Chu Čeng-jen - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Chu Čeng-jen
 ...
Chu Čeng-jen je čínské jméno, v němž Chu je příjmení.
Chu Čeng-jen
PseudonymCch’-kung, Mo-an lao-žen, Š’-ču-čaj ču-žen
Jiná jménaChu Jüe-cchung
Narození1584/1585
Siou-ning, An-chuej
Úmrtí1673/1674 (ve věku 89–90 let)
Nanking
Umělecká činnost
Znám jakotiskař a vydavatel, řezbář pečetí, kaligraf a malíř
Významná dílaPříručka malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů, Dopisní papíry Studovny deseti bambusů

Národnostchanská
Zeměříše Ming/říše Čching
BydlištěStudovna deseti bambusů, Nanking
Povolánínakladatel, řezbář pečetí
Vyznáníkonfucianismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chu Čeng-jen (čínsky pchin-jinem Hú Zhèngyán, znaky 胡正言; asi 1584/15851673/1674) byl čínský malíř, kaligraf, řezbář pečetí, tiskař a vydavatel. Žil v Nankingu, kde vlastnil a s rodinou provozoval vydavatelství zvané Studovna deseti bambusů. V něm podstatně rozvinul tiskařskou techniku, takže byl schopen tisknout mnohobarevné ilustrace s jemnými barevnými přechody. Jeho nejznámějším dílem, vytvořeným ve spolupráci s dalšími umělci, je Příručka malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů (Š’-ču-čaj šu-chua-pchu), která se tiskla ještě dvě stě let po svém vzniku. Jeho podnik také vydával katalogy pečetí, akademické a odborné texty, poezii a ozdobné dopisní papíry.

Chu byl i uznávaným řezbářem pečetí a dokonce vytvořil pečeť pro Ču Jou-sunga, v letech 1644–1645 císaře dynastie Jižní Ming se sídlem v Nankingu. Za odměnu mu byla nabídnuta nižší funkce ve vládním aparátu, kterou však odmítl. Po pádu mingského státu a nástupu nového čchingského režimu se stáhl z veřejného života a omezil se na vedení rodinného podniku.

Jména

Chu Čeng-jen používal zdvořilostní jméno Jüe-cchung (čínsky pchin-jinem Yuecong, znaky zjednodušené 曰从, tradiční 曰從) a pseudonymy Cch’-kung (čínsky pchin-jinem Cìgōng, znaky 次公), Mo-an lao-žen (čínsky pchin-jinem Mòān lǎorén, znaky 默菴老人) a Š’-ču-čaj ču-žen (čínsky pchin-jinem Shízhú zhǔrén, znaky zjednodušené 十竹斋主人, tradiční 十竹齋主人).[1][2]

Život

Fotografie bíle omítnutého zděného přístavku k vyššímu domu (který je mimo záběr, v čelní stěně pod ozdobnou stříškou dřevěné dveře, po jejich stranách pamětní tabulky, nade dveřmi pod stříškou krátký čínský nápis. Omítka je stará a špinavá, po levé straně u zdi stojí zelená popelnice, ve výši cca tří metrů bezprostředně před přístavkem vede spleť drátů elektrického vedení.
Vchod do Chu Čeng-jenova domu v Siou-ning

Chu Čeng-jen se narodil v okrese Siou-ning (v mingské prefektuře Chuej-čou, v moderní provincii An-chuej) roku 1584 nebo začátkem roku 1585.[1] Jeho otec i starší bratr Chu Čeng-sin (胡正心)[3] provozovali lékařství v oblastech kolem Lu-anu a Chuo-šanu. Chu Čeng-jen cestoval s nimi poté, co dosáhl třicítky.[4] Proto je obvykle i Chu Čeng-jen považován za lékaře,[4] ačkoli nejranější zdroje, které to tvrdí, pocházejí až z druhé poloviny 19. století.[5]

Někdy před rokem 1619 se Chu Čeng-jen přestěhoval do Nankingu,[3] kde žil se svou manželkou příjmením Wu.[6] Bydleli v domě na Ťi-lung-šanu (雞籠山), nyní také známém jako Pej-ťi ke, kopci stojícím severně od městských hradeb.[6][7] V přední části pozemku rostlo více než deset bambusů. Podle nich Chu Čeng-jen pojmenoval své sídlo Š’-ču-čaj (十竹齋).[6] Š’-ču (十竹) je „deset bambusů“, čaj () značí studovnu, zejména studovnu literárního učence, esejisty a kritika.[8] Česky je překládána jako Síň deseti bambusů[9][10], Studovna deseti bambusů,[11][12] Studio deseti bambusů,[13] Ateliér u deseti bambusů.[14] Dům fungoval i jako sídlo jeho tiskařského podniku, v němž zaměstnával deset zkušených řemeslníků,[15][16] včetně obou bratrů, Čeng-sina a mladšího Čeng-singa (正行) a synů Čchi-pchua (其樸) a Čchi-iho (其毅).[3] Pravděpodobně najímal i malíře vytvářející některé ilustrace.[17]

Během Chuova života byla dynastie Ming, která vládla Číně necelá tři století, svržena a nahrazena dynastií Čching. Po pádu mingského hlavního města Pekingu v roce 1644 a smrti císaře Čchung-čena vznikla nová mingská vláda v Nankingu v čele s Čchung-čenovým bratrancem Ču Jou-sungem na císařském trůnu.[18] Chu Čeng-jen, který byl známý řezbou pečetí a výborným pečetním písmem, vytvořil pečeť nového císaře.[19] Vláda mu za odměnu nabídla místo písaře sekretariátu (čung-šu še-žen, 中書舍人),[2][20] obvykle udělované řemeslníkům pracujícím u císařského dvora,[2] ale Chu ho nepřijal, ačkoli poté titul čung-šu še-žen použil v některých svých osobních pečetích.[20]

Podle Ztracené historie jihu (Nan-ťiang i-š’, 南疆繹史) čchingského učence Wen Žuej-lina[pozn. 1] před čchingským dobytím Nankingu Chu Čeng-jen studoval na tamní Národní univerzitě a jako student přidělený na ministerstvo obřadů sepisoval oficiální vládní výnosy. V uznání za svou práci byl přijat do akademie Chan-lin, ale než mohl jmenování přijmout, byl Peking dobyt Mandžuy.[21] Wenova práce byla vytištěna až roku 1830, poté co delší dobu kolovala v rukopisech. Avšak vzhledem k tomu, že Chu Čeng-jenovy biografie sestavené jeho současníky neobsahují žádnou zmínku o těchto událostech, byla jeho kariéra od univerzity do akademie zřejmě vymyšlena až po jeho smrti, s cílem předvést ho jako úspěšného vzdělance a úředníka.[20]

Chu Čeng-jen se roku 1646, po dobytí Nankingu a většiny Číny mandžuskou dynastií Čching, stáhl z veřejného života,[22] zřejmě kvůli svému spojení s Ču Jou-sungovým režimem, a soustředil se na práci v rodinném nakladatelství.[23] Až do pozdního věku udržoval kontakty s kolegy z uměleckých kruhů, například Siao Jün-cchungem a Lü Liou-liangem, kteří ho navštívili v letech 1667 a 1673.[4] Zemřel v devadesáti letech věku (podle tradičního čínského počítání) koncem roku 1673 nebo začátkem roku 1674.[3]

Umělecká a nakladatelská činnost

Řezba pečetí

Šest otisků čínských pečetí, otisky jsou čtvercové (jeden obdélný), červené na béžovém papíře
Příklady otisků Chu Čeng-jenových pečetí

Chu Čeng-jen byl dovedný kaligraf, který ovládal všechny styly čínského písma – písmo pečetní, úřednické, kurzivníkonceptní, jako nakladatel vyráběl i kvalitní papír a tuš.[6] Vynikl však jako řezbář pečetí, vyrábějící osobní pečetě pro četné hodnostáře. Jeho styl vycházel z klasického pečetního písma dynastie Chan, přičemž následoval chuejčouskou školu řezby pečetí, založenou jeho současníkem Che Čenem. Chuova kaligrafie, ačkoli kompozičně pečlivě vyvážená, byla poněkud hranatější a pevnější než klasické modely, které si bral za vzor. Na rozdíl od jiných chuejčouských umělců Chu nepoužíval běžnou praxi imitace vlivů stárnutí na pečetě, pomocí nichž se řezbáři pokoušeli vyvolat pocit starobylosti přibližující jejich pečetě starověkým vzorům.[24]

Chu Čeng-jenovy práce byly známy i mimo jeho region. Čou Liang-kung, úředník, básník a znalec umění žijící v Nankingu ve stejnou dobu jako Chu,[pozn. 2] uvedl ve svém Životopise řezbářů pečetí (Jin-žen čuan, 印人傳), že Chu „pro cestovatele hledající poklady vytváří miniaturní kamenné plastiky s nápisy ve starobylém pečetním písmu“,[24] z čehož vyplývá, že jeho řezbářské práce byly oblíbené u návštěvníků a cestovatelů procházejících Nankingem.[24]

V roce 1644 Chu Čeng-jen přijal úkol vytvořit novou císařskou pečeť pro mingského císaře v Nankingu Ču Jou-sunga; k práci se připravil půstem a modlitbami, poté vyřezal pečeť. Panovníkovi představil své dílo společně s esejem Velké vzývání pečeti (Ta-pao čen, 大寶印),[2][22][25] ve kterém naříkal nad ztrátou Čchung-čenových pečetí a prosil Nebesa o milost při jejich obnovení. Chu byl znepokojen, že by jeho esej mohl být přehlížen, protože ho nenapsal v rýmovaném pravidelném paralelním stylu (pchien-tchi, 駢體), vyžadovaném při psaní takzvaných osmidílných esejůúřednických zkoušek, ale přesto jeho podání i samotná pečeť byly mingským císařským dvorem přijaty.[22][25]

Vydavatelství

Čínská malba několika kusů ovoce, vlevo od středu leží tři žluté mandarinky na lehce načrtnuté obdélné kamenné misce, vpravo od centra jedno červené kaki na několikacentimetrovém plátu dřeva z kmene nějakého stromu o průměru cca 20–30 cm.
Kaki a tři žluté mandarinky, ilustrace z Příručky malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů, ukázka barevných přechodů v knižní ilustraci dosažených Chu Čeng-jenovými tiskovými metodami.

Přes svou pověst umělce a řezbáře pečetí byl Chu Čeng-jen především vydavatel. Jeho nakladatelství vydávalo práce o kaligrafii, poezii a umění; lékařské učebnice; knihy o etymologii a fonetice; a díla konfuciánských klasiků, jakož i komentáře k nim.[26] Na rozdíl od jiných vydavatelů v regionu nepublikoval dramata, romány, ani jinou beletrii.[5][26] Zaměření na akademické texty bylo pravděpodobně důsledkem umístění nakladatelství: vrch, na kterém se Chu usadil, byl právě na sever od nankingské státní univerzity Kuo-c’-ťien, spolehlivého odbytiště akademických textů, příruček a učebnic.[7][27] V letech 1627–1644 Chu Čeng-jenovo nakladatelství vytisklo přes dvacet knih tohoto druhu, zaměřených na majetné a vzdělané publikum.[28] K nejranějším publikacím nakladatelství patřily lékařské učebnice, z nichž první, Ověřené léky pro deset tisíc nemocí (Wan-ping jen-fang, 萬病驗方) byla zveřejněna roku 1631 a znovu vydána o deset let později. Chu Čeng-jenův bratr Chu Čeng-sin byl lékař a zdá se, že i autor těchto knih.[5]

Čínská kaligrafie, nápis v pěti sloupcích černou tuší na vysoký a úzký ozdobný papír, uprostřed papíru kresba květiny, kvůli které je prostřední sloupec textu krátký a sousední sloupce kresbu obtékají.
Dopis Chuova současníka a mingského loajalisty Cou Č’-lina, na dekorativním papíru Studovny deseti bambusů

Během 30. let 17. století Chu Čeng-jen vydával také politické práce sestavené vysokými úředníky mingské vlády; například roku 1633 Životopisy příkladných mingského císaře (Chuang Ming piao-čung ťi 皇明表忠紀), soubor biografií úředníků věrných druhému mingskému císaři Ťien-wenovi, sestavený významným hodnostářem Čchien Š’-šengem[pozn. 3], a Edikty mingských císařů (Chuang Ming čao-č’, 皇明詔制), soubor vybraných výnosů mingských panovníků.[7] Po pádu dynastie Ming Chu svůj dům a podnik přejmenoval na Síň zakořeněnou v minulosti (Ti-ku-tchang, 迪古堂) na znamení své věrnosti zaniklé dynastii, přestože (zřejmě v dotiscích starších knih) nadále používal i značku Deset bambusů.[29] Navzdory Chuově odchodu z veřejného života po roce 1646 podnik pokračoval v publikační činnosti i za nové, čchingské vlády,[5][29] přičemž se zaměřil na katalogy pečetí vyrobených Chu Čeng-jenem pro zákazníky z Nankingu a okolí.[30]

V mingském období technika barevného tisku v Číně značně pokročila.[31][32] Ve svém podniku Chu Čeng-jen experimentoval s různými variantami tiskových forem, hledal způsob výroby mnohobarevných tisků a reliéfního potisku.[33] Nakonec byl schopen vydat některá díla v barvě jako první tiskař v Číně, přičemž používal techniku tisku známou jako tou-pan jin-šua (饾板印刷, „uspořádané desky“).[34][35][36] Způsob tisku spočíval v použití více dřevěných tiskových forem (štočků), jedné pro každou barvu a část obrazu.[37] Tisk byl dlouhý a pečlivý proces, který vyžadoval vyrytí třiceti až padesáti štočků a až sedmdesát obarvení a otisků štočků na jednu ilustraci.[6] Chu rovněž používal podobnou techniku tisku z více tiskových desek nazývanou tchao-pan jin-šua (套板印刷),[38][39][40] používanou už v jüanském období před dvěma stoletími, ale v jeho době opět přicházející do módy.[39][40] Zdokonalil ji zavedením stírání některých barev z desek před tiskem; to mu umožnilo dosáhnout gradaci a modulaci odstínů, která dříve nebyla možná.[41]

V některých tiscích Chu využil techniku slepotisku, známou jako „reliéfní vzory“ (kung-chua, 拱花) nebo „ražené desky“ (kung-pan, 拱板), spočívající v použití dřevěné desky bez barvy, která na papír otiskla pouze reliéfní vzor. Používal ji k vytvoření plastického efektu u mraků a ke zvýraznění vody nebo květů a listů u rostlin.[6] Byla to nová technika, vynalezená Chuovým současníkem Wu Fa-siangem, také vydavatelem z Nankingu. Wu ji poprvé použil ve svém Katalogu rozličných dopisních papírů z Pavilónu květů[pozn. 4] (Luo-süan pien-ku ťien-pchu, 蘿軒變古箋譜), vydaném roku 1626.[42][43] Chu i Wu používali reliéfní tisk k výrobě ozdobných dopisních papírů, jejichž prodej poskytoval doplňkový příjem jejich podnikům.[44]

Nejvýznamnější tisky

V horní části obrazu kresba tuší větévky bambusu na bílém pozadí. Od středu dolů tříznakový čínský nápis ukončený otiskem červené pečeti.
Zasněžený bambus, ilustrace z Příručky malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů

Chuovo nejpozoruhodnější dílo je Příručka malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů (Š’-ču-čaj šu-chua-pchu, 十竹齋書畫譜),[2] antologie 186 ilustrací, 140 básní a 30 stran textu od zhruba třiceti různých umělců, malířů a kaligrafů (včetně samotného Chu Čeng-jena), publikovaná roku 1633. Sestává z osmi sekcí, které jsou rozděleny vždy na dva svazky. Každá sekce je věnována jedné z kategorií přírodnin, a sice orchidejím, bambusu, květům švestek, tušovým květinám (v kruhových kompozicích), skalám, ptákům a ovoci, v osmé všeobecné sekci jsou příklady z předešlých kategorií a listy květin.[45] Některé z těchto sekcí byly již dříve vydány samostatně.[43] Kniha měla sloužit jako umělecká učebnice, s pokyny pro správné držení štětce a vysvětlením technik psaní a kreslení, přičemž obsahovala i několik ilustrací určených malířům-začátečníkům ke kopírování. Ačkoli tyto instrukce obsahovaly pouze sekce o orchidejích a bambusu, kniha je i tak prvním příkladem kategorizačního a analytického přístupu k čínské malbě.[7][46] Je také první čínskou knihou vytištěnou barevným dřevotiskem.[38] Chu v ní používal svou metodu soutisku více tiskových forem pro získání gradace barev v ilustracích.[40] Příručka je vázána v motýlkové vazbě (chu-tie čuang, 蝴蝶裝), v níž jsou vytištěné dvoustránkové listy přeloženy na polovinu a slepeny v místě ohybu, takže ve výsledku ilustrace zabírají dvě stránky a chybí mezera běžně oddělující text nebo obrázek na jednotlivých stránkách.[38] Cambridgeská univerzitní knihovna v srpnu 2015 vydala kompletní digitální scan příručky, zahrnující veškerý text i ilustrace.[47] Charles Aylmer, vedoucí čínského oddělení Univerzity v Cambridgi, digitalizaci komentoval slovy „vazba je tak křehká a kniha tak jemná, že jsme ji před digitalizací, i přes její nesporný historický význam, nedovolovali prohlížet nebo studovat“.[48]

Příručka malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů si záhy získala oblibu, zejména u studentů malířství,[6] a udržela si ji po staletí; dotiskována byla až do pozdně čchingské doby.[1] Kniha ovlivnila barevný tisk v celé Číně, v níž připravila cestu pro pozdější, ale známější, Příručku ze Zahrady hořčičného semínka (Ťie-c’-jüan chua-čuan, 芥子園畫傳), a také v Japonsku, kde byla přetištěna a předznamenala vývoj v barevném dřevotisku nišiko-e, používaném především v žánru obrazů ukijo-e.[49][50][51]

Druhým významným tiskem Chu Čeng-jena byly Dopisní papíry Studovny deseti bambusů (Š’-ču-čaj ťien-pchu, 十竹齋箋譜),[34][38][52] kolekce vzorků papíru, v nichž využil techniku slepotisku kung-chua, aby ilustrace nechal vyniknout pomocí plastického efektu.[34][52] Přestože kniha byla především katalogem dekorativních dopisních papírů, obsahovala také obrazy skal, lidí, rituálních nádob a dalších objektů,[43] roztříděných do třiadvaceti kategorií.[6] Celkem obsahovala 280 komentovaných vzorů[23] a dvě předmluvy respektovaných vzdělanců.[53] Chu ji publikoval roku 1644 a znovu následující rok.[29][54][55] Moderní vydání vyšlo ve čtyřech svazcích mezi léty 1934 a 1941 péčí Čeng Čen-tuoa a Lu Süna, revidované vydání bylo publikováno roku 1952.[55]

Další publikace

K dalším dílům publikovaným Chuovým nakladatelstvím patřil přetisk Čou Po-čchiho příručky pečetního písma Šest kaligrafie, správné a nesprávné (Liou-šu čeng-e, 六書正譌) a související Nezbytná zjištění v kaligrafii (Šu-fa pi-ťi, 書法必稽), která vysvětlovala třídění a varianty znaků, i běžné chyby v psaní.[56]

Se svým bratrem Chu Čeng-sinem sestavil nové vydání základních textů konfuciánských klasiků, nazvané Standardizovaný text Čtyř knih (S’-šu ting-pen pien-čeng, 四書定本辨正, 1640), v němž kladl důraz na správnost textu a vysvětlování výslovnosti znaků. Podobný přístup zaujal i u Nejdůležitějších zásad psaní Tisíce znaků v šesti stylech písma (Čchien-wen liou-šu tchung-jao, 千文六書統要, 1663), které zkompiloval s pomocí svého učitele kaligrafie Li Tenga. Nejdůležitější zásady Chu publikoval po Li Tengově úmrtí, částečně k jeho poctě.[56]

Vedle vydávání soudobých i starších básní Chu se svými bratry sestavil učebnici poezie z textů jejich současníka Jie Tching-sioua, nazvanou jednoduše Diskuse o poezii (Š’-tchan, 詩譚, 1635). K dalším knihám poezie vydaným podnikem bratří Chuů patřily Užitečné zásady pečlivé tvorby ve vybraných tchangských básních (Lej-süan tchang-š’ ču-tao wej-ťi, 類選唐詩助道微機), které byly kompilací několika publikací o tchangské poezii s přidaným Chu Čeng-jenovým kolofonem.[57]

Nakladatelství Deseti bambusů vydávalo i různorodé příručky, například Příručku čtyř- a šestislabičných vhodných frází (S’-liou jüan-jang pchui, 四六鴛鴦譜, 1634), určenou čtenářům toužícím vylepšit si svůj literární styl. K méně známým publikacím nakladatelství patřil text o čínském dominu Pchaj-tchung fu-jü (牌統浮玉), napsaný pod pseudonymem, ale s předmluvou Chu Čeng-jena.[57]

Galerie

Ilustrace z Příručky malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů

Tisky

Historikové sestavili seznam 27 publikací Chu Čeng-jenova studia.[58] Vybrané tisky:[58]

  • 萬病驗方 (Wan-ping jen-fang, Ověřené léky pro deset tisíc nemocí), 1631, 1641
    • 胡 , 正心 ; 胡 , 正言 , et al. 万病验方 . : 中医古籍出版社 , 1991?. , 715 s. ISBN 7800133443, ISBN 9787800133442. (čínsky) Moderní vydání. 
  • 十竹齋刊袖珍本醫書十三種 (Š’-ču-čaj kchan siou-čen-pen i-šu š’-san čung), 1632, 23 ťüanů
  • 傷寒三種袖珍本 (Šang-chan san čung siou-čen-pen), 1633
  • Chu Čeng-jen (ed.) : 十竹齋書畫譜 (Š’-ču-čaj šu-chua-pchu, Příručka malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů), 1633
    • 十竹齋書畫譜 . : 山东美术出版社 , 2000. ISBN 7533014545, ISBN 9787533014544. (čínsky) Moderní vydání edice z roku 1879, jeden svazek. 
  • ČCHIEN Š’-šeng: 皇明表忠紀 (Chuang Ming piao-čung ťi, Životopisy příkladných mingského císaře), 1633, 12 ťüanů
  • KCHUNG Čen-jün: 皇明詔制 (Chuang Ming čao-č’, Edikty mingských císařů), 1634, 10 ťüanů
  • ČOU Po-čchi: 六書正譌 (Liou-šu čeng-e, Šest kaligrafie, správné a nesprávné), 1634, 5 ťüanů
  • SU Jen: 四六鴛鴦譜 (S’-liou jüan-jang pchui, Příručka čtyř- a šestislabičných vhodných frází), 1634, 6 ťüanů
  • JIE Tching-siou: 詩譚 (Š’-tchan, Diskuse o poezii), 1635, 1 ťüan
  • PCHAN Jou-lung: 古今詩餘醉 (Ku-ťin š’ jü-cuej), 1636, 15 ťüanů
  • CHU Čeng-sin, Chu čeng-jen (ed.) 四書定本辨正 (S’-šu ting-pen pien-čeng, Standardizovaný text Čtyř knih), 1640
  • ČUNG Li: 牌統浮玉 (Pchaj-tchung fu-jü), 1640
  • 十竹齋箋譜 (Š’-ču-čaj ťien-pchu, Dopisní papíry Studovny deseti bambusů), 1644, 1645
    • 十竹齋箋譜 Š’-ču-čaj ťien-pchu. Peking: 榮寳齋新記 Žung-pao čaj sin-ťi, 1952. (čínsky) Moderní vydání ve 4 svazcích. 
  • 書法必稽 (Šu-fa pi-ťi, Nezbytná zjištění v kaligrafii), nedatováno
  • ČOU Žu-teng et al.: 類選唐詩助道微機 (Lej-süan tchang-š’ ču-tao wej-ťi, Užitečné zásady pečlivé tvorby ve vybraných tchangských básních), nedatováno
  • 印存初集 (Jin-cchun čchu-ťi, Zachované pečetě, první sbírka), 1647
    • 印存初集 Jin-cchun čchu-ťi. Ťi-nan: 齊魯書社 Čchi-lu šu-še, 1997. (čínsky) Moderní vydání, katalog pečetí. 
  • 印存玄覽 (Jin-cchun süan-lan), 1660–1661
    • 印存玄覽 Jin-cchun süan-lan. Peking: 國家圖書舘出版社 Kuo-ťia tchu-šu-kuan čchu-pan-še, 1997. (čínsky) Moderní vydání ve 2 svazcích, katalog pečetí. 
  • LI Teng: 千文六書統要 (Čchien-wen liou-šu tchung-jao, Nejdůležitější zásady psaní Tisíce znaků v šesti stylech písma), 1663, Li Čung-čching a Li Siang-jen ověření textu, Chu Čeng-jen příprava vydání a desek
    • 千文六書統要 附 篆法偏旁正譌歌 Čchien-wen liou-šu tchung-jao fu Čuan-fa pchien-pchang čeng-e-ke. Peking: 北京出版社 Pej-ťing čchu-pan-še, 1997. (čínsky) Moderní vydání. 

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Poznámkyeditovat | editovat zdroj

  1. Wen Žuej-lin žil na přelomu 17. a 18. století, roku 1705 dosáhl u zkoušek hodnosti ťü-žen.[3]
  2. Chu čeng-jenův syn Chu Čchi-i byl pravděpodobně učitelem jeho dětí.[3]
  3. Čchien Š’-šeng (1575–1652) byl v Nankingu mimo jiné ředitelem akademie Chan-lin a později úřadujícím ministrem obřadů a nakonec v Pekingu velkým sekretářem.[7]
  4. Květy z názvu pavilónu jsou liány křivouše.[6]

Referenceeditovat | editovat zdroj

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hu Zhengyan na anglické Wikipedii.

  1. a b c WRIGHT, Suzanne E. Hu Zhengyan: Fashioning Biography. Ars Orientalis. The Smithsonian Institution, 2008, roč. 35, s. 129–154, na s. 129. Dále jen Wright (2008). Dostupné online cit. 2013-5-29. DOI 10.2307/25481910. (anglicky) 
  2. a b c d e WRIGHT, Suzanne E. "Luoxuan biangu jianpu" and "Shizhuzhai jianpu": Two Late-Ming Catalogues of Letter Paper Designs. Artibus Asaie. 2003, roč. 63, čís. 1, s. 69–115, na s. 75. Dále jen Wright (2003). (anglicky) 
  3. a b c d e f Wright (2008), s. 130.
  4. a b c 孙 SUN, 少斌 Šao-pin. 十竹斋 Studovna deseti bambusů online. ZhuoKeArts.com cit. 2015-06-26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-01. (čínsky) 
  5. a b c d Wright (2008), s. 135–136.
  6. a b c d e f g h i FAN, Jialu, et. al. The Four Great Inventions. In: LU, Yongxiang. A History of Chinese Science and Technology. Heidelberg: Springer, 2014. ISBN 978-3-662-44166-4. Svazek 2. S. 205–206. (anglicky)
  7. a b c d e Wright (2008), s. 139.
  8. FENG, Xiuwen. On Aesthetic and Cultural Issues in Pragmatic Translation: Based on the Translation of Brand Names and Brand Slogans. Abington, Oxon: Routledge, 2017. Dostupné online. ISBN 1317528549. (anglicky) 
  9. KRÁL, Oldřich; HÁJEK, Lubor; HONCOOPOVÁ, Helena. Síň deseti bambusů : východní grafika malířských alb a manuálů : výstava, Praha, červenec-srpen 1978. Praha: Národní galerie, 1978. 68 s. : fot. příl. 24 s. 
  10. HRDLIČKOVÁ, Věna; TRNKA, Aleš. Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-1985-6. S. 13, 53, 90. Dále jen Hrdličková, Trnka. 
  11. HÁJEK, Lubor, a kol. Bambusy : v tušové malbě ze Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze. Praha: DharmaGaia, 2002. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-24. ISBN 80-85905-94-9.  Archivováno 24. 11. 2018 na Wayback Machine.
  12. LIPKOVÁ, Lada. Erotické motivy v čínském výtvarném umění. Praha, 2013 cit. 2018-11-23. Bakalářská práce. Ústav Dálného východu, Filozofická fakulta UK. Vedoucí práce Jakub Maršálek. s. 52. Dostupné online.
  13. Hrdličková, Trnka, s. 39
  14. PAUKNEROVÁ, Pavla. Peking: Žung-pao-čaj 1952. Art+Antiques. Září 2018. Dostupné online. 
  15. Wright (2008), s. 134.
  16. Wright (2003), s. 88.
  17. Wright (2003), s. 105.
  18. STRUVE, Lynn A. The Southern Ming, 1644—1662. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 641–725, na s. 642. (anglicky)
  19. Wright (2008), s. 131–132.
  20. a b c Wright (2008), s. 133.
  21. =温睿臨 Wen Žuej-lin. 南疆逸史 Nan-ťiang i-š’. Hongkong: 崇文書店 Čchung-wen šu-tien, 1971. Dostupné online. S. 306–307. (čínsky) 
  22. a b c 杜濬 Tu Ťün. 變雅堂遺集 Pien-ja tchang-i-ťi. 上海 Šanghaj: 上海古籍出版社 Šanghaj kuej-ťi čchu-pan-še, 1894. Dostupné online. S. 18–20. (čínsky) 
  23. a b Wright (2003), s. 76.
  24. a b c Wright (2008), s. 142–143.
  25. a b Wright (2008), s. 131–132, 135.
  26. a b CHIA, Lucille. Of Three Mountains Street: The Commercial Publishers of Ming Nanjing. In: BROKAW, Cynthia J.; CHOW, Kai-Wing. Printing and book culture in late Imperial China. Berkeley a Los Angeles: University of California Press, 2005. ISBN 978-0-520-23126-9. S. 107–151, na s. 131. (anglicky)
  27. 馬孟晶 Ma Meng-ťing. 晚明金陵"十竹齋書畫譜""十竹齋箋譜"硏究 Wan-ming Ťin-ling „Č’-ču-čaj šu-chua-pchu“ „Č’-ču-čaj ťien-pchu“ jen-ťiou. Tchaj-pej: National Taiwan University Dept. of Art History, 1993. Dostupné online. S. 29–30. (čínsky) 
  28. CHOW, Kai-Wing. Publishing, culture, and power in early modern China. Stanford: Stanford University Press, 2004. ISBN 978-0-8047-3368-7. S. 84. (anglicky) 
  29. a b c Wright (2008), s. 140.
  30. Wright (2008), s. 140–141.
  31. WU, Kuang-Ch'ing. Ming Printing and Printers. Harvard Journal of Asiatic Studies. Harvard-Yenching Institute, 1943, roč. 7, čís. 3, s. 203–210. Dostupné online. DOI 10.2307/2718015. (anglicky) 
  32. The Art of Chinese Traditional Woodblock Printing online. Hong Kong Heritage Museum cit. 2015-06-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  33. FAN, Dainian; COHEN, R.S. Chinese Studies in the History and Philosophy of Science and Technology. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 1996. Dostupné online. ISBN 978-0-7923-3463-7. S. 339. (anglicky) 
  34. a b c Hu Zhengyan. China Culture online. China Daily cit. 2013-5-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  35. Chinese Rare Book Collection online. World Digital Library cit. 2013-06-05. Kapitola Selected Anecdotes about Su Shi and Mi Fu. Dostupné online. (anglicky) 
  36. HEGEL, Robert E. Reading Illustrated Fiction in the Late Imperial China. Stanford: Stanford University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-8047-3002-0. S. 197. (anglicky) 
  37. Applying colors online. Gems of the Rare Books from the National Palace Museum's Collections, National Palace Museum cit. 2015-05-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-29. (anglicky) 
  38. a b c d The British Museum. Hu Zhengyan, Shizhuzhai shuhua pu ('A Manual of Calligraphy and Painting from the Ten Bamboo Studio'), an illustrated woodblock book online. London: The British Museum, 2007 cit. 2016-02-06. Citace z Rawson, J.: The British Museum book of Chinese Art. London: The British Museum Press, 1992. ISBN 978-0-7141-2446-9. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  39. a b DING, Naifei. Obscene Things: Sexual Politics in Jin Ping Mei. Durnham a London: Duke University Press ISBN 0-8223-2916-6. S. 54. (anglicky) 
  40. a b c BUSSOTTI, Michela. Woodcut Illustration: A General Outline. In: BRAY, Francesca; DOROFEEVA-LICHTMANN, Vera; MÉTAILIÉ, Georges. Graphics and Text in the Production of Technical Knowledge in China: The Warp and the Weft. Leiden: Brill, 2007. ISBN 90-04-16063-9. S. 461–486, na s. 464. (anglicky)
  41. EBREY, Thomas. The Editions, Superstates and States of the Ten Bamboo Studio Collection of Calligraphy and Painting online. East Asian Library and Gest Collection, Princeton University cit. 2015-06-15. S. 9. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ELIOT, Simon; ROSE, Jonathan. A Companion to the History of the Book. Chichester: John Wiley & Sons ISBN 978-1-4443-5658-8. S. 107. (anglicky) 
  43. a b c NEEDHAM, Joseph; TSIEN, Tsuen-Hsuin. Science and Civilisation in China: Volume 5, Chemistry and Chemical Technology, Part 1, Paper and Printing. Cambridge: Cambridge University Press, 1985. ISBN 978-0-521-08690-5. S. 286. (anglicky) 
  44. WRIGHT, Suzanne. Chinese Decorated Letter Papers. In: RICHTER, Antje. A History of Chinese Letters and Epistolary Culture. Leiden: Brill, 2015. ISBN 978-90-04-29212-3. S. 116. (anglicky)
  45. Ebrey, s. 2.
  46. TSIEN, Tsuen-Hsuin. Book Review: Chinese Colour Prints from the Ten Bamboo Studio. Journal of Asian Studies. Únor 1975, roč. 34, čís. 2, s. 514. Dostupné online. DOI 10.2307/2052768. (anglicky) 
  47. Shi zhu zhai shu hua pu (FH.910.83-98) online. University of Cambridge Digital Library cit. 2015-08-17. Dostupné online. (anglicky) 
  48. One of World's Oldest Books Printed in Multi-Color Now Opened & Digitized for the First Time online. Open Culture cit. 2015-08-17. Dostupné online. (anglicky) 
  49. KUIPER, Kathleen. The Culture of China. New York: The Rosen Publishing Group, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-61530-140-9. S. 213. (anglicky) 
  50. MICHENER, James Albert. The Floating World. Honolulu: University of Hawaii Press, 1954. ISBN 978-0-8248-0873-0. S. 88. (anglicky) 
  51. PAINE, Robert T. Jr. The Ten Bamboo Studio. Bullletin of the Museum of Fine Arts. Prosinec 1950, roč. 48, čís. 274, s. 72–79. (anglicky) 
  52. a b VAN GULIK, Robert H. 中國古代房内考: A Preliminary Survey of Chinese Sex and Society from Ca. 1500 B.C. Till 1644 A.D.. Leiden: Brill Archive, 1974. ISBN 978-90-04-03917-9. S. 322. (anglicky) 
  53. Wright (2003), s. 77–79.
  54. Wright (2003), s. 77.
  55. a b 荣宝斋与鲁迅、郑振铎: 叁 Žung Pao-čaj jü Lu Sün, Čeng Čen-tuo: san online. RBZarts.COM cit. 2015-06-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (čínsky) 
  56. a b Wright (2008), s. 136–137.
  57. a b Wright (2008), s. 138.
  58. a b Wright (2008), s. 150–151.

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • KRÁL, Oldřich; HÁJEK, Lubor; HONCOOPOVÁ, Helena. Síň deseti bambusů : východní grafika malířských alb a manuálů : výstava, Praha, červenec-srpen 1978. Praha: Národní galerie, 1978. 68 s. : fot. příl. 24 s. 
  • PAINE, Robert T. Jr. The Ten Bamboo Studio. Bullletin of the Museum of Fine Arts. Prosinec 1950, roč. 48, čís. 274, s. 72–79. (anglicky) 
  • WRIGHT, Suzanne E. "Luoxuan biangu jianpu" and "Shizhuzhai jianpu": Two Late-Ming Catalogues of Letter Paper Designs. Artibus Asaie. 2003, roč. 63, čís. 1, s. 69–115. (anglicky) 
  • WRIGHT, Suzanne E. Hu Zhengyan: Fashioning Biography. Ars Orientalis. The Smithsonian Institution, 2008, roč. 35, s. 129–154. DOI 10.2307/25481910. (anglicky) 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Chu Čeng-jen na Wikimedia Commons
  • Cambridge Digital Library. Shi zhu zhai shu hua pu (FH.910.83-98) online. Cambridge, UK: Cambridge Digital Library, 2015 cit. 2016-02-04. Digitalizovaná verze Příručky malířství a kaligrafie Studovny deseti bambusů (Š’-ču-čaj šu-chua-pchu), vydání z roku 1633. Dostupné online. (čínsky) 

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Chu_Čeng-jen
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Ústí nad Orlicí
Ústav pro péči o matku a dítě
Číňané
Čínština
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Češi
Černá Hora
Česká ženská lobby
Česká lékařská komora
Česká strana národně sociální
Česká tisková kancelář
Česká Wikipedie
České noviny
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český rozhlas
Česko
Česko-Slovenská filmová databáze
Československá měnová reforma (1953)
Československá socialistická republika#Předsedové vlád a vlády
Československo
Čo Oju
Ču Jou-sung
Řád rytířů Rizala
Říše Čching
Říše Ming
Řečtina
Šerpové
Šiša Pangma
Šlechtický titul
Švédsko
ཇོ་མོ་གླང་མ
1. květen
13. květen
1453
1584
1585
1673
1674
17. duben
1852
1862
19. duben
1912
1913
1922
1923
1940
1942
1949
1953
1967
1970 v hudbě
1977
1978
1987
1990
1992
1993
1994
1995
1997
1998
1999
2. květen
2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
20. duben
20. století
2000
2001
2004
2007
2009
2010
2012
2022
23. duben
24. duben
26. duben
27. březen
28. duben
28. květen
29. květen
3. květen
30. duben
363
4. květen
5. květen
6. květen
Aktuálně.cz
Akutní horská nemoc
Alec Guinness
Alex Ferguson
Alfred Hitchcock
Alma Adamkienė
Alma mater
Alojz Tkáč
Ama Dablam
Anatolij Bukrejev
Andrew Scott Waugh
Andrzej Czok
Andy
Andy Warhol
Angličtina
Annapurna
Anthony Hopkins
Antonín Zápotocký
Apple II
Arsenalna (stanice metra v Kyjevě)
Arthur Charles Clarke
Arthur Conan Doyle
Asie
Austrálie
Autoritní kontrola
Azovstal
Azurit
Baronet
Ben Kingsley
Bernard Clavel
Bibliografie dějin Českých zemí
Bill Lee (hudebník)
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Boca Chica (Texas)
Britové
Brno
Broad Peak
Byzantská říše
Bzenecká lípa
Císař
Cepín
Challenger (prohlubeň)
Chimborazo
Christian Aaron Boulogne
Christopher Lee
Chris Bonington
Church of Anthrax
Chu Čeng-jen
Cliff Richard
Clive Sinclair
Columbia Records
Commons:Featured pictures/cs
Commonwealth
Dáma (titul)
Džunko Tabeiová
Daniel Day-Lewis
Danuvius guggenmosi
David Attenborough
Debutové album
Dhaulágirí
Digital object identifier
Divadlo Archa
Doktor medicíny
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Doug Scott
Dritan Abazović
Druhá světová válka
Dušan Becík
DVTV
Dynastie Jižní Ming
Economia
Edmund Hillary
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Ekvádor
Ekvivalence
Elton John
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Erhard Loretan
Eugene Wright
Eurasijská deska
Eurovision Song Contest 2023
Exonymum
Filipíny
First-person shooter
Francie
Francouzština
Francouzská intervence v Mexiku
Francouzská národní knihovna
Frank Lampl
František Plass
Františkovy Lázně
Gašerbrum I
Gašerbrum II
Ganga
Garland Jeffreys
Gemeinsame Normdatei
Gender Studies
George Everest
George Mallory
Georg Solti
Giovanni Giustiniani
GPS
Grada
Gramofonová deska
Gurkhové
Guy Lafleur
Gynekologie
Havaj
Heroine
Himálaj
Hladina moře
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Horský vůdce
Hospodářský růst
Ian Holm
Ian McKellen
IDNES.cz
Ignacio Zaragoza
Igor Stravinskij
Ilja Kabakov
Indická deska
Indie
Ingenuity
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
IROZHLAS
Isaac Newton
Itálie
Izolace (topografie)#Nejizolovanější hory světa
Izrael
Janez Janša
Jan Kostrhun
Jaromír Málek
Jaroslav Zvěřina
Jean Troillet
Jerzy Kukuczka
Jiří Nedoma
Jiří Winter Neprakta
John Cale
John Eliot Gardiner
Jordan Romero
Josef Nežerka
Jozef Just
Jozef Psotka
Julianus
Kósí
K2
Kaligrafie
Kamil Fila
Kančendženga
Kanada
Kanadská hokejová reprezentace
Kandidát věd
Karel III. Britský
Karl Raimund Popper
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Khumbu
Khumbu (ledopád)
Klára Kolouchová
Klaus Schulze
Kompaktní disk
Komunistická strana Československa
Konsent
Konstantin XI. Dragases
Koruna planety
Korunovace britských panovníků
Krzysztof Wielicki
Kuo-c’-ťien
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Latina
Leoš Středa
Leopold Sulovský
Leszek Cichy
Lewis Hamilton
Lewis Merenstein
Lhoce
Library of Congress Control Number
Loreen
Lotyšská hokejová reprezentace
Lotyšsko
Lubomír Štrougal
Lucie Jarkovská
Madagaskar
Maia Sanduová
Makalu
Malachit
Manáslu
Manuel Estiarte
Marianský příkop
Mariupol
Martin Amis
Masarykova univerzita
Mauna Kea
Medaile Za zásluhy
Meda Mládková
Mezinárodní fonetická abeceda
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní vesmírná stanice
Michael Gambon
Mick Jagger
Milan Buben
Milan Hulík
Miroslav Caban
Miroslav Plzák
Mistrovství světa v šachu
Mistrovství světa v ledním hokeji 2023
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Monzun
Mount Everest
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Koreje
Národní parlamentní knihovna Japonska
Německá hokejová reprezentace
Německo
Nadace Wikimedia
Nanga Parbat
Nanking
National Archives and Records Administration
National Geographic Society
Nejvyšší hora Ázerbájdžánu
Nejvyšší hora Íránu
Nejvyšší hora Čínské lidové republiky
Nejvyšší hora Afghánistánu
Nejvyšší hora Arménie
Nejvyšší hora Bahrajnu
Nejvyšší hora Bangladéše
Nejvyšší hora Bhútánu
Nejvyšší hora Bruneje
Nejvyšší hora Egypta
Nejvyšší hora Filipín
Nejvyšší hora Gruzie
Nejvyšší hora Indie
Nejvyšší hora Indonésie
Nejvyšší hora Iráku
Nejvyšší hora Izraele
Nejvyšší hora Japonska
Nejvyšší hora Jemenu
Nejvyšší hora Jižní Koreje
Nejvyšší hora Jordánska
Nejvyšší hora Kataru
Nejvyšší hora Kazachstánu
Nejvyšší hora Kypru
Nejvyšší hora Kyrgyzstánu
Nejvyšší hora Laosu
Nejvyšší hora Libanonu
Nejvyšší hora Malajsie
Nejvyšší hora Mongolska
Nejvyšší hora Myanmaru
Nejvyšší hora Nepálu
Nejvyšší hora Ománu
Nejvyšší hora Pákistánu
Nejvyšší hora Palestinské autonomie
Nejvyšší hora Ruska
Nejvyšší hora Sýrie
Nejvyšší hora Saúdské Arábie
Nejvyšší hora Severní Koreje
Nejvyšší hora Singapuru
Nejvyšší hora Spojených arabských emirátů
Nejvyšší hora Srí Lanky
Nejvyšší hora Tádžikistánu
Nejvyšší hora Tchaj-wanu
Nejvyšší hora Thajska
Nejvyšší hora Turecka
Nejvyšší hora Turkmenistánu
Nejvyšší hora Uzbekistánu
Nejvyšší hora Vánočního ostrova
Nejvyšší hora Východního Timoru
Nejvyšší hora Vietnamu
Nejvyšší hory Asie
Nejvyšší hory asijských zemí
Nepál
Nepálština
New York
Nicholas Winton
Normalizace
Norman Dyhrenfurth
Nový Zéland
Novinky.cz
Nuptse
Ojos del Salado
Orlová
Osmanská říše
Osmitisícovka
Ostrava
Pád Konstantinopole
Přídavné jméno
Příjmení
Paříž
Pak Jong-sok
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Patrick Stewart
Paul McCartney
Pavel Bém
Pavel Trčala
Pavol Mešťan
Pchin-jin
Pečeť
Perseverance
Peter Božík
Peter Habeler
Peter Jackson
Peter Ustinov
Petr Kolář (kněz)
Plotní (Brno)
Podněstří
Pohřební tramvaj 152
Pohrobek
Politik
Polská národní knihovna
Portál:Čína
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pozůstalost
Právo (deník)
Pražské služby
Praha
Pravda (noviny)
Prominence
Prominence#Nejprominentnější hory světa
Protektorát Čechy a Morava
Prvovýstup
Q3506909
Q3506909#identifiers
Q3506909#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q513
Q513#identifiers
Q513#identifiers|Editovat na Wikidatech
Radek Jaroš
Radim Uzel
Reinhold Messner
Renata Chlumská
Reprise Records
Richard Attenborough
Richard Branson
Ringo Starr
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rodné jméno
Roger Moore
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sásánovská říše
Sýrie
Salman Rushdie
Sametová revoluce
Sanskrt
Sean Connery
Senátní obvod č. 17 – Praha 12
Senátní obvod č. 28 – Mělník
Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město
Sexismus
Sexuální obtěžování
Sexuologie
Seznam nejvyšších hor
Simon Rattle
Sir
SIR (tisková agentura)
Slovenská národní knihovna
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Azurite - New Nevada Lode, La Sal, Utah, USA.jpg
Soubor:CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Soubor:Edmund Hillary and Tenzing Norgay.jpg
Soubor:Emblem of Iran (green).png
Soubor:Everest, Nuptse, Khumbu Glacier, Himalayas.jpg
Soubor:Everest North Face toward Base Camp Tibet Luca Galuzzi 2006.jpg
Soubor:Everest nubtse.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Himalayas.jpg
Soubor:John Cale, Archa Praha, 9 March 2006 (4).JPG
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Mount Everest from Rombok Gompa, Tibet.jpg
Soubor:Mt Everest aerial 2005.jpg
Soubor:Nepal Mount Everest And Ama dablam.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Radim Uzel.jpg
Soubor:Signature of MUDr. Radim Uzel 1994.gif
Soubor:Zonaro GatesofConst.jpg
Souborný katalog České republiky
Soudní znalec
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-204-1044-9
Speciální:Zdroje knih/80-222-0425-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-88197-16-4
Spojené království
Spojené státy americké
Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu
Srbsko
Státní znak Íránu
Střelba na základní škole v Bělehradě
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stirling Moss
Strana Práv Občanů
Strana zelených
Studiové album
Svěcení jara
Světová ekonomika
Třída T 47
Tattoo (píseň, Loreen)
Tenzing Norgay
Teodolit
Terry Pratchett
Texas
Théâtre des Champs-Élysées
Tibet
Tibetština
Tibetská autonomní oblast
Tim Berners-Lee
Tina Turner
Ting Li-žen
Tiskař
Titul
Tom Jones
Tom Moore
Tragédie na Mount Everestu (1996)
Tryskové proudění
Turecko
Učitel
Ukrajina
Univerzita Karlova
Univerzitní systém dokumentace
Výklad
V-2
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vintage Violence
Virtual International Authority File
Vláda Černé Hory
Vladimír Nosek
Vladimir Kara-Murza
Vlasta Prachatická
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2000
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2004
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012
Volby prezidenta Francie 2022
Vysoká škola
Vzdušný prostor
Wanda Rutkiewiczová
Washington, D.C.
Westminsterské opatství
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
WorldCat
Wylieho transliterace tibetštiny
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
Zdeněk Fiala
Země
Zeměměřič
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení v Nepálu 2015
Zoltán Demján




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk