A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Cham | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°10′50″ s. š., 8°27′35″ v. d. |
Nadmořská výška | 420 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Zug |
Cham | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 17,73 km² |
Počet obyvatel | 17 060 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 962,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 6330 Cham 6332 Hagendorn |
Označení vozidel | ZG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cham je město v německy mluvící části Švýcarska v kantonu Zug. Leží na Švýcarské plošině, na severozápadním konci Zugského jezera, 4 kilometry západně od hlavního města Zugu a 22 kilometrů jižně od Curychu. Žije zde přibližně 17 tisíc[1] obyvatel.
Geografie
Cham leží na severním břehu Zugského jezera u výtoku řeky Lorze z jezera, v kopcovité krajině utvářené plochými ledovcovými morénami východně od nížiny řeky Reuss.
Kromě centra obce patří do správního obvodu obce také vesnice a osady Lindencham, Friesencham, Rumentikon, Hagendorn, Bibersee, Niederwil, Oberwil, Hatwil, Islikon, Wannhäusern, Enikon a klášter Frauenthal v Hagendornu a klášter Heiligkreuz v Chamu.
Sousedními obcemi Chamu jsou obce Zug a Steinhausen a také Knonau a Maschwanden v kantonu Curych. Cham je součástí hospodářského regionu ZugWest.
Historie
Oblast Chamu byla osídlena již před 6000 lety. Toto osídlení pokračovalo i v Římské říši. V roce 858 daroval Ludvík II. Němec statek Chama opatství Fraumünster v Curychu.[2] Dvůr zřejmě vznikl již nějakou dobu předtím a pravděpodobně zahrnoval velkou část pozdějšího kantonu Zug i sousední oblasti. Hradní kaple svatého Ondřeje, která se nachází v prostoru nádvoří a navazuje na starší kultovní místo, je poprvé doložena v roce 1350 a pochází z karolinského období. Nedaleký farní kostel svatého Jakuba na Kirchbühlu je jmenovitě zmíněn až v roce 1348, ale je jistě starší. Vzhledem k raně či vrcholně středověkému hrobu legendárního biskupa beze jména byl až do 20. století (barokní novostavba od stavitelského mistra Singera z let 1783–1796) poutním místem.
Rozsáhlé chamské panství muselo být brzy rozděleno, o čemž svědčí vlastnictví klášterů Muri v roce 1064, Engelberg v roce 1124, Einsiedeln v roce 1217/1222, Kappel a Frauenthal ve 13. století a špitálů v Curychu a Lucernu na konci 14. století. Kromě rozptýleného majetku si curyšský Fraumünster zpočátku ponechal i patronát nad farním kostelem, který byl v roce 1244 postoupen kostnickému biskupovi a v roce 1271 předán curyšskému Grossmünsteru. Farnost v podstatě zahrnovala území dnešních obcí Cham a Hünenberg. V roce 1403 je zde první zmínka o farnících. V roce 1706 obdarovali farnost kaplanstvím a školou.[2]
V roce 1360 získal Cham městská práva. V roce 1406 zřídilo město Zug ve svém novém správním obvodu dvě oddělené správy pro nižší soud a pozemkový majetek. Za vrchnostenskou správu odpovídal městský rychtář, jemuž pomáhali podkomoří a fojtové či tzv. šestníci. Ti byli voleni městskou radou z fojtů a tvořili fojtský soud pod vedením staršího nebo mladšího fojta. Správu pozemků měl na starosti jeden nebo dva měšťané. V roce 1432 Zug prodal část berně fojtům.
Od roku 1608 je medvěd heraldickým zvířetem Chamu. V 16. století reformační snahy humanisticky vzdělaného faráře Josta Müllera a jeho farního pomocníka ztroskotaly na odporu obyvatelstva a městských úřadů. Kolem roku 1540 město zlepšilo spojení s Chamem vybudováním takzvané Sumpfstrasse podél Zugersee. Snížení hladiny jezera (vyhloubení řeky Lorze u Chamu), které v letech 1591–1592 provedl městský stavitel Jost Knopfli, zajistilo jeho existenci. S tím byl spojen i značný zisk užitkové půdy, kterou Zug prodal družstvu Städtli. Staré lázně Lorzenbad naopak zanikly, oživeny byly jen na krátkou dobu na počátku 19. století. Na křižovatce Sumpfstrasse v Chamu udržovalo město Zug celní stanoviště, které po roce 1803 nadále spravoval kanton.[2]
Cham zůstal až do 19. století malou zemědělskou obcí. Obchodní cestu přes Cham - obcházející Sust a celnici města Zug - zablokoval v roce 1491 spolkový rozhodčí soud předepsáním cesty přes město. Vedle významného rybářství, určitého pěstování vína a rostoucího ovocnářství převládalo pěstování obilí. V hospodářské sféře si rychtáři dokázali poradit sami, pokud nejednali v rozporu se zájmy města. Téměř v každé čtvrti existovaly od konce 15. století malé majetkoprávní korporace, které vydávaly městem potvrzené statuty o užívacích a družstevních právech. V 18. století začala industrializace a zároveň se zvýšil počet obyvatel z 1321 v roce 1850 na přibližně 10 000 v roce 1986.
V roce 1991 byla Chamu udělena Wakkerova cena za rozumné využití stavební struktury, volných prostranství a dopravních ploch. V roce 2001 byla Chamu udělena značka Energy City. V roce 2004 mu byla po mimořádném úsilí v daných oblastech udělena cena European Energy Award Gold, tj. zlatá energetická značka. Cham je tak čtvrtou obcí ve Švýcarsku, která toto ocenění získala.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1771 | 1850 | 1888 | 1900 | 1950 | 1970 | 2000 | 2013 | ||||||||
Počet obyvatel | 839 | 1321 | 3140 | 3025 | 5486 | 8209 | 13 159 | 15 020 |
Hospodářství
Na konci 19. století se v Chamu prosadil mlékárenský průmysl, kde byla v roce 1866 založena Anglo-švýcarská společnost na kondenzované mléko (Anglo-Swiss Condensed Milk Company), která zpracovávala mléko na kondenzované mléko v tzv. Milchsüüdi. Mezi další velké společnosti ve městě patří Cham Paper Group Holding, Maggi (která zde má své celosvětové sídlo) a Varo Energy.
Doprava
Nádraží Cham a stanice Alpenblick leží na železniční trati z Zugu do Lucernu.
V oblasti Chamu se nachází dálniční křižovatka Belgi (dálnice A4 a A14) s dálničními sjezdy Cham a Zug.
Na břehu Zugského jezera se nachází přístaviště lodní společnosti Zugersee Schifffahrt.
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cham ZG na německé Wikipedii.
- ↑ a b Gemeindeinfo Nr. 88 / Juni 2022. Dostupné online.
- ↑ a b c d MOROSOLI, Renato. Cham . Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-02-16 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Partnerstadt . Einwohnergemeinde Cham . Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cham na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk