Bitva u Hradce Králové
konflikt: Prusko-rakouská válka
Georg Bleibtreu: bitva u Hradce Králové
Trvání	3. července 1866
Místo	severozápadně od Hradce Králové
Souřadnice	50°17′51″ s. š., 15°44′2″ v. d.
Výsledek	rozhodné vítězství Pruska
Strany
Pruské království Pruské království Rakouské císařství Rakouské císařství Saské království Saské království
Velitelé
Vilém I. Pruský Helmut von Moltke Ludwig von Benedek Albert Saský
Síla
~ 215 000 vojáků (27 000 jezdectvo) ~ 780 děl[1] ~ 221 000 vojáků (24 000 jezdectvo) ~ 770 děl[2]
Ztráty
důstojníci: ~ 100 mrtvých ~ 260 raněných mužstvo: ~ 1835 mrtvých ~ 6 699 raněných ~ 278 pohřešovaných[3] důstojníci: ~ 330 mrtvých ~ 43 raněných ~ 431 pohřešovaných ~ 509 zajatých mužstvo: ~ 5 238 mrtvých ~ 7 367 pohřešovaných ~ 7 143 raněných ~ 21 661 zajatých[4] důstojníci: ~ 13 mrtvých ~ 40 zraněných mužstvo: ~ 120 mrtvých ~ 426 pohřešovaných ~ 900 raněných[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) byla po bitvě u Lipska druhá největší bitva 19. století^[5] s účastí 436 tisíc vojáků.^[6] Odehrála se 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím.

Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Stalo se tak zejména v důsledku zastaralé vojenské taktiky a výzbroje Rakouska.^[5] Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše.^[7]

Počtem nasazených vojáků je hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka.

Souvislosti

Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získávalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.

Průběh bitvy

Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum^[8] poblíž stejnojmenné vsi. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská, přičemž Druhá armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.

Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř- a osmiliberními děly s dostřelem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa. Ve výbavě pěšáků mělo určitou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek – zadovkami, sestrojenými podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony, a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze, které ovšem měly delší dostřel i přesnost. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil.

Za rozhodující moment se považuje zapletení se dvou rakouských armádní sborů (II. a IV.) ze strategického hlediska do zbytečného boje o les Svíb, o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí, čímž došlo k oslabení až k odkrytí části rakouské obranné linie. V důsledku toho opožděně přišedší 2. pruská armáda mohla téměř nepozorovaně zaujmout extrémně výhodnou pozici na návrší obce Chlum, v týlu nepřítele. To bitvu rozhodlo. Zpočátku byly sice počty Prusů na Chlumu menší a proto byl první následující útok Rakušanů na Chlum úspěšný; to se však rychle změnilo. V dalším boji rakouská armáda ztratila 10 000 vojáků a hrozilo její úplné zničení v nastalém obklíčení;^[9] proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.

Rakouský ústup byl kryt jezdectvem. Došlo k velké jezdecké bitvě jedenácti tisíc rakouských a pruských jezdců mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory, při které za půl hodiny zahynulo na 1600 mužů a 2000 koní.^[10]

Dopisovatel britského deníku The Times v pruském hlavním stanu ještě v den bitvy 3. července vylíčil pruský útok na rakouské pozice:^[11]

Připomínky bitvy

Muzeum

Bitvě u Hradce Králové se nejen v kontextu prusko-rakouské války věnuje Muzeum války 1866 na Chlumu. Muzeum bylo otevřeno v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy a rozšířeno v letech 2008 až 2012.^[12] U muzea lze vystoupat na rozhlednu, z níž je výhled na bojiště.^[13]

Pomníky

Bitvu připomíná také na 480 pomníků, které dohromady tvoří největší funerální komplex památek na českém území.^[12]

Mezi nejvýznamnější místa patří např. „Alej mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta von der Groebena, hřbitovy v Chlumu a Máslojedech, pískovcové mauzoleum u Lípy. Nejnovějším z pomníků je Pomník jezdecké srážky u Střezetic 1866, který byl odhalen v červenci 2016.^[14]

Krajinná památková zóna

„Území bojiště u Hradce Králové“ bylo v roce 1996 vyhlášeno krajinnou památkovou zónou. Zasahuje do území těchto obcí (v abecedním pořadí): Benátky, Čistěves, Dohalice, Dolní Přím, Hněvčeves, Hořiněves, Hradec Králové, Máslojedy, Mokrovousy, Neděliště, Račice nad Trotinou, Sadová, Sendražice, Sovětice, Stěžery, Střezetice, Světí, Třesovice, Vrchovnice, Všestary.^[15]

Naučné stezky

Územím bojiště prochází pět tematicky zaměřených naučných stezek^[16]:

Akce

Pravidelně se také konají bitevní ukázky přímo na bojišti Chlum. V roce 2016 se u příležitosti uplynutí 150 let od bitvy uskutečnil celý seriál akcí, který vyvrcholil srážkou jezdectva u Střezetic a bitvou na Chlumu.^[17]

Díla inspirovaná bitvou

Na počest vítězství pruské armády složil J. G. Piefke Královéhradecký pochod. Bitvou se umělci nechávali inspirovat i po letech. Takto v 80. letech 19. století vznikla humoristická píseň Kanonýr Jabůrek, kde se zpívá o fiktivním dělostřelci, který se v bitvě choval udatně i přes ztrátu rukou a hlavy. Tato píseň se nadále zpívá v různých obměnách, skupina Kantoři podle ní pojmenovala své album z roku 1986 Tam u Hradce Královýho. Dále např. obraz Václava Sochora z r. 1900 Srážka jízdy u Střezetic. V roce 2011 uvedlo královéhradecké Divadlo Drak hru Víta Peřiny U kanónu stál aneb bitva u Hradce Králové.^[18]

Odkazy

Reference

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• BĚLINA, Pavel; FUČÍK, Josef. Válka 1866. Praha ; Litomyšl: Havran ; Paseka, 2005. 686 s. ISBN 80-7185-765-3. 
• HERRMANN, Ignát. V pevnosti: vzpomínky z roku 1866. Hradec Králové : Rada města, 1936. 130 s.
• PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526–1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2. 
• RICHTER, Karel. Třeba i železem a krví. Prusko-rakouské války 1740–1866. Praha: Epocha, 2007. 495 s. ISBN 978-80-87027-29-5. 
• URBAN, Otto. Vzpomínka na Hradec Králové. Drama roku 1866. Praha: Panorama, 1986. 424 s. 

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Hradce Králové na Wikimedia Commons
• Dílo Válka z roku 1866 v Čechách, její vznik, děje a následky ve Wikizdrojích
• Rozhlas.cz: Milovaný manželi, drahý tatínku
• Stoplusjednicka.cz: Krvavý střet u Hradce Králové: Největší bitva naší historie Archivováno 19. 9. 2016 na Wayback Machine.
• Bellum.cz: bitva u Hradce Králové 3. července 1866
• Památník bitvy Archivováno 23. 10. 2020 na Wayback Machine.
• Königgrätz1866 - stránky věnované vzpomínkovým akcím
• Česká televize: Muži z Aleje mrtvých. Martin Červenka, Jakub Tabery, 25.10.2016.
• Pavel Volný: Bitva u Hradce Králové – dle authentických pramenů