Buzludža Бузлуджа
Památník Buzludža
Vrchol	1439 m n. m.
Prominence	102 m ↓ východní sedlo
Izolace	2,3 km → Atovo padalo
Poloha
Stát	Bulharsko Bulharsko
Pohoří	Stara planina
Souřadnice	42°44′19″ s. š., 25°23′24″ v. d.
Buzludža
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buzludža (bulharsky Бузлуджа, jméno odvozeno od tureckého ledový) je vrchol v balkánském pohoří Stara planina v Bulharsku. Nejvyšší bod, označovaný jako Buzludža, je na kótě 1439 m n. m. Původní nejvyšší vrchol, ležící jihovýchodně (do 29. června 1942 znám jako Buzludža, poté byl pojmenován Hadži Dimitar, bulharsky Хаджи Димитър), dosahoval 1441 m n. m., byl uměle snížen na 1432 metrů. V roce 1868 to bylo místo poslední bitvy mezi bulharskými povstalci (v čele s Hadžim Dimitarem a Stefanem Karadžou) a Osmanskou říší.

Památník

Na jihovýchodním vrcholu (1432 m n. m., asi 500 metrů od hlavního vrcholu) byl za bulharského komunistického režimu postaven Památník Bulharské komunistické strany (BKP), též nazývaný neformálně Buzludža. Je upomínkou události z roku 1891, kdy tajně sestavená skupina socialistů v čele s Dimitarem Blagoevem v zemi vytvořila organizované socialistické hnutí, které vedlo k založení Bulharské dělnické sociálnědemokratické strany (předchůdce BKP).

Historie výstavby

Stavba památníku začala 23. ledna 1974 pod vedením architekta Georgiho Stoilova (bývalého starosty Sofie a spoluzakladatele Unie architektů v Bulharsku). Architektonický návrh byl vypracován ve stylu brutalismu, kterým byl Stoilov ovlivněn.^[1] K vytvoření plochy na vrcholu hory byla použita trhavina TNT. Z vrcholu bylo odstraněno více než 15 000 krychlových metrů horniny a výška vrchu se tím snížila ze 1441 na 1432 metrů. Na výstavbě památníku pracovalo více než 6000 lidí – kromě dělníků, dobrovolníků, inženýrů, sochařů a dalších umělců též na 500 vojáků pod velením generála Delčo Delčeva.^[1] Kvůli klimatickým podmínkám práce probíhaly zpravidla jen od května do září. Pro přepravu materiálu na vrchol hory byly vybudovány nové silnice, na stavbu bylo použito 70 000 tun betonu, 3 000 tun oceli a 40 tun skla.^[1] Náklady na stavbu byly 14 186 000 leva. K tomu je nutno připočíst další náklady na budování infrastruktury, jako například rozvodů elektřiny, nádrží na vodu či silnice z Kranu na Buzludžu, takže celkové finální náklady nakonec představovaly zhruba 25 miliónů leva. Zčásti byly tyto náklady pokryty dary a příspěvky od občanů, ziskem z prodeje známek a také zvýšenou daní o 0,5 %, takže na stavbu de facto přispěl každý občan Bulharska.^[1]

Využití památníku

Památník byl slavnostně otevřen 23. srpna 1981 za účasti Todora Živkova, generálního tajemníka Ústředního výboru Bulharské komunistické strany.^[1] Vzhledem k tomu, že na výstavbu přispěli všichni občané země, byl památník volně přístupný všem. Návštěvu bylo však nutné si kvůli velkému zájmu veřejnosti rezervovat předem. Podle záznamů Památník Bulharské komunistické strany na Buzludže v letech 1981–1989 navštívily na 2 milióny lidí. Až do konce vlády komunistů v Bulharsku se zde konaly rovněž různé stranické akce a slavnostní události, včetně návštěv zahraničních delegací.^[1]

Po roce 1990

Od roku 1990 památník chátrá, avšak zůstal stále volně přístupný veřejnosti.^[2] V souvislosti s vandalismem a rozkrádáním dílků mozaik návštěvníky byly vchody do budovy zazděny a na místě je trvale hlídač v unimobuňce a dohlíží na to, aby se nikdo nepokoušel dostat dovnitř.

Galerie

• 
  Interiér památníku (2014)
• 
  Větrný park na Buzludže
• 
  U vstupu – rok 2015
• 
  Výhled z rozpadající se stavby

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Buzludzha monument na anglické Wikipedii a Хаджи Димитър (връх) na bulharské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Buzludža na Wikimedia Commons
• Fotodokumentace stavu objektu na počátku roku 2021