Cedr
Cedr libanonský (Cedrus libani)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	borovicovité (Pinaceae)
Podčeleď	jedlové (Abietoideae)
Rod	cedr (Cedrus) Trew, 1838
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cedr (Cedrus) je rod horských dlouhověkých jehličnatých stálezelených stromů dosahujících mohutného vzrůstu. Je součástí čeledě borovicovitých, při podrobnějším dělení je s ohledem na příbuznost zařazen do podčeledě jedlové (Abietoideae).

V překladech z ruštiny se často objevuje pojem „sibiřský cedr“ (v ruštině „Сиби́рский кедр“), zde se však jedná o lidové pojmenování borovice sibiřské. V angličtině se zase objevuje pojmenování „cedar“ (= cedr) pro různé druhy jehličnanů z čeledi cypřišovité (např. Redcedar, Whitecedar, incense cedar, Chilean cedar...)

Rozšíření

Cedr pochází z hornatých oblastí Blízkého východu, konkrétně z pohoří Libanon a Antilibanon v Libanonu a Sýrii, Taurus a Antitaurus v Turecku, Troodos na Kypru, ze severní Afriky z pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku a ve střední Asii z Himálaje, kde také se všude ve volné přírodě, byť v rozdílném množství, vyskytuje.^[1][2]

Popis

Jehličnatý strom s větvemi nerostoucími v přeslenech dosahuje ve vzácných výjimkách výšky až 40 m, jinak běžně něco málo přes 20 m. Také zcela výjimečně může být výčetní tloušťka jeho kmene okolo 3 m a strom se může dožít 1000 let. Mladší rychle rostoucí stromy mají pyramidální korunu, starším se koruna u některých druhů roztahuje a dostává široký deštníkovitý tvar, větve se blíží vodorovné poloze. Rostou v nadmořských výškách od 1400 do 2500 m n. m. Dřevo stromů je velmi pevné, odolné proti hmyzu a houbovitým chorobám.

Větve jsou dvoutvárné, dlouhé terminální rostou rychle a obrůstají pomalu rostoucími postranními krátkými větvičkami, zimní pupeny jsou malé, vejčité ukryté v obálce. Jehlice jsou spirálovitě uspořádané a paprsčitě odstávají na dlouhých větvích, na kratších větvičkách jsou hustě nahloučené. Tuhé jehlice jsou troj nebo čtyřhranného průřezu a jsou zakončeny hrotem. Průduchy mají svrchu i naspodu, dva malé pryskyřičné kanálky jsou po okrajích. Jehlice opadávají co 3 až 6 let, produkují hodně silic.

Šištice vyrůstají jednotlivě vzpřímeně na vrcholcích krátkých větviček. Samčí jsou štíhlejší, až 5 cm dlouhé, obsahují velké množství pylu. Samičí jsou vejčitého až válcovitého tvaru a jsou veliké 5 až 10 cm, mají velké a dřevnaté semenné šupiny, u základny a ve špici jsou sterilní. Nepravidelně trojhranná semena s velkými blanitými křídly dozrávají druhým nebo třetím rokem a šištice se postupně se zráním semen rozpadají, zůstává nakonec jen vřeteno.^[3][4][5]

Taxonomie

Rod cedr je dělen do tří až čtyř druhů:^[2]

• cedr atlaský neboli atlantský^[6] (Cedrus atlantica) (Endl.) G. Manetti ex Carrière – výskyt Maroko, Alžírsko
• cedr himálajský (Cedrus deodara) (Roxb. ex D. Don) G. Don – výskyt Afghánistán, Pákistán, Indie, Nepál, Čína
• cedr libanonský (Cedrus libani) A. Rich. – výskyt Libanon, Sýrie, Turecko, Kypr

Někdy je z  poddruhů cedru libanonského vydělován samostatný druh:^[7]

• cedr krátkolistý (Cedrus brevifolia) (Hook. f.) A. Henry – výskyt Kypr

Ikonografie

Cedr je národním stromem Libanonu a Libanonců, jeho silueta se objevuje ve státním znaku, na státní vlajce a v místních názvech všude tam, kam se libanonští obyvatelé rozšířili, například město Cedar Rapids ve státě Iowa v USA, kde žádné cedry nerostou.

Významné cedry

V Praze roste památný cedr atlaský v ulici Na Balkáně a cedr libanonský na Dobešce.

Galerie

• 
  Samčí šištice cedru himálajského
• 
  Samičí šištice cedru himálajského
• 
  Libanonská vlajka

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu cedr na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo cedr ve Wikislovníku
• Taxon Cedrus ve Wikidruzích
• www.users.globalnet.co.uk
• Cedry a „cedry“. Zdeněk Blahník, Vesmír 88, 74, 2009/2, 12. 2. 2009