systém Tally-Ho, který umožňoval stíhacím perutím 11. skupiny povolávat po zjištění náletu jako posilu perutě z jiných úseků.[zdroj⁠? RAF tak dokázala sestavit velká seskupení letounů, přičemž rychlejší a obratnější Spitfire byly určeny na boj s doprovodnými stíhači, zatímco robustnější Hurricany se zabývaly ničením německých bombardérů. 30. srpna vydal německý maršál Hermann Göring rozkaz, který nařizoval 2. letecké armádě zničit britské stíhací perutě soustředěné kolem Londýna a 3. letecké armádě ukládal hromadnými nočními útoky na Bristol a Liverpool terorizovat britské obyvatelstvo a rozvrátit zásobování. Za denního světla se měly provádět pouze útoky na závody leteckého průmyslu.

Obrat v bitvě

Následky bombardování Londýna
Winston Churchill v Coventry po bombardování. V pozadí trosky katedrály sv. Michala.

Od počátku bitvy o Anglii vycházelo velení německého letectva z optimistických údajů o ztrátách nepřítele. RAF sice ztráty utrpěla, ale její bojeschopnost to neovlivnilo. Letecký průmysl dodával dostatek kvalitních letounů Spitfire a Hurricane, problém byl s piloty, kterých bylo málo. Proto byli intenzivně přeškolováni zahraniční piloti, kteří emigrovali ze států Evropy okupovaných Německem nebo přišli jako dobrovolníci. Významnou posilou byli i piloti, kteří uprchli z Protektorátu Čechy a Morava a kteří se podíleli na bojích v bitvě o Anglii. Nejúspěšnějším československým letcem a stíhacím letcem v bitvě o Anglii vůbec se stal Josef František, který měl, jako člen polské 303. perutě, potvrzeno 17 zničených nepřátelských letounů.[10] V měsíci září začalo docházet k postupnému obratu ve válce o Anglii. Dne 4. září 1940 za účasti fanatického davu hrozil Hitler ve Sportovním paláci v Berlíně Velké Británii barbarskými leteckými útoky. Den poté nařídil, aby první masový letecký útok na Londýn začal 7. září. Toho dne přijel do Calais velitel Luftwaffe Hermann Göring, aby osobně řídil útoky německého letectva proti Velké Británii. První úder Brity překvapil, protože očekávali, že dojde k útoku na letiště a s bombardováním Londýna nepočítali. Útoky na britské hlavní město pokračovaly prakticky až do 13. listopadu 1940, přičemž noční nálety byly uskutečňovány noc co noc. Němečtí pohlaváři se domnívali, že bombardováním zničí morálku obyvatelstva, což přispěje k britské kapitulaci. Bombardování Londýna však paradoxně přispělo ke konsolidaci RAF, protože se Luftwaffe tolik nezaměřovala na anglická letiště. Britský letecký maršál Trafford Leigh-Mallory, který přišel s nápadem "velkých křídel," tak mohl svoji taktiku soustřeďování perutí RAF dovést k ještě větší dokonalosti[zdroj?. Dne 15. září podnikla Luftwaffe na Londýn masivní nálet, který měl zlomit britský odpor. V ten den mělo Fighter Command k disposici celkem 581 Spitfirů a Hurricanů,[11] což bylo o něco málo více než začátkem bitvy, navzdory ztrátám utrpěným v jejím průběhu. I stíhací složka Luftwaffe v dosavadních bojích utrpěla značné ztráty – k 7. září stav jejích jednomotorových stíhacích letadel schopných nasazení poklesl na 533.[12] 15. září však RAF dokázala soustředit veškeré své síly[zdroj? a postavila se na zuřivý odpor. Britskému velitelství stíhacího letectva se podařilo poprvé použít proti nepříteli všechny tři stíhací skupiny současně. Celý den probíhaly tvrdé boje, při nichž RAF způsobila ztrátu padesáti šesti letounů Luftwaffe, což potvrzují i německé zdroje.[13]

Ještě víc než samotné ztráty však Němce vyděsila skutečnost, že RAF a celá protivzdušná obrana, o níž se domnívali, že leží v troskách, je v podstatě nedotčena. V následujících dnech intenzita bojů polevila. 17. září vydalo německé vrchní velení rozkaz, že operace Seelöwe (invaze do Velké Británie), která se měla uskutečnit za předpokladu úspěšného průběhu bitvy o Anglii, se odkládá na neurčito. Dne 19. září nařídilo německé velení letectva zesílit útoky na britské zásobovací pozice a zařízení. Velitelé 2. a 3. německé letecké armády obdrželi rozkaz bombardovat zejména britské přístavy a zaminovávat je. 7. listopadu vydal maršál Göring rozkaz k provedení mohutných úderů na města Liverpool, Birmingham a Coventry. Posledně jmenované město bylo dne 14. listopadu plošně vybombardováno a stalo se paradoxně předmětem zkoumání britského velitelství bombardovacího letectva a modelem pro přípravu útoků na německá velkoměsta. Bombardování Velké Británie probíhalo již v menší intenzitě prakticky až do jarních měsíců roku 1941. Posledním velkým vzepětím Luftwaffe byl noční nálet z 10. května 1941, který velmi tvrdě postihl Londýn.

Porovnání taktické situace

Hawker Hurricane na letecké přehlídce v roce 2008 – jeden z mála letuschopných kusů na světě
Osádka bombardéru Junkers Ju 88 z KG 51 se připravuje k náletu
  • Dowdingův systém pozemní kontroly dokázal zkoordinovat centrální velení a předávání informací o nepříteli z velitelského stanoviště Fighter Command v Bentley Priory s decentralisovaným naváděním vzdušných jednotek skupinovými a sektorovými velitelskými stanovišťmi, jakož i s pozemními jednotkami protivzdušné obrany. Na straně Německa každá ze zúčastněných Luftflotte operovala samostatně v jí vyhrazené oblasti, s malou mírou kooperace s ostatními, pod velitelem přímo podřízeným Hermannu Göringovi, jehož pokusy o osobní velitelský zásah do vedení bojů byly často náhodné a nesystematické.
  • Britové na rozdíl od Němců dokázali zapojit radar do systému včasné výstrahy. V tom navíc ještě figurovala široká síť pozorovatelů z tzv. Observer Corps, která sledovala německé formace po překročení pobřeží.[p 6]
  • Britové disponovali výhodou v oblasti radiového zpravodajství. Mimo informací pocházejících z rozluštěných německých depeší šifrovaných přístrojem Enigma[p 7], které sice poskytovaly obrázek složení a početních stavů jednotek Luftwaffe, ale nebyly obvykle k disposici v takovém čase, aby mohly mít vliv na řízení obrany na operační úrovni, šlo i o informace získané sledováním radiového provozu bombardérů Luftwaffe, které byly užitečnou pomůckou při určování rozsahu a směřování německých náletů.[18] Nekódovaný radiofonický provoz leteckých svazů seskupujících se k náletům totiž poskytoval cenné taktické informace se značným předstihem před tím, než mohly být tyto formace zachyceny radarem.[19]
  • Kombinace těchto informací, spolu s efektivním systémem pozemní kontroly a radiového navádění stíhacích formací, umožnila RAF nespoléhat se na stálé hlídkování, které by vedlo k zvýšenému opotřebení strojů a únavě pilotů, ale mohla včas zareagovat až na již zjištěnou hrozbu. Skupinová velitelství na jejich základě také většinou dokázala se značnou mírou přesnosti rozlišit, které ze zjištěných nepřátelských formací jsou klamné, tvořené pouze stíhačkami a mající za cíl vylákat britské stíhací perutě k boji, a které jsou tvořeny z významné části bombardéry a tudíž představují reálné ohrožení.
  • Luftwaffe trpěla nedostatkem zpravodajských informací o organisaci britského systému protivzdušné obrany, způsobu jeho řízení a spojení, jakož i o přesné aktuální dislokaci perutí Fighter Command, což jí znemožnilo soustředit své útoky na klíčové cíle. Namísto toho docházelo k útokům i na letiště užívaná jinými složkami RAF, jejichž bezprostřední význam pro britskou vzdušnou obranu byl relativně menší. Došlo také k podcenění významu a účinnosti britského radaru, a ačkoliv jeho existence byla Luftwaffe známa, útoky proti radarovým stanicím nebyly prováděny důsledně.[15]
  • Při náletech na Londýn nedokázalo Německo svým bombardérům zajistit dostatečnou stíhací ochranu po celé trase, neboť stíhači měli nad Londýnem příliš málo paliva na agresivní boj.[20]
  • Němci si mohli zvolit čas, místo i sílu útoku, zatímco Britové pouze místo a sílu reakce. S tím, jak Luftwaffe pronikala hlouběji nad pevninu, získávala RAF čas ke shromáždění a koordinaci svých letounů.
  • Boje se odehrávaly relativně daleko od německých základen nad nepřátelským územím, což znamenalo, že ztráty německých pilotů byly definitivní; zpravidla ani poškozený letoun se nedostal dost daleko od nepřítele, aby mohla být jeho posádka zachráněna svými. Naproti tomu piloti Royal Air Force byli sestřelováni nad domácím územím a pokud nebyli zraněni, mohli teoreticky již pár hodin nato opět odstartovat k boji v novém nebo opraveném letadle. Na druhou stranu, námořní záchranná služba RAF byla teprve v plenkách, zatímco Němci disponovali propracovaným systémem na zachraňování pilotů z moře.

Zahraniční piloti

Skupina pilotů československé 310. peruti před stíhačkou Hawker Hurricane na základně v Duxfordu, 7. září 1940.
Piloti 303. polské perutě.

Kromě britských pilotů RAF a FAA se bitvy o Británii na britské straně účastnili též piloti z mnoha zemí světa. Šlo především o dobrovolníky z britských dominií a kolonií a exulanty z Evropy. Nejpočetnější skupinu zahraničních pilotů tvořili Poláci. Druhou nejpočetnější národností se stali Novozélanďané (asi 130 pilotů) a na třetím místě v počtu účastníků bitvy byli Kanaďané (asi 112 pilotů). Velmi významnou složku tvořili také českoslovenští piloti, jejichž skupina byla co do počtu účastníků bitvy na čtvrtém místě. Společně s Poláky patřili k elitním pilotům. Dle různých zdrojů se bitvy o Británii účastnilo 84–93 československých pilotů,[p 8] z nichž velká většina pocházela z českých zemí. Dále se bojů zapojili v počtech řádu desítek piloti z Belgie, Austrálie, Jižní Afriky, Irska, v menší míře pak také piloti Francie, USA, Jamajky, Palestiny, Newfoundlandu, Cejlonu a Jižní Rhodesie.[21]

Někteří úspěšní zahraniční stíhači RAF a jejich bilance v Bitvě o Británii

Pilot Země původu Počet sestřelů během bitvy
Josef František Československo 17
Brian Carbury Nový Zéland 15 a 1/3
Witold Urbanowicz Polsko 15
Paterson Hughes Austrálie 14 + 5/6
Colin Gray Nový Zéland 14 a 1/2
John Kent Kanada 11
Adolph Malan Jižní Afrika 9
Jan Zumbach Polsko 8
Stanislaw Skalski Polsko 4

Citát

Na poli lidských konfliktů nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho tak málu.
— Winston Churchill, 20. srpna 1940
Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot.
— Winston Churchill, 13. května 1940

Odkazy

Poznámky

  1. Plus zahraniční letci
  2. Mimo kanadských příslušníků RAF, tvořících například většinu pilotů 242. peruti, byla v bitvě od konce srpna 1940 bojově nasazena i 1. stíhací peruť Royal Canadian Air Force.[1]
  3. Expediční sbor italského letectva nazvaný Corpo Aereo Italiano, o síle přibližně 180 bojových letounů, operoval proti Británii mezi 24. říjnem 1940 a lednem 1941, bez větších úspěchů nebo vlivu na průběh bitvy.[2]
  4. Jedná se původně o data úředně stanovená britským ministerstvem letectví pro potřebu oficiálních záznamů a zápisů do kmenových listů letového personálu který se bitvy zúčastnil, například pro účely udílení vyznamenání, a přijímaná, přinejmenším jako orientační, většinou historiografie. Ke střetnutím mezi britskými a německými vzdušnými silami nad jihem Anglie a vodami Lamanšského průlivu nicméně začalo docházet již před 10. červencem (k vůbec prvním německým náletům na letiště v jihovýchodní Anglii došlo již v noci z 5. na 6. června) a doznívaly i po 31. říjnu 1940. Němečtí historici často jako dobu bitvy označují období počínající 13. srpnem 1940 a trvající až do jara 1941.
  5. Je možné také najít údaj o 55 ztracených strojích Luftwaffe, např. v práci Prien, Jochen: Jagdfliegerverbände der Deutschen Luftwaffe, Teil 4/I, s. 40, nicméně toto číslo nezahrnuje letouny Luftflotte 5 a je proto značně zkreslené.
  6. Britské radarové řetězce Chain Home a Chain Home Low existující v době bitvy byly situovány na pobřeží a jejich antény orientovány směrem na moře, a Observer Corps tak představoval jediný prostředek sledování nalétávajících letadel poté, co překročila pobřeží.[14] První radary sledující letouny nad vnitrozemím Británie byly uvedeny do provozu v lednu 1941 a zpočátku sloužily k navádění nočních stíhačů v rámci systému Ground Control Interception.[15]
  7. Velitel Fighter Command, Sir Hugh Dowding, byl mezi příjemce zpráv "ULTRA" (dešifrovaných depeší systému Enigma) zařazen až 16. října 1940.[16][17] Podle historika Stephena Bungaye však lze předpokládat, že některé informace získané z tohoto zdroje, například ony týkající se plánovaného útoku Luftflotte 5 na oblast severní Anglie 15. srpna 1940, mu byly postoupeny již v předchozím období.[16]
  8. Jednalo se zejména o příslušníky 310. a později i 312. peruti RAF. Další českoslovenští stíhací piloti působili jednotlivě u různých britských perutí. Do náletů na cíle v okupovaných zemích i v Německu se od 10. září zapojila československá 311. peruť.

Reference

  1. HOUGH, Richard; RICHARDS, Denis. The Battle of Britain: The Greatest Air Battle of World War II. New York: W. W. Norton & Company, 1989. Dostupné online. ISBN 0-393-02766-X. Kapitola 13. The Assault Continues: 16 August, s. 189. (anglicky) 
  2. ŠNAJDR, Miroslav. Letecká bitva o Anglii po italsku. Historie a plastikové modelářství. Leden 1995, roč. V., čís. 1, s. 22–25. ISSN 1210-1427. 
  3. Capi di stato maggiore - Rino Corso Fougier . Ministero della Difesa - Aeronautica militare, rev. 2015-08-27 . Dostupné online. (italština) 
  4. The Battle of Britain Campaign Diary . Royal Air Force, rev. 2015-08-27 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-09. (angličtina) 
  5. a b c Bungay, Stephen; Nejnebezpečnější nepřítel; Nakladatelství Pavel Dobrovský-BETA a Jiří Ševčík; 2006, ISBN 978-80-7306-299-6, ISBN 978-80-7291-170-7
  6. Introduction to the Phases of the Battle of Britain . Royal Air Force Museum . Dostupné online. (anglicky) 
  7. Important Days in the Battle: 15 August . Imperial War Museum . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-15. (angličtina) 
  8. BISHOP, Patrick. Fighter Boys: The Battle of Britain, 1940. New York: Viking Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-670-03230-1. Kapitola Hearth and Home, s. 279. (anglicky) 
  9. DEMPSTER, Derek; WOOD, Derek. The Narrow Margin: The Battle of Britain and the Rise of Air Power 1930-1940. New York: McGraw-Hill Book Company, 1961. Dostupné online. LCCN 61-15451. Kapitola The System, s. 176-178. (anglicky) 
  10. KUTZNER, Jacek. Polska legenda czeskiego pilota. MILITARIA XX wieku. 2005, čís. 7, s. 12. . ISSN 1732-4491. 
  11. The Battle of Britain Campaign Diary . Royal Air Force . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-02. (angličtina) 
  12. OVERY, Richard. The Battle of Britain: The myth and the reality. New York: W. W. Norton & Company, 2002. ISBN 0-393-32297-1. Kapitola The Adversaries, s. 35–36. (angličtina) 
  13. Prien, Jochen: Die Jagdfliegerverbände der Deutschen Luftwaffe, Teil 4/I, s. 40.
  14. The Dowding Despatch, §§ 54-58
  15. a b OVERY, Richard. The Bombing War: Europe 1939–1945. Londýn: Penguin Group, 2013. ISBN 978-0-141-92782-4. Kapitola 2: The First Strategic Air Offensive, September 1940 to June 1941. (anglicky) Formát epub. 
  16. a b BUNGAY, Stephen. The Most Dangerous Enemy: A History of the Battle of Britain.. Londýn: Aurum Press, 2001. Dostupné online. ISBN 1-85410-801-8. Kapitola The Numbers Game, s. 192. (angličtina) 
  17. LAKE, Jon. The Battle of Britain. Etobicoke, Ontario: Prospero Books, 2000. Dostupné online. ISBN 1-55267-007-4. Kapitola The Rise of the Luftwaffe, s. 66. (angličtina) 
  18. OVERY, Richard. The Battle of Britain: The myth and the reality. New York: W. W. Norton & Company, 2002. ISBN 0-393-32297-1. Kapitola The Adversaries, s. 45–46. (angličtina) 
  19. MACKSEY, Kenneth. The Searchers: Radio Intercept in Two World Wars. 1. vyd. Londýn: Cassel, 2003. Dostupné online. ISBN 0-304-36545-9. Kapitola 7: Alone and Under Siege, s. 87. (anglicky) 
  20. GROSS, Chris. Stíhači Luftwaffe v bitvě o Británii. Praha: Svojtka & Co., 2002. ISBN 80-7237-429-X. 
  21. MAŠEK, Miroslav. Nejen Britové.... Válka REVUE. 2014 únor, s. 96-98. ISSN 1804-0772.

Literatura

  • Bekker, Cajus: Výška útoku 4000. Plzeň 1995.
  • Bungay, Stephen: Nejnebezpečnější nepřítel. Praha 2006.
  • Deighton, Len: Stíhač. Praha 1993. (Historický román)
  • Goss, Chris: Piloti bombardovacích letounů Luftwaffe v bitvě o Británii, Praha 2005.
  • Goss, Chris: Stíhací bombardéry Luftwaffe nad Británií, Praha 2006.
  • Goss, Chris: Stíhači Luftwaffe v bitvě o Británii, Praha 2002.
  • Hoyt, Edwin P: Válka v Evropě. Třetí díl – Bitva o Británii. Praha 2001.
  • Jullian, Marcel: Bitva o Británii červenec až září 1940. Praha 2004.
  • Murray, Williamson: Luftwaffe 1933–1945. Praha 1999.
  • Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu. 1. část (1940). Cheb 1999.
  • Weidenhöfer, Miloš: Kronika bitvy o Británii. Brno 1991.
  • Groehler, Olaf: Letecká válka 1939–1945. Praha 1981.

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Bitva_o_Británii
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2022
Čína
Čínsko-indická válka
Čarodějnictví
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Česká televize
Česká Wikipedie
Česko
Československo
Řád železné koruny
Řád Albrechtův
Řád Britského impéria
Řád Fridrichův
Říšská marka
Říjen
Římské číslice
Řecká osvobozenecká válka
Šáhruch
Šimon Szathmáry
Španělsko
Švédsko
Železný kříž
1. říjen
1. březen
1. duben
1. srpen
10. říjen
10. duben
11. červenec
11. říjen
11. listopad
11. září
12. únor
12. červen
12. říjen
12. květen
12. leden
13. únor
13. říjen
13. březen
13. prosinec
14. únor
14. červen
14. říjen
14. listopad
14. srpen
1471
1486
1492
15. červenec
15. říjen
15. duben
1515
1532
1533
1540
1561
1571
1576
16. únor
16. červenec
16. říjen
16. leden
16. listopad
16. století
1634
1649
1653
1659
1664
1668
1669
1670
1671
1682
1684
1685
1697
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. leden
17. prosinec
17. století
1714
1724
1730
1731
1732
1733
1734
1735
1736
1737
1738
1739
1744
1747
1748
1754
1768
1769
1773
1774
1777
1781
1782
1785
1786
1787
1790
1793
1794
1796
1797
18. únor
18. říjen
18. duben
18. prosinec
18. století
1801
1802
1804
1806
1808
1809
1810
1812
1815
1816
1818
1827
1829
1831
1841
1847
1848
1849
1853
1854
1855
1858
1861
1864
1865
1866
1869
1870
1871
1873
1877
1880
1882
1884
1885
1886
1892
1896
1897
1899
19. říjen
19. duben
19. století
1900
1901
1902
1903
1907
1909
1912
1913
1914
1917
1918
1919
1921
1922
1923
1925
1926
1927
1928
1930
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1939
1940
1941
1942
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1957
1959
1962
1964
1965
1966
1971
1972
1973
1974
1975
1977
1978
1982
1983
1985
1989
1991
1992
1996
2. říjen
2. březen
2. SS-Panzer Division „Das Reich“
2. tisíciletí
20. únor
20. červen
20. červenec
20. říjen
20. leden
20. prosinec
20. srpen
20. století
20. září
2003
2004
2006
2008
2012
2016
2021
2022
2023
21. únor
21. červenec
21. říjen
21. březen
21. duben
21. květen
21. prosinec
21. srpen
22. červenec
22. říjen
23. červenec
23. říjen
23. květen
23. leden
23. prosinec
23. září
24. únor
24. říjen
24. březen
24. květen
25. únor
25. červen
25. říjen
25. duben
25. listopad
25. prosinec
26. únor
26. červenec
26. říjen
26. březen
26. květen
27. říjen
27. prosinec
28. únor
28. říjen
28. březen
28. prosinec
28. srpen
29. říjen
29. října
3. říjen
3. duben
3. září
30. říjen
30. květen
30. leden
30. prosinec
30. září
31. říjen
4. červen
4. červenec
4. říjen
4. srpen
5. únor
5. červenec
5. říjen
5. březen
5. leden
5. září
6. říjen
6. březen
7. únor
7. červenec
7. říjen
7. armáda (Německo)
7. březen
7. leden
8. červen
8. říjen
8. září
9. červenec
9. říjen
9. listopad
9. září
Abbás III.
Achille Lauro
Adrian Zingg
Albena Denkova
Ales Bjaljacki
Alexandrova rozhledna
Alma mater
Americká okupační zóna Německa
Andrea Pavlincová
Angela Lansburyová
Anna Göldi
Anna Ivanovna
Anna Politkovská
Antoine Nicolas Duchesne
Antonín Švehla
Arnold Schwarzenegger
Augusta Württemberská (1734–1787)
Auschwitz
Austrálie (kontinent)
Australská národní knihovna
Autoritní kontrola
Bádensko-Württembersko
Bělgorodská oblast
Bělorusko
Břetislav Pojar
Babylon 5: I’ve Found Her
Bad Tölz
Baltské moře
Banksie osténkatá
Benátky
Ben Bernanke
Berlín
BIBSYS
Bitva o Británii
Bitva o Francii
Bitva u Latakie
Bitva u Lepanta
Bitva u Navarina
Bitva v Kurském oblouku
Brandenburg an der Havel
Braniborsko
Bratři a sestry (seriál)
Bratislava
Braunschweig
Brian Schatz
Brigadeführer
Britská okupační zóna Německa
Brno
Bulharsko
Cena Thálie
Centrum občanských svobod
Ceny Thálie 2022
Charles Alexandre de Calonne
Christopher Dean
CiNii
Claude de Villars
Commons:Featured pictures/cs
Dějiny Francie
Dachau
Der Stahlhelm
Desmond Tutu
Dmitrij Aleničev
Dněpr
Dolní Sasko
Domenico Trezzini
Druhá světová válka
Durynsko
Economia
Eduard Portugalský, vévoda z Guimarães
Egypt
Elijah Williams
Elizabeth Taylorová
Emanuel Swedenborg
Emil Holub
Encyklopedie
Eva Romanová
Federální shromáždění
Federální služba bezpečnosti
Federace
Fedor von Bock
Felix Steiner
Ferdinando Orlandi
Filipína Alžběta Orleánská
Filip V. Španělský
Filmový horor
FK Spartak Moskva
Florida
François-Joseph Gossec
Francie
Francie na Zimních olympijských hrách 2002
Francisco Zeno
Francouzská národní knihovna
Francouzská okupační zóna Německa
Francouzské království
František Jaroslav Rypáček
František Kutnar
František Linhart
František Martin Pelcl
František Salesius Šubíř z Chobyně
František Smolka
Franz Anton Mesmer
Frederik I. Švédský
Frederik I. Dánský
FreeSpace
Fridrich Vilém I.
Friedemann Götze
Götingen
Günther von Kluge
Gabriella Papadakisová
Gemeinsame Normdatei
Generálmajor
Generálplukovník
Generálporučík
Georg Stahl
Giovanni Antonio Canal
Gregoriánský kalendář
Gruppenführer
Guillaume Cizeron
Gunther Jakob
Gustáv Husák
Gustav Eim
Gwendal Peizerat
Habsburská monarchie
Hans Jüttner
Harlow Shapley
Heinrich Himmler
Heinrich von Vietinghoff-Scheel
Heinz Guderian
Henry Ford
Herec
Hermann Hoth
HFC Haarlem
Himálaj
Hlavní město
Hlavní strana
Hlohov
Hospodářské noviny
Ichtyologie
Indické námořnictvo
Indie
Infarkt
Internet Archive
Invaze do Normandie
Invaze do Polska (1939)
István Burián
Itálie
Ivan Jirko
Józef Unrug
Jaderná triáda
Jakub II. Stuart
James Cook
James Fitzjames, vévoda z Berwicku
Jana Dítětová
Jan Čermák (letec)
Jan Antonín Otto Minquitz z Minquitzburgu
Jan Chvála
Jan Josef z Vrtby
Jan Suchý
Jan V. Portugalský
Jan Vaněček
Japonsko
Jaroslav Čejka
Jayne Torvillová
Jazyk (lingvistika)
Jean-Baptiste Rey
Jiří II.
Jiří II. (britský král)
Jiří Markovič
Johann Heinrich Blasius
John Marston
Josef Štefan Kubín
Josef František
Josef Kohout (1734)
Josef Palivec
Josef Somr
Joseph Wright of Derby
Jurij Kerpatenko
Kříž cti
Kříž Fridrichův
Kalifornie
Kambodža
Kanada
Kanada na Zimních olympijských hrách 2010
Kanada na Zimních olympijských hrách 2018
Kapitán (vojenství)
Karel August Pácalt
Karel II. Stuart
Karel Kníže
Karel VI.
Karel XIII.
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1734
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kerčský průliv
Klement XII.
Klingon Academy
Koncentrační tábor
Koncentrační tábor Mauthausen
Koszalin
Královský hohenzollernský domácí řád
Království Velké Británie
Krásná pokojská
Krasobruslení
Krasobruslení na olympijských hrách
Krasobruslení na Zimních olympijských hrách 1984
Krasobruslení na Zimních olympijských hrách 1994
Krasobruslení na Zimních olympijských hrách 2010 – taneční páry
Krasobruslení na Zimních olympijských hrách 2018 – taneční páry
Kryštof Karel Gayer
Kryštof Kolumbus
Krymský most
Krymský most#Výbuch 2022
Květen
Láďa Novák
Lady Diana Beauclerk
Lehká atletika
Letecké eso
LGBT
Library of Congress Control Number
Listopad
Liz Trussová
Ljudmila Turiščevová
Louise de Keroual
Louis Lully
Lužniki
Ludvík XV.
Ludvík XVI.
Ludwigsburg
Luis-Joseph Papineau
Luna 3
Münsingen
Měna
Měsíc
Maďarsko
Mafia III
Mahmud I.
Major
Maltézský řád
Manuel I. Portugalský
Marianna Benti Bulgarelli
Marie I. Portugalská
Marina Anissinová
Maurice Ravel
Maxim Staviski
Meklenbursko-Přední Pomořansko
Memorial
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michal Bedřich z Althanu
Milan Michal Harminc
Miroslav Plavec
Mistrovství Evropy v krasobruslení
Mistrovství světa v krasobruslení
Mistrovství světa v krasobruslení 1993
Mistrovství světa v krasobruslení 2007
Mistrovství světa v krasobruslení 2008
Mistrovství světa v krasobruslení 2010
Mistrovství světa v krasobruslení 2011
Mistrovství světa v krasobruslení 2012
Mistrovství světa v krasobruslení 2013
Mistrovství světa v krasobruslení 2014
Mlhovinová hypotéza
Mnichov
Moskva
MTV
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní divadlo
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národně socialistická německá dělnická strana
Němčina
Němci
Německá demokratická republika
Německé císařství
Německo
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nadporučík
Nakamikado
National Archives and Records Administration
Na Západ
Nicolaas Laurens Burman
Niels Bohr
Nikola I. Petrović-Njegoš
Nizozemská královská knihovna
Nobelova cena
Nobelova cena za mír
Nobelova pamětní cena za ekonomii
Norimberk
Norodom Sihanuk
Norsko
Nottingham
Nový Zéland
Oberführer
Obergruppenführer
Oberstgruppenführer
Oberursel
Odznak za zranění
Okupační zóny Německa
Okupační zóny Rakouska
Operace Barbarossa
Orientační běh
Osmanská říše
Ota z Windisch-Graetze
Pátek
Pětiletý plán
Paavo Nurmi
Panovník
Papež
Papežský stát
Parodie
Paul Hausser
Pavel Roman
Peter Faber
Peter Perez Burdett
Plukovník
Podplukovník
Polička
Polská národní knihovna
Polské království
Polsko
Pomořansko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Poručík
Postupimská konference
Poznaň
Pranas Eidukevičius
Protesty v Íránu (2022)
Pruské království
Prusko
První světová válka
Q257750
Q257750#identifiers
Q257750#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q55300#identifiers
Q55300#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q57181#identifiers
Q57181#identifiers|Editovat na Wikidatech
Růžena Čechová
Rachel McAdams
Ralf Wolter
Ralph Abercromby
Reichsheer (armáda Německého císařství)
Reichswehr
Robbie Coltrane
Robert Roy MacGregor
Rok
Rosa Smith Eigenmann
Ruština
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Rusko na Zimních olympijských hrách 1994
Rusko na Zimních olympijských hrách 1998
Rusko na Zimních olympijských hrách 2006
Rychle a zběsile: Závodníci v utajení
Rytířský kříž Železného kříže
Safíovci
Sam Querrey
Santa Monica
Sarajevo
Sasko
Sasko-Anhaltsko
Satirické divadlo Večerní Brno
Scary Movie 5
Schutzstaffel
Scott Moir
Severní Korea
Seznam forem vlády
Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení – taneční páry
Seznam olympijských medailistů v krasobruslení#Taneční páry
Seznam premiérů Spojeného království
Seznam závislých území
Signe Hornborgová
Simon Cowell
Sjednocený tým na Zimních olympijských hrách 1992
Skupina armád B
SLBM
Slezsko
Slovensko
Soběslav Pinkas
Sonderkommando
Soubor:436px ribbon bar of Albert Order.svg
Soubor:Archbishop-Tutu-medium.jpg
Soubor:AUT KuK Kriegsbande BAR.svg
Soubor:Banksia spinulosa - flowers, Christchurch Botanic Gardens, Canterbury, New Zealand.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 101III-Zschaeckel-198-19, Russland, bei Charkow, Heinrich Himmler.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1973-122-16, Paul Hausser.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 192-305, KZ-Mauthausen, Himmlervisite.jpg
Soubor:Christopher Dean + Jayne Torvill (4552363389).jpg
Soubor:D-PRU EK 1914 1 Klasse BAR.svg
Soubor:D-PRU EK 1914 2 Klasse BAR.svg
Soubor:D-PRU Princely Hohenzollern Order swords BAR.svg
Soubor:Deutschland Besatzungszonen 8 Jun 1947 - 22 Apr 1949 sowjetisch.svg
Soubor:DEU Ehrenkreuz des Weltkrieges Frontkaempfer BAR.svg
Soubor:DEU EK 1Kl 1939Clasp BAR.svg
Soubor:DEU EK 2Kl 1939Clasp BAR.svg
Soubor:DEU EK Ritter BAR.svg
Soubor:Emil Holub.jpg
Soubor:Flag of Germany (1867–1918).svg
Soubor:Flag of Germany (1935–1945).svg
Soubor:Flag of German Empire (merchant+cross).svg
Soubor:Flag of the German Democratic Republic.svg
Soubor:Flag of the Schutzstaffel.svg
Soubor:Flag of the USSR (1936-1955).svg
Soubor:Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg
Soubor:FriedrichKreutz-mil.png
Soubor:Friedrich Order.png
Soubor:HausserPaulGrave1.JPG
Soubor:Jayne Torvill.jpg
Soubor:Navarino.jpg
Soubor:Olympic rings without rims.svg
Soubor:Ord.Merit.Mil.Bavaria.PNG
Soubor:Ordine imperiale della corona di ferro, austria.png
Soubor:Querrey WM16 (11) (28385612826).jpg
Soubor:Rachel McAdams 3.jpg
Soubor:Ribbon of Knight's Cross of the Iron Cross With Oak Leaves.svg
Soubor:Ribbon of Knight's Cross of the Iron Cross With Oak Leaves and Swords.svg
Soubor:Signe-Hornborg-1878.jpg
Soubor:Simon Cowell.jpg
Soubor:SS-Brigadeführer Collar Rank.svg
Soubor:SS-Ehrendegen img 0482-b.jpg
Soubor:SS-Gruppenführer Collar Rank.svg
Soubor:SS-Oberführer Collar Rank.svg
Soubor:SS-Obergruppenführer Collar Rank.svg
Soubor:SS-Oberst-Gruppenführer collar.svg
Soubor:SS-Standartenführer Collar Rank.svg
Soubor:Toni Braxton 2013.jpg
Soubor:Totenkopfring.jpg
Soubor:Tourischeva cortada.JPG
Soubor:Tyler Posey by Gage Skidmore.jpg
Soubor:War Ensign of Germany (1921–1933).svg
Soubor:WMacht H OF6 GenMaj h 1945.jpg
Soubor:WMacht H OF7 GenLt h 1945.jpg
Sovětská okupační zóna Německa
Sovětský svaz
Sovětský svaz na Zimních olympijských hrách 1976
Sovětský svaz na Zimních olympijských hrách 1980
Sovětský svaz na Zimních olympijských hrách 1988
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Spojené státy americké na Zimních olympijských hrách 2014
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenecká okupace Japonska
Společenství nezávislých států
SS-Führungshauptamt
SS (nacizmus)
Střelba v Bělgorodské oblasti
Střelecký útok v Bratislavě 12. října 2022
Standartenführer
Stanislav I. Leszczyński
Starobní důchod
Stephan Rautenstrauch
Steven Spielberg
Sturmabteilung
Svijonožci
Třída Arihant
Třetí bitva o Charkov
Tanková divize Kempf (Německo)
Teen Choice Awards
Tessa Virtueová
Thursday October Christian
Toni Braxton
Totenkopfring
Trove
Tyler Posey
Uhlový papír
Ukrajina
Univerzitní systém dokumentace
Václav Sochor
Václav Stratil
Válka o polské následnictví
Vánoce
Východní Berlín
Východoněmecká marka
Výmarská republika
Valentina Thielová
Velká Británie na Zimních olympijských hrách 1984
Viceadmirál
Victor Barrucand
Viera Husáková
Vilém Amort
Virtual International Authority File
Vlčí mládě
Vlajka Organizace spojených národů
Vojenská okupace
Vojenská vláda
Vojenský záslužný řád (Bavorsko)
Vojenský záslužný kříž (Rakousko)
Vojtěch Kubašta
Vojtěch z Pernštejna
Vznik a vývoj sluneční soustavy
Włodzimierz Ledóchowski
Waffen-SS
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Bittrich
Wilhelm Müller (básník)
Wolfgang von Kempelen
WorldCat
Young Artist Awards
Yves-Joseph Kerguélen-Trémarec
Září
Západní Berlín
Zdeněk Janík
Zell am See
Zimní olympijské hry
Zimní olympijské hry 1980
Zimní olympijské hry 1984
Zimní olympijské hry 1994
Zlatý stranický odznak
Zločin z nenávisti
Zuzana Čaputová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk