Demokracie - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Demokracie
 ...
Tento článek je o formě vlády. Další významy jsou uvedeny na stránce Demokracie (rozcestník).
Index demokracie 2022
úplné demokracie:
     9.01–10
     8.01–9
demokracie s nedostatky:
     7.01–8
     6.01–7
     žádná data
hybridní režimy:
     5.01–6
     4.01–5
autoritativní režimy:
     3.01–4
     2.01–3
     1.01–2
     0–1
Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.

Demokracie (řecky ,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“)[1] je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou. Způsob, jak občané své mínění v demokratickém státě uplatňují, určuje ústava. Prvotní formou demokracie byla přímá demokracie, kde občané hlasováním rozhodují o jednotlivých otázkách (zákonech, rozhodnutích, rozpočtech atd.), dále je zastupitelská či nepřímá, kde k tomu zmocňují své zastupitele (poslance atd.), nebo kombinovaná, kde se užívají oba postupy. V přímé demokracii se zpravidla rozhoduje referendy, v nepřímé volbami. Přímá demokracie v čisté podobě se užívá v menších společenstvích (spolky, samosprávy, družstva atd.), v žádném státě se nepoužívá.

Převážným dennodenním pravidlem rozhodování v demokraciích je právo většiny[2]. Avšak i jiné způsoby rozhodování jako právo kvalifikované většiny a konsenzuální demokracie jsou možné. Jejich účelem je zajistit integrování a širší legitimitu v citlivých otázkách – jakožto protipólu majoritářství – a tak jsou většinou uplatňovány na úrovni ústavy. V běžné variantě demokracie je většinová moc vykonávána formou zastupitelské demokracie, ale ústava omezuje vliv většiny a chrání menšinu – obvykle garantováním určitých zásadnější práv, např. práva na svobodu projevu nebo svobodu sdružování.

Pojem demokracie se objevil v 5. st. př. n. l. v řeckých městských státech, významně v klasických Aténách, kdy znamenal „vládu lidu“ v kontrastu k vládě aristokracie (ἀριστοκρατία, aristokratía), tedy „vládě elity“ či „vládě těch nejlepších“. Pro západní demokracie, odlišné od té starověké, je hledán původ v řeckých městských státech, jako byly klasické Atény, a v Římské republice, kde fungovaly různé vzorce a stupně volebního práva svobodné mužské populace, než začaly na Západě mizet během konce pozdního starověku (4.- 6. st. n. l.)  Opravdu ve všech demokratických uspořádáních během dávné i moderní historie bylo původní zapojení obyvatelstva omezeno na elitní třídy, později pak rozšířeno na všechny dospělé občany. Ve většině moderních demokracií bylo tohoto docíleno hnutím za volební právo žen v 19. a 20. století.

Charakteristika

Podrobnější informace naleznete v článku Volební právo.

V demokracii v moderním slova smyslu jsou často principy volebního práva považovány za:

  • všeobecné – každý svéprávný občan od určitého věku smí volit
  • rovné – každý hlas váží stejně
  • přímé – bez zprostředkovatelů (zastupitelů)
  • tajné, na definici se však odborníci neshodují.[3][4]

Tyto principy se projevují v nároku všech občanů na rovnost a rovný přístup k zákonodárství. Například v zastupitelské demokracii má každý hlas stejnou váhu, každý občan může být volen či volit a právo volit je zajištěno ústavou.[5][6][7]

Jedna z teorií vyžaduje tři základní principy:

  1. vzestupná pyramida vlády tj. svrchovanost náležící v nejnižší úrovni autority,
  2. politická rovnost,
  3. sociální normy, skrze které osoby a instituce akceptují pouze takové jednání, které je v souladu s principy vzestupné vlády a politické rovnosti.[8]

Protikladem demokracie je autokracie, autoriářský režim.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny demokracie.

První pokusy o demokracii vznikaly již v městských státech obchodních Féničanů.[9][10] Ti obchodovali s Řeky, pro něž měl obchod také zásadní význam[11] a přejali tak i jejich fénické písmo.

Za první politické uspořádání, v němž se uplatnily některé demokratické prvky, se považuje to, jež vzniklo v jistých řeckých městských státech (zejména v Athénách spojených s přístavem Pireus) a trvalo přibližně 100 let – od poloviny pátého do poloviny čtvrtého století před naším letopočtem. Tato demokracie se však vztahovala jen na svobodné muže, kteří měli občanství městského státu, tedy na menšinu. Je důležité zdůraznit, že se občanská práva nevztahovala na část svobodných mužů, na ženy, přistěhovalce, cizince a na otroky, proto není možné tento systém považovat za demokratický v moderním slova smyslu.[12] Volba probíhala losem, tudíž rozhodovala náhoda a nikoli volič. Velký význam pro demokracii měla agora, obchodní a politický prostor ve středu města. Po obsazení řeckých států Římem tato částečná demokracie jako systém státního zřízení zde na dvě tisíciletí prakticky zaniká. Řecká demokracie byla nejen procesně, ale i obsahově značně odlišná od současné – zejména neznala ochranu práv jednotlivce. Sokratés byl odsouzen k smrti athénským shromážděním, případná ostrakizace záležela na momentální náladě hlasujících atp.

Ve starověkém Římě existoval římský senát a volená magistratura. Obchodně politické místo zde reprezentovalo fórum (například Forum Romanum).

Po středověku se na počátku novověku demokracie objevuje nejdříve v bohaté koloniální Anglii, která se postupně přetváří z monarchie v konstituční monarchii. V druhé polovině 18. století vzniká demokracie ve Spojených státech amerických, byť ve smyslu republikánství. Demokratickým étosem byly živeny i některé proudy Velké francouzské revoluce. V průběhu 19. století vznikají z těchto zdrojů novodobé liberální demokracie po Evropě, pro něž jsou zcela novými znaky jednak zastupitelský systém, jednak liberální výdobytky plného osvobození lidí z poddanství a z moci feudální aristokracie. Během druhé poloviny 19. století a v prvních desetiletích 20. století dochází ke stále většímu rozšíření osob oprávněných volit (např. volební právo žen) až po zásady dnešního všeobecného volebního práva, které vylučuje již jen osoby např. nezletilé, nesvéprávné nebo cizince.

V době mezi dvěma světovými válkami dochází k selhání demokracií v řadě evropských států jako např. Itálie, později Německo, Španělsko, Portugalsko a četné další. Před druhou světovou válkou patřilo Československo k nejvyspělejším světovým demokraciím.

Po druhé světové válce se v západní Evropě etablují demokratické země, zatímco demokracie v zemích sovětského vlivu jsou likvidovány. Sovětské satelity jsou řízeny totalitně. Koncem 80. let dochází k rozpadu sovětského bloku a k restauraci demokracií (Polsko, Československo, Maďarsko a další státy), nebo k pokusům o zavedení funkční demokracie vlastně vůbec poprvé (např. Rusko). Předpovídá se zlatý věk demokracie kolem celého světa, nicméně postup v řadě států je obtížnější než se předpokládalo.

V oblasti třetího světa dochází k zavádění demokracií postupně, zejména po druhé světové válce a nově od 90. let, ovšem s více než spornými výsledky. Alarmujícím případem zneužití implantace demokracie byla genocida ve Rwandě.

Historické srovnání demokracií ukazuje, že daňový systém a byrokracie jsou základními prvky demokracie.[13]

Teorie demokracie

Podrobnější informace naleznete v článku Teorie demokracie.

Teorie demokracie je vědní předmět spadající do oboru politologie. Zabývá se podstatou hodnot i funkčních zákonitostí obsahu a procesů demokracie. Poznatky o antické demokracii jsou zprostředkovány především z děl Aristotela a některých historiků jako třeba Thúkýdida.

V moderní době bývá demokracie zdůvodňována dvěma základními teoriemi demokracie: klasickou liberální teorií J.S. Milla a konkurenční teorií demokracie J. Schumpetera. První vychází z premisy delegace a převádění úkolů voliči na zastupitele, druhá více odráží skutečnou praxi a spíše předpokládá, že kandidáti soutěží na trhu politických osobností a stran, z nichž si volič vybírá a po volbách na ně má již jen omezený vliv. Zatímco první teorie spíše odráží koncepci demokratických hodnot, druhá přesněji popisuje praxi. Mezi oběma teoriemi a zastánci jejich směrů panuje určité napětí, které odráží i vztah ideál – realita.

Oba výše uvedené teoretické modely v zásadě spočívají na většinovém pravidlu vlády (se základní právní ochranou menšin). V případě některých společností se složitým vnitřním uspořádáním se nicméně ujaly modely demokracie, které relativně trvalým menšinám zaručují vyšší úroveň ochrany vlastní účastí – demokracie označované jako konsensuální popř. konsociační. Hodnocení těchto dílčích modelů je ambivalentní – sice umožňují existenci demokracie ve státních útvarech, které by ji jinak nesnesly, zároveň jsou ale poměrně málo akceschopné.

Roger Scruton tvrdí, že demokracie sama nemůže zajistit osobní a politické svobody, pokud nejsou přítomny instituce občanské společnosti.[14]

Ve veřejném prostoru se často za demokracii považuje její typ liberální demokracie.

Měření demokracie

Země s eroze demokracie (červená) nebo demokratizující (modrá) (2010–2020).[15]

Úroveň demokracie lze odhadnout pomocí měření demokracie[16] publikovaných několika organizacemi podle různých definic demokracie a opírají se o různé typy dat. Mezi indexy měřícími demokracii jsou index demokracie-diktatury,[17] polity data series[18] a V-Dem indexy demokracie,[19] které zahrnují samostatné indexy volební demokracie, liberální demokracie, participativní demokracie, deliberativní demokracie a rovnostářske demokracie. Index demokracie rozděluje zemi na úplne demokracie, demokracie s nedostatky, hybridní režimy a autoritářské režimy a číselně hodnotí dosaženou míru demokracie ve 166 státech pomocí 60 indikátorů řazených do pěti oblastí: 1. Volební proces a pluralismus; 2. fungování vlády; 3. účast v politice; 4. politická kultura; 5. občanské svobody. Některé aspekty demokracie lze měřit pomocí index Freedom House, index lidského rozvoje, Democracy ranking,[20] efektivního počtu stran[21] a Gallagherova indexu.[22] Zvyšování úrovně demokracie vede k demokratizaci, na druhé straně snížení úrovně demokracie vede k erozi demokracie a demokratickému deficitu. Lze pozorovat vlny demokratizace.

Demokracie ve světě

Demokracie je jeden z nejrozšířenějších způsobů řízení státu. Mezi demokratické státy patří téměř všechny státy Evropy, Austrálie, Nový Zéland, Indie, Izrael, USA, Kanada či některé státy v Jižní Americe.[zdroj?

Demokracie předpokládá svobodnou politickou soutěž. Proto je základem a ideálem demokracie svobodné formování veřejného mínění[23], které je současně základem autentické svobody občanů. Vyspělost a hloubka demokratického uspořádání dále principiálně závisí na vyspělosti elit dané země a zejména na jejich schopnosti, jakým způsobem a v jakém rozsahu dokážou tyto elity nalézat a veřejnosti předkládat závažná témata.

Mnozí lidé (např. spisovatel Francis Fukuyama) považují demokracii za nejlepší státní zřízení a tvrdí, že zde demokracie bude navždy. Naopak mezi odpůrce demokracie patřil například Aristoteles, jemuž „…demokracie splývala s vládou lůzy…“. Ačkoliv Aristoteles pracoval s dobovým poznáním a rozeznával i kladnou verzi demokracie, pouze pod jiným svým názvem politeia, jeho postřehy a varování o možnosti degenerace „lidových“ zřízení jsou stále vysoce aktuální.[zdroj⁠?

Česko

O omezené demokracii můžeme hovořit už v souvislosti s přijetím Prosincové ústavy v roce 1867. Nicméně až po přijetí všeobecného a rovného volebního práva v roce 1907 předlitavská část monarchie splňovala jednu z hlavních norem, které definují moderní demokracii. V Česku poté existovala demokracie v rámci první republiky mezi roky 19181938. Roku 1920 bylo volební právo přiznáno ženám. Mezi roky 19481989 zde panoval komunistický režim. Od roku 1989 je v Česku demokracie. V roce 2014 bylo 48 % lidí spokojených s fungováním demokracie v Česku a 49 % nespokojených (výzkum CVVM SOÚ AV ČR). V roce 2013 bylo nespokojených 63 %.[24] V šetření v srpnu a září 2021 vyjádřilo 48 % respondentů spokojenost a 48 % nespokojenost.[25]

Index demokracie pro Českou republiku
Rok Pořadí Bodové hodnocení (0–10) Slovní popis
2019 32. 7,69 demokracie s vadami
2020 31. 7,67 demokracie s vadami
2021 29. 7,74 demokracie s vadami
2022 25. 7,97 demokracie s vadami

Kritika demokracie

Podrobnější informace naleznete v článku Kritika demokracie.

Každé společenské zřízení je terčem kritiky jak zevnitř, tak zvenčí, jak ze strany zastánců jiných ideologií a forem vlády, tak jeho stoupenců. Demokracie je dnes západním světem uznávána jako optimální forma vlády (nebo alespoň jako ta „nejméně špatná“, jak tvrdil britský premiér Churchill). Byla vždy a je cílem rozličných námitek, z nichž za hlavní můžeme považovat např.

  • Platón ve své Ústavě kritizoval demokracii jako vládu lůzy (ochlokracii) a jako ideální formu řízení státu navrhoval vládu filosofů, jejichž největší předností oproti nevzdělanému davu je moudrost. Moderní obdoba této kritiky mluví o hloupých voličích a populistických politicích, kteří na tuto hloupost a závislost na emocích spoléhají. Otázkou také je, zda jsou vůbec obyčejní lidé způsobilí vybírat si politické vedení.[26][27]
  • Aristotelés při svém dělení soudobých forem vlády zařadil demokracii do skupiny stojící proti vhodným formám vlády, spolu s tyranií a oligarchií. Za ideální považoval monarchii jakožto vládu urozeného, a aristokracii, vládu skupiny privilegovaných. Třetí v pořadí doporučoval systém s názvem politeia, který se blíží zastupitelské demokracii, kde existuje menší skupina volených představitelů, kteří získávají mandáty ve svobodných volbách.[28] Antická demokracie preferovala výběr zastupitelů losem.
  • Německý filozof Oswald Spengler kritizoval demokracii, nazýval ji "vládou peněz", jelikož podle něj si bohatý může najmout prostředky na kampaň a pomocí demagogie se dostat k moci. Tudíž zde dochází k velkému zvýhodňování majetnějších politiků, což může zapříčinit silně oligarchickou vládu navzájem spřízněných podnikatelů. Právě spojování politických a ekonomických zájmů vjedno nevyhnutelně vede k úpadku.[29]
  • Totalitní a autoritativní režimy a jejich stoupenci kritizují demokracii za to, že je slabá, tj. že neumí reagovat rychle a účelně na nenadálé krize, jako jsou války, přírodní pohromy a jiné neočekávané události. V dějinách můžeme nalézt příklady, kdy tomu tak bylo, např. hospodářská krize z roku 1929, vzestup nacismu a následná politika appeasementu před druhou světovou válkou, komunistický převrat v Československu, zemětřesení na Haiti v roce 2010 a mnoho dalších.[26][30]
  • Filozof Carl Schmitt upozornil, že jedinou proměnnou, kterou se demokraté řídí, je vůle lidu. Ale ta nemusí nutně znamenat tu nejlepší volbu, protože mnohdy nejsou pochopeni (a ani voleni) ti schopnější lídři. Tudíž demokracie pracuje s ideálním názorem, že si lid pokaždé zvolí nejlepší politiky, k čemuž podle něj rozhodně nedochází. Proto podle něj radši politici sází na populistické a liberální aspekty vedoucí k podpoře místo odborné (a často nepopulární) stránky věci. Tento stav dle Schmittova názoru vede ke společenské stagnaci a úpadku morálky.[26]
  • Demokracie nezajišťuje mezinárodní bezpečnost státu před agresí diktatur, ale války mezi demokratickými státy navzájem jsou výjimkou. „Demokratický mír“ je však narušen mezinárodním obchodem a organizacemi.[31]
  • Vždy se soustavně objevovaly a objevují názory, že v demokracii nejsou dodržována některá lidská práva – od základních po intelektuální. Demokracie sama o sobě nezajišťuje svobodu a lidská práva: „V uplynulých padesáti letech demokracie a svoboda na Západě splynuly. Jinde ve světě jsou však tyto dvě věci často odděleny. Demokracie vzkvétá, svoboda nikoli.“[32]
  • Ukazuje se, že demokracie nezapříčiňuje ekonomický rozvoj.[33] Spíše platí podmínka určité minimální ekonomické úrovně pro životaschopnou liberální, neboli ústavní demokracii.[32]
  • V posledních letech se stále častěji mluví o neschopnosti liberální demokracie čelit aktuálním geopolitickým výzvám (migrace, terorismus, vzestup Číny, koronavirová pandemie...).[30][34][35][36][37]
  • Obecně platí, že rozhodnutí skupiny není lepší či vyváženější než rozhodnutí jednotlivce.[38] Demokracie tedy nenabízí lepší rozhodování než diktatura jednotlivce. Pravda také nevzniká hlasováním, to je leda argumentační klam zvaný argumentum ad populum.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Democracy na anglické Wikipedii.

  1. δημοκρατία in Henry George Liddell, Robert Scott, "A Greek-English Lexicon", Perseus.
  2. Locke, John. Two Treatises on Government: a Translation into Modern English (Dvě pojednání o vládě: překlad do moderní angličtiny; 2009; původní vyd. 1689). Citát: "Neexistuje žádná praktická alternativa k politickému pravidlu většiny - tzn. k tomu, že se souhlas většiny vezme jako souhlas celku, který zavazuje každého jedince. Bylo by nejspíše nemožné získat souhlas každého jedince předtím, než by se jednalo kolektivně. ... Žádní racionální lidé by si nemohli přát a ustavit společnost, která by se musela okamžitě rozložit, pokud by většina byla neschopná udělat konečné rozhodnutí a společnost by nemohla jednat jako jeden celek." There is no practical alternative to majority political rule %E2%80%93 i.e., to taking the consent of the majority as the act of the whole and binding every individual." Google Books.
  3. Liberty and justice for some at Economist.com
  4. Aristotle, Politics.1317b (Book 6, Part II) . Perseus.tufts.edu . Dostupné online. [nedostupný zdroj
  5. R. Alan Dahl, I. Shapiro, J. A. Cheibub, The Democracy Sourcebook, MIT Press 2003, ISBN 0-262-54147-5
  6. Google Books link
  7. M. Hénaff, T. B. Strong, Public Space and Democracy, University of Minnesota Press, ISBN 0-8166-3387-8
  8. KIMBER, Richard. On Democracy. Scandinavian Political Studies. 1989, s. 201, 199–219. ISSN 0080-6757. 
  9. STOCKWELL, Stephen. Before Athens: Early Popular Government in Phoenician and Greek City States. S. 123–135. Geopolitics, History, and International Relations . 2010 . Roč. 2, čís. 2, s. 123–135. Dostupné online. ISSN 1948-9145. (anglicky) 
  10. GRIFFIN, Jasper. Cradle of Democracy. The New York Times . 1998-10-11 . Dostupné online. (anglicky) 
  11. CARTWRIGHT, Mark. Trade in Ancient Greece. World History Encyclopedia . 2018-05-22 . Dostupné online. (anglicky) 
  12. VÁZIČKIN, Péťa. Čím se athénská demokracie lišila od té naší?. Seznam Médium . Seznam.cz, 2023-01-31 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-31. 
  13. Field Museum of Natural History. Like it or not, history shows that taxes and bureaucracy are cornerstones of democracy. phys.org . 2021-02-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  14. Roger Scruton. A Point of View: Is democracy overrated?. www.bbc.co.uk. BBC News, 2013-08-09. Dostupné online. 
  15. Nazifa Alizada, Rowan Cole, Lisa Gastaldi, Sandra Grahn, Sebastian Hellmeier, Palina Kolvani, Jean Lachapelle, Anna Lührmann, Seraphine F. Maerz, Shreeya Pillai, and Staffan I. Lindberg. 2021. Autocratization Turns Viral. Democracy Report 2021. University of Gothenburg: V-Dem Institute. https://www.v-dem.net/media/filer_public/74/8c/748c68ad-f224-4cd7-87f9-8794add5c60f/dr_2021_updated.pdf
  16. PLÍHAL, Tomáš. Autokracie, demokracie a ekonomický růst. : , 2015. Dostupné online. 
  17. RISTEI, Mihaiela. The Democracy Cluster Classification Index. : Political Analysis, 2013. Dostupné online. 
  18. CASPER, Gretchen. Correlation Versus Interchangeability: the Limited Robustness of Empirical Finding on Democracy Using Highly Correlated Data Sets. s.l.: Political Analysis, 2003. Dostupné online. 
  19. The V-Dem Dataset. s.l.: s.n., 2014. Dostupné online. 
  20. The Democracy Ranking of the Quality of Democracy
  21. NOVOTNÝ, Ondřej. Možnosti a limity uplatnění taageperovské prediktivní logiky při zkoumání volebních soutěží na substátní úrovni. , 2009 cit. 2023-02-18. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D.. Dostupné online.
  22. GALLAGHER, Michael. The Politics of Electoral Systems. s.l.: Department of Political Science, Trinity College Dublin, 2006. Dostupné online. 
  23. Mínění veřejné, in: Reifová, I. (ed.) (2004), Slovník mediální komunikace.
  24. ČTK. EUROZPRÁVY.CZ. Je lepší totalita, či demokracie? Česko je rozdělené, potvrdil průzkum. eurozprávy.cz. 2014-03-06. Dostupné online cit. 2023-02-02. 
  25. ČADOVÁ, Naděžda; AVČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění. Česká veřejnost o fungování demokracie a nedemokratických alternativách politického systému – srpen/září 2021. CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění online. cit. 2023-02-02. Dostupné online. [nedostupný zdroj
  26. a b c CARL, Schmitt. Die Diktatur. s.l.: s.n., 1921. 
  27. PLATÓN. Ústava. Praha: Academia, 1993. 524 s. 
  28. ARISTOTELES. Politika. Praha: OIKOYMENH, 2020. 160 s. 
  29. SPENGLER, Oswald. Zánik západu. 1918. vyd. Praha: Europa, 2010. 776 s. 
  30. a b SVĚT: Přichází čas diktatury? - Neviditelný pes. iDNES.cz online. 2020-02-01 cit. 2021-01-16. Dostupné online. 
  31. The Ohio State University. 'Democratic peace' may not prevent international conflict. phys.org online. 2015-09-03 cit. 2022-12-22. Dostupné online. (anglicky) 
  32. a b 1964-, Zakaria, Fareed,. Budoucnost svobody : neliberální demokracie v USA i ve světě. Vyd. 2., opr. vyd. Praha: Academia 363 s. ISBN 8020012850. OCLC 85158516 
  33. ROBINSON, James A. Economic development and democracy. S. 503–527. Annual Review of Political Science online. 2006-06-01. Roč. 9, čís. 1, s. 503–527. Dostupné online. DOI 10.1146/annurev.polisci.9.092704.171256. (anglicky) 
  34. Proč nemají intelektuálové v oblibě liberalismus. Centrum pro studium demokracie a kultury online. 2015-12-10 cit. 2021-01-16. Dostupné online. 
  35. Volný trh má slabiny, přibývá státního kapitalismu a ubývá demokracie. Proč?. HlídacíPes.org online. 2017-09-05 cit. 2021-01-16. Dostupné online. 
  36. EUROZPRÁVY.CZ. Konec demokracie ve světě se blíží? Známý politolog si zoufá | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz online. cit. 2021-01-16. Dostupné online. 
  37. PATRICK J., Deneen. Proč selhal liberalismus. 1. vydání. vyd. Praha: Academia, 2020. 180 s. 
  38. SIMON, Clea. Research overturns belief that groups reach more balanced, less hawkish decisions. phys.org online. 2022-04-12 cit. 2022-12-22. Dostupné online. (anglicky) 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Demokracie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


'Ndrangheta
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu
Úřednická vláda
Úmrtí v roce 2021
Úmrtí v roce 2022
Únětická kultura
Únor 1948
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
Ústava Československé republiky
Ústava Československé socialistické republiky
Ústavní soud České republiky
Ústavní zákon o československé federaci
Ústav pro studium totalitních režimů
Čína
Čínsko-sovětské konflikty (1969)
Čínsko-sovětský rozkol
Časně slovanské období
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Červený obr
Česká a Slovenská Federativní Republika
Česká socialistická republika
Česká televize
Česká tisková kancelář
Česká Wikipedie
České knížectví
České království
České národní obrození
České předsednictví v Radě Evropské unie 2009
České Slezsko
České stavovské povstání
České země za první světové války
Český rozhlas
Český rozhlas Dvojka
Český stát za vlády Jagellonců
Český statistický úřad
Česko
Československá lidová armáda
Československá měnová reforma (1953)
Československá republika (1948–1960)
Československá socialistická republika
Československá televize
Československé parlamentní volby 1946
Československý rozhlas
Československo
Československo-sovětské přátelství
Čierna nad Tisou
Čistky
Členský stát Evropské unie
ČTK
Řím
Řecko
Řeka
Školství
Španělsko
Štěpán Trochta
Švédsko
Železná opona
Živočichové
1. květen
1. leden
10. říjen
10. listopad
11. listopad
11. září
12. listopad
13. červen
13. prosinec
14. červen
17. leden
17. listopad
1711
1816
19. listopad
1922
1941
1945
1946
1948
1949
1950
1952
1954
1957
1965
1968
1969
1972
1975
1978
1987
1988
1989
1991
1992
1993
1996
1997
1998
2. listopad
20. únor
20. srpen
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2009
2011
2022
21. srpen
22. říjen
23. říjen
23. leden
25. únor
25. říjen
26. duben
27. srpen
28. říjen
29. říjen
3. listopad
30. říjen
31. říjen
31. březen
31. prosinec
4. červen
4. prosinec
461
6. listopad
9. listopad
Achtung Baby
Acquis communautaire
Aeroflot
Afghánistán
Akce 77
Akvizice
Albánie
Albánská lidová republika
Albánská lidová socialistická republika
Aleš Brichta
Alexander Dubček
Alexej Čepička
Alexej Kosygin
Alois Indra
Andrej Andrejevič Gromyko
Andrej Antonovič Grečko
Andrej Babiš
Anticharta
Antonín Kapek
Antonín Novotný
Antonín Zápotocký
Antonov An-12
Antonov An-24
Anton Myrer
Arakain
Archiv výtvarného umění
Argentinské tango
ASU-57
ASU-85
Athény
Augustin Navrátil
Austrálie
Autoritní kontrola
Avenida Corrientes
Bílý trpaslík
Bójové
Beatová síň slávy
Berlínská zeď
Bill Clinton
Biskup
Blue Effect
Bohemia Energy
Boj o rozhlas (1968)
Branislav Hronec
Bratři Itálie (politická strana)
Bratislava
Bratislavská deklarace
Brazílie
BRDM-1
Brexit
Brusel
BTR-152
Bulharská komunistická strana
Bulharská lidová republika
Buržoazie
Castell
Centrální plán
Charta 77
Charterový let
Chceme světlo!
Chruščovovské tání
Citron (hudební skupina)
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
cs:Usnesení vlády k žádosti České republiky o přijetí do Evropské unie
Cyril Svoboda
Dálnice
Díválí
Dýchací soustava
Dějiny Česka
Dělnicko-rolnická vláda
Důl Svornost
Daň z přidané hodnoty
David Koller
Demokracie
Demonstrace (protest)
Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968
Den vzniku samostatného československého státu
De Generace
Difuze
Disent
Divoký srdce
Dluhová krize v eurozóně
Doba římská na území Česka
Doba bronzová na území Česka
Dodavatel poslední instance
Dovoz
Drážďany
Drahomír Kolder
Druhá republika
Druhá světová válka
Dvoustranně souměrní
Ekonomická krize od 2007
Elon Musk
Emigrace
Encyklopedie
Eneolit na území Česka
Enver Hodža
Epitelová tkáň
ERM II
Estonsko
Etc...
Etiopie
Euro
Eurobarometr
Eurokomunismus
Evžen Plocek
Evropa
Evropská komise
Evropská měnová unie
Evropská migrační krize
Evropská rada
Evropská společenství
Evropská unie
Evropský hospodářský prostor
Evropský zatýkací rozkaz
Ferdinand I. Habsburský
Fidel Castro
Filip Topol
Finsko
Flamengo
Florian Siwicki
Fondy Evropské unie#PHARE
Fonograf
Framus Five
Francie
Francisco Franco
František Josef I.
František Kotva
František Kriegel
Frederik Willem de Klerk
Frontman
Gama Sagittae
Gemeinsame Normdatei
Generální tajemník ÚV KSČ
Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny
George H. W. Bush
Giorgia Meloniová
Glasgow
Glasnosť
Gonochorismus
Grónské referendum o Evropských společenstvích 1982
Gudžarát
Gustáv Husák
Habsburkové
Habsburská monarchie
Halloween
Harry Potter a Tajemná komnata (film)
Havlíčkův Brod
Heath Freeman
Heliodor Píka
Helsinky
Hermafrodit
Hlavní strana
Hltan
HMAS Sydney (D48)
Hmotná nouze
Hnědý trpaslík
Hostitel
Hrubý domácí produkt
Hudba
Hudba Praha
Hudba Praha & Michal Ambrož
Hudba Praha (album)
Hudebník
Hudební žánr
Hudební nástroj
Hudební skladatel
Hudební soubor
Husitství
Hvězdná velikost
Ilegální obchod s drogami
Iljušin Il-14
Imatrikulace (letectví)
Indie
Industrializace
International Standard Serial Number
Internet Archive
Invaze
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invazní pruhy
IROZHLAS
Irsko
Island
Itálie
Ivan Jakubovskij
Ivan Král
Ivan Martin Jirous
Ivo Tretera
Jáchymov
János Kádár
Jair Bolsonaro
Jakov Alexandrovič Malik
Jana Altmannová
Jan Anastáz Opasek
Jan Bula
Jan Dus
Jan Haubert
Jan Hrubý (hudebník)
Jan Ivan Wünsch
Jan Masaryk
Jan Palach
Jan Patočka
Jan Rejžek
Jan Spálený
Jan Zajíc
Jan Zrzavý
Jaroslav Šaroch
Jasná Páka
Jednorodí
Jednotné zemědělské družstvo
Jerry Lee Lewis
Jiří Šindelář (hudebník)
Jiří Jelínek (baskytarista)
Jiří Kraus
Jiří Schelinger
Jiří z Poděbrad
Jižní Korea
Johannes Kepler
Josef Špaček (politik KSČ)
Josef Beran
Josef Charvát (odbojář)
Josef Chuchma
Josef Hlavatý
Josef Hlouch
Josef II.
Josef Klaus (politik)
Josef Pavel (1908)
Josef Smrkovský
Josef Zieleniec
Josif Vissarionovič Stalin
Josip Broz Tito
Jozef Púčik
Jugoslávie#Socialistická Jugoslávie
Junák – český skaut
Jupiter (planeta)
Jurij Andropov
Justiční vražda
Kádrové důvody
Kádrový posudek
Kabát (hudební skupina)
Kabinová lanová dráha na Ještěd
Kalábrie
Kamil Střihavka
Kardinál
Karel Hoffmann (politik)
Karel III. Britský
Karel IV.
Karel Malík
Katapult (hudební skupina)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kaunas
Kauza Čapí hnízdo
KGB
Klad
Klaudios Ptolemaios
Klement Gottwald
Kmen (biologie)
Kodaň
Kodaňská kritéria
Kolektivizace v Československu
Komunisté
Komunistická strana
Komunistická strana Číny
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Španělska
Komunistická strana Slovenska (1948)
Komunistický režim
Komunistický režim v Československu
Koncentrační tábor
Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow
Konstantin Babickij
Kontrarevoluce
Konzervativní strana (Spojené království)
Korejská válka
Kormoran (1940)
Krausberry
Krucipüsk
Kuba
Kulak
Kulomet SG-43
Kult osobnosti
Kurt Waldheim
Květen 1968 ve Francii
Kypr
Kytara
Ladislav Adamec
Ladislav Hosák
Lafetace
Lajka
Lamezia Terme
Latina
Leonid Iljič Brežněv
Leszek Engelking
Letiště
Letiště Brno-Tuřany
Letiště Praha Ruzyně
Libius Severus
Libor Pešek
Library of Congress Control Number
Lidová demokracie
Lidové milice
Lidská práva
Listopad
Listopad 1989
Litva
Lotyšsko
Lou Fanánek Hagen
Luboš Andršt
Luboš Pospíšil
Lubomír Štrougal
Lucemburk
Lucemburkové
Ludvík Kandl
Ludvík Svoboda
Luiz Inácio Lula da Silva
Lyndon B. Johnson
Maďarská lidová republika
Maďarská socialistická dělnická strana
Maďarsko
Maastrichtská kritéria
Maelström
Maják (album)
Malta
Mao Ce-tung
Maršál Sovětského svazu
Marek Vokáč
Marie Švermová
Marie Charousková
Marie Terezie
Markéta Vojtěchová Ambrožová
Markomani
Marsyas (hudební skupina)
Martin Dzúr
Martin Kraus (zpěvák)
Marxismus
Matěj Belko
Memorial
Menstruační vložka
Metro
Mezenchym
Mezinárodní astronomická unie
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní vesmírná stanice
Michael Šimůnek
Michail Lomonosov
Michail Suslov
Michal Ambrož
Michal Ambrož a Hudba Praha
Michal Lefčík
Michal Pavlíček
Michal Prokop
Miki Volek
Mikrofotografie
Milada Horáková
Milan Hlavsa
Miloš Jakeš
Miloš Zeman
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Miroslav Žbirka
Miroslav Středa
Mnichovská dohoda
Monarchismus
Mongolsko
Morava
Moskevský protokol
Moskva
Motolice
MusicBrainz
Mysterium Cosmographicum
Náměstí Svobody (Brno)
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní fronta Čechů a Slováků
Národní knihovna České republiky
Národní shromáždění Československé socialistické republiky
Německá demokratická republika
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německo
Nadace Wikimedia
Naréndra Módí
Nationale Volksarmee
Nejvyšší sovět Sovětského svazu
Neodermata
Neodermis
Neolit na území Česka
Nepohlavní rozmnožování
Nervová soustava
Nicolae Ceaușescu
Nikolaj Viktorovič Podgornyj
Normalizace
Nova
Nusle
Oběžná dráha
Oběhová soustava
Obelisk (Buenos Aires)
Ocel
Odboj během druhé světové války
Odsun sovětských vojsk z Československa
Oldřich Černík
Oldřich Říha
Oldřich Švestka
Oldřich Veselý
Olympic
Opičí selfie
Orel (spolek)
Organizace spojených národů
Osvald Závodský
Ota Petřina
Otmar Brancuzský
Pád mostu v Gudžarátu
Přídělový systém
Předseda vlády
Přemyslovci
Připojení Hlučínska k Československu
Paleozoikum
Památník Vojna u Příbrami
Paměť národa
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parti communiste français
Pavel Švanda (křesťanský aktivista)
Pavel Telička
Pavel Váně
Pavel Wonka
Pavol Molnár
Perestrojka
Petro Šelest
Petr Fiala
Petr Janda
Petr Kalandra
Petr Korál
Petr Novák
Petr Placák
Petr Skoumal
Plánovaná ekonomika
Planeta
Platónské těleso
Ploštěnci
Ploštěnky
Ploutvonožci
Plzeňské povstání (1953)
Pohlavní rozmnožování
Pohraniční stráž
Polarizace (elektrodynamika)
Politbyro
Polská lidová republika
Polská sjednocená dělnická strana
Polsko
Pomocný technický prapor
Portál:Česko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Evropská unie
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Hudba
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Post Bellum
Poučení z krizového vývoje
Právo (deník)
Průmyslová revoluce v Česku
Pražské jaro
Pražský výběr
Praga
Praha
Praní špinavých peněz
Pravda (noviny)
Prehistorie Česka
Prezident České republiky
Prezident Brazílie
Proces se skupinou Milady Horákové
Proces se Slánským
Proces s buržoazními nacionalisty
Proces s krajskými tajemníky
Progres 2
Prophets of Rage
Protektorát Čechy a Morava
Protesty v Íránu (2022)
Protiokupační demonstrace v roce 1969
Protonefridie
Provolání Všemu lidu ČSSR
První pětiletka (Československo)
První republika
První vláda Klementa Gottwalda
První vláda Oldřicha Černíka
Prvoústí
Public Enemy
Q114943882
Q12036674
Q12036674#identifiers
Q12036674#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q1773668
Rada bezpečnosti OSN
Rada Evropské unie
Rada vzájemné hospodářské pomoci
Radim Hladík
Radio Beat
Rakouské císařství
Rakousko
Rakousko-Uhersko
Reálný socialismus
Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii
Reichsbrücke
Rekatolizace
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
Ricimer
Rishi Sunak
Robert Browning
Rock
Roman Dragoun
Ron Flowers
Ross Perot
Rovnost (pracovní tábor)
Rozšiřování Evropské unie
Rozhlas po drátě
Rudé náměstí
Rudolf II.
Rudolf Kirchschläger
Rudolf Slánský
Rumunská socialistická republika
Rumunsko
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sámova říše
Sázava
Sídliště
Síra
Saab 32 Lansen
Sametová revoluce
SARS-CoV-2
Saská Kamenice
Sbor národní bezpečnosti
Schengenský prostor
Schizocoel
Severní Čechy
Severní Korea
Severočeský kraj
Severoatlantická aliance
Severomoravský kraj
Seznam britských králů
Seznam osobností vyznamenaných 28. října 2022
Seznam osob popravených z politických důvodů v Československu 1948–1989
Seznam premiérů Česka
Seznam premiérů Itálie
Seznam premiérů Spojeného království
Si Ťin-pching
Sjednocená socialistická strana Německa
Skotsko
Slovenská socialistická republika
Slovensko
Slovinsko
Slunce
Socialismus
Socialismus s lidskou tváří
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Sokol (spolek)
Soubor:Пейзаж на Венере.jpg
Soubor:(Srpen68)Bilak & Husak.jpg
Soubor:(Srpen68)Zraneny vojak FF.jpg
Soubor:(Zari68)Alexander Dubcek B.jpg
Soubor:10 Soviet Invasion of Czechoslovakia - Flickr - The Central Intelligence Agency.jpg
Soubor:1968-Prague Spring ogv B.png
Soubor:1968-Prague Spring ogv I.png
Soubor:1968-Prague Spring ogv J.png
Soubor:3d10 fm de vilafranca.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1985-074-27, Hilfskreuzer Kormoran.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-F0417-0001-011, Berlin, VII. SED-Parteitag, Eröffnung.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H0603-0036-001, Moskau, Ulbricht und Breshnew.jpg
Soubor:CHAROUSKOVÁ Marie (Klárov 26. 8. 1968).jpg
Soubor:Coat of arms of the Czech Republic.svg
Soubor:Czechoslovakia cs.png
Soubor:Czechoslovakia demo.png
Soubor:Dugesia Turbellaria wm (12) anterior.jpg
Soubor:Een vluchtelingenkamp voor Tsjechen bij de Wiener Reichsbrücke (Oostenrijk), Bestanddeelnr 921-6236 (cropped).jpg
Soubor:Flag of Hungary.svg
Soubor:Flag of Poland (1927–1980).svg
Soubor:Flag of the KSC.svg
Soubor:František Dostál Srpen 1968 3.jpg
Soubor:František Dostál Srpen 1968 4.jpg
Soubor:Hanging Bridge from Opposite Side Morbi - panoramio.jpg
Soubor:Helsinki demonstration against the invasion of Czechoslovakia in 1968.jpg
Soubor:Hudba Praha, Ladronka, kytarista.jpg
Soubor:IICCR G539 Ceausescu Dubcek Svoboda.jpg
Soubor:Jan Bula B.jpg
Soubor:Lidove milice logo.svg
Soubor:Macaca nigra self-portrait large.jpg
Soubor:Okupace Svobodný-vysílač.JPG
Soubor:Památník obětí komunismu - Teplice(detail).jpg
Soubor:Patocka 1971.jpg
Soubor:Posta Romana - 1959 - Laika 120 B.jpg
Soubor:Praga 11.jpg
Soubor:Sagitta constellation map.png
Soubor:Tango Porteño.jpg
Soubor:Transparent na Morovém sloupě na náměstí Svobody v Brně, srpen 1968.jpg
Soubor:Vítejte v EU.jpg
Soubor:Vyjezdni dolozka 1967.jpg
Soubor:Warsaw Pact Logo.svg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Za vashu i nashu svobodu.jpg
Souborný katalog České republiky
Souhvězdí
Souhvězdí Šípu
Soul
Sovětský svaz
SpaceX
SpaceX Crew-3
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
SPOLU
Spotřební daň
Spotřební průmysl
Sputnik 2
Státní bezpečnost
Státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti
Státní zastupitelství
Stávka
Střední skupina vojsk
Středočeský kraj
Středoslovenský kraj
Střevo
Stalinův pomník
Stalinismus
Starý pecky (a tak dál...)
Starší doba železná na území Česka
Strašnické krematorium
Stromboli (hudební skupina)
Studená válka
Superskupina (hudba)
Synkopy 61
Tábor nucené práce
Těžký průmysl
Třebíč
Třetí Československá republika
Třicetiletá válka
Tři králové (protinacistický odboj)
Tři sestry (hudební skupina)
T-55
Taťjana Bajevová
Takeoff (rapper)
Tasemnice
Tavenina
Teplice
Teror
Tesla (podnik)
Tetřívek douglaskový
Textař
The Plastic People of the Universe
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Todor Živkov
Tomáš Špidlík
Tomáš Hajíček
Tomáš Halík
Tržní ekonomika
Tragédie při hromadné tlačenici v Soulu 2022
Traktor (píseň)
Transportní letoun
Twitter
U2
Ukrajinská sovětská socialistická republika
Uliční výbor
Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939
Václavské náměstí
Václav Havel
Václav Klaus
Válka v Tigraji
Vídeň
Vít Malinovský
Výšková migrace
Východní blok
Východočeský kraj
Východoslovenský kraj
Vývoz
Věznice
Vakcína proti covidu-19
Varšavská smlouva
Varšavská univerzita
Vasil Biľak
Vedoucí úloha strany
Velká recese
Velkomoravská říše
Vietnamská demokratická republika
Vinohradská
Vinohrady (Praha)
Virtual International Authority File
Visací zámek (hudební skupina)
Vláda České republiky
Vláda Petra Fialy
Vláda Rishiho Sunaka
Vladimír Špidla
Vladimír Guma Kulhánek
Vladimír Mišík
Vladimír Padrůněk
Vladimír Remek
Vladimír Zatloukal
Vlado Čech
Vodní elektrárna
Volby
Volby prezidenta USA 1992
Volodymyr Zelenskyj
Vražda
Vratislav Janda
Vstup České republiky do Evropské unie
Vstup Bulharska do Evropské unie
Vstup Chorvatska do Evropské unie
Vstup Estonska do Evropské unie
Vstup Kypru do Evropské unie
Vstup Litvy do Evropské unie
Vstup Lotyšska do Evropské unie
Vstup Maďarska do Evropské unie
Vstup Malty do Evropské unie
Vstup Polska do Evropské unie
Vstup Rakouska do Evropské unie
Vstup Rumunska do Evropské unie
Vstup Slovenska do Evropské unie
Vstup Slovinska do Evropské unie
Vydírání
Vykonstruovaný proces
Vylučovací soustava
Vysídlení Němců z Československa
Vznik Československa
Władysław Gomułka
Walter Ulbricht
West End
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilbur Smith
Wilsdruff
WorldCat
XIV. sjezd KSČ
XX. sjezd KSSS
Základní vojenská služba
Zákon na ochranu lidově demokratické republiky
Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu
Zánik Československa
Západní Německo
Západočeský kraj
Zaměstnanost
Zatmění Slunce 25. října 2022
Zavedení eura v Česku
Zavedení eura v Česku#Veřejné mínění
Zdeněk Juračka (hudebník)
Zdeněk Mlynář
Země
Zeměpisné souřadnice
Země Koruny české
Zimmerwaldská konference
Znárodnění
Zpěv
Zuzana Burianová
Zvací dopis




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk