Bitva u Mostu
Trvání	listopad 1248
Místo	u hradu Hněvín
Výsledek	vítězství Českého království
Strany
České království povstalecké vojsko
Velitelé
Boreš z Rýzmburka Havel z Lemberka Přemysl Otakar II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Mostu se odehrála v měsíci listopadu roku 1248 u mosteckého hradu mezi královským vojskem pod vedením Boreše z Rýzmburka a Havla z Lemberka a povstaleckým vojskem v čele s Přemyslem Otakarem II. Přemyslovo vojsko v tomto střetu utrpělo porážku.

Pozadí

Když 3. ledna 1247 zemřel prvorozený syn krále Václava I. a zároveň markrabě moravský a rakouský vévoda Vladislav, hodnost moravského markraběte byla poté předána druhorozenému Přemyslovi.^[1] Náhle však povaha krále Václava značně ochabla a Václav se začal věnovat spíše zábavám a samotářskému životu na jeho odlehlých hradech.^[2] To se znelíbilo mnoha českým šlechticům včetně Ctibora zvaného Moudrá hlava, kteří se zaštítili jeho synem Přemyslem a záhy 31. července 1247 mu odpřisáhli věrnost jako mladšímu králi českému.^[3][4] Patrně s oním zvolením a rozdělením země mezi Přemysla a Václava souhlasil i samotný král Václav I.^[5] Mír mezi Václavem a Přemyslem poté netrval nijak dlouho. Král Václav sice požádal o vojenskou podporu ze zahraničí, ovšem výsledkem bylo jen přivedení jakési posily z Míšeňska, což zorganizoval Václavův věrný Boreš z Rýzmburka.^[6] Na podzim roku 1248 se Přemysl zmocnil téměř celé země a sám sebe tituloval jako českého krále.

Průběh

Zvrat v konfliktu nastal právě bitvou u Mostu. Když Přemyslovo vojsko někdy v polovině listopadu roku 1248 obléhalo mostecký hrad, Boreš z Rýzmburka společně s Havlem z Lemberka náhle v noci přepadli obléhající Přemyslův šik, který byl náhlým útokem překvapen a následně rozehnán. Touto zdrcující porážkou pro zajisté silnějšího Přemysla byl tak uhájen hrad Most před dobytím.^[7][8]

Následky

Potyčky v severozápadních Čechách pokračovaly sice dále, ale Přemysl byl značně oslaben. Na konci ledna roku 1249 král Václav I. sešikoval armádu složenou z českých, rakouských a uherských bojovníků. Už na začátku února podnikl Václav výpravu směrem do středních Čech, kde 13. února obsadil Vyšehrad a následovně část jeho vojska obsadila i Žatec. Později byl někdy v měsících dubnu či květnu uzavřen snad smír mezi oběma stranami. Přemyslovi byl patrně ponechán titul mladšího krále, avšak zanedlouho válka mezi otcem a synem vypukla znovu.^[9][10]

Odkazy

Reference

Literatura

• NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s. 
• PEKAŘ, Josef. O povstání kralevice Přemysla proti králi Václavovi I. Praha: Katolický Literární Klub, 1941. 25 s. Dostupné online.