A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Chlumenské právo či Chełmnské právo (pol. Prawo chełmińskie, něm. Kulmer Recht, lat. Jus Culmense vetus) bylo variantou magdeburského práva.
Historie
Vzniklo v Chlumně a v Toruni a bylo používáno hlavně na polském Pomoří, v Prusku, Varmii a Podlesí. Podle příkazu Kazimíra IV. bylo právo platné od roku 1476 pro všechny obyvatele Královského Pruska (také šlechtu). Nejstaršími dokumenty jsou Kulmer Handfeste od Hermanna von Salza z roku 1232 a Alte Kulm ze 14. století. Nikdy nebyla oficiálně kodifikována. Prakticky byly používány hlavně vytištěné projekty kodifikace z let 1566, 1580 a 1594. Na Varmii v počátečním období kolonizace a na východních okrajích biskupského dominia (více ohroženého na nájezdy Litevců) byla půda dávána pruskému obyvatelstvu a byly tak zakládány „služební vsi“ na pruských právech. Obyčejně takovéto dary byly jen nevelké – několik akrů (menší než v případě činžovních vsí na chlumenských právech). Obyvatelé vsí s pruskými právy měli povinnost vojenské služby, a také platili nevelké činže (6 denárů chlumenských a plužné). Teprve za takovým ochranným pásem služební vsi s pruskými právy byla prováděna kolonizační akce, při které byly zakládány činžovní vsi s chlumenskými právy. S postupem času byl v nově založené vsi s chlumenskými právy vyznačován služební majetek na pruských právech (např. Zawidy). Vlastníci majetků s pruskými právy (pruská ves, pruský dvůr) ve varmském dominiu stanovili kmen zbrojné síly biskupa.
Na chlumenském právě jedna zbrojná služba připadala na 20-40 włók země, na pruském právě jedna zbrojná služba připadala na 2-4 włoky. Pruské právo dopouštělo dědictví pouze synům, kdežto na právech chlumenských dědily také dcery a příbuzní v pobočné linii. Pro osadníky bylo výhodnější lokování vsi na právě chlumenském (menší vojenské zatížení a větší práva dědění). V 15. a 16. století po vylidnění mnoha vsí na Varmii v období opětovné kolonizace vsí (zvláště polským obyvatelstvem z chlumenska a severního Mazovska), byly vesnice zakládány na právech magdeburských, která se lišila od práv chlumenských tím, že dopouštěla dědictví pouze v mužské linii (pokud nebyl mužský potomek, vlastnictví se vracelo v případě Varmie biskupovi). V Prusech knížecích soudní práva chlumenská byla zrušena landrechtem v roce 1620. V Prusech královských platilo až do dělení Polska. Chlumenská práva dávala velké výhody a zajišťovala mnohé svobody, zpočátku byla mimo jiné nástrojem ke stažení německých osadníků na země řádu křižáků. Překračování těchto práv bylo jedním z hlavních důvodů vzniku Pruského spolku a jeho následném vzdání se Polsku, čím roku 1466 Polsko získalo přístup k moři.
Města založená na chlumenských právech
V Řádovém Prusku
- Chlumno (pl. Chełmno, něm. Culm) - 1233
- Kvidín (pl. Kwidzyn, něm. Marienwerder) - 1233
- Toruň (pl. Toruń, něm. Thorn) - 1233
- Grudenec (pl. Grudziądz, něm. Graundenz) - 1291
- Hněv (staropol. Wońsk, pl. Gniew, něm Mewe) - 1297
- Královec (pl. Królewiec, něm. Königsberg) - 1300
- Jílová (pl. Iława, něm. Deutsch Eylau) - 1305
- Lasín (pl. Łasin, něm. Lessen) - 1306
- Brodnice (pl. Brodnica, něm. Strasburg in Westpreußen, Strasburg an der Drewenz) - 1317
- Libava (pl. Lubawa, něm. Löbau in Westpreußen) - 1326
- Libavské Nové Město (pl. Nowe Miasto Lubawskie, něm. Neumark in Westpreussen) - 1325
- Morýnek (pl. Morąg, něm. Mohrungen) - 1327
- Prabuty (něm. Riesenburg) - 1330
- Resel (pl. Reszel, něm. Rößel) - 1337
- Soldava (pl. Działdowo, něm. Soldau) - 1344
- Bytov (pl. Bytów, něm. Bütow) - 1346
- Tuchola (něm. Tuchel) - 1346
- Gdaňsk (pl. Gdańsk, něm. Danzig) - 1343
- Olštýn (pl. Olsztyn, něm. Allenstein) - 1353
- Rastenburk (pl. Kętrzyn, něm. Rastenburg) - 1357
- Bílý Bor (pl. Biały Bór, něm. Baldenburg) - 1382
- Štum (pl. Sztum, něm. Stuhm) - 1416
- Klajpeda (pl. Kłajpeda, něm. Memel) - 1475
V Mazovském knížectví
- Plock (pl. Płock) - 1237
- Varšava - cca 1300
- Mazovský Nový Dvůr (pl. Nowy Dwór Mazowiecki) - 1374
- Růžan (pl. Różan, něm. Rozan) - 1378
- Hostynín (pl. Gostynin) - 1382
- Mnišev (pl. Mniszew) - 1382
- Čersk (pl. Czersk) - 1386
- Těchanov (pl. Ciechanów) - 1400
- Lomže (pl. Łomża) - 1418
- Kolno - 1425
- Tykotín (pl. Tykocin) - 1425
- Přasnyš (pl. Przasnysz) - 1427
- Písečno (pl. Piaseczno) - 1429
- Mlava (pl. Mława) - 1429
- Mštěnov (pl. Mszczonów) - 1437
- Radimín (pl. Radzymin) - 1475
- Nezboř (pl. Niedzbórz) - 1505
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Chełmenské právo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk