Ctibor zvaný Moudrá hlava

Ctibor zvaný Moudrá hlava
Ctibor zvaný Moudrá hlava
Úmrtí	29. prosince 1250
Příčina úmrtí	poprava stětím
Povolání	Sudí
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Ctibor zvaný Moudrá hlava († 29. prosince 1250) byl českým šlechticem, sudím a jedním z iniciátorů odboje proti králi Václavovi I. mezi lety 1248 a 1249.

Život

Přemysl Otakar jako moravský markrabě (*Gelnhausenův kodex*)

O jeho životě není známo téměř nic. Podle svědectví Dalimilovy kroniky se jednalo o šlechtice, který za vlády krále Václava I. zastával hodnost sudího. Podle Dalimila měl také syna Jaroše.^[1]^[2] Mohlo se jednat o člena rodu Cimburků, jejichž rodové jméno bylo právě Ctibor.^[3] Podle Josefa Vítězslava Šimáka se jednalo o Ctibora z Lipníka. Šimák také odmítá ztotožňování Ctibora zvaného Moudrá Hlava s Ctiborem Hlavou z Lošan.^[4] Podle Vratislava Vaníčka jeho přízvisko Moudrá hlava naznačuje, že patřil k respektovaným znalcům zemského práva.^[1] Mezi lety 1248 a 1249 se stal jedním z iniciátorů vzpoury proti králi Václavovi I.^[1]^[2] Vratislav Vaníček také uvádí, že s pány přísedícími u soudu mohl dojít k nálezu, že Václav I. prakticky nevládne.^[1] Následně se zřejmě podílel na udělení titulu „mladší král” tehdejšímu moravskému markraběti a budoucímu českému králi Přemyslu Otakarovi II.^[1]^[2]

„	Tehdy velké slovo získal mezi pány Ctibor, šlechtic také Moudrá hlava zvaný, který ve své pýše rozhlašoval všady, že i pánu bohu moh by dávat rady, že ho Hospodin hojné dary nabízí mu, že ho nepřivede nikdy na mizinu. Ten byl Přemyslovou vzpourou nejvíc vinen, Proti spik se s Jarošem, svým synem.	“
— Dalimilova kronika^[5]

Po porážce vzbouřenců roku 1249 se synem Jarošem uprchl do Německa. Roku 1250 ho však blíže nespecifikovaní Němci i se synem vydali do rukou Václava I.^[6]^[7] Ctibor byl 29. prosince 1250 sťat na Petříně a Jaroš byl před hradbami města vpleten do kola.^[8] Byli popraveni i přes omilostnění vzbouřenců Václavem I., protože nebyli přítomni u mírových jednání rebelů s Václavem I.^[6]

„	Kníže otci vzdá se, dá se na pokání, Ctibor s Jarošem však uprchnou z Čech včas. … Ctibor s Jarošem byl Němci přijat skvěle, pak však dali oba spoutat do kovů a českému králi vrátili je znovu. Král rozhněván velmi rozhod ve vteřině, jaký vzbouřence má stihnout krutý trest. Ctiboru dal hlavu srazit na Petříně a Jaroši kázal katu v kolo vplést. Ten, který si troufal radit Hospodinu, život nezachránil sobě ani synu.	“
— Dalimilova kronika^[9]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197-1250. Praha: Paseka, 2000. 582 s. ISBN 80-7185-273-2. S. 375. .
↑ ^a ^b ^c NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s. Dostupné online. S. 792–293. .
↑ Velké dějiny, s. 173
↑ České dějiny, s. 793
↑ Kronika tak řečeného Dalimila. Praha – Litomyšl: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-767-X. S. 152. .
↑ ^a ^b Velké dějiny, s. 385
↑ České dějiny, s. 813 a 816
↑ České dějiny, s. 816
↑ Dalimilova kronika, s. 152–153

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Ctibor_zvaný_Moudrá_hlava
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[Vd-1] VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197-1250. Praha: Paseka, 2000. 582 s. ISBN 80-7185-273-2. S. 375. .

[Čd-2] NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s. Dostupné online. S. 792–293. .

[3] Velké dějiny, s. 173

[4] České dějiny, s. 793

[5] Kronika tak řečeného Dalimila. Praha – Litomyšl: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-767-X. S. 152. .

[Vd2-6] Velké dějiny, s. 385

[7] České dějiny, s. 813 a 816

[8] České dějiny, s. 816

[9] Dalimilova kronika, s. 152–153

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]