A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dórský řád (tzv. mužský řád) je nejstarší antický stavební řád, vyznačující se monumentální střízlivostí a jednoduchostí. Užíval se na pevninské části Řecka – na poloostrově Peloponnés – i v Itálii (Paestum) a na Sicílii (Agrigento aj.) od 7. století př. n. l. do 5. století př. n. l. a i později byl i často napodobován, je součástí klasické řádové architektury.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Hephaistos.temple.AC.02.jpg/420px-Hephaistos.temple.AC.02.jpg)
Historie
Dórský řád vznikl již v 7. století př. n. l. na základě mykénského megara a nese zřetelné stopy dřívější dřevěné architektury. Běžně byl používán od 6. století př. n. l. K jeho zdokonalení v detailech došlo v 5. století př. n. l. I když každý dórský chrám je jiný, všechny znaky dórského řádu se dodržovaly s překvapující přesností a důsledností.
Znaky
Štít: 1 – tympanon, 2 – akrotérion, 3 – šikmá římsa (sima), 4 – vodorovná římsa (geison). Kladí: 5 – mutulus, 7 – vlys (8 – triglyf a 9 – metópa), 10 – regula, 11 – kapky, 12 – taenia, 13 – architráv. Sloup: 14 – hlavice, 15 – abakus, 16 – echinus, 17 – dřík, 18 – kanelování, 19 - stylobat.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/DoricParthenon.jpg/170px-DoricParthenon.jpg)
Sloupy, architráv, konstrukce štítu i triglyfy (vyčnělé konce stropních trámů) odpovídají dřevěné architektuře. Dórský řád vyniká monumentální prostotou až strohostí, kterou vyvažují jen plastické výzdoby tympanonu a metóp. Proporčně jsou dórské sloupy nejmohutnější ze všech antických sloupů, proto se tento styl – na rozdíl od iónského – nazývá také mužským.
Dórské chrámy byly původně barevné, zejména červené a modré, i když jeden ze zakladatelů dějin umění, Johann Joachim Winckelmann prosazoval představu, že byly jen v barvě kamene.
Části
Štít
Průčelí antického chrámu vrcholí trojúhelníkovým štítem se šikmou (sima) a vodorovnou (geison) římsou. Jeho výplň čili tympanon mohl být zdoben reliéfem a osazen na vrcholku a na rozích akrotérii, která měla tvar palmety, zvířecí a lidské postavy nebo gryfa – lva s orlí hlavou a křídly. Tašky byly obvykle z pálené hlíny, někdy i z mramoru.
Kladí
Pod štítem se nachází římsa s kapkami – guttae, která je spojena s vlysem. Ten je složen ze střídavě položených obdélných desek – triglyfů se žlábkovým ornamentem a reliéfně zdobenými metopami. Nejspodnější částí kladí je hladký architráv tvořený souvislými kvádry kamene.
Sloupy
Abakus (čtvercová deska) a okrouhlý echinus (poduška) tvoří prostou dvoudílnou hlavici podle mykénského vzoru a napojuje architráv na sloup. Masivní mírně kónické sloupy mají dřík kanelovaný 16–22 svislými žlábky, které se stýkají v ostré hraně. Tyto žlábky mohou být k vrcholu dříku přerušeny několika prstenci. Sloup se směrem vzhůru zužuje a je navíc mírně vydutý do soudku (entase), aby se vzhled stavby odlehčil. Dórský sloup nemá patku a spočívá přímo na podstavě – stylobatu.
Stereobat
Kamenná podstava celé stavby čili stereobat je složen ze tří vysokých stupňů, krepidů, a podzemních základů. Nejvyšší stupeň se nazýval stylobat, nejvyšší stupeň základů euthyntérie. Jednotlivé krepidy byly větší než klasické stupně. V stereobatu se nacházely vždy 3. Doplňujícím prvkem zde bylo schodiště, které bylo někdy jen přikládáno, nebo i vtesáváno do krepidů.
Podstavcem (stylobatem) konstrukce chrámu začínala a na její vyhlazený povrch si kameníci rýsovali tvary sloupů a dalších detailů.
Srovnání s iónským řádem
Dórský řád | Iónský řád | |
---|---|---|
Tvar sloupů a kladí | Přísně daný | Uvolněnější, lehčí, vznosnější a zdobnější |
Sloup v poměru ke své výšce | Širší (1:6) | Štíhlejší (1:8) |
Žlábky (kanely) | Mělké, oddělené hranou | Hluboké, oddělené páskem |
Patka | Chybí | Ano, členitá |
Echinos | Zaoblený | S volutami |
Architráv | Nerozdělený | Členěný na tři horizontální pásy |
Vlys | Střídání triglyfů a metop | Souvislý reliéf |
Výskyt | Peloponnés, Itálie, Sicílie | Malá Asie |
Princip | mužský | ženský |
Estetika a optické klamy
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Parthenon_from_south.jpg/200px-Parthenon_from_south.jpg)
Ideální proporce, vyváženost horizontál a vertikál spojených šikmými liniemi štítů je udivující dodnes. Bylo jí dosaženo geometrizací architektury, jejíž estetický kánon vycházel z filosofické představy o ideálních geometrických tvarech a proporcích. Na základě takového kánonu byl stanoven modul jako poměrný princip používaný při stavbě antických chrámů. Například dórský sloup byl z 11 takových modulů.
Zejména dórské chrámy záměrně využívaly různé optické klamy, které kladly nesmírné nároky na přesnost kamenické práce. O nepatrně soudkovitém vydutí sloupů jsme se už zmínili, podlaha chrámu byla nepatrně vypuklá, aby prostor vypadal větší. Rohové sloupy nebyly postaveny kolmo, ale lehce šikmo, neboť teprve pak je zrak v důsledku optického klamu dokáže vnímat jako svislé (Platón).
Umělci
Nejznámější komplex dórských budov, Akropolis v Athénách, dal vybudovat i přes odpor svých nepřátel Periklés. Práce byla zahájena roku 447 př. n. l. výstavbou Parthenónu a dokončena roku 438 př. n. l.[1] Jeho architekty byli Iktinos a Kallikrates, sochařskou výzdobu provedl Feidiás – včetně dávno zničené sochy Athény, která dominovala uprostřed Parthenónu. Mnésiklés postavil Propylaje.
Nejznámější stavby
- Héřin chrám v Olympii (600 př. n. l.)
- Diův chrám v Olympii (470–457 př. n. l.)
- Apollónův chrám v Korintu (asi 560 př. n. l.) – harmonicky zasazen v krajině, dochovaly se jen fragmenty.
- Paestum (Pestum) u Neapole, dříve Poseidonia:
- Héřin chrám s devíti sloupy v průčelí (kolem 550 př. n. l.)
- Athénin chrám se šesti sloupy (kolem 500 př. n. l.), (původně Cereřin)
- Poseidónův či Apollónův chrám, nejlépe zachovaný, se šesti sloupy v průčelí (hexastylos, kolem 450 př. n. l.) stál původně na pobřeží a vítal mořeplavce.
- Athény:
- Parthenón na Akropoli, původně chrám bohyně Athény, největší dórský chrám. V tureckých dobách sloužil jako prachárna a roku 1687 spolu s celou Akropolí vyhořel, když Benátčané zasáhli Parthenón granátem. Později byl rekonstruován.
- Propylaje jsou vstupem na Akropolis.
- Héfaistův chrám na agoře pod Akropolí.
Odkazy
Reference
- ↑ Řecko. Lonely Planet. Praha: Svojtka 2003. ISBN 80-7237-628-4, str. 100.
Literatura
- M. Černá, Dějiny výtvarného umění. Idea servis, 2005, ISBN 80-85970-48-1.
- Řecko. Lonely Planet. Praha: Svojtka 2003. ISBN 80-7237-628-4
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dórský řád na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk