Byzantská říše - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Byzantská říše
 ...
Římská říše
 Βασιλεία Ῥωμαίων – Basileía Rhōmaíōn (el)
Imperium Romanum (la)
 Římská říše 3951453 Osmanská říše 
Trapezuntské císařství 
Epirský despotát 
Geografie
Mapa
Vrcholná rozloha říše roku 555 za vlády Justiniána I.
Mapa2
Územní vývoj říše v letech 3761453
Rozloha
440 000 km² (rok 1281)
3 500 000 km² (6. století)
2 500 000 km² (4. století)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
16 000 000 (rok 457)
26 000 000 (rok 565)
7 000 000 (rok 775)
12 000 000 (rok 1025)
10 000 000 (12. století)
5 000 000 (rok 1281)
2 000 000 (rok 1320)
Národnostní složení
pozdní latina, starořečtina, byzantská řečtina, národní jazyky
Státní útvar
Vznik
rok 395 – definitivní rozdělení Římské říše na dvě části
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Římská říše Římská říše
Následující
Osmanská říše Osmanská říše
Trapezuntské císařství Trapezuntské císařství
Epirský despotát Epirský despotát

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří. Vznikla roku 395 našeho letopočtu rozdělením Římské říše a zanikla roku 1453 dobytím Konstantinopole Osmanskými Turky.

V roce 330 povýšil římský císař Konstantin Veliký původní starověkou obec Byzantion přejmenovanou na Nova Roma na hlavní město celé Římské říše. Římská říše byla v roce 395 trvale rozdělena na východní a západní část. Zatímco Západořímská říše zanikla již roku 476, východní polovina impéria dosáhla v 6. století za panování Justiniána I. svého největšího územního rozsahu. V 7. století se udála zásadní proměna charakteru říše způsobená především přijetím řečtiny jako oficiálního jazyka za vlády Herakleia a ničivými dopady islámské expanze. Navzdory porážkám a úbytku území náležela k hospodářsky, kulturně a vojensky nejrozvinutějším soudobým státům. Byzanc, oslabená odrážením Arabů a vnitřními náboženskými spory, se za makedonské dynastie vzchopila k novému rozmachu a koncem 10. století se znovu pozvedla k velmocenskému postavení. Nicméně prohlubující se odcizení mezi západními a východními křesťany vyústilo v roce 1054církevní rozkol označovaný jako velké schizma.

Po porážce v bitvě u Mantzikertu v roce 1071 ztratila říše ve prospěch seldžuckých Turků většinu Malé Asie, představující jádro jejího teritoria. Po nástupu Komnenovců sice získala zpět některé oblasti a ve 12. století dočasně obnovila svoji převahu, ovšem za pozdějších císařů započal její definitivní úpadek. Během čtvrté křížové výpravy utrpěla Byzanc fatální úder, když byla Konstantinopol roku 1204 dobyta křižáky. Třebaže císařové z dynastie Palaiologů dokázali v roce 1261 říši obnovit, opakující se občanské války výrazně podlomily její moc. Postupný rozklad vyvrcholil pádem Konstantinopole v roce 1453 a dobytím zbývajících byzantských území osmanskými Turky.

Význam

V průběhu své tisícileté existence sloužila říše jako záštita křesťanství, čímž výrazně přispěla k ochraně Evropy před šířením islámu. Kromě toho disponovala pevnou zlatou měnou, jež byla v oběhu v celém středomořském prostoru. Konstantinopol patřila jako jedna z největších metropolí v tehdejším světě k nejdůležitějším obchodním střediskům.

Byzanc měla určující vliv na náboženství, právo, politický systém, architekturu a umění značné části Evropy a Středního východu, přičemž přispěla k zachování a předání četných literárních děl a vědeckých poznatků klasického světa a jiných kultur. Věda, která se zabývá Byzantskou říší, se jmenuje byzantologie.[1]

Názvy

Pojem Byzantská říše

Související informace naleznete také v článku Byzantion.
Pohled na Konstantinopol (Cařihrad) z ptačí perspektivy

Název „Byzantská říše“, zkráceně „Byzanc“, je novodobý, moderními historiky široce užívaný pojem, naprosto neznámý tehdejším obyvatelům říše. Poprvé ho použil v roce 1557, jedno století po pádu Konstantinopole, německý dějepisec Hieronymus Wolf ve svém díle Corpus Historiae Byzantinae. Pojem „byzantský“ odvodil z názvu řecké osady Byzantion, na jejímž místě byla Konstantinopol založena. Jeho užitím chtěl odlišit dějiny starověké římské říše od její středověké nástupkyně. Publikace Byzantine du Louvre (Corpus Scriptorum Historiae Byzantinae) z roku 1648 a Du Cangeho Historia Byzantina z roku 1680 přispěly k rozšíření tohoto pojmenování mezi francouzskými autory. V časech osvícenství ho zpopularizovali tehdejší spisovatelé, jako byli Montesquieu, Voltaire a Gibbon.[2] V jejich podání však adjektivum „byzantský“ nabylo pejorativní nádech, protože se stalo synonymem slova dekadentní. Při srovnání byzantské civilizace s klasickou antickou civilizací se jim totiž existence prvně jmenované jevila jako vleklé období úpadku.

Římská říše a Římané

Scéna svatby a rodinného života v Konstantinopoli

Samotní obyvatelé Byzantské říše, dnes známí jako „Byzantinci“, sami sebe nazývali Římany (Rhomaioi) a svůj stát označovali Rhomania, případně Basileia ton Rhomaion, což se do latiny překládalo jako Imperium Romanorum, tj. říše Římanů, tedy římská říše.[3] Přestože si Byzanc po převážnou většinu svých dějin podržela multietnický charakter a zachovávala odkaz řecko-římských tradic, vzhledem k rostoucí převaze řeckého elementu ji její současníci v západní Evropě nazývali „říší Řeků“ (Imperium Graecorum). Nároky Východořímské říše na římské dědictví byly zásadně zpochybněny korunovací Karla Velikého za císaře Římanů papežem Lvem III., považujícím trůn Římské říše za uprázdněný.[4] V západních zemích byl od těchto dob titul Imperator Romanorum vyhrazen pro Karlovy následníky a panovníky Svaté říše římské, zatímco konstantinopolský císař byl někdy označován jako Imperator Graecorum („císař Řeků“). Naproti tomu ve vnímání Peršanů, muslimů a Slovanů byla římská identita Byzantské říše všeobecně akceptována. V islámském světě byla tudíž známá jako Rúm („Řím“).[2]

Historie

Rozdělení impéria

Římská říše (Východořímská říše)
 Βασιλεία Ῥωμαίων (Basileía Rhōmaíōn)
Imperium Romanum
 Římská říše v době tetrarchie Konstantinovská a valentinovská
324379

Theodosiovská dynastie
379457
dynastie Leonovců
457518
Byzantská říše v době Justiniánské dynastie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Rozdělená říše roku 379 za vlády císaře Theodosia I., východní část fialově
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Vznik
rok 395 – definitivní rozdělení říše
Státní útvary a území
Předcházející
Římská říše v době tetrarchie Římská říše v době tetrarchie
Následující
Byzantská říše v době Justiniánské dynastie Byzantská říše v době Justiniánské dynastie

V roce 284 se moci v římské říši chopil Diocletianus, jenž překonal krizi třetího století uskutečněním vnitřních reforem a nastolením nového systému vlády, zvaného tetrarchie.[5] V rámci něho byla říše fakticky rozdělena na dvě části, spravované dvěma císaři (augusti). Ti si posléze přibrali za své kolegy dva mladší partnery a své budoucí nástupce v hodnosti caesarů (caesares).[6]

Konstantin Veliký

Po Diocletianově abdikaci v roce 305 se toto uspořádání zhroutilo. Následovaly občanské války trvající až do roku 324, kdy Konstantin Veliký získal kontrolu nad celým územím říše. Konstantin navázal na Diocletianovy správní a daňové reformy,[5] posílil vojsko a zavedl novou, vysoce stabilní zlatou minci solidus. 11. května 330 přesunul sídlo vlády na Bospor, kde založil novou císařskou rezidenci nazvanou Konstantinopol.[7] Tím zdůraznil rostoucí význam hospodářsky konsolidovanější a rozvinutější východní poloviny impéria. Město se těšilo strategicky mimořádně příznivé poloze mezi Evropou a Asií, nacházelo se na spojnici obchodních tras a nejpozději v závěru 4. století se stalo trvalým sídlem na východě panujících římských císařů.

Konstantinův křest, obraz namalovaný pravděpodobně Gianfrancescem Pennim

Konstantin se v roce 313 jako první císař otevřeně přiklonil ke křesťanství, jež všestranně podporoval,[8] v čemž pokračovali téměř všichni jeho nástupci. Křesťané byli zahrnováni velkorysými privilegii, čímž byli preferováni na úkor starého pohanství. Vliv církve v průběhu 4. století výrazně vzrostl, což bylo završeno povýšením křesťanství na oficiální státní náboženství za Theodosia I.[9] V roce 395 byla říše rozdělena mezi Theodosiovy syny: romanizovaný a rurálnější západ připadl Honoriovi; urbanizovanější a silně helenizovanou východní část obdržel Arcadius. Ačkoli již dříve docházelo k obdobným členěním impéria, toto dělení se ukázalo být definitivním.[10]

Koncem 4. století, v době začínajícího stěhování národů, byla římská říše vystavena náporu germánských a jiných barbarských kmenových svazů. V bitvě u Adrianopole v roce 378 východní vojsko ničivě podlehlo Gótům,[11] nedlouho nato usazeným jako foederati na římském území. Od počátku 5. století směřovaly vpády Germánů a Hunů rostoucí měrou proti hospodářsky a vojensky oslabenější západořímské říši. Konsolidovanější východ musel čelit útokům novoperské sásánovské říše, třebaže v letech 387 až 502 se vzájemné vztahy vyvíjely převážně mírově.[12] Roku 410 bylo město Řím dobyto a vydrancováno Vizigóty a zhruba v témže čase byly rozsáhlé oblasti západu opanovány Germány,[13] nicméně východní říše zůstala s výjimkou Balkánu veskrze ušetřena srovnatelných katastrof. Za Theodosia II. byly zesíleny konstantinopolské hradby, díky čemuž se toto město stalo takřka nedobytným.[14] Hunové byli odvráceni od pustošení východořímského území každoročním vyplácením tributu.[15] Theodosiův nástupce Marcianus odmítl Hunům nadále platit, načež hunský král Attila vytáhl proti západořímské říši.[16] Krátce po Attilově smrti v roce 453 se jeho říše rozpadla, takže Konstantinopol byla zbavena hrozby hunských nájezdů.

Theodosiánské hradby

V náboženských otázkách destabilizovaly východní říši různé hereze a doktrinální spory, stupňované soupeřením patriarchátůŘímě, Konstantinopoli, Alexandriji a Antiochiji.[17] Už v roce 325 rozhodl nikajský koncil o odsouzení arianismu, popírajícího Kristovo božství.[18] Roku 431 prohlásil koncil v Efesu za herezi nestoriánství.[19] Nejvážnější krizi vyvolala rozepře ohledně Kristovy podstaty, jelikož stoupenci směru zvaného monofyzitismus tvrdili, že měl jedinou přirozenost a to božskou. Přestože toto učení bylo zavrženo chalkedonským koncilem v roce 451,[20]Egyptě a Sýrii se k němu přiklonila téměř veškerá populace, přičemž většina dalších císařů se neúspěšně pokoušela obnovit narušenou církevní jednotu.

Ve druhé polovině 5. století se východní říše musela potýkat s obtížnými vnitropolitickými problémy. Valná část armády sestávala z germánských vojáků, z nichž se někteří domohli významných pozic v řízení státu.[21] Leon I., první císař, jemuž svěřil císařskou korunu konstantinopolský patriarcha, se tudíž pokusil eliminovat nebezpečnou moc Germánů jejich nahrazením Isaury, polobarbarskými obyvateli jihovýchodní Anatolie.[22] Isaur jménem Zenon se dokonce v roce 474 zmocnil císařského trůnu, ovšem za jeho nástupce byl vliv Isaurů vynaložením značného úsilí potlačen. Východořímské vojsko pak opět tvořili cizí, zvláště germánští žoldnéři, jejich působení na politiku říše zůstávalo ale omezeno.

V roce 468 se východní Římané rozhodli podpořit západořímskou říši vysláním obrovské flotily proti Vandalům do severní Afriky.[23] Po nezdaru této expedice se poměry na západě rychle zhoršovaly a roku 476 sesadil germánský velitel Odoaker posledního západořímského císaře Romula Augusta. O několik let později pověřil východořímský císař Zenon ostrogótského krále Theodoricha vedením výpravy na Apeninský poloostrov. Po Odoakerově porážce v roce 493 učinil sice Theodorich z Itálie vlastní, fakticky nezávislou doménu, Zenon se však zbavil ohrožení ze strany Ostrogótů, kteří před svým odchodem soustavně pustošili balkánské provincie.[24]

Po Zenonovi nastoupil Anastasius I., letitý představitel státní správy římského původu, který se v prvním desetiletí svého panování musel vypořádávat s Isaury. Anastasius se ukázal jako mimořádně zdatný administrátor a energický reformátor, když zdokonalil monetární soustavu a provedl zásadní úpravy daňové soustavy, v rámci níž snížil daňové zatížení městského obyvatelstva. Přesto zanechal ve státní pokladně enormní sumu 320 000 liber zlata.[25]

Formální znovusjednocení a nová závislá území

Související informace naleznete také v článku Odoakerovo království.
Říše v době Leonovců (tmavě fialová), Odoakerova Itálie a Syagriova říše (červeně)

Po sesazení císaře Romula Augusta nechal Odoaker odeslat císařské insignie císaři Zenonovi s prohlášením, že pro obě poloviny říše dostačuje jeden císař. Tím uznal Zenonovu svrchovanost nad Západem a říše se formálně sjednotila. Zenon Odoakerovi udělil titul patricia a učinil jej místodržícím nad západní polovinou říše. Svrchovanost Konstantinopole uznala roku 507 i Franská říše, takže na Římské říši bylo de iure závislé i království Franků.[26] Odoaker tak předešel konfliktu s Východořímskou říší a jeho vládu v Itálii to nijak neomezovalo, naopak. Odoaker projevoval formální respekt vůči Nepotovi a nechal v Mediolanu a Ravenně razit solidy se jmény obou císařů, ale jinak vládl Itálii zcela nezávisle jako suverénní král a neměl zájem učinit cokoli, čím by Nepotovi dopomohl zpět k moci. V roce 480 byl Nepos ve svém venkovském sídle v Dalmácii nedaleko Salony zavražděn dvěma veliteli (comes) Viatorem a Ovidou, v čemž měl patrně prsty i někdejší císař Glycerius. Nepotovi smrti Odoaker brzy využil jako záminky ke vpádu do Dalmácie a po vítězství nad Ovidou ji připojil ke svému království. V letech 490493 bojoval proti Ostrogótům a jejich vůdci Theodorichovi. V roce 493 uzavřeli dohodu o společném panování v Itálii. Brzy po těchto událostech Theodorich Odoakera zavraždil. V roce 493 Itálii zcela ovládla Theodorichova ostrogótská armáda a z Itálie se stává Ostrogótské království.

Znovudobytí západních provincií

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Byzantská_říše
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Íránské jazyky
Úmrtí v roce 2022
Ústava České republiky
Ústava Spojených států amerických
Ústavní soud Republiky Slovinsko
Ústecko-teplická dráha
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časové pásmo
Čeng-te
Čeng Che
Černá Hora
Černé moře
Černozem
Červená pyramida
Česká Wikipedie
Člověk moudrý
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Římská říše
Římská Dácie
Římská kolonie
Římská legie
Římská mytologie
Římská občanská válka
Římská villa
Římské občanství
Římské provincie
Římský konzul
Římský konzul#Prokonzul
Římský senát
Řečtina
Řecká mytologie
Řecko
Šamanismus
Štěpán III. Veliký
Ťia-ťing
Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice
Židé
Židé na Moravě ve středověku
Župa
.md
1. květen
106
107
125
13. století
14. století
1455
1457
1492
1504
1584
1585
16. století
1673
1674
168 př. n. l.
17. století
1711
1768
1774
18. století
1812
1812
1856
1856
1859
1859
1862
1866
1878
19. duben
1907
1912
1919
1922
1939
1940
1941
1942
1944
1974
1977
1988
1990
1991
1992
1994
20. duben
20. století
23. duben
24. duben
26. duben
27. srpen
275
28. duben
476
5. květen
7. červenec
8. květen
82 př. n. l.
Ahmose I.
Alba Iulia
Alexandr Veliký
Alfred Stieglitz
Americký dolar
Amfiteátr
Amfora
André Kertész
Andronikos I. Komnenos
Anglie očekává, že každý muž splní svou povinnost
Antika
Antisemitismus
Antoninus Pius
Apollodóros z Damašku
Appiános
Apple II
Archeologie
Archimédés
Artemis
Arthur Charles Clarke
Arthur Conan Doyle
Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho
Atentát na Roberta Francise Kennedyho
Athény
Augustus
Aurelianus
Aurelius Victor
Autonomie
Auxilia
Avšalom Feinberg
Avaři
Azovstal
Bójská poušť
Bălți
Bělehrad
Balduin I. Jeruzalémský
Balista
Balkán
Banát
Barbar
Bastarnové
Bedřich Smetana
Bendis
Berlínský kongres
Besarábie
Besarabská gubernie
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Hattínu
Bitva u Puebly
Bohdan I.
Bohemund z Tarentu
Bojar
Bojové
Bolhrad
Bolhrad
Botoșani
Brodníci
Buča
Budžak
Buddhové z Bámjánu
Bukovina (země)
Bukurešťská smlouva (1812)
Bulhaři
Burebista
Byzantská říše
Bzenecká lípa
Cahul
Cahul
Caracalla
Carmen
Cena Hugo
Chana Senešová
Chansons de geste
Chotim
Chung-č’
Chung-wu
Chung-wuovy reformy
Chu Čeng-jen
Commodus
Commons:Featured pictures/cs
Constanța
Constitutio Antoniniana
Cyrilice
Dáčtina
Dácie
Dácké království
Dácké pevnosti v Orăștijských horách
Dácké války
Dákové
Dějiny Moldavska
Dějiny náboženství
Dějiny Pitcairnových ostrovů
Dějiny Tibetu
Dějiny umění
Dacia
Dacia Traiana
Dalmácie (provincie)
Damon Knight Memorial Grand Master Award
Dareios I.
Dealul Bălănești
Decebalus
Denár
Diana (mytologie)
Dimitrie Cantemir
Diocletianus
Dněstr
Doba železná
Doba bronzová
Doba kamenná
Dobrudža
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Domitianus
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Dorin Recean
Dorohoi
Drobeta-Turnu Severin
Druhá křížová výprava
Druhá plavba Jamese Cooka
Druhá světová válka
Dunaj
Dynastie Jižní Ming
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Ermitáž
Eroze
Eurasijská ekonomická unie
Eurasijská step
Eutropius
Evropská unie
Falx
Fanarioti
File:Roman Empire - Dacia (125 AD).svg
First-person shooter
Frýgie
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Gótové
Gagauzština
Gagauzové
Gagauzsko
Galie
Gallienus
Gebeleizis
Genealogie
Geodata
Gepidové
Germáni
Getové
Gioacchino Rossini
Giurgiulești
Godefroy z Bouillonu
Golda Meirová
Grigore Ureche
Gubernie
Guy Lafleur
Hérodotos
Hadždž
Hadrianus
Harappská kultura
Henri de Toulouse-Lautrec
Hercynská pohoří
Historická antropologie
Historie
Historik
Historiografie
Histria
Hlavní město
Hlavní strana
Hlavní strana?uselang=cs
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Holubí fotografie ze vzduchu
Hospodářské dějiny
Hospodářský růst
Hrubý domácí produkt
Hunové
Hustota zalidnění
Hynek Krušina I. z Lichtenburka
Ignacio Zaragoza
Igor Dodon
Ilýrie
Ilyrové
Inaugurační diplomy
Index lidského rozvoje
Individualismus
Indoevropské jazyky
Ingenuity
Ipatěvský spis
Isaac Asimov
ISO 3166-1
ISO 3166-2:MD
Istanbul
Ivan Bodjul
Ivan III.
Izmail
Izmajil
Izmajil
Janez Janša
Jan III. Sobieski
Jan Kostrhun
Jasy
Jazygové
Jazyk (lingvistika)
Jeruzalémské království
Jižní Asie
Jicchak Rabin
Jindřich VII. Lucemburský
Jindřich z Lichtenburka
John Cale
Jordanes
Josif Vissarionovič Stalin
Julie starší
Julius Caesar
Jung-le
Juno (mytologie)
Jupiter (mytologie)
Jurij Gagarin
Křížové výpravy
Křesťanství
Křižácká tažení do Egypta
Kalifornie
Kaligrafie
Kapitolská muzea
Karpaty
Karpové
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Archeologie
Kategorie:Dějiny podle kontinentů
Kategorie:Dějiny podle místa
Kategorie:Dějiny podle měst
Kategorie:Dějiny podle témat
Kategorie:Dějiny podle zemí
Kategorie:Diktátoři
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Filozofie dějin
Kategorie:Filozofové
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historická území
Kategorie:Historická literární díla
Kategorie:Historická období
Kategorie:Historické časové osy
Kategorie:Historické portály
Kategorie:Historické seznamy
Kategorie:Historické slavnosti
Kategorie:Historické teorie
Kategorie:Historie
Kategorie:Historie v datech
Kategorie:Historie v kultuře
Kategorie:Historiografie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Mořeplavci
Kategorie:Osoby spjaté s dějinami
Kategorie:Příroda
Kategorie:Panovníci
Kategorie:Politici
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Runové kameny
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Spisovatelé
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Teologové
Kategorie:Události
Kategorie:Umělci
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vědci
Kategorie:Vojáci
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vynálezci
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:WikiProjekt Historie
Kategorie:Zaniklé entity
Kategorie:Zdravotnictví
Kategorie:Zrušené projekty a události
Katolicismus
Kazachstán
Keltové
Kišiněv
Klaudios Ptolemaios
Klaus Schulze
Klient (chráněnec)
Kluž
Kohorta
Komunismus
Komunistická strana Moldavska
Koncert velmocí
Konstantinopol
Kostel Navštívení Panny Marie (Lobendava)
Kostel Nejsvětější Trojice (Fulnek)
Kostel svatého Mikuláše (Mikulášovice)
Kostel U Jákobova žebříku
Kostobokové
Kremace
Krize třetího století
Kumáni
Kuo-c’-ťien
Kvádové
Kybelé
Láska
Lýsimachos
Latina
Legát
Leonard Cohen
Leonid Iljič Brežněv
Lidová křížová výprava
Limes Romanus
Loďstvo Čeng Chea
Lorenzo I. Medicejský
Měna
Maďaři
Madagaskar
Magistratus
Maia Sanduová
Makúrie
Makedonie (provincie)
Malá Asie
Mangalia
Manuel Estiarte
Marcus Annaeus Lucanus
Marcus Antonius
Marcus Aurelius
Marcus Licinius Crassus
Mariupol
Markomanské války
Mars (mytologie)
Matěj Hlaváček
Matriarchát
Mauretánie (království)
Maurjovská říše
Mauzoleum
Maximinus Thrax
Meda Mládková
Menachem Begin
Mesiáš (Händel)
Mezinárodní měnový fond
Meziválečné období
Michail Gorbačov
Minerva
Mingská ekonomika
Mingská správa
Missouri (stát)
Mithraismus
Mittelbau-Dora
Moderní dějiny
Moesie
Moldávie
Moldavština
Moldavané
Moldavská autonomní sovětská socialistická republika
Moldavská demokratická republika
Moldavská hymna
Moldavská sovětská socialistická republika
Moldavská SSR
Moldavská vlajka
Moldavské knížectví
Moldavské parlamentní volby 2021
Moldavský leu
Moldavsko
Moldovanismus
Moldova (řeka)
Monarchie
Mongolové
Monoteismus
Motto
Munții Apuseni
Municipium
Munténie
Mureș
Mwai Kibaki
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní hymna
Národnost
Němci
Německo
Nadace Wikimedia
Nanking
Napoleonské války
Napoleon Bonaparte
Neil Armstrong
Nejvyšší soud České republiky
Neolit
Nero
Nesmrtelnost
Niš
Nikifor Černigovskij
Novověk
Objevení Ameriky
Obyvatelstvo
Oldovan
Oligarchie
Olténie
Olt (řeka)
OpenStreetMap
Orální historie
Orăștioara de Sus
Organizace černomořské ekonomické spolupráce
Orhei
Osmanská říše
Osmero
Písemné prameny
Písmo
Přehrada Desná
Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar II.
Pařížský kongres
Pařížský kongres
Pakt Ribbentrop–Molotov
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panonie
Pantheon
Pantokrator
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Partyzánská válka
Pavol Mešťan
Pazourek
Pečeť
Pečeněhové
Periodizace historie
Perseverance
Perská říše
Pertinax (císař)
Petr I. Veliký
Petr III. Áron
Peutingerova mapa
Philippus Arabs
Plavby Čeng Chea
Plinius starší
Podněstří
Poláci
Pompeius
Pontská Olbia
Porolissum
Portál:Československé opevnění
Portál:Aktuality
Portál:Antika
Portál:Byzantská říše
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Historie/Dobré články
Portál:Husitství
Portál:Křížové výpravy
Portál:Kolonialismus
Portál:Komunistický režim v Československu
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Osmanská říše
Portál:Příroda
Portál:Pravěk
Portál:První světová válka
Portál:Rakousko-Uhersko
Portál:Sport
Portál:Středověk
Portál:Starověk
Portál:Starověký Řím
Portál:Starověký Egypt
Portál:Velká francouzská revoluce
Povstání rudých turbanů
Pozdní středověk
Pražská německá literatura
Pratur
Pravěk
Pravda (noviny)
Pravoslaví
Pretoriánský prefekt
Prokurátor
Prosopografie
Provincie
Prut (řeka)
První bitva u Tapae
První bulharská říše
První světová válka
První výprava Kryštofa Kolumba
Publius Ovidius Naso
Publius Vergilius Maro
Pythagoras
Radim Uzel
Raimond IV. z Toulouse
Rajmund z Lichtenburka
Rakouské císařství
Raný novověk
Raný středověk
Reformace
Religionistika
Renaud ze Châtillonu
Revoluce v roce 1848
Risorgimento
Roșia Montană
Robert Anson Heinlein
Robert Fico
Robert Golob
Robert II. Flanderský
Robert Kaliňák
Rodina
Romanizace (kultura)
Roxolani
Rozloha
Ruština
Rudá armáda
Rukojmí
Rumunština
Rumuni
Rumunské království
Rumunsko
Rusifikace
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Rusko-čchingská válka
Rusko-osmanské války
Rusko-turecká válka (1768–1774)
Rusové
Sára Aaronsohnová
Sýrie
Sarmati
Sarmizegetusa
Science fiction
Sedmihradsko
Septimius Severus
Severovská dynastie
Seznam členů posádky Bounty
Seznam forem vlády
Seznam kostelů v Brně
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam mingských císařů
Seznam představitelů Moldavska
Seznam prezidentů Moldavska
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Seznam závislých území
Silvanus (mytologie)
Sjednocení Německa
Sjednocení Rumunska a Moldavska
Skordiskové
Skythové
Skytové
Slované
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Smlouva z Küçük Kaynarca
Sociální dějiny
Sofie
Soroca
Soubor:106 Conrad Cichorius, Die Reliefs der Traianssäule, Tafel CVI.jpg
Soubor:AdamclisiMetope34.jpg
Soubor:Anonymous - Prise de la Bastille.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Applications-system.svg
Soubor:Austro-hungarian coat of arms 1914.svg
Soubor:Blumen Dame (Meister der Spielkarten).jpg
Soubor:Byzantine imperial flag, 14th century, square.svg
Soubor:Christ pantocrator daphne1090-1100.jpg
Soubor:Coat of arms of Moldova.svg
Soubor:Commons-logo.svg
Soubor:Constantin Lecca - Dragos Voda la vanatoarea zimbrului.jpg
Soubor:Cross-Pattee-red.svg
Soubor:Crystal Clear app kedit.svg
Soubor:Crystal Clear app krita.png
Soubor:Crystal Clear app Login Manager.png
Soubor:DaceBigio01.jpg
Soubor:Dacian Draco.svg
Soubor:Dacian Draco on Trajan's Column 2.jpg
Soubor:Dacian Gold Bracelet at the National Museum of Romanian History 2011 - 4.jpg
Soubor:Dacia 82 BC.png
Soubor:Dacia around 60-44 BC during Burebista, including campaigns - Czech.png
Soubor:Dimitrie Cantemir color.jpg
Soubor:Discobolus icon.png
Soubor:Double crown.svg
Soubor:Eertvelt, Santa Maria.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Flag of Moldova.svg
Soubor:Flag of None.svg
Soubor:Germans in Stalingrad.jpg
Soubor:Gheorghe Ghimpu arboreaza Tricolorul.jpg
Soubor:Gold piece.png
Soubor:Greater Romania.svg
Soubor:Hallein Keltenmuseum - Lure.jpg
Soubor:Hammer and sickle on a red star.svg
Soubor:Hourglass drawing.svg
Soubor:Husitská korouhev.svg
Soubor:Location Moldova Europe.png
Soubor:Ludvig XVI av Frankrike porträtterad av AF Callet.jpg
Soubor:Malul abrupt al Nistrului Naslavcea-Verejeni Ocnita (14).jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:MO-S 20 Orel.jpg
Soubor:Moldavské historické území.png
Soubor:Obisk predsednika vlade dr. Roberta Goloba v Ukrajini, 31. 3. 2023 (52784154308).jpg
Soubor:OttomanCoatOfArms.png
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Philippus Arabus Æ 29mm 247 155868.jpg
Soubor:Pieter Bruegel the Elder - The Tower of Babel (Vienna) - Google Art Project - edited.jpg
Soubor:Porolissum - Liber Pater's Temple 03.jpg
Soubor:Porta Praetoria at castra Porolissum, Romania - view from the side.jpg
Soubor:P Prehistoria.png
Soubor:Republica Moldova.png
Soubor:Roman bust of a Dacian tarabostes, Hermitage, St Petersburg, Russia - 20070614.jpg
Soubor:Roman Dacia cs.svg
Soubor:Roman Empire - Dacia (125 AD).svg
Soubor:Sarmisegetusa Regia - ansamblu 1.jpg
Soubor:Sfatul Tarii, 10 December 1918.jpg
Soubor:Solid white.svg
Soubor:Stamp of Moldova md066cvs.jpg
Soubor:Stamp of Moldova md394-6a.jpg
Soubor:Tripolye 01.jpg
Soubor:Ulpia Traiana Sarmizegetusa 03.JPG
Soubor:Vexilloid of the Roman Empire.svg
Soubor:Vista-evolution-tasks.png
Soubor:Vista-xmag.png
Soubor:Vladimir Putin 4 September 2001-3.jpg
Soubor:Wilhelm II on the field.jpg
Sovětský rubl
Sovětský svaz
Sozopol
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spisovatel
Spojená knížectví
Spojená knížectví
Spojené státy americké
Společenství nezávislých států
Srpnový puč
Státní znak Moldavska
Stéla
Střední východ
Středomoří
Středověk
Středozemní moře
Staroměstský orloj
Starověk
Starověká Čína
Starověká Makedonie
Starověké Řecko
Starověké Japonsko
Starověký Řím
Starověký Egypt
Starověký Orient
Strabon
Strana komunistů Moldavské republiky
Studená válka
Suetonius
Sultán
Sungská správa
Světová ekonomika
Svobodní Dákové
Třída Furutaka
Třída T 47
Tataři
Tauriskové
Tektonika
Terra sigillata
Thúkydidés
Thráčtina
Thrácké náboženství
Thrákie
Thrákové
Thukydides
Tiberius
Tighina
Tisa
Tiskař
Tosca
Traianus
Trajánův most
Trajánův sloup
Tramvajová doprava v Praze
Triballové
Tribut
Tripolská kultura
Triumf
Tropaeum Traiani
Turci
Turda
Turecko
Turek (stroj)
Turkické národy
Tyrás
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská opera
Ukrajinská sovětská socialistická republika
Václav II.
Václav III.
Východní Asie
Východní Evropa
V-2
Valaši (severní Karpaty)
Valašsko (Rumunsko)
Valašsko (Rumunsko)
Valerianus
Vandalové
Vasile Tarlev
Vaslui
Vazal
Velká francouzská revoluce
Velké Rumunsko
Versailleská mírová smlouva
Vexilace
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vilém z Rožmberka
Vizigóti
Vláda Černé Hory
Vladimir Putin
Vladimir Voronin
Vlasta Prachatická
Vnitrozemský stát
Volby prezidenta Francie 2022
Vražda Johna Lennona
Vrcholný středověk
Vymezení středověku
Vzdušný prostor
Wan-li
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Západořímská říše
Zápisky historika
Zalmoxis
Zbraslavský klášter
Zbruč
Zdeněk Fiala
Zdeněk Svěrák
Zeměpisné souřadnice
Zinaida Greceanîi
Zlatý věk science fiction




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk


Římská říše
 Βασιλεία Ῥωμαίων (Basileía Rhōmaíōn)
Imperium Romanum
Justiniánská dynastie
518602

Herakleiovská dynastie
610711
Syrská dynastie
717802
Nikeforská dynastie
802813
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Byzantská říše v roce 555 za Justiniána I. rozšířená o části bývalé Západořímské říše, severní Afriku, Itálii a jižní Hispánii
Mapa2
Byzantská říše (fialová) po smrti Herakleia
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
16 000 000 (5. století)
Národnostní složení
latina (liturgický a místní), řečtina, dále aramejština, koptština, lokální
Státní útvar