Buddhismus - Biblioteka.sk

Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Buddhismus
 ...

Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha,[1] což znamená „probuzený“. Buddha žil a učil na území dnešní severovýchodní Indie někdy mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Buddhisté jej respektují jako svého probuzeného či osvíceného učitele. V současnosti je čtvrtým nejrozšířenějším náboženstvím na světě s více než 520 miliony stoupenců ("buddhistů"), kteří tvoří sedm procent světové populace.[2]

Buddhismus zahrnuje celou řadu tradic, víry a duchovních praktik, které z velké části vycházejí z Buddhova učení a z něj vycházejících filozofických výkladů.

Buddhovo ústřední učení zdůrazňuje cíl dosáhnout osvobození od pout a překážek, které způsobují připoutanost či lpění a duševní nestabilitu či neklid (dukkha), nebo způsoby, jak se jich zbavit. Buddha podporoval střední cestu, cestu duševního rozvoje, která se vyhýbá jak extrémnímu asketismu, tak hédonismu.

Shrnutí této cesty je vyjádřeno v Ušlechtilé osmidílné stezce, která je kultivací mysli prostřednictvím dodržování meditace a buddhistické etiky. Mezi další široce rozšířené praktiky patří: mnišství, "přijímání útočiště" u Tří klenotů: Buddhy, dharmy a saṅghy a pěstování dokonalostí (pāramitā)

Buddhistické školy se liší ve výkladu cest k osvobození (márga), stejně jako v relativní důležitosti, kterou přisuzují různým buddhistickým textům, a v jejich specifických naukách a praktikách.[3][4]

Badatelé obecně uznávají tři hlavní existující směry buddhismu:

Théraváda je rozšířena na Srí Lance a také v jihovýchodní Asii (konkrétně v Myanmaru, Thajsku, Laosu a Kambodži). Mahájána – zahrnující tradice zen, Čistá země, Ničiren, Tchien-tchaj , Tendai a Šingon – se praktikuje převážně v Nepálu, Číně, Malajsii, Vietnamu, na Tchaj-wanu, v Koreji a Japonsku. Tibetský buddhismus, který uchovává učení vadžrajány z Indie osmého století, se především praktikuje v himálajských státech (v Bhútánu je oficiálním státním náboženstvím[5]) a také v Mongolsku a v ruském Kalmycku. Historicky byl buddhismus široce rozšířen na indickém subkontinentu až do počátku 2. tisíciletí; a do jisté míry se uchytil i na dalších místech, například v Afghánistánu, Uzbekistánu a na Filipínách.

Základní charakteristika

Kolo dharmy – jeden ze symbolů buddhismu

Buddhismus není primárně náboženské misionářské hnutí. Je to spíše vzdělávací hnutí s náboženským rozměrem. Způsob, jakým je náboženství definováno v západním světě, kde jde především o přijetí systému víry a konverze, tedy o změně jednoho systému víry na jiný, definici buddhismu příliš neodpovídá. Víra sama o sobě nemůže vést k osvobození. Ta pouze orientuje člověka tam, kde se může začít dostávat do vzdělávacího procesu, s jehož pomocí by se díky rozvoji porozumění a moudrosti mohl stát osvobozeným, což je skutečným cílem buddhismu.[6]

Buddhismus bývá také někdy označován jako neteistické náboženství[7] především proto, že se v buddhistických textech objevují božstva jakožto třída bytostí, žijící v jiných dimenzích. Na rozdíl od teistických náboženství jsou však tyto bytosti z třídy božstev považovány za smrtelné a nevědomé bytosti podobně jako bytosti z třídy lidí nebo zvířat, pouze je převyšují svými schopnostmi a dlouhověkostí. Podstatou buddhismu je ale rozvoj a spočívání ve vnitřní probuzenosti sebe sama,[8] a ne pěstování a udržování vztahu k bohům. Původní buddhismus tedy není ani teismem, ani není náboženstvím. Ostatně samotný Buddha ve svém učení zavrhoval myšlenku na Íšvaru coby stvořitelské božstvo.[9]

Z období Buddhova života o něm neexistují žádné písemné zprávy, naše znalosti jeho učení vychází z tzv. Tipitaky, která sice byla sepsána až po jeho smrti, nicméně se lze domnívat, že v ní je obsaženo učení velmi blízké původnímu učení Buddhy.

Meditující mniši, Bódhgaja v Indii

Mezi ostatními duchovními a filosofickými systémy zaujímá buddhismus zvláštní místo postojem k duši. Nepatří k

  • eternalistickým systémům, které tvrdí, že s tělem se rodí i duše („Nope“), která po smrti přetrvává, ani k
  • nihilistickým systémům, které tvrdí, že s tělem se rodí i duše („“), která se smrtí zaniká.

Místo toho tvrdí, že nelze nalézt žádnou entitu, s níž bychom se mohli identifikovat jako s „já“ (anátman), a že tedy oba výše zmíněné přístupy jsou mylným důsledkem nevědomosti.

Poutníci u Stromu bódhi v Bódhgaji

K pochopení pojmu buddhismus je nutné si uvědomit, že tento termín přijali buddhisté teprve nedávno. V théravádových zemích je buddhismus, tedy Buddhovo učení, nazýváno jako sásanaučení. V Tibetu je nejčastěji používán termín nangpä čhönáboženství zasvěcených, v Číně fo-ťiaoBuddhovo učení, v Japonsku bukkjóBuddhovo učení, či méně často bucudóBuddhova cesta. Ještě v 19. století nebyl mezi stoupenci různých směrů buddhismu rozšířen pocit příslušnosti k buddhismu jako univerzálnímu náboženství, které nesdílelo ani jednotné označení. Poprvé bylo použito slovo Boudhism v Oxfordském slovníku angličtiny v roce 1801. Až v roce 1816 se změnilo na Buddhism ve větě v článku z časopisu Asiatic Journal. V roce 1829 bylo vydáno první dílo v angličtině, v jehož názvu se vyskytovalo slovo buddhismus, i když s jedním d, byla to kniha od Edwarda Uphama The History and Doctrine of Buddhism (Dějiny a učení buddhismu). Teprve v průběhu 19. století začali mniši různých buddhistických tradic hovořit o jediném buddhismu jako univerzálním náboženství, aby odvrátili útoky křesťanských misionářů a koloniálních úředníků. Je paradoxní, že vůbec první pokus o sjednocení buddhismu učinil buddhista ze západu plukovník Henry Steel Olcott.[10]

Základní myšlenky buddhismu

Podle pojetí školy théraváda.

Osvobození od utrpení

Jedno z nejstarších znázornění Buddhy – stopa doplněná o kolo dharmy
Kolo dharmy z doby vládce Ašóky jako znak Indie

Učení Buddhy bylo motivováno úsilím o vysvobození bytostí z utrpení z nekonečného, iluzorního koloběhu zrození a smrti. Ve středu jeho rozhovorů je proto praxe, která osvobozuje od narození a smrti nebo umožňuje lepší zrození či uvědomělý, blažený život. Vždy šlo o vysvobození z nevědomého, dualistického egoismu: Jako je širý oceán proniknut jen jedinou chutí, chutí soli, je tato nauka proniknuta jen jedinou chutí, chutí osvobození.

Osobní zkušenost

Buddha se distancoval od těch, kteří vytvářeli intelektuální teorie o smyslu života či podstatě světa. Srovnával je se slepci, z nichž se každý dotýká slona na jiném místě a pak se dostávají do prudkého sporu o pravém tvaru zvířete: Jeden posuzuje slona podle ocasu, kterého se dotýkal, druhý podle nohy, další podle ucha. Podle tohoto podobenství je každá interpretace světa a člověka iluzorní a je jen promarněným časem.

Kdo o tom přemýšlí, je uvězněn v kleci svých názorů. Ten, kdo vyžaduje vysvětlení, je jako člověk zasažený otráveným šípem, který řekl lékaři: „Nenechám si vytáhnout šíp, dokud nebudu vědět, zda mě zasáhl válečník, bráhman, obchodník nebo sluha, dokud nebudu znát jeho jméno a příjmení (…) a jaký přesně je hrot šípu.“ Tento člověk by zemřel dříve, než by se to všechno dozvěděl. Právě tak zemře v nevědomosti ten, kdo zanedbává praxi, vedoucí k osvobození, a místo ní intelektuálně spekuluje o podstatě věcí.

Buddha neodpovídal těm, kteří chtěli vysvětlení, sahající za hranice intelektuálního poznání, stejně jako slepci nebo zranění, kteří nechávají svou záchranu záviset na nesmyslných otázkách. Své výroky chápal pouze jako prostředek na cestě k probuzení. Srovnával je s vorem, který slouží pouze k převozu přes řeku, ale nemá žádný smysl sám o sobě.

Nejkratší formulka Buddhovy filosofie je o třech charakteristikách všech jevů; z ní lze vyjít při nárysu jeho obrazu světa a člověka:

  1. Všechny jevy jsou pomíjivé,
  2. Všechny jevy přinášejí utrpení,
  3. Veškeré bytí je iluzorní jako sen.

Buddha radil lidem, aby nepřijímali nic jen na základě slepé víry či autority druhého, nýbrž aby sami usuzovali, zda daná věc odpovídá nebo neodpovídá jejich nejniternější zkušenosti.

Iluzornost „já“

Jelikož všechny jevy jsou iluzorní stejně jako sen, jsou také pomíjivé jako sen. Proto bylo pro Buddhu důležité vymanit se z neustálého koloběhu iluzorní existence, který je v podstatě strastiplný, jelikož není skutečný a stejně budeme muset jednoho dne vše opustit. Ukončení koloběhu neustálého znovuzrozování se nazývá nirvána. Původní význam tohoto slova neznamenal věčnou blaženost ve smyslu křesťanského chápání tohoto slova, ale pouze stav, kdy člověk realizoval poznání neskutečnosti svého iluzorního "já" a tak se zbavil utrpení, které s sebou přinášelo nekonečné putování dualismem sansáry (= "já jsem"). Nirvána je tedy konečným cílem všech buddhistů, přesto Buddha neučil všechny své stoupence, jak dosáhnout okamžitého vysvobození, jelikož každý není na tuto cestu připraven. Vyjadřoval se proto k mnoha aspektům tehdejšího života. V buddhistických textech můžeme najít návody, jak dosáhnout štěstí v tomto životě, co dělat pro lepší budoucí zrození, jak se správně chovat k manželce či manželovi a udržet si tak šťastný partnerský život v tomto i budoucím životě, jak si zachovat dobré přátele, jak si udržet bohatství atd...

Cesta k probuzení

Socha Gautamy Buddhy v Indii, poblíž jeskyní Belum

Cestu vedoucí k osvobození Buddha formuloval v tzv. ušlechtilé osmidílné stezce, která zahrnuje tyto způsoby chování: pravé pochopení, pravé myšlení, pravou řeč, pravé jednání, pravý život, pravé úsilí, pravou bdělou pozornost a pravé soustředění. Podle theravádových škol vede osmidílná stezka ke vstoupení do proudu, k jedinému návratu, k nenávratu nebo ke stavu vysvobozeného arahanta. Ten, kdo vstoupil do proudu, se nachází na jisté cestě k vysvobození a je v bezpečí před zrozením ve světech pod lidskou úrovní existence, tedy ve světech intenzivního utrpení. Po omezeném počtu znovuzrození bude dokonale osvobozen od žádosti, nenávisti a zaslepení. Ten, kdo se vrátí již jen jednou, k tomu potřebuje ještě jeden, poslední pozemský život. Ten, kdo se již nevrátí, se po smrti dostane do světů zvaných "čistá území", kde uskuteční nirvánu. Arahant dosáhl tohoto cíle již v tomto životě. Tyto různé stupně pravděpodobně podstatně přispěly k úspěchu Buddhovy nauky. Stát se arahantem vyžadovalo přijmout životní podmínky mnicha (bhikšu), který se jako Buddha vzdal majetku a vztahů. Mnozí stoupenci, kteří byli vázáni majetkem a vztahy, mohli například usilovat o vstoupení do proudu, a být si tak jisti budoucím vysvobozením. I v dalším vývoji buddhismu měly velký úspěch školy nabízející způsob výcviku, který zaručoval možnost duchovního pokroku i laikům, kteří žili rodinným životem.

Buddha vyučuje čtyři vznešené pravdy v rukopisu z indické Nálandy

Ušlechtilá osmidílná stezka, která vede ke konečnému vysvobození, tvoří poslední z tzv. „Čtyř vznešených pravd“, které lze považovat za základ filosofie buddhismu. Čtyři vznešené pravdy jsou:

  1. Existuje utrpení
  2. Existuje příčina utrpení
  3. Utrpení je možné ukončit
  4. Existuje cesta vedoucí k zániku utrpení (neboli Ušlechtilá osmidílná stezka).

Gautama ustanovil pro všechny své stoupence pět základních pravidel, pro mnichy pak další pravidla, která se počtem i zněním v jednotlivých školách liší. Pravidla pro všechny stoupence zahrnují:

  • zdržet se zabíjení a zraňování živých bytostí
  • zdržet se braní věcí, co nejsou dávány (nekrást)
  • zdržet se nesprávného sexuálního chování
  • zdržet se zraňující a nepravdivé mluvy (nelhat, nepomlouvat, nemluvit zbytečně...)
  • zdržet se zneužívání omamných prostředků

Formulace i počet základních pravidel se může v jednotlivých školách lišit, ale v podstatě se vždy jedná o rozvedení nebo přizpůsobení novým podmínkám výše vyjmenovaných základních zásad, proto lze říci, že těchto pět pravidel tvoří jakési základní životní zásady každého buddhisty.

Členění buddhistického učení

Členění na hínajánu, mahájánu a vadžrajánu vychází z pozdějších tradic buddhismu. Starší buddhistická škola théraváda toto dělení nezná.

Théraváda

Související informace naleznete také v článku Théraváda.
Théravádoví mniši v Thajsku
Socha Buddhy Gautamy, Wat Phra Si Rattana Mahathat, Thajsko
Šwezigonská pagoda poblíž Baganu v Barmě

Théraváda, neboli „učení starších“ („nauka starších“), je buddhistickou školou, podle tradice vzniklé po tzv. 1. Buddhovu otočení kola dharmy, která se opírá o Buddhovy rozpravy zachované v jazyce páli. Théraváda je jediná z tzv. starších škol, která se zachovala do dnešní doby. Théravádový buddhismus je dnes rozšířen především v oblastech Srí Lanky, Barmy, Laosu, Thajska a částí Vietnamu a Malajsie. Mahájána a vadžrajána označují někdy théravádu jako hínajánu, což může být vnímáno problematicky. Termín hínajána byl poprvé použit na buddhistickém koncilu svolaném indickým králem Kaniškou v prvé polovině 2. století. V této době však théraváda už na indickém subkontinentu nepůsobila, takže théravádoví mniši se nemohli koncilu účastnit a být tak označeni za stoupence hínajány. I z hlediska nauky je řazení théravády do hínajány sporné, jelikož théraváda uznává tzv. cestu bódhisattvy a není neobvyklé, že i stoupenci théravády někdy skládají slib bódhisattvy.

Hínajána

Související informace naleznete také v článku Hínajána.

Hínajána, neboli „malé vozidlo“ („malý vůz“, „malé plavidlo“ nebo „malá stezka“), bylo původně posměšné označení, kterým se začali v mahájánových textech označovat stoupenci tzv. starších škol, kteří měli údajně usilovat pouze o své vlastní osvícení. V současnosti existuje jediná hínajánová škola, théraváda. Podle vadžrajánových textů je hínajána původní sútrické učení Buddhy o 4 vznešených pravdách, založené především na morální kázni – základem je vyhnout se jakémukoliv ublížení jiné bytosti. Dle vadžrajány stoupenci tohoto směru jsou vázáni slibem zabránit jakékoliv negativní akci způsobené ať už tělesně, energií nebo i jen myšlenkou a tím se snaží uvést do praxe učení o Pravdě o utrpení. Hinajána se vnitřně člení na učení Šravaků a učení Pratjéka Buddhů.

Mahájána

Související informace naleznete také v článku Mahájána.
Socha buddhy Amidy v Kamakuře

Mahájána, doslova „velké vozidlo“ („velký vůz“, „velké plavidlo“ nebo „velká stezka“), je učení, podle tradice vzniklé po tzv. 2. Buddhovu otočení kola dharmy, podle některých mahájánových škol i po 3. otočením kola dharmy. Dle legendy se jednalo o tak hluboké učení, že nemohlo být pochopeno v Buddhově době, bylo proto uchováno v říši nágů, odkud jej později Nágárdžuna vynesl na zemský povrch. Podle většiny buddhistických badatelů začala mahájána vznikat někdy kolem 1. století našeho letopočtu.

Čínští buddhističtí mniši při ceremonii v Chang-čou

Mahájána zdůrazňuje ideál bódhisattvy, který se sice vyskytoval ve starších školách buddhismu, ale nebyl považován za všeobecně dosažitelný cíl. Osoba, která se rozhodne vydat na cestu bódhisattvy, se vzdává možnosti realizace probuzení podle théravádoveho pojetí a vydává se na dlouhou cestu směřující k realizaci tzv. nejvyššího dokonalého probuzení (sa samjak-sambódhi) – probuzení dokonalého buddhy (sa samjak-sambuddha), které je možné dosáhnout od kompletního rozvoje cesty nahromadění i ve svém nynějším životě. Po dosažení tohoto cíle tak bude moci vyučovat dharmu v různých světech anebo na zemi v době, kdy byla zapomenuta a pomoci tím nespočtu bytostem k probuzení. Na rozdíl od starších škol mahájána začala tvrdit, že takový závazek by měl na sebe vzít každý následovník Buddhy a ne jen několik silně odhodlaných jedinců.

V mahájáně byly rozpracovány jednotlivé stupně pokroku, kterými bódhisattva na své cestě prochází. Bódhisattvům na vyšších stupních začaly být přisuzovány výjimečné schopnosti včetně schopnosti vyučovat dharmu. Dle tradiční představy si bódhisattva na vyšším stupni rozvoje udržuje jakési „éterické“ tělo (sa sambhógakája), jehož prostřednictvím je schopen pomáhat nespočtu bytostí. V mahájaně tak vystupuje obrovské množství bódhisattvů, ke kterým je možno se obracet s nejrůznějšími prosbami.

Součástí mahájány je i zenový buddhismus, ačkoliv se spíše jedná o samostatnou školu, které sice vychází z mahájánových súter, ale má vlastní velice specifický negraduální systém výuky. Mahájánový buddhismus je dnes praktikován především v Číně, Japonsku, Koreji a větší části Vietnamu.

Vadžrajána

Související informace naleznete také v článku Vadžrajána.
Tradiční tibetská thangka zobrazující kolo života
Tibetský mnich tvoří mandalu
Vadžra (tib. dordže) – rituální předmět a symbol ve vadžrajáně

Vadžrajána neboli „cesta tajné mantry“ („mantrajána“, doslova „nezničitelné vozidlo“), někdy se používá výraz tantrajána – tantrický buddhismus je učení, podle tradice vzniklé po tzv. 3. Buddhovu otočení kola dharmy. Forma buddhismu spojována především s tibetským buddhismem. Používá všech metod předchozích směrů, ale navíc ještě speciálních praxí spojených s realizací skutečné podstaty a recitací manter. Nejvyšší učení vadžrajány je skryto v „posvátných“ textech (buddhistických tantrách). Nezbytným předpokladem je 'abhišeka / transmise od realizovaného učitele, který uvede žáka na přímou cestu k probuzení. Vadžrajána se vnitřně člení na vnější tantry (Krija Tantra, Charja Tantra, Joga Tantra) a vnitřní tantry (Mahajoga, Anujoga, Atijoga).

Základem vadžrajánového buddhismu je využití všech možných nástrojů na cestě k probuzení. Vadžrajána sama sebe považuje za nejvyšší učení a tvrdí, že její metody vedou nejrychleji k realizaci stavu buddhy. Dle vadžrajánového pojetí se u ostatních výše zmíněných směrů jedná o tzv. pomalejší hromadění příčin (smysluplné jednání, pozitivní činy apod.), zatímco sama se označuje za tzv. cestu plodu. To znamená, že praktikující se identifikují přímo se svou skutečnou podstatou a díky spojením s učitelem (tib. láma) by měli realizovat osvícení tím nejrychlejším možným způsobem.

Dnes je praktikována především na území Tibetu, Nepálu, Bhútánu, Mongolsku, Laosu a některých částí Indie, Číny a Japonska. V současnosti se rychle rozšiřuje zejména na Západě (prakticky celá Evropa i Amerika), za nejrozšířenější lze považovat školy Karma Kagjü a učení dzogčhenu školy Ňingmapa.

Vadžrajánová tradice, jejímiž zakladatelem je Gautama Buddha a později také Garab Dordže, byla díky Guru rinpočemu zavedena do Tibetu. Zdrojem nauk jsou také kraje severního Pákistánu, pověstmi opředená Odijána, království stovek klášterů v údolí řeky Svat. Zde se buddhismus rozvíjel od 3. stol. př. n. l. po středověký útok Mahmúda z Ghazny. Za tohoto muslimského vpádu bylo zdejší obyvatelstvo zdecimováno, kláštery pobořeny a území Svátu se stalo divokým krajem.

Dějiny buddhismu

Související informace naleznete také v článku Dějiny buddhismu.
Buddhistický chrámový komplex Borobudur na Jávě, kde byl buddhismus zcela vytlačen islámem

Dějiny buddhismu lze orientačně rozdělit do čtyř fází:[11]

  1. Období Buddhova života (přibližně pol. 6. století př. n. l. – pol. 5. století př. n. l.)
  2. Doba štěpení na různé školy (od pol. 4. století př. n. l.)
  3. Vznik a působení mahájány (od 1. století)
  4. Nástup tantrismu (po 7. století)[ujasnit]

Období Buddhova života

Je pravděpodobné, že Buddha a jeho následovníci začínali jako skupina potulných asketů, avšak brzy se jim začaly stavět přístřešky, z nichž se některé postupně proměnily v kláštery.[12] Dokud zde byl Buddha, jeho žáci se na něj obraceli s prosbami o řešení sporů a nejasností. Avšak již za Buddhova života se objevovaly mezi jeho žáky četné spory,[13] které naplno propukly až po jeho smrti.

Štěpení do škol

Související informace naleznete také v článku Buddhistické koncily.
Osm šťastných symbolů v tibetském buddhismu
Thajští bhikkuové

Když Buddha zemřel, bylo třeba nějakým způsobem utřídit jeho nauku. Podle tradice se již následujícího roku po Buddhově smrti (tedy kolem roku 483 př. n. l.) konal v Rádžargze první buddhistický koncil, na němž došlo k sestavení mnišských pravidel a recitovaly se na něm Buddhovy rozpravy.[14] Z historického hlediska však tento koncil zůstává nejistý.[15] Podle tradice tak již na tomto mnišském shromáždění vznikly dvě ze tří sbírek buddhistického kánonu (p. tipitaka; sa. tripitaka), a to vinajapitaka a suttapitaka. Avšak podle théravádové tradice již zde vznikl třetí oddíl tipitaky, abhidhammapitaka.[14] Z následujícího období se nedochovaly téměř žádné informace, avšak přibližně po sto letech se měl ve Vaišálí pořádat další koncil, který se již neobešel bez vážných sporů.[16] Tamější mniši byli obviněni z nedodržování řádových pravidel a koncil v čele s radou starších rozhodl, že mnišská nařízení se musí přísně dodržovat. Skupina mnichů v čele s vaišálskými mnichy toto rozhodnutí odmítla přijmout a založili vlastní shromáždění, na kterém pozměnili kánon a přidali k němu i některé další texty.[17] Tato skupina mnichů se později označila jako mahásánghika (dosl. „velká sangha“), aby se odlišila od ostatních mnichů, které se začalo říkat théraváda (sa. sthaviraváda).

Buddhistický klášter v Kalmycku v Rusku s portrétem dalajlámy

Jakmile se od mnišské obce odtrhla první hnutí mnichů, dala tím podnět k osamostatnění se dalším skupinám.[18] Za dalších přibližně dvě stě let se konal v pořadí třetí buddhistický koncil, který měl se zabýval otázkou, jak rozpoznat arhata. Jelikož tento koncil svolali mahásanghikové, théravádinové jej odmítli uznat a za třetí buddhistický koncil považují setkání mnichů v cejlonské Pátaliputře kolem roku 244 př. n. l.[19] Na rozdíl od prvních dvou koncilů o třetím koncilu nejsou záznamy ve vinajapitace.[19] Kolem roku 140 př. n. l.[19] vznikla další škola s názvem vátsiputríja, jejíž zakladatel Vátsiputra začal tvrdit, že existuje samostatná duše, nezávislá na pěti složkách lidské existence.[20] Následovalo další štěpení do desítek různých škol, které jsou však dnes všechny zaniklé.

Zakladatel indické dynastie Maurjů král Ašóka (300 př. n. l. – 232 př. n. l.) přijal buddhismus za svůj a začal vysílat buddhistické misie mimo jiné do Baktrie a na Cejlon. Zejména úspěch misie na Cejlonu byl ohromující, jelikož se tam buddhismus udržel dodnes.[21]

Nástup mahájány

Související informace naleznete také v článku Mahájána.
Debatující mniši v tibetském klášteře Sera

Přibližně okolo 1. století př. n. l.[22] se začal objevovat mezi stoupenci Buddhovy nauky nový směr myšlení, jehož stoupenci ho později začali nazývat mahájána (velké vozidlo). Tehdy také vznikl pojem hínajána, jehož autoři byli stoupenci mahájánového směru a který sloužil k označení všeho buddhistického učení, které nebylo mahájánou, což z něj dělá slovo pejorativního charakteru.[21] Společně s mahájánou se začal objevovat i nový druh buddhistických textů, tzv. pradžňápáramitové sútry.

Ve 2. století př. n. l. začal působit filosof Nágárdžuna, který založil školu Mádhjamika a sesystematizoval nauku, s jakou přišla pradžňápáramitová literatura.[23] Začaly vznikat i další mahájánové školy, jako byla Škola prázdnoty apod. Jak mahájánový, tak théravádový proud se začal šířit svým směrem. Mahájána se začala šířit na sever do Nepálu, Mongolska, Číny, Koreje a odtud do Japonska; théravádové učení se rozšířilo spíše do jižních oblastí.[24]

Buddhismus v Česku

Související informace naleznete také v článku Buddhismus v Česku.

Mnoho buddhistů v České republice tvoří příslušníci vietnamské menšiny a většinou i čeští obyvatelé. V lednu 2008 si jejich komunita zřídila ve Varnsdorfu buddhistický chrám.[25] V ČR také existuje 46 center (údaj 10/2008) Buddhismu Diamantové Cesty pod vedením 17. Karmapy Thinlä Thajä Dordžeho a lamy Ole Nydahla, několik center Dzogčhenu a mnoho dalších skupin. Přesné informace lze nalézt v uvedené literatuře[26]

Významní buddhisté

V následujícím výčtu jsou uvedeny osobnosti buddhismu. Seznam nemá za cíl obsáhnout slavné osoby praktikující buddhismus.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buddhism na anglické Wikipedii.

  1. SIDERITS, Mark. Buddha. Příprava vydání Edward N. Zalta, Uri Nodelman. Spring 2023. vyd. : Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online. 
  2. AUTHOR, No. Buddhists . 2012-12-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  3. WILLIAMS, Paul. Mahāyāna Buddhism : the doctrinal foundations. London: Routledge, 1989. 317 s. Dostupné online. ISBN 0-415-02536-2, ISBN 0-415-02537-0. OCLC 18049692 S. 275ff. (anglicky) 
  4. ROBINSON, Richard H. Buddhist religions : a historical introduction. 5. vyd. Belmont, CA: Wadsworth/Thomson, 1997. xxiii, 357 s. Dostupné online. ISBN 978-0-534-55858-1, ISBN 0-534-55858-5. OCLC 56120854 S. xx. 
  5. Religious Beliefs In Bhutan. WorldAtlas . 2018-11-09 . Dostupné online. (anglicky) 
  6. THURMAN, Robert A.F. Buddhism As Education online. Ikeda Center for Peace, Learning, and Dialogue cit. 2022-01-19. Dostupné online. 
  7. STÖRIG, Hans. Malé dějiny filosofie. 8. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. 653 s. ISBN 978-80-7195-206-0. S. 42. 
  8. KOZÁK, Jan. Dvacet jedna řečí askety Gótama zvaného Buddha. Praha: Bibliotheca gnostica, 2018. ISBN 978-80-904050-7-3. S. 12-13. 
  9. CARUS, Paul. Buddhovo evangelium. Bratislava: CAD Press, 1995. ISBN 80-85349-33-7. S. 47. 
  10. LOPEZ, Donald S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. Překlad Lenka Borecká. Brno: Barrister & Principal, 2001. S. 16. 
  11. FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. S. 60. 
  12. LOPEZ, Donald S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. Překlad Lenka Borecká. Brno: Barrister & Principal, 2001. S. 109. 
  13. BONDY, Egon. Buddha. Praha: DharmaGaia, 2006. S. 63. 
  14. a b WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. S. 148. 
  15. MILTNER, Vladimír. Vznik a vývoj buddhismu. Praha: Vyšehrad, 2001. S. 166. 
  16. MILTNER, Vladimír. Vznik a vývoj buddhismu. Praha: Vyšehrad, 2001. S. 167. 
  17. WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. S. 150—151. 
  18. WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. S. 152. 
  19. a b c FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. S. 239. 
  20. MILTNER, Vladimír. Vznik a vývoj buddhismu. Praha: Vyšehrad, 2001. S. 171. 
  21. a b ELIADE, Mircea; CULIANU, Ioan P. Slovník náboženství. Praha: Český spisovatel, 1993. S. 39. 
  22. Filipský, s. 272
  23. FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. S. 299. 
  24. JORDAN, Michael. Buddha. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. S. 53. 
  25. Archivovaná kopie. www.radio.cz online. cit. 2008-04-03. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-09. 
  26. Jan Honzík, Jednota v rozmanitosti. Buddhismus v České republice online. cit. 2010-07-11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-09. 
  27. 16. Karmapa | Buddhismus Diamantové cesty. bdc.cz online. cit. 2019-11-22. Dostupné online. 
  28. 17. Karmapa | Buddhismus Diamantové cesty. bdc.cz online. cit. 2019-11-22. Dostupné online. 
  29. 14. Žamarpa | Buddhismus Diamantové cesty. bdc.cz online. cit. 2019-11-22. Dostupné online. 
  30. Lama Ole Nydahl | Buddhismus Diamantové cesty. bdc.cz online. cit. 2019-11-22. Dostupné online. 
  31. Hannah Nydahlová | Buddhismus Diamantové cesty. bdc.cz online. cit. 2019-11-22. Dostupné online. 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Buddhismus
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Údolí Káthmándú
Údolí panenek
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Úzkorozchodná dráha
Číňané
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Černá Hora
Červ#Helminthes
Česká vlajka
Česká Wikipedie
Čip
Členské státy NATO
Člověk
Čočková galaxie
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Šákja
Šiveluč
Štýrský Hradec
Židovská legie
Židovská národní rada
Κατμαντού
Катманду
Կատմանդու
Քաթմանտու
קאטמאנדו
קטמנדו
كاتماندو
كاتماندۇ
کاتماندو
کاتماندوو
کٹھمنڈو
کٽمنڊو
काठमांडू
काठमांडो
काठमाडौँ
काठमाडौं
काठमाण्डु
काठमाण्डू
কাঠমাণ্ডু
কাঠমান্ডু
ਕਠਮੰਡੂ
કાઠમંડુ
କାଠମାଣ୍ଡୁ
காட்மாண்டு
ఖాట్మండు
ಕಠ್ಮಂಡು
കാഠ്മണ്ഡു
කත්මන්ඩු
กาฐมาณฑุ
ກາດມານດຸ
ཀ་ཏ་མན་ཏུ།
ခတ္တမန္ဒုမြို့
კატმანდუ
ካትማንዱ
ᱠᱟᱴᱷᱢᱟᱱᱰᱩ
カトマンズ
加德满都
加德滿都
카트만두
1. květen
11. duben
1303
14. duben
1418
1584
1585
1673
1674
17. duben
1862
1884
19. duben
1912
1913
1922
1923
1942
1963
1967 ve filmu
1977
1992
2. duben
20. duben
2008
2021
2023
22. duben
23. duben
238
24. duben
24. listopad
26. duben
28. březen
28. duben
36 pohledů na horu Fudži
4. duben
5. květen
Aaron Spelling
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Ahmad Jamal
Alexander Fleming
Alija
Amšuvarman
Angélique du Coudray
Aniko
Antarktida
Antibiotikum
Apple II
Archeologický nález
Areál (biologie)
Ariane 5
Ascarididae
Ascaris
Asie
Augustin Heřman
Aun Schan Su Ťij
Autonomní plovoucí přistávací plošina
Autonomní plovoucí přistávací plošina#Of Course I Still Love You
Autozóm
Azovstal
Azurit
Bágmatí
Bágmatí (provincie)
Balbinus
Bar Giora
Ben Ferencz
Bettie Page
Bhaktapúr
Bhrkutí
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Blue note
Blue Note (New York)
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Bolševici
Bondování
Boudhanáth
Briga
Buddhismus
Bzenecká lípa
Callisto
Catmandu
Catmandum
Chápan středoamerický
Charles Manson
Chléb
Chufuova pyramida
Chu Čeng-jen
Commons:Czech Wiki Photo
Commons:Featured pictures/cs
Craig Breen
Džang Bahádur
Džem
Dalmácie
Dana Němcová
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Demodulátor
Dolnoslezské vojvodství
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Trump
Dopravní letoun
Dragon (kosmická loď)
Dragon C110
Druhá světová válka
Dubrovník
Dynastie Jižní Ming
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Emmanuel Macron
Encyklopedie
EPrix Berlína
Ernst Boris Chain
Etnologie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Falcon 9 Full Thrust
Finsko
First-person shooter
Florida
Formule E
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gotthold Ephraim Lessing
Grónsko
Grahamova země
Guy Lafleur
Ha-Šomer
Hagana
Hasič
Himálaj
Hinduismus
Histadrut
Hlístice
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hokusai Kacušika
Hospodářský růst
Howard Walter Florey
Hradní stráž
Hunga Tonga – Hunga Haʻapai
Hunga Tonga – Hunga Haʻapai#Erupce 2021–2022
Husitství
Hustota zalidnění
Iceberg
Ignacio Zaragoza
Indie
Indoganžská nížina
Indonésie
Ingenuity
Integrovaný obvod
Istanbulská univerzita
Izrael
Jacques Gaillot
Jakov Milatović
James McNeill Whistler
Jana Lorencová
Janez Janša
Jan Kostrhun
Japonský dřevořez
Japonsko
Jazz
Jeruzalém
Jižní Asie
Jicchak Ben Cvi
Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci
Josep Fusté
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Káthmándú
Káthmandu
Kérala
Köppenova klasifikace podnebí
Křižákovití
Křižák obloukový
Kaligrafie
Kamčatka
Karyotyp
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katemandu
Kathmandau
Kathmandu
Kathmandu (stad)
Kathmandu (Steed)
Kathmandu (ulohang dakbayan sa Nepal)
Katmandó
Katmandù
Katmandú
Katmandû
Katmandū
Katmandoe
Katmandou
Katmandu
Katmanduo
Kermadekovy ostrovy
Kidd Jordan
Klaus Schulze
Klimagram
Kolofon
Kolo od vozu
Koordinovaný světový čas
Kopřivka obecná
Kormorán velký
Korzár
Kosatka dravá
Kostnický koncil
Kršna
Kras#Krasové jevy
Kraslice
Kuo-c’-ťien
Lékař
Lalitpur
La Grace
Ledová kra
Let Kunovice
Let L-410 NG
Liččhaviové
Lockheed F-117 Nighthawk
Lofoty
Lumbiní
Múte Bourup Egede
Mýtus
Maňdžušrí
Madagaskar
Mahulena Čejková
Maia Sanduová
Malá Strana
Malachit
Mamlúci
Mangrovy
Manuel Estiarte
Mapaj
Mapa světa
Mariupol
Marxismus
Mary Quantová
Meda Mládková
Meruňka obecná
Meteoritické jezero
Mezifrekvenční zesilovač
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní vesmírná stanice
Mikrobiologie
Milo Đukanović
Mittelbau-Dora
Mlhovina Tarantule
Moldavsko
Mongolové
Monopost
Moravský kras
Moskenesøy
Moskva
Most Legií
Muzeum Orsay
Mwai Kibaki
Myanmar
Nádory mozku
Náhorní plošina
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní (Praha)
Národní liga pro demokracii
Národní muzeum v Krakově
Národní park
Národní park Severovýchodní Grónsko
Névárština
Névárci
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nanking
Nepál
Nepálština
Neslovice
Neurochirurgie
New York
New York City Fire Department
Nigel Lawson
NIO Formula E Team
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nukleárie
Období Edo
Oceánické podnebí
Okres Brno-venkov
Operace (medicína)
Opice
Pátan (Nepál)
Příze
Půlnoční slunce
Pašupati
Pašupatináth
Padělek
Pagoda
Palestina v osmanském období
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parazitismus
Parní lokomotiva
Pastel (křída)
Patočkova hora
Pavol Mešťan
Pavouci
Pečeť
Penicilin
Perseverance
Petrohrad
Po'alej Cijon
Podmořská sopka
Podněstří
Pohlavní chromozom
Polární záře
Poltava
Pomlázka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pražský hrad
Pravda (noviny)
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Provincie Nepálu
Pupienus
Purány
Q3037
Rügensche Kleinbahn
Rašínovo nábřeží
Radim Uzel
Ravi Coltrane
Rožnov pod Radhoštěm
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rodné jméno
Roman Polański
Rozloha
Ruční pletení
Rujána
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Rybář
São Paulo
Sète
Süan-cang
Sýrie
Saffirova–Simpsonova stupnice
Sametová revoluce
Sanskrt
Satelitní fotografie
Sergio Gori
Severoatlantická aliance
Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sharon Tate
Sibiř
Silueta
Sionismus
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Smajlík
Songcän Gampo
Sopečná erupce
Sopečný popel
Soubor:Болото-смайлик.jpg
Soubor:Кришталеві крила.jpg
Soubor:Мармалад од кајсии 2.jpg
Soubor:07R01.jpg
Soubor:1 dubrovnik pano - edit1.jpg
Soubor:2015-03-08 Swayambhunath, Katmandu, Nepal.jpg
Soubor:2023-04-23 Motorsport, ABB FIA Formula E World Championship, Berlin E-Prix 2023 1DX 1445 by Stepro.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Ascaris male 200x section.jpg
Soubor:Azurite - New Nevada Lode, La Sal, Utah, USA.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:Cartwheel Galaxy (NIRCam and MIRI Composite Image) (weic2211a).jpeg
Soubor:Casa Danzante, Praga, República Checa, 2022-07-01, DD 01.jpg
Soubor:Church of light.jpg
Soubor:CRS-8 (26239020092).jpg
Soubor:Czechy pisanki czerwone 1.jpg
Soubor:Danmark O, Fohn Fjord, Renodde.70°N 26°W (76566707).jpg
Soubor:Escale à Sète 2022 D.jpg
Soubor:Evening view of the mountain range from Patan, Lalitpur.jpg
Soubor:Fishermen at work by Shagil Kannur.jpg
Soubor:Flag of Kathmandu.svg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Geoffroy's spider monkey (Ateles geoffroyi yucatanensis) Peten 2.jpg
Soubor:Ghanta Ghar-Trichandra College-Kathmandu-1591.jpg
Soubor:Global tropical cyclone tracks-edit2.jpg
Soubor:Great Sphinx of Giza (أبو الهول).jpg
Soubor:Great Wave off Kanagawa2.jpg
Soubor:Guard at the Prague castle, Prague - 7620 (cropped).jpg
Soubor:Human karyotype with bands and sub-bands.png
Soubor:Kathmandu, Nepal.JPG
Soubor:Kathmandu 1811.jpg
Soubor:Kathmandu City during monsoon.jpg
Soubor:Kathmandu durbar square.jpg
Soubor:Killer Whales Hunting a Seal.jpg
Soubor:LET L-410NG OK-NGA ILA Berlin 2016 09.jpg
Soubor:Locus3.jpg
Soubor:Macierzynstwo 1905.jpg
Soubor:Macracantha arcuata - Curved Spiny Spider (8550192839) by Rushen edit.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Medbud BuddhaManjushri.jpg
Soubor:Moltbærtinden and Breiflogtinden over Reinevågen in Moskenes, Nordland, Norway, 2022 June.jpg
Soubor:Municipal Market of São Paulo city.jpg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Nepaul valley map 1802.jpg
Soubor:Old narayanhiti palace.jpg
Soubor:Panoramic view of Kathmandu Valley from Swoyambhu hill.jpg
Soubor:Pashupatinath Temple-2020.jpg
Soubor:Patočkova hora.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Phalacrocorax carbo, Egretta garzetta and Mareca strepera in Taudha Lake.jpg
Soubor:Puente de las Legiones, Praga, República Checa, 2022-07-01, DD 11-13 HDR.jpg
Soubor:Rügen asv2022-08 img27 Lauterbach Mole Bahnhof.jpg
Soubor:Rainbow yarn for knitting, display in front of a needlework shop in Graz, Austria, GW23-100.jpg
Soubor:Ravi Coltrane at the Blue Note, March 7, 2023-L1002389.jpg
Soubor:Sharon Tate Valley of the Dolls 1967 - Restoration.jpg
Soubor:Synthetic Production of Penicillin TR1468.jpg
Soubor:Tarantula Nebula by JWST.jpg
Soubor:Tonga Volcano Eruption 2022-01-15 0320Z to 0610Z Himawari-8 visible.gif
Soubor:Tundikhel2020a.jpg
Soubor:View of the Kathmandu Valley from Swayambhunath stupa.png
Soubor:Whistlers Mother high res.jpg
Soubor:Wroclaw- Dworzec, perony.jpg
Soubor:WTC-Fireman requests 10 more colleagesa.jpg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Soubor:Závrt v Moravském krasu.jpg
Souhvězdí Sochaře
SpaceX
SpaceX CRS-8
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Co odkazuje na/Káthmándú
Speciální:Hledání
Speciální:Kategorie
Speciální:Moje diskuse
Speciální:Moje příspěvky
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Nové stránky
Speciální:Poslední změny
Speciální:Související změny/Káthmándú
Speciální:Speciální stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Stát
Střední Amerika
Střelecký ostrov
Stanisław Wyspiański
Starosta
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Světelný rok
Světová banka
Světová ekonomika
Světové obchodní centrum
Svajambhúnáth
Třída T 47
Tančící dům
Tantrismus
Tate-LaBianca
Telefonní předvolba
Teroristické útoky 11. září 2001
Texas
Theodor Pištěk (výtvarník)
Tibet
Tibetský buddhismus
Tichý oceán
Tiskař
Tonga
TripAdvisor
Tropická cyklóna
Tropický deštný les
Tuleň krabožravý
Turbovrtulový motor
Turecko
Turkické národy
Ukijo-e
Ukrajina
Ukrajinská vlajka
Vážka žlutavá
Vík í Mýrdal
Východní pobřeží Spojených států amerických
V-2
Valašské muzeum v přírodě
Velikonoční pondělí
Velká sfinga v Gíze
Velká vlna u pobřeží Kanagawy
Velký Magellanův oblak
Vesmírný dalekohled Jamese Webba
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vladimirská oblast
Vladimir Kara-Murza
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vlasta Prachatická
Vlhké subtropické podnebí
Vltava
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volavka stříbřitá
Volby do Knesetu 1949
Volby prezidenta Francie 2022
Vratislav (město)
Vratislav Effenberger
Vzdušný prostor
Whistlerova matka
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikimedia Commons#Obrázky roku
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Obrázek týdne/Archiv
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Wrocław Główny
Západní Evropa
Západ slunce
Závrt
Zatčení
Zdeněk Fiala
Zdeněk Ziegler
Zelinářství
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení v Nepálu 2015




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk