Chudenice
Východní průčelí
Základní informace
Sloh	renesanční, barokní, klasicistní
Architekt	Karel Balling
Výstavba	14. století
Přestavba	2. polovina 16. století 1776
Stavebník	Černínové z Chudenic
Další majitelé	Černínové z Chudenic
Současný majitel	Městys Chudenice
Poloha
Adresa	Chudenice, Česko Česko
Ulice	U Černínského zámku
Souřadnice	49°28′5,7″ s. š., 13°10′26,55″ v. d.
Chudenice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	34545/4-2985 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chudenice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenném městysi v okrese Klatovy. Vesnice s pozdější tvrzí a zámkem patřila od konce třináctého století rodu Černínů, kteří se po ní psali. Nejstarší tvrz vznikla ve čtrnáctém století. V následujících staletích byla renesančně a barokně přestavěna, ale dochovaná podoba zámku je výsledkem klasicistních úprav. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR.^[1]

Historie

Prvním známým příslušníkem rodu Černínů, kterému Chudenice patřily, byl Drslav z Chudenic připomínaný roku 1291 jako zemský soudce. Byl příslušníkem panského stavu, ale jeho potomci patřili až do sedmnáctého století do vladyckého stavu. Z nich jsou známi Černín a Kunrát z Chudenic, kteří u chudenického kostela roku 1358 založili kaplanství.^[2] Již v té době nejspíše ve vesnici stála gotická tvrz.^[3] První písemná zmínka o ní pochází až z roku 1603,^[3] kdy si Jindřich a Adam Černínové, synové Humprechta Černína (1525–1601), rozdělili pozůstalost po otci. Chudenice s řadou dalších vesnic připadly mladšímu Adamovi. Tvrz, kterou smlouva popisuje jako „tvrz Chuděnice od kamene dobře vystavenou s dvorem a štěpnicí velkou při tvrzi“,^[2] již pravděpodobně měla podobu renesančního zámku.^[3]

Přestože byl Adam Černín katolíkem, zúčastnil se na straně stavů stavovského povstání. Byl proto sice souzen, ale roku 1622 zproštěn obžaloby, a ještě téhož roku zemřel. Zůstala po něm vdova Johanka z Lokšan a pět dětí. Zámek byl navíc někdy v té době vypleněn vojskem. Správy statku se vzápětí ujal Adamův bratr Jindřich, a staral se o ni až do roku 1629, kdy dospěl nejstarší Adamův syn Děpolt Protiva Černín. Mladší Děpoltův bratr Humprecht Diviš zemřel ještě za strýcova poručnictví a osudy ostatních bratrů jsou neznámé. Děpolt Protiva Černín zemřel 2. prosince 1660.^[2]

Správu panství od té doby vykonávala za nezletilé děti vdova Anna Mandaléna Hrzánová z Harasova. Děti si panství rozdělily tak, že bratři Jan Heřman a František Maxmilián Černínové dostali po polovině Chudenic včetně tvrze, dvora a dalších vesnic. Druhý z nich však svůj podíl prodal v roce 1666 Janu Heřmanovi. Ten se však koupí a špatným hospodařením zadlužil tak, že nemohl platit ani daně. V roce 1678 proto místokomorník Petr Mikuláš Straka z Nedabylic provedl soudní odhad ceny zámku, který měl koupit svobodný pán Arnošt Vojtěch z Račína.^[2] Ještě než k tomu došlo, vyplatil hrabě Humprecht Jan Černín pána z Račína, a získal tak chudenický zámek do majetku nedrahovské větve rodu. Zámek od té doby přestal sloužit jako panské sídlo. Stavitel Karel Balling vypracoval projekt, podle kterého byl zámek roku 1776 barokně^[4] přestavěn na byty úředníků chudenického panství, ke kterému v polovině devatenáctého století patřilo 45 vesnic a městečka Chudenice a Švihov. Po zrušení poddanství z něj vznikl roku 1848 velkostatek, který Černínům zůstal až do roku 1945.^[3] Na Starém zámku v Chudenicích se roku 1868 narodil dramatik a libretista Jaroslav Kvapil, jehož otec Ignác Hynek Kvapil z Lutína tady do roku 1905 působil jako hraběcí a obvodní lékař.^[5]

Po druhé světové válce se zámek stal sídlem Lesního úřadu, jehož zaměstnanci v něm také bydleli. V roce 1948 jej převzala obec Chudenice a začala jej využívat ke kulturním účelům. Kromě kina a knihovny v něm zřídila kuchyni jednotného zemědělského družstva, klubovnu Socialistického svazu mládeže a byty. Budova se zároveň stala sídlem Muzea Josefa Dobrovského, které v ní zřídilo muzejní a zámeckou expozici.^[6]

Stavební podoba

Renesanční zámek měl pravidelný půdorys s okrouhlými baštami ve třech nárožích. Z této stavební fáze se v interiéru dochoval takzvaný Andělský pokoj s klenbou z doby okolo roku 1600.^[7] Průčelí jednopatrového východního křídla po stranách zdůrazňují ploché rizality s trojúhelníkovými štíty. Levým rizalitem vede průjezd do zámeckého dvora.^[3] Dochovaná podoba zámku je výsledkem klasicistní přestavby.^[4]

Součástí památkově chráněného areálu je také hradba bývalé tvrze a zámecký pivovar v budově čp. 165.^[4]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam zámků v Plzeňském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chudenice na Wikimedia Commons