A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Chu Čeng-jen | |
---|---|
Pseudonym | Cch’-kung, Mo-an lao-žen, Š’-ču-čaj ču-žen |
Jiná jména | Chu Jüe-cchung |
Narození | 1584/1585 Siou-ning, An-chuej |
Úmrtí | 1673/1674 (ve věku 89–90 let) Nanking |
Umělecká činnost | |
Znám jako | tiskař a vydavatel, řezbář pečetí, kaligraf a malíř |
Významná díla | Příručka malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů, Dopisní papíry Studovny deseti bambusů |
| |
Národnost | chanská |
Země | říše Ming/říše Čching |
Bydliště | Studovna deseti bambusů, Nanking |
Povolání | nakladatel, řezbář pečetí |
Vyznání | konfucianismus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chu Čeng-jen (čínsky pchin-jinem Hú Zhèngyán, znaky 胡正言; asi 1584/1585–1673/1674) byl čínský malíř, kaligraf, řezbář pečetí, tiskař a vydavatel. Žil v Nankingu, kde vlastnil a s rodinou provozoval vydavatelství zvané Studovna deseti bambusů. V něm podstatně rozvinul tiskařskou techniku, takže byl schopen tisknout mnohobarevné ilustrace s jemnými barevnými přechody. Jeho nejznámějším dílem, vytvořeným ve spolupráci s dalšími umělci, je Příručka malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů (Š’-ču-čaj šu-chua-pchu), která se tiskla ještě dvě stě let po svém vzniku. Jeho podnik také vydával katalogy pečetí, akademické a odborné texty, poezii a ozdobné dopisní papíry.
Chu byl i uznávaným řezbářem pečetí a dokonce vytvořil pečeť pro Ču Jou-sunga, v letech 1644–1645 císaře dynastie Jižní Ming se sídlem v Nankingu. Za odměnu mu byla nabídnuta nižší funkce ve vládním aparátu, kterou však odmítl. Po pádu mingského státu a nástupu nového čchingského režimu se stáhl z veřejného života a omezil se na vedení rodinného podniku.
Jména
Chu Čeng-jen používal zdvořilostní jméno Jüe-cchung (čínsky pchin-jinem Yuecong, znaky zjednodušené 曰从, tradiční 曰從) a pseudonymy Cch’-kung (čínsky pchin-jinem Cìgōng, znaky 次公), Mo-an lao-žen (čínsky pchin-jinem Mòān lǎorén, znaky 默菴老人) a Š’-ču-čaj ču-žen (čínsky pchin-jinem Shízhú zhǔrén, znaky zjednodušené 十竹斋主人, tradiční 十竹齋主人).[1][2]
Život
Chu Čeng-jen se narodil v okrese Siou-ning (v mingské prefektuře Chuej-čou, v moderní provincii An-chuej) roku 1584 nebo začátkem roku 1585.[1] Jeho otec i starší bratr Chu Čeng-sin (胡正心)[3] provozovali lékařství v oblastech kolem Lu-anu a Chuo-šanu. Chu Čeng-jen cestoval s nimi poté, co dosáhl třicítky.[4] Proto je obvykle i Chu Čeng-jen považován za lékaře,[4] ačkoli nejranější zdroje, které to tvrdí, pocházejí až z druhé poloviny 19. století.[5]
Někdy před rokem 1619 se Chu Čeng-jen přestěhoval do Nankingu,[3] kde žil se svou manželkou příjmením Wu.[6] Bydleli v domě na Ťi-lung-šanu (雞籠山), nyní také známém jako Pej-ťi ke, kopci stojícím severně od městských hradeb.[6][7] V přední části pozemku rostlo více než deset bambusů. Podle nich Chu Čeng-jen pojmenoval své sídlo Š’-ču-čaj (十竹齋).[6] Š’-ču (十竹) je „deset bambusů“, čaj (齋) značí studovnu, zejména studovnu literárního učence, esejisty a kritika.[8] Česky je překládána jako Síň deseti bambusů[9][10], Studovna deseti bambusů,[11][12] Studio deseti bambusů,[13] Ateliér u deseti bambusů.[14] Dům fungoval i jako sídlo jeho tiskařského podniku, v němž zaměstnával deset zkušených řemeslníků,[15][16] včetně obou bratrů, Čeng-sina a mladšího Čeng-singa (正行) a synů Čchi-pchua (其樸) a Čchi-iho (其毅).[3] Pravděpodobně najímal i malíře vytvářející některé ilustrace.[17]
Během Chuova života byla dynastie Ming, která vládla Číně necelá tři století, svržena a nahrazena dynastií Čching. Po pádu mingského hlavního města Pekingu v roce 1644 a smrti císaře Čchung-čena vznikla nová mingská vláda v Nankingu v čele s Čchung-čenovým bratrancem Ču Jou-sungem na císařském trůnu.[18] Chu Čeng-jen, který byl známý řezbou pečetí a výborným pečetním písmem, vytvořil pečeť nového císaře.[19] Vláda mu za odměnu nabídla místo písaře sekretariátu (čung-šu še-žen, 中書舍人),[2][20] obvykle udělované řemeslníkům pracujícím u císařského dvora,[2] ale Chu ho nepřijal, ačkoli poté titul čung-šu še-žen použil v některých svých osobních pečetích.[20]
Podle Ztracené historie jihu (Nan-ťiang i-š’, 南疆繹史) čchingského učence Wen Žuej-lina[pozn. 1] před čchingským dobytím Nankingu Chu Čeng-jen studoval na tamní Národní univerzitě a jako student přidělený na ministerstvo obřadů sepisoval oficiální vládní výnosy. V uznání za svou práci byl přijat do akademie Chan-lin, ale než mohl jmenování přijmout, byl Peking dobyt Mandžuy.[21] Wenova práce byla vytištěna až roku 1830, poté co delší dobu kolovala v rukopisech. Avšak vzhledem k tomu, že Chu Čeng-jenovy biografie sestavené jeho současníky neobsahují žádnou zmínku o těchto událostech, byla jeho kariéra od univerzity do akademie zřejmě vymyšlena až po jeho smrti, s cílem předvést ho jako úspěšného vzdělance a úředníka.[20]
Chu Čeng-jen se roku 1646, po dobytí Nankingu a většiny Číny mandžuskou dynastií Čching, stáhl z veřejného života,[22] zřejmě kvůli svému spojení s Ču Jou-sungovým režimem, a soustředil se na práci v rodinném nakladatelství.[23] Až do pozdního věku udržoval kontakty s kolegy z uměleckých kruhů, například Siao Jün-cchungem a Lü Liou-liangem, kteří ho navštívili v letech 1667 a 1673.[4] Zemřel v devadesáti letech věku (podle tradičního čínského počítání) koncem roku 1673 nebo začátkem roku 1674.[3]
Umělecká a nakladatelská činnost
Řezba pečetí
Chu Čeng-jen byl dovedný kaligraf, který ovládal všechny styly čínského písma – písmo pečetní, úřednické, kurzivní i konceptní, jako nakladatel vyráběl i kvalitní papír a tuš.[6] Vynikl však jako řezbář pečetí, vyrábějící osobní pečetě pro četné hodnostáře. Jeho styl vycházel z klasického pečetního písma dynastie Chan, přičemž následoval chuejčouskou školu řezby pečetí, založenou jeho současníkem Che Čenem. Chuova kaligrafie, ačkoli kompozičně pečlivě vyvážená, byla poněkud hranatější a pevnější než klasické modely, které si bral za vzor. Na rozdíl od jiných chuejčouských umělců Chu nepoužíval běžnou praxi imitace vlivů stárnutí na pečetě, pomocí nichž se řezbáři pokoušeli vyvolat pocit starobylosti přibližující jejich pečetě starověkým vzorům.[24]
Chu Čeng-jenovy práce byly známy i mimo jeho region. Čou Liang-kung, úředník, básník a znalec umění žijící v Nankingu ve stejnou dobu jako Chu,[pozn. 2] uvedl ve svém Životopise řezbářů pečetí (Jin-žen čuan, 印人傳), že Chu „pro cestovatele hledající poklady vytváří miniaturní kamenné plastiky s nápisy ve starobylém pečetním písmu“,[24] z čehož vyplývá, že jeho řezbářské práce byly oblíbené u návštěvníků a cestovatelů procházejících Nankingem.[24]
V roce 1644 Chu Čeng-jen přijal úkol vytvořit novou císařskou pečeť pro mingského císaře v Nankingu Ču Jou-sunga; k práci se připravil půstem a modlitbami, poté vyřezal pečeť. Panovníkovi představil své dílo společně s esejem Velké vzývání pečeti (Ta-pao čen, 大寶印),[2][22][25] ve kterém naříkal nad ztrátou Čchung-čenových pečetí a prosil Nebesa o milost při jejich obnovení. Chu byl znepokojen, že by jeho esej mohl být přehlížen, protože ho nenapsal v rýmovaném pravidelném paralelním stylu (pchien-tchi, 駢體), vyžadovaném při psaní takzvaných osmidílných esejů u úřednických zkoušek, ale přesto jeho podání i samotná pečeť byly mingským císařským dvorem přijaty.[22][25]
Vydavatelství
Přes svou pověst umělce a řezbáře pečetí byl Chu Čeng-jen především vydavatel. Jeho nakladatelství vydávalo práce o kaligrafii, poezii a umění; lékařské učebnice; knihy o etymologii a fonetice; a díla konfuciánských klasiků, jakož i komentáře k nim.[26] Na rozdíl od jiných vydavatelů v regionu nepublikoval dramata, romány, ani jinou beletrii.[5][26] Zaměření na akademické texty bylo pravděpodobně důsledkem umístění nakladatelství: vrch, na kterém se Chu usadil, byl právě na sever od nankingské státní univerzity Kuo-c’-ťien, spolehlivého odbytiště akademických textů, příruček a učebnic.[7][27] V letech 1627–1644 Chu Čeng-jenovo nakladatelství vytisklo přes dvacet knih tohoto druhu, zaměřených na majetné a vzdělané publikum.[28] K nejranějším publikacím nakladatelství patřily lékařské učebnice, z nichž první, Ověřené léky pro deset tisíc nemocí (Wan-ping jen-fang, 萬病驗方) byla zveřejněna roku 1631 a znovu vydána o deset let později. Chu Čeng-jenův bratr Chu Čeng-sin byl lékař a zdá se, že i autor těchto knih.[5]
Během 30. let 17. století Chu Čeng-jen vydával také politické práce sestavené vysokými úředníky mingské vlády; například roku 1633 Životopisy příkladných mingského císaře (Chuang Ming piao-čung ťi 皇明表忠紀), soubor biografií úředníků věrných druhému mingskému císaři Ťien-wenovi, sestavený významným hodnostářem Čchien Š’-šengem[pozn. 3], a Edikty mingských císařů (Chuang Ming čao-č’, 皇明詔制), soubor vybraných výnosů mingských panovníků.[7] Po pádu dynastie Ming Chu svůj dům a podnik přejmenoval na Síň zakořeněnou v minulosti (Ti-ku-tchang, 迪古堂) na znamení své věrnosti zaniklé dynastii, přestože (zřejmě v dotiscích starších knih) nadále používal i značku Deset bambusů.[29] Navzdory Chuově odchodu z veřejného života po roce 1646 podnik pokračoval v publikační činnosti i za nové, čchingské vlády,[5][29] přičemž se zaměřil na katalogy pečetí vyrobených Chu Čeng-jenem pro zákazníky z Nankingu a okolí.[30]
V mingském období technika barevného tisku v Číně značně pokročila.[31][32] Ve svém podniku Chu Čeng-jen experimentoval s různými variantami tiskových forem, hledal způsob výroby mnohobarevných tisků a reliéfního potisku.[33] Nakonec byl schopen vydat některá díla v barvě jako první tiskař v Číně, přičemž používal techniku tisku známou jako tou-pan jin-šua (饾板印刷, „uspořádané desky“).[34][35][36] Způsob tisku spočíval v použití více dřevěných tiskových forem (štočků), jedné pro každou barvu a část obrazu.[37] Tisk byl dlouhý a pečlivý proces, který vyžadoval vyrytí třiceti až padesáti štočků a až sedmdesát obarvení a otisků štočků na jednu ilustraci.[6] Chu rovněž používal podobnou techniku tisku z více tiskových desek nazývanou tchao-pan jin-šua (套板印刷),[38][39][40] používanou už v jüanském období před dvěma stoletími, ale v jeho době opět přicházející do módy.[39][40] Zdokonalil ji zavedením stírání některých barev z desek před tiskem; to mu umožnilo dosáhnout gradaci a modulaci odstínů, která dříve nebyla možná.[41]
V některých tiscích Chu využil techniku slepotisku, známou jako „reliéfní vzory“ (kung-chua, 拱花) nebo „ražené desky“ (kung-pan, 拱板), spočívající v použití dřevěné desky bez barvy, která na papír otiskla pouze reliéfní vzor. Používal ji k vytvoření plastického efektu u mraků a ke zvýraznění vody nebo květů a listů u rostlin.[6] Byla to nová technika, vynalezená Chuovým současníkem Wu Fa-siangem, také vydavatelem z Nankingu. Wu ji poprvé použil ve svém Katalogu rozličných dopisních papírů z Pavilónu květů[pozn. 4] (Luo-süan pien-ku ťien-pchu, 蘿軒變古箋譜), vydaném roku 1626.[42][43] Chu i Wu používali reliéfní tisk k výrobě ozdobných dopisních papírů, jejichž prodej poskytoval doplňkový příjem jejich podnikům.[44]
Nejvýznamnější tisky
Chuovo nejpozoruhodnější dílo je Příručka malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů (Š’-ču-čaj šu-chua-pchu, 十竹齋書畫譜),[2] antologie 186 ilustrací, 140 básní a 30 stran textu od zhruba třiceti různých umělců, malířů a kaligrafů (včetně samotného Chu Čeng-jena), publikovaná roku 1633. Sestává z osmi sekcí, které jsou rozděleny vždy na dva svazky. Každá sekce je věnována jedné z kategorií přírodnin, a sice orchidejím, bambusu, květům švestek, tušovým květinám (v kruhových kompozicích), skalám, ptákům a ovoci, v osmé všeobecné sekci jsou příklady z předešlých kategorií a listy květin.[45] Některé z těchto sekcí byly již dříve vydány samostatně.[43] Kniha měla sloužit jako umělecká učebnice, s pokyny pro správné držení štětce a vysvětlením technik psaní a kreslení, přičemž obsahovala i několik ilustrací určených malířům-začátečníkům ke kopírování. Ačkoli tyto instrukce obsahovaly pouze sekce o orchidejích a bambusu, kniha je i tak prvním příkladem kategorizačního a analytického přístupu k čínské malbě.[7][46] Je také první čínskou knihou vytištěnou barevným dřevotiskem.[38] Chu v ní používal svou metodu soutisku více tiskových forem pro získání gradace barev v ilustracích.[40] Příručka je vázána v motýlkové vazbě (chu-tie čuang, 蝴蝶裝), v níž jsou vytištěné dvoustránkové listy přeloženy na polovinu a slepeny v místě ohybu, takže ve výsledku ilustrace zabírají dvě stránky a chybí mezera běžně oddělující text nebo obrázek na jednotlivých stránkách.[38] Cambridgeská univerzitní knihovna v srpnu 2015 vydala kompletní digitální scan příručky, zahrnující veškerý text i ilustrace.[47] Charles Aylmer, vedoucí čínského oddělení Univerzity v Cambridgi, digitalizaci komentoval slovy „vazba je tak křehká a kniha tak jemná, že jsme ji před digitalizací, i přes její nesporný historický význam, nedovolovali prohlížet nebo studovat“.[48]
Příručka malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů si záhy získala oblibu, zejména u studentů malířství,[6] a udržela si ji po staletí; dotiskována byla až do pozdně čchingské doby.[1] Kniha ovlivnila barevný tisk v celé Číně, v níž připravila cestu pro pozdější, ale známější, Příručku ze Zahrady hořčičného semínka (Ťie-c’-jüan chua-čuan, 芥子園畫傳), a také v Japonsku, kde byla přetištěna a předznamenala vývoj v barevném dřevotisku nišiko-e, používaném především v žánru obrazů ukijo-e.[49][50][51]
Druhým významným tiskem Chu Čeng-jena byly Dopisní papíry Studovny deseti bambusů (Š’-ču-čaj ťien-pchu, 十竹齋箋譜),[34][38][52] kolekce vzorků papíru, v nichž využil techniku slepotisku kung-chua, aby ilustrace nechal vyniknout pomocí plastického efektu.[34][52] Přestože kniha byla především katalogem dekorativních dopisních papírů, obsahovala také obrazy skal, lidí, rituálních nádob a dalších objektů,[43] roztříděných do třiadvaceti kategorií.[6] Celkem obsahovala 280 komentovaných vzorů[23] a dvě předmluvy respektovaných vzdělanců.[53] Chu ji publikoval roku 1644 a znovu následující rok.[29][54][55] Moderní vydání vyšlo ve čtyřech svazcích mezi léty 1934 a 1941 péčí Čeng Čen-tuoa a Lu Süna, revidované vydání bylo publikováno roku 1952.[55]
Další publikace
K dalším dílům publikovaným Chuovým nakladatelstvím patřil přetisk Čou Po-čchiho příručky pečetního písma Šest kaligrafie, správné a nesprávné (Liou-šu čeng-e, 六書正譌) a související Nezbytná zjištění v kaligrafii (Šu-fa pi-ťi, 書法必稽), která vysvětlovala třídění a varianty znaků, i běžné chyby v psaní.[56]
Se svým bratrem Chu Čeng-sinem sestavil nové vydání základních textů konfuciánských klasiků, nazvané Standardizovaný text Čtyř knih (S’-šu ting-pen pien-čeng, 四書定本辨正, 1640), v němž kladl důraz na správnost textu a vysvětlování výslovnosti znaků. Podobný přístup zaujal i u Nejdůležitějších zásad psaní Tisíce znaků v šesti stylech písma (Čchien-wen liou-šu tchung-jao, 千文六書統要, 1663), které zkompiloval s pomocí svého učitele kaligrafie Li Tenga. Nejdůležitější zásady Chu publikoval po Li Tengově úmrtí, částečně k jeho poctě.[56]
Vedle vydávání soudobých i starších básní Chu se svými bratry sestavil učebnici poezie z textů jejich současníka Jie Tching-sioua, nazvanou jednoduše Diskuse o poezii (Š’-tchan, 詩譚, 1635). K dalším knihám poezie vydaným podnikem bratří Chuů patřily Užitečné zásady pečlivé tvorby ve vybraných tchangských básních (Lej-süan tchang-š’ ču-tao wej-ťi, 類選唐詩助道微機), které byly kompilací několika publikací o tchangské poezii s přidaným Chu Čeng-jenovým kolofonem.[57]
Nakladatelství Deseti bambusů vydávalo i různorodé příručky, například Příručku čtyř- a šestislabičných vhodných frází (S’-liou jüan-jang pchui, 四六鴛鴦譜, 1634), určenou čtenářům toužícím vylepšit si svůj literární styl. K méně známým publikacím nakladatelství patřil text o čínském dominu Pchaj-tchung fu-jü (牌統浮玉), napsaný pod pseudonymem, ale s předmluvou Chu Čeng-jena.[57]
Galerie
-
Orchidej
-
Chryzantéma
-
Jabloňové květy
-
Třešňové květy a bambus
-
Ptáček na kvetoucí větévce
-
Tři pomeranče na dřevěné podložce
-
Ptáček na větvi
-
Muchomůrky
-
Kaštanovník
-
Mandarinky
-
Švestkové květy a borovice
-
Kresba správného držení štětce
Tisky
Historikové sestavili seznam 27 publikací Chu Čeng-jenova studia.[58] Vybrané tisky:[58]
- 萬病驗方 (Wan-ping jen-fang, Ověřené léky pro deset tisíc nemocí), 1631, 1641
- 胡 , 正心 ; 胡 , 正言 , et al. 万病验方 . : 中医古籍出版社 , 1991?. , 715 s. ISBN 7800133443, ISBN 9787800133442. (čínsky) Moderní vydání.
- 十竹齋刊袖珍本醫書十三種 (Š’-ču-čaj kchan siou-čen-pen i-šu š’-san čung), 1632, 23 ťüanů
- 傷寒三種袖珍本 (Šang-chan san čung siou-čen-pen), 1633
- Chu Čeng-jen (ed.) : 十竹齋書畫譜 (Š’-ču-čaj šu-chua-pchu, Příručka malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů), 1633
- 十竹齋書畫譜 . : 山东美术出版社 , 2000. ISBN 7533014545, ISBN 9787533014544. (čínsky) Moderní vydání edice z roku 1879, jeden svazek.
- ČCHIEN Š’-šeng: 皇明表忠紀 (Chuang Ming piao-čung ťi, Životopisy příkladných mingského císaře), 1633, 12 ťüanů
- KCHUNG Čen-jün: 皇明詔制 (Chuang Ming čao-č’, Edikty mingských císařů), 1634, 10 ťüanů
- ČOU Po-čchi: 六書正譌 (Liou-šu čeng-e, Šest kaligrafie, správné a nesprávné), 1634, 5 ťüanů
- SU Jen: 四六鴛鴦譜 (S’-liou jüan-jang pchui, Příručka čtyř- a šestislabičných vhodných frází), 1634, 6 ťüanů
- JIE Tching-siou: 詩譚 (Š’-tchan, Diskuse o poezii), 1635, 1 ťüan
- PCHAN Jou-lung: 古今詩餘醉 (Ku-ťin š’ jü-cuej), 1636, 15 ťüanů
- CHU Čeng-sin, Chu čeng-jen (ed.) 四書定本辨正 (S’-šu ting-pen pien-čeng, Standardizovaný text Čtyř knih), 1640
- ČUNG Li: 牌統浮玉 (Pchaj-tchung fu-jü), 1640
- 十竹齋箋譜 (Š’-ču-čaj ťien-pchu, Dopisní papíry Studovny deseti bambusů), 1644, 1645
- 十竹齋箋譜 Š’-ču-čaj ťien-pchu. Peking: 榮寳齋新記 Žung-pao čaj sin-ťi, 1952. (čínsky) Moderní vydání ve 4 svazcích.
- 書法必稽 (Šu-fa pi-ťi, Nezbytná zjištění v kaligrafii), nedatováno
- ČOU Žu-teng et al.: 類選唐詩助道微機 (Lej-süan tchang-š’ ču-tao wej-ťi, Užitečné zásady pečlivé tvorby ve vybraných tchangských básních), nedatováno
- 印存初集 (Jin-cchun čchu-ťi, Zachované pečetě, první sbírka), 1647
- 印存初集 Jin-cchun čchu-ťi. Ťi-nan: 齊魯書社 Čchi-lu šu-še, 1997. (čínsky) Moderní vydání, katalog pečetí.
- 印存玄覽 (Jin-cchun süan-lan), 1660–1661
- 印存玄覽 Jin-cchun süan-lan. Peking: 國家圖書舘出版社 Kuo-ťia tchu-šu-kuan čchu-pan-še, 1997. (čínsky) Moderní vydání ve 2 svazcích, katalog pečetí.
- LI Teng: 千文六書統要 (Čchien-wen liou-šu tchung-jao, Nejdůležitější zásady psaní Tisíce znaků v šesti stylech písma), 1663, Li Čung-čching a Li Siang-jen ověření textu, Chu Čeng-jen příprava vydání a desek
- 千文六書統要 附 篆法偏旁正譌歌 Čchien-wen liou-šu tchung-jao fu Čuan-fa pchien-pchang čeng-e-ke. Peking: 北京出版社 Pej-ťing čchu-pan-še, 1997. (čínsky) Moderní vydání.
Odkazyeditovat | editovat zdroj
Poznámkyeditovat | editovat zdroj
- ↑ Wen Žuej-lin žil na přelomu 17. a 18. století, roku 1705 dosáhl u zkoušek hodnosti ťü-žen.[3]
- ↑ Chu čeng-jenův syn Chu Čchi-i byl pravděpodobně učitelem jeho dětí.[3]
- ↑ Čchien Š’-šeng (1575–1652) byl v Nankingu mimo jiné ředitelem akademie Chan-lin a později úřadujícím ministrem obřadů a nakonec v Pekingu velkým sekretářem.[7]
- ↑ Květy z názvu pavilónu jsou liány křivouše.[6]
Referenceeditovat | editovat zdroj
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hu Zhengyan na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c WRIGHT, Suzanne E. Hu Zhengyan: Fashioning Biography. Ars Orientalis. The Smithsonian Institution, 2008, roč. 35, s. 129–154, na s. 129. Dále jen Wright (2008). Dostupné online cit. 2013-5-29. DOI 10.2307/25481910. (anglicky)
- ↑ a b c d e WRIGHT, Suzanne E. "Luoxuan biangu jianpu" and "Shizhuzhai jianpu": Two Late-Ming Catalogues of Letter Paper Designs. Artibus Asaie. 2003, roč. 63, čís. 1, s. 69–115, na s. 75. Dále jen Wright (2003). (anglicky)
- ↑ a b c d e f Wright (2008), s. 130.
- ↑ a b c 孙 SUN, 少斌 Šao-pin. 十竹斋 Studovna deseti bambusů online. ZhuoKeArts.com cit. 2015-06-26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-01. (čínsky)
- ↑ a b c d Wright (2008), s. 135–136.
- ↑ a b c d e f g h i FAN, Jialu, et. al. The Four Great Inventions. In: LU, Yongxiang. A History of Chinese Science and Technology. Heidelberg: Springer, 2014. ISBN 978-3-662-44166-4. Svazek 2. S. 205–206. (anglicky)
- ↑ a b c d e Wright (2008), s. 139.
- ↑ FENG, Xiuwen. On Aesthetic and Cultural Issues in Pragmatic Translation: Based on the Translation of Brand Names and Brand Slogans. Abington, Oxon: Routledge, 2017. Dostupné online. ISBN 1317528549. (anglicky)
- ↑ KRÁL, Oldřich; HÁJEK, Lubor; HONCOOPOVÁ, Helena. Síň deseti bambusů : východní grafika malířských alb a manuálů : výstava, Praha, červenec-srpen 1978. Praha: Národní galerie, 1978. 68 s. : fot. příl. 24 s.
- ↑ HRDLIČKOVÁ, Věna; TRNKA, Aleš. Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-1985-6. S. 13, 53, 90. Dále jen Hrdličková, Trnka.
- ↑ HÁJEK, Lubor, a kol. Bambusy : v tušové malbě ze Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze. Praha: DharmaGaia, 2002. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-24. ISBN 80-85905-94-9. Archivováno 24. 11. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ LIPKOVÁ, Lada. Erotické motivy v čínském výtvarném umění. Praha, 2013 cit. 2018-11-23. Bakalářská práce. Ústav Dálného východu, Filozofická fakulta UK. Vedoucí práce Jakub Maršálek. s. 52. Dostupné online.
- ↑ Hrdličková, Trnka, s. 39
- ↑ PAUKNEROVÁ, Pavla. Peking: Žung-pao-čaj 1952. Art+Antiques. Září 2018. Dostupné online.
- ↑ Wright (2008), s. 134.
- ↑ Wright (2003), s. 88.
- ↑ Wright (2003), s. 105.
- ↑ STRUVE, Lynn A. The Southern Ming, 1644—1662. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 641–725, na s. 642. (anglicky)
- ↑ Wright (2008), s. 131–132.
- ↑ a b c Wright (2008), s. 133.
- ↑ =温睿臨 Wen Žuej-lin. 南疆逸史 Nan-ťiang i-š’. Hongkong: 崇文書店 Čchung-wen šu-tien, 1971. Dostupné online. S. 306–307. (čínsky)
- ↑ a b c 杜濬 Tu Ťün. 變雅堂遺集 Pien-ja tchang-i-ťi. 上海 Šanghaj: 上海古籍出版社 Šanghaj kuej-ťi čchu-pan-še, 1894. Dostupné online. S. 18–20. (čínsky)
- ↑ a b Wright (2003), s. 76.
- ↑ a b c Wright (2008), s. 142–143.
- ↑ a b Wright (2008), s. 131–132, 135.
- ↑ a b CHIA, Lucille. Of Three Mountains Street: The Commercial Publishers of Ming Nanjing. In: BROKAW, Cynthia J.; CHOW, Kai-Wing. Printing and book culture in late Imperial China. Berkeley a Los Angeles: University of California Press, 2005. ISBN 978-0-520-23126-9. S. 107–151, na s. 131. (anglicky)
- ↑ 馬孟晶 Ma Meng-ťing. 晚明金陵"十竹齋書畫譜""十竹齋箋譜"硏究 Wan-ming Ťin-ling „Č’-ču-čaj šu-chua-pchu“ „Č’-ču-čaj ťien-pchu“ jen-ťiou. Tchaj-pej: National Taiwan University Dept. of Art History, 1993. Dostupné online. S. 29–30. (čínsky)
- ↑ CHOW, Kai-Wing. Publishing, culture, and power in early modern China. Stanford: Stanford University Press, 2004. ISBN 978-0-8047-3368-7. S. 84. (anglicky)
- ↑ a b c Wright (2008), s. 140.
- ↑ Wright (2008), s. 140–141.
- ↑ WU, Kuang-Ch'ing. Ming Printing and Printers. Harvard Journal of Asiatic Studies. Harvard-Yenching Institute, 1943, roč. 7, čís. 3, s. 203–210. Dostupné online. DOI 10.2307/2718015. (anglicky)
- ↑ The Art of Chinese Traditional Woodblock Printing online. Hong Kong Heritage Museum cit. 2015-06-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- ↑ FAN, Dainian; COHEN, R.S. Chinese Studies in the History and Philosophy of Science and Technology. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 1996. Dostupné online. ISBN 978-0-7923-3463-7. S. 339. (anglicky)
- ↑ a b c Hu Zhengyan. China Culture online. China Daily cit. 2013-5-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- ↑ Chinese Rare Book Collection online. World Digital Library cit. 2013-06-05. Kapitola Selected Anecdotes about Su Shi and Mi Fu. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HEGEL, Robert E. Reading Illustrated Fiction in the Late Imperial China. Stanford: Stanford University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-8047-3002-0. S. 197. (anglicky)
- ↑ Applying colors online. Gems of the Rare Books from the National Palace Museum's Collections, National Palace Museum cit. 2015-05-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-29. (anglicky)
- ↑ a b c d The British Museum. Hu Zhengyan, Shizhuzhai shuhua pu ('A Manual of Calligraphy and Painting from the Ten Bamboo Studio'), an illustrated woodblock book online. London: The British Museum, 2007 cit. 2016-02-06. Citace z Rawson, J.: The British Museum book of Chinese Art. London: The British Museum Press, 1992. ISBN 978-0-7141-2446-9. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ a b DING, Naifei. Obscene Things: Sexual Politics in Jin Ping Mei. Durnham a London: Duke University Press ISBN 0-8223-2916-6. S. 54. (anglicky)
- ↑ a b c BUSSOTTI, Michela. Woodcut Illustration: A General Outline. In: BRAY, Francesca; DOROFEEVA-LICHTMANN, Vera; MÉTAILIÉ, Georges. Graphics and Text in the Production of Technical Knowledge in China: The Warp and the Weft. Leiden: Brill, 2007. ISBN 90-04-16063-9. S. 461–486, na s. 464. (anglicky)
- ↑ EBREY, Thomas. The Editions, Superstates and States of the Ten Bamboo Studio Collection of Calligraphy and Painting online. East Asian Library and Gest Collection, Princeton University cit. 2015-06-15. S. 9. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ELIOT, Simon; ROSE, Jonathan. A Companion to the History of the Book. Chichester: John Wiley & Sons ISBN 978-1-4443-5658-8. S. 107. (anglicky)
- ↑ a b c NEEDHAM, Joseph; TSIEN, Tsuen-Hsuin. Science and Civilisation in China: Volume 5, Chemistry and Chemical Technology, Part 1, Paper and Printing. Cambridge: Cambridge University Press, 1985. ISBN 978-0-521-08690-5. S. 286. (anglicky)
- ↑ WRIGHT, Suzanne. Chinese Decorated Letter Papers. In: RICHTER, Antje. A History of Chinese Letters and Epistolary Culture. Leiden: Brill, 2015. ISBN 978-90-04-29212-3. S. 116. (anglicky)
- ↑ Ebrey, s. 2.
- ↑ TSIEN, Tsuen-Hsuin. Book Review: Chinese Colour Prints from the Ten Bamboo Studio. Journal of Asian Studies. Únor 1975, roč. 34, čís. 2, s. 514. Dostupné online. DOI 10.2307/2052768. (anglicky)
- ↑ Shi zhu zhai shu hua pu (FH.910.83-98) online. University of Cambridge Digital Library cit. 2015-08-17. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ One of World's Oldest Books Printed in Multi-Color Now Opened & Digitized for the First Time online. Open Culture cit. 2015-08-17. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KUIPER, Kathleen. The Culture of China. New York: The Rosen Publishing Group, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-61530-140-9. S. 213. (anglicky)
- ↑ MICHENER, James Albert. The Floating World. Honolulu: University of Hawaii Press, 1954. ISBN 978-0-8248-0873-0. S. 88. (anglicky)
- ↑ PAINE, Robert T. Jr. The Ten Bamboo Studio. Bullletin of the Museum of Fine Arts. Prosinec 1950, roč. 48, čís. 274, s. 72–79. (anglicky)
- ↑ a b VAN GULIK, Robert H. 中國古代房内考: A Preliminary Survey of Chinese Sex and Society from Ca. 1500 B.C. Till 1644 A.D.. Leiden: Brill Archive, 1974. ISBN 978-90-04-03917-9. S. 322. (anglicky)
- ↑ Wright (2003), s. 77–79.
- ↑ Wright (2003), s. 77.
- ↑ a b 荣宝斋与鲁迅、郑振铎: 叁 Žung Pao-čaj jü Lu Sün, Čeng Čen-tuo: san online. RBZarts.COM cit. 2015-06-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (čínsky)
- ↑ a b Wright (2008), s. 136–137.
- ↑ a b Wright (2008), s. 138.
- ↑ a b Wright (2008), s. 150–151.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- KRÁL, Oldřich; HÁJEK, Lubor; HONCOOPOVÁ, Helena. Síň deseti bambusů : východní grafika malířských alb a manuálů : výstava, Praha, červenec-srpen 1978. Praha: Národní galerie, 1978. 68 s. : fot. příl. 24 s.
- PAINE, Robert T. Jr. The Ten Bamboo Studio. Bullletin of the Museum of Fine Arts. Prosinec 1950, roč. 48, čís. 274, s. 72–79. (anglicky)
- WRIGHT, Suzanne E. "Luoxuan biangu jianpu" and "Shizhuzhai jianpu": Two Late-Ming Catalogues of Letter Paper Designs. Artibus Asaie. 2003, roč. 63, čís. 1, s. 69–115. (anglicky)
- WRIGHT, Suzanne E. Hu Zhengyan: Fashioning Biography. Ars Orientalis. The Smithsonian Institution, 2008, roč. 35, s. 129–154. DOI 10.2307/25481910. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chu Čeng-jen na Wikimedia Commons
- Cambridge Digital Library. Shi zhu zhai shu hua pu (FH.910.83-98) online. Cambridge, UK: Cambridge Digital Library, 2015 cit. 2016-02-04. Digitalizovaná verze Příručky malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů (Š’-ču-čaj šu-chua-pchu), vydání z roku 1633. Dostupné online. (čínsky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Černá Hora
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy
Česká verze Wikipedie
Česká Wikipedie
České vysoké učení technické v Praze
Československá armáda
Československá národní rada
Československo
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Řím
Šablona:Citation
Šablona:Cite web
1. duben
1. květen
1. září
10. duben
10. prosinec
11. duben
12. duben
12. květen
13. červen
13. duben
14. duben
14. srpen
1488
15. červen
15. duben
15. květen
15. září
1523
1555
1584
1585
16. duben
16. leden
1619
1651
1652
1661
1671
1673
1674
1677
17. březen
17. duben
1706
1711
1717
1719
1729
1730
1735
1742
1752
1757
1763
1767
1774
1776
1782
1783
1784
1785
1790
1796
18. únor
18. duben
18. leden
1805
1811
1814
1816
1818
1822
1828
1829
1837
1838
1849
1852
1855
1862
1864
1868
1870
1871
1876
1878
1880
1882
1885
1886
1891
1892
1893
1895
19. duben
19. listopad
1900
1904
1906
1907
1910
1912
1913
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1924
1926
1929
1930
1933
1935
1936
1940
1942
1945
1946
1947
1949
1950
1952
1953
1958
1960
1965
1973
1976
1977
1985
1987
1989
1990
1992
1995
2. červen
2. duben
2. květen
20. duben
2000
2001
2002
2003
2005
2008
2010
2012
2015
2017
2019
2020
2023
21. červen
21. červenec
21. březen
22. duben
23. duben
24. březen
24. duben
24. listopad
24. prosinec
25. duben
25. prosinec
26. duben
27. duben
28. duben
29. únor
29. březen
29. duben
29. srpen
3. únor
3. duben
30. duben
31. červenec
31. březen
31. prosinec
4. říjen
4. duben
4. květen
43 př. n. l.
5. říjen
5. březen
5. duben
5. květen
6. duben
7. duben
753 př. n. l.
8. duben
8. listopad
9. říjen
9. duben
9. září
Aš
ActiveX
Alžběta II.
Alžběta Vilemína Württemberská
Alexandra
Alt attribute
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Andie MacDowell
Anthony Quinn
Antonín Kammel
Antonín Novák (houslista)
API
Apple
Apple II
Armáda Spojených států amerických
Article element
Autoritní kontrola
Azovstal
Bedřich Beneš Buchlovan
Benutzer:Kurt Jansson/Vortrag auf dem 19C3
Benutzer:Kurt Jansson/Vortrag auf dem 19C3
BiggestWiki
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Liberce
Bitva u Mutiny
Bitva u Puebly
Blink element
Bořivoj Lůžek
Bob Hurikán
Bologna
Bracket#Angle brackets
Brasília
Brazílie
Britská armáda
Browser engine
Browser Object Model
Bzenecká lípa
Cache (computing)
CamelCase
Canvas element
Cascading Style Sheets
Character encodings in HTML
Charles-Joseph de Flahaut
Charles Darwin
Charlotte Brontëová
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Comparison of browser engines
Comparison of document markup languages
Comparison of stylesheet languages
CSS
CSS#Sources
CSS animations
CSS box model
CSS Flexible Box Layout
CSS grid layout
CSS image replacement
CSS Zen Garden
Diff
Digital container format
Div and span
Document file format
Document Object Model
Document Style Semantics and Specification Language
DokuWiki
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Druhá světová válka
Duben
Dynamic HTML
Dynastie Jižní Ming
Edita Štaubertová
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emilia Galotti
Emmanuel Macron
Encyclopædia Britannica
Encyklopedie
Encyklopedie Navajo
Evoluce
Fantasy
Fault-tolerant system
Ferdinand Peroutka
Fieldset
File:HTML5 logo and wordmark.svg
File:Question book-new.svg
File:Wikibooks-logo.svg
Filename extension
Filmová promítačka
First-person shooter
Font family (HTML)
Formatting Output Specification Instance
Frame (World Wide Web)
François Athanase de Charette de la Contrie
Francie
Francouzská armáda
Francouzská intervence v Mexiku
Francouzská národní knihovna
František Ferdinand Šamberk
František Suchý Pražský
Fredrik Bajer
Friedrich Fröbel
Gemeinsame Normdatei
Georg Joseph Kamel
Glen Hansard
Gotthold Ephraim Lessing
Gregoriánský kalendář
Guy Lafleur
Hannibal Goodwin
Havajština
Help:HTML in wikitext
Help:Maintenance template removal
Help:Referencing for beginners
Hippolyte Taine
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Holy grail (web design)
Honolulu
Hospodářský růst
HTML
HTML5
HTML5 audio
HTML5 video
HTML attribute
HTML editor
HTML element
HTML element#Images and objects
HTML elements
HTM (disambiguation)
Humphry Repton
Hyperlink
Hypertext
HyperText Markup Language
Iggy Pop
Ignacio Zaragoza
Ignatius Krahl
Ingenuity
International Standard Book Number
Internetová diskuse
Internetový bot
Internet Explorer
IP adresa
Isaac Asimov
Itálie
Ivan Petrovič Kulibin
Janez Janša
Jan Štrobl
Jan Kostrhun
Jan Pavel II.
Jan van Riebeeck
Jarmila Stojčevská
Jaroslav Hýbl
Jaroslav Hutka
Jaroslav Kvapil (skladatel)
JavaScript
JavaScript Style Sheets
Jean-Baptiste Biot
Jiří Čepelák
Jiří Hrubeš
Jiřina Šedinová
Johann Christian Ferdinand Höfer
John Law
Josef I. Habsburský
Joseph Vaz
Jozef Herda
Judita Čeřovská
Kaligrafie
Kapské Město
Karel Balling (chemik)
Karel Pippich
Karlštejn
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Klaus Schulze
Kuo-c’-ťien
Květen
Ladislav Koubek
Ladislav Pavelka
Language code
Lee de Forest
Leopold Antonín Podstatský
Less (stylesheet language)
Less (style sheet language)
Library of Congress Control Number
Lidé a země
Listopad
List of style sheet languages
List of XML and HTML character entity references
Lodovico Carracci
Louis-Auguste Bisson
Lynx (browser)
Madagaskar
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Marcus Antonius
Maria Anna Sala
Mariupol
Markup (computer programming)
Markup language
Marquee element
Meda Mládková
MediaWiki
Media type
Metapedie
Meta element
Mezinárodní měnový fond
Michel Rolle
Miloš Zeman
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Mozilla Firefox
Mwai Kibaki
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Návrhový vzor
Nadace Wikimedia
Nanking
Necyklopedie
Nikola Buranská
Norbert Frýd
Nosticovo divadlo
Nupedia
Odbory
Olbram Zoubek
Open file format
Opera (web browser)
Osecký klášter
Otevřený software
Oxford English Dictionary
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Partyzán
Paul Karrer
Pavel Zářecký
Pavol Mešťan
Pečeť
Perseverance
Petr Nečas
Petr Pokorný (teolog)
Petr Rak
Plnotext
Plugin
Podněstří
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
PostCSS
Praha
Pravda (noviny)
Prezident
Programovací jazyk
Q171#identifiers
Q171#identifiers|Editovat na Wikidatech
Qt (software)
Quirks mode
Radim Uzel
Refreshable Braille display
Responsive web design
Rio de Janeiro
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Robert Saudek
Robert Smith (hudebník)
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sýrie
Safari (web browser)
Sass (stylesheet language)
Sass (style sheet language)
Scripting language
Sedmiletá válka
Semantics
Semantic Web
Separation of concerns
Separation of content and presentation
Seznam českých wiki encyklopedií
Slávka Budínová
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
SMIL Timesheets
Sociální software
Software
Software release life cycle
Soubor:Andie MacDowell Cannes.jpg
Soubor:Anthony Quinn signed.JPG
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:GlenHansard.jpg
Soubor:HNL Wiki Wiki Bus.jpg
Soubor:Hutka.simecek.jpg
Soubor:IggyChesterRocks.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Olbram-Zoubek.jpg
Soubor:Paul Karrer.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Queen Elizabeth II March 2015.jpg
Soubor:Robert Smith of The Cure live in Singapore 1 August 2007.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-201-71499-X
Speciální:Zdroje knih/2-9520514-4-5
Speciální:Zdroje knih/9781448855575
Spojené státy americké
Standard Generalized Markup Language
Strojový překlad
Structured document
Stuttgart
Style sheet (desktop publishing)
Style sheet (web development)
Style sheet language
Stylish
Stylus (browser extension)
Stylus (stylesheet language)
Stylus (style sheet language)
Světová ekonomika
Třída T 47
Tableless web design
Template:CSS
Template:HTML
Template:Stylesheet languages
Template talk:CSS
Template talk:HTML
Template talk:Stylesheet languages
Teroristické útoky na Srí Lance 21. dubna 2019
Theodor Kašpárek
Tiskař
Turecko
TWiki
Type code
Ukrajina
Ulrich von Hutten
Unicode and HTML
Uniform Type Identifier
UseModWiki
User agent
User interface style sheet language
Václav Cigler
Vídeň
Věra Nerušilová
V-2
Vannevar Bush
Vichistická Francie
Viktor Janiš
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vladimír Hulpach
Vlasta Prachatická
Vojtěch Říhovský
Volby prezidenta Francie 2022
Vzdušný prostor
W3C Markup Validation Service
Ward Cunningham
Web3D
WebCL
WebGL
WebGPU
Webový prohlížeč
Webpage
WebXR
Web browser
Web colors
Web content
Web design
Web page
Web server
Web storage
WHATWG
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedia:Verifiability
Wikipedie
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
WikiSkripta
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wiki (rozcestník)
Wiki Wiki Shuttle
Wolfenstein 3D
World Wide Web
World Wide Web Consortium
WYSIWYG
XHTML
XHTML Basic
XHTML Mobile Profile
XSL
XSLT
Zdeněk Fiala
Značkovací jazyk
Zvukový film
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk