A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dilidžan Դիլիջան | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 40°44′27″ s. š., 44°51′47″ v. d. |
Nadmořská výška | 1 500 m n. m. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Dilidžan | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 13 km² |
Počet obyvatel | 16 600 (2016) |
Hustota zalidnění | 1 276,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Označení vozidel | 57 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dilidžan (arménsky Դիլիջան) je lázeňské město v provincii Tavuš na severozápadě Arménie. Žije zde přibližně 17 tisíc obyvatel.
Místními je město nazýváno „Arménské“, nebo „malé Švýcarsko“. Dilidžan je jedním z nejdůležitějších lázeňských rezortů v Arménii. Leží v nadmořské výšce kolem 1500 m n. m. uvnitř stejnojmenného národního parku. Množství okolních lesů, hory a vzdálenost od dalších měst jej činí ideálním sídlem pro řadu arménských umělců, skladatelů, filmařů.
Ulice „Šarambejan“ je chráněna jako „staré město“. Je na ní několik řemeslnických dílen, galerií a muzeum. Oblíbenými rekreačními aktivitami ve městě jsou pěší turistika, horská cyklistika a pořádání pikniků.
Městská práva získal Dilidžan v roce 1951. Podle sčítání lidu v roce 2009 žilo v Dilidžanu 15 601 lidí,[1] v roce 2011 už 17 712 lidí, zatímco v roce 1989 to bylo 23 700 osob.
Podle plánu arménské vlády se má město přeměnit na regionální finanční centrum. Plán začala vláda uskutečňovat přesunem zaměstnanců a operací arménské centrální banky do Dilidžanu v roce 2013.[2]
Dilidžan je v současnosti nejrychleji rostoucím sídlem v Arménii.[3]
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Dilijanstreet.jpg/220px-Dilijanstreet.jpg)
Poblíž města bylo při výstavbě silnic v roce 1859 objeveno pohřebiště z pozdní doby bronzové (asi 1300 př. n. l.) Tato lokalita nese jméno podle hlavního inženýra stavebních prací, inženýra Redkina. Mnoho hrobů bylo nedotčených a obsahovalo velké množství cenných artefaktů. Mrtví byli pohřbeni často na boku ve skrčené poloze, s tváří obrácenou na západ.[4] Předměty z hrobů byly datovány do pozdní doby bronzové až mladší doby železné (konec 2. tisíciletí př. n. l. až počátek 1. tisíciletí př. n. l.). Některé z objevených předmětů byly převezeny do muzeí v Moskvě, Petrohradě, Tbilisi, Baku a Jerevanu, zbytek je uchován v dilidžanském geologickém muzeu.
Ve středověku byla oblast dnešního města, zvaná Hovk, oblíbeným loveckým revírem místních vládců. Ve 13. století byla poblíž města založena osada Bujur Dili. V období 10. až 13. století vznikly blízké kláštery Haghartsin a Goshavank. Kláštery se rychle rozvíjely a staly se centry vzdělanosti a kultury. Haghartsin je jedním z typických přikladů vývoje arménské architektury ve středověku. V okolí města se zachovaly další důležitá centra náboženství a vzdělanosti, jako jsou kláštery Jukhtak Vank a Matosavank. Město ve středověku patřilo arménským králům. V roce 1866 zmínil francouzský cestovatel Jean Chardin poprvé město „Dilijan“. V roce 1801 se město dostalo pod ruskou nadvládu.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/Dilijanhouses.jpg/220px-Dilijanhouses.jpg)
Ve druhé polovině 19. století se město stalo známým horským střediskem a počet obyvatel začal vzrůstat. V roce 1868 zde vznikla první škola. Koncem 19. století zde byly příznivé podmínky pro kulturní rozvoj, bylo zde založeno několik divadelních skupin a v roce 1908 byla založena veřejně přístupná knihovna. V roce 1900 vzniklo i slavné divadlo pod širým nebem, známé jako „Rotunda“. Stalo se oblíbeným místem místních i hostujících ruských intelektuálů.
V této době bylo ve městě postaveno mnoho moderních domů v tradičním stylu. Bohatí Arméni z Tbilisi a jiných míst Zakavkazska zde začali stavět své vily. Architektura v Dilidžanu je charakterizována sedlovou střechou pokrytou taškami, širokým zdobeným arkýřem a bílými stěnami. Tento styl se rychle rozšířil po vesnicích v údolí řeky Aghstev. Počátkem 20. století se ve městě rozšířilo mnoho tradičních řemesel jako kovářství, tkaní koberců, výtvarné umění, dřevoryt a další.
Poloha
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/2014_Prowincja_Tawusz%2C_Dilid%C5%BCan%2C_Widok_na_okoliczny_krajobraz_%2804%29.jpg/220px-2014_Prowincja_Tawusz%2C_Dilid%C5%BCan%2C_Widok_na_okoliczny_krajobraz_%2804%29.jpg)
Dilidžan se rozkládá na březích řeky Agstafa, v úseku dlouhém asi 20 kilometrů, v nadmořské výšce 1500 metrů. Údolí ze severu obklopují vrcholy Malého Kavkazu a na jižní straně horské hřbety, setkávající se v průsmyku Semjonovka, kterým prochází silnice k jezeru Sevan. Horské oblasti jsou pokryty hustými lesy, zabírajícími plochu více než 34 000 hektarů. Ve vyšších nadmořských výškách lesy přecházejí v alpské louky. Kromě řeky Agstafa městem protéká mnoho jejích menších přítoků.
Klima města je mírné. Město se nachází ve středu horského pásma, pro které jsou typická mírná, středně horká léta a slunečné a relativně teplé zimy s dostatkem srážek. Průměrná roční teplota je +8,3 °C. Průměrná teplota v červenci je 18 °C, v lednu 0 až -2 °C. Suchý vzduch je patrný zejména v zimních a jarních měsících. Relativní vlhkost vzduchu je 70 % (62 až 65 %), srážek zde spadne 637 mm ročně. Celková doba slunečního svitu je 2091 hodin.[5]
Galerie
-
Tradiční domy
-
Město v mracích
-
Klášter Jukhtak Vank
-
Pohoří Malý Kavkaz
-
Pohled na město
Partnerská města
Pétange, Lucembursko, od května 2006
Noale, Itálie, od července 2011
Udine, Itálie, od července 2011
Roman, Rumunsko, od května 2012
Aix-en-Provence, Francie, od května 2012
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dilijan na anglické Wikipedii a Dilidschan na německé Wikipedii.
- ↑ Marzes of the Republic of Armenia in figures, 2004-2008 (anglicky); .pdf; s. 193–276)
- ↑ Armenia To Move Central Back Out Of Capital . Dostupné online.
- ↑ Dilijan central school is open. civilnet.am . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-16.
- ↑ Elisabeth Bauer-Manndorff: Das frühe Armenien. Grundlagen der Archäologie und Urgeschichte. Verlagsbuchhandlung der Mechitaristen-Congegration, Wien 1984, S. 85
- ↑ dilijan.com. www.dilijan.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-23.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dilidžan na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (rusky), (anglicky)
- Článek v encyklopedii Armeniapedia (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk