Brojler byl původně chápán jako kuře (mládě kura domácího) obojího pohlaví o hmotnosti 1,5 kg při porážce v rychlovýkrmu. V současnosti se tímto pojmem míní obecně zvířata produkovaná rychlovýkrmem (drůbež, králíci, ovce, prasata…). Při výkrmu brojlerů se z hlediska ekonomiky provozu hledí na snižování doby výkrmu, zvyšování konverze živin a zvyšování váhy zvířat (zejména kosterní svaloviny u masných plemen). Zvířata se krmí krmnými směsmi, které jsou navrhovány a počítány jak pro jednotlivé kategorie zvířat (telata, jalovice), tak pro různá plemena a linie. Krmné směsi obsahují dané množství základních látek (sušina, dusíkaté látky), dále minerální látky (Ca, P, Na, …), aminokyseliny, vitamíny a doplňky biofaktorů.

Kontroverze

Brojleři byli zmíněni i ve slavném vystoupení^{[pozn. 1]} generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše v kulturním domě JZD Červený Hrádek z roku 1989, který se přeřekl^{[pozn. 2]} a zaměnil je za bojlery (paronymie).

V českých chovech a obchodech se nejčastěji objevují vyšlechtěné rychlerostoucí hybridy (typ ROSS 308 nebo COBB 500).^[2]

Chovy brojlerů jsou často námětem protestů aktivistů, kteří poukazují na ne vždy optimální podmínky velkochovů, kde mají některá kuřata vykloubené nohy nebo zemřou. Vývojové vady jsou běžné i v normální populaci, chovatelé takové kusy pravidelně z chovů odstraňují (např. dvakrát denně). Zdraví chovných kuřat je dáno i ročním obdobím, kdy v jarních a podzimních měsících může být obtížné udržet podestýlku suchou. Legislativa stanovuje maximální hustotu živé masy 42 kg/m², nižší hustota znamená nižší výnos a vyšší náklady na chov a tím i vyšší cena v obchodě. Některé obchodní řetězce mají přísnější požadavky na chovy, než jaké jsou dané legislativou.^[2]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brojler na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.