A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích | |
---|---|
Základní údaje | |
Jiné názvy | Michael schacht, Důl Petr Cingr |
Typ díla | hlubinný důl |
Maximální hloubka | jáma 671 m, důl 1000 m |
Těžba | černé uhlí |
Poloha | |
Stát | Česko |
Kraj | Moravskoslezský |
Obec | Ostrava-Michálkovice |
Revír | Ostravsko-karvinský |
Souřadnice | 49°50′33,36″ s. š., 18°20′43,44″ v. d. |
Provozní údaje | |
Vlastník | Rakouský stát, SDCF, OKR |
Období těžby | 1850–1993 |
Kód památky | 10372/8-3519 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích | |
---|---|
Údaje o muzeu | |
Adresa | Československé armády 413/95,715 00 Ostrava-Michálkovice |
Zakladatel | Ministerstvo kultury ČR |
Pojmenováno po | Petr Cingr |
Založeno | 1. ledna 2000 |
Vyhledávané exponáty | hornictví |
Kód památky | 10372/8-3519 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Michal je název nefunkčního černouhelného dolu, který se nachází v Michálkovicích (část Ostravy). Od roku 1946 nesl tento důl název Petr Cingr a po ukončení těžby a vzniku Průmyslového muzea v areálu dolu se přešlo zpět k původnímu názvu Michal. Důl je národní kulturní památka.[1] Důl je přístupný veřejnosti a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav.[2]
Historie
V roce 1843 byly na území Michálkovic hloubeny první dvě jámy pro těžbu černého uhlí. Jedna z těchto jam, do té doby nazývaná Michálkovická jáma č. 3, byla v roce 1850 nazvána Michael podle významného báňského odborníka, guberniálního rady Michaela Layera.[3] V roce 1856 koupila důl Michael Severní dráha císaře Ferdinanda a ve vlastnictví této společnosti zůstal důl až do znárodnění v roce 1945. Ta také postavila a v roce 1862[3] z Přívozu do Michálkovic zprovoznila tzv. Báňskou dráhu, která umožnila expedici uhlí po železnici.
Jáma určená k těžení dosahovala hloubky 161,2 m v roce 1863, byla v dřevěné výztuži o rozměru 2 × 3 m. K odvodnění sloužilo parní důlní tahadlové čerpadlo s výkonem 16 HP. K těžení sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 30 HP.[4] Těžba probíhala v jakloveckých vrstvách. V roce 1871 při rekonstrukci těžní jámy došlo k jejímu zborcení a do vzniklého kráteru se sesula jámová budova, strojovna a část kotelny.
V roce 1874 byl do strojovny osazen parní dvouválcový ležatý těžní stroj s kónickými bubny o výkonu 120 HP (z roku 1873). Parní stroj dodaly Strojírny knížete Salma v Blansku. Těžní jáma byla rozdělena cihlovou příčkou do hloubky 128 m na dvě části. První sloužila jako těžní a druhá jako větrní, vodotěžní a lézní. Pro odvod větrů byl instalován ventilátor Guibal (1874) o průměru 7 m, šířce 2 m, výkon 500 m³/minutu, poháněný parním strojem o výkonu 25 HP.[5] Pro čerpání vody sloužilo parní tahadlové přímo účinné čerpadlo s katarovým rozvodem o výkonu 100 HP z roku 1874 (Salmovy strojírny v Blansku).
V roce 1882 byla na jámu Michal (hloubka jámy 243,5 m ) převedena těžba z jámy Ferdinand, který se stal pomocným dolem.
V roce 1898 byla jáma Michal hluboká 397,8 m, celý její průřez již sloužil pro vedení úvodních větrů, ventilátor Guiba a tahadlové čerpadlo už nebyly v provozu.
V roce 1907 bylo zavedeno strojní vrtání při ražbě chodeb a brázdící stroje šramačky.
Současný vzhled areálu dolu pochází z let 1912–1915, kdy byl důl zásadně přestavěn podle projektu architekta Františka Fialy. Zároveň byl parní pohon důlních strojů nahrazen elektrickým pohonem. Nově vybudovaná strojovna byla rozdělena na dvě části – oddělení těžních strojů a kompresorovnu. Oddělení těžních strojů bylo vybaveno dvěma elektrickými těžními stroji o výkonu 2 480 HP (s elektrickou výzbrojí Siemens-Schuckert Wien a mechanickou částí Vítkovické železárny). V kompresorovně byl umístěn dvojitý rotační měnič Ward-Leonard-Illgner na jedné hřídeli. Dále zde byl instalován elektrický pístový kompresor EPK 6 ( asynchronní motor Siemens-Schuckert, mechanická část: Spojené strojírny Smíchov) a dva turbokompresory Jaeger. V roce 1941 byl jeden turbokompresor nahrazen výkonnějším turbokompresorem ETK 30 se synchronním motorem (výrobce: Českomoravské závody Brown-Boveri , akc. spol. Praha) a turbínou (1. Brněnská strojírenská společnost v Brně) s výkonem 30 000 m³/hodinu, výstupní tlak 0,6 MPa, 4 600 ot./min. V roce 1929 byl instalován druhý pístový kompresor Škoda, vyrobený v licenci Siemens-Schuckert, a dán do provozu v roce 1932.
Na důl Michal byla v roce 1913 převedena veškerá těžba z dolu Petr a Pavel v Michálkovicích a v roce 1916 z dolů Jan a Josef ve Slezské Ostravě, jejich důlní pole byla sloučena s důlním polem dolu Michal, které zvětšilo rozlohu na 411 ha 41 a 51,4 m² (tj. 84 jednoduchých důlních měr a 12 přebytků).[6] Od roku 1925 byl na dole Michal soustředěn sjezd mužstva z pomocných dolů.[3]
Po znárodnění se v roce 1946 důl stal součástí Ostravsko-karvinských kamenouhelných dolů Ostrava (pozdější OKD) a název dolu se změnil počeštělého názvu Michal na Důl Petr Cingr (podle sociálně demokratického poslance rakouského říšského sněmu). V roce 1966 byl důl začleněn pod Důl Rudý říjen v Heřmanicích.
Po ukončení těžby v roce 1994 byl areál darován Ministerstvu kultury, které zde zřídilo Průmyslové muzeum. To bylo v roce 2000 zrušeno a areál převzal NPÚ, územní odborné pracoviště v Ostravě, které zde instalovalo expozici tzv. posledního pracovního dne. Od tohoto roku je Důl Michal přístupný veřejnosti.
V roce 2013 byl opraven nátěr těžní věže na barvu černo-šedou. Původní nátěrové vrstvy (zvláště suříkové nátěry) byly odstraněny otryskáním.
Prohlídková trasa
Rok | Počet návštěvníků |
---|---|
2015 | 12 410 |
2016 | 12 645 |
2017 | 12 528 |
Prohlídková trasa zahrnuje známkovnu, řetízkovou šatnu a koupelnu mužstva, administrativní budovu s expozicemi: první pomoci, kanceláří měřičů a geologů, dispečink, výdejnu svačin, výdejnu prádla, cechovnu a lampovnu. Spojovacím mostem z lampovny se přechází do těžní budovy , následně do strojovny a na závěr do kotelny.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 120138 : Uhelný důl hlubinný Michal/Petr Cingr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ KONEČNÝ, Vratislav. Tvrdou práci při dobývání uhlí připomíná ostravský Důl Michal. Novinky.cz . Borgis, 2017-04-15. Dostupné online.
- ↑ a b c MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. 1.. vyd. Ostrava: NPÚ ú. o. p. v Ostravě, 2009. 223 s. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 111.
- ↑ BRIX, Vladimír. Historický vývoj dolu Michal. : , 1994. 5 s. S. 2. Rukopis k 151. výročí založení těžní jámy Michal.
- ↑ Stavebně-historický průzkum areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích. Ostrava: NPÚ, ú. o. p. v Ostravě, 2004. 45 s. S. 10.
- ↑ Kamenouhelné doly OKR. Moravská Ostrava: , 1928. 20. S. 25,26.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Michal na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Informace o dolu
- Informace o dolu a hornickém muzeu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk