Dobývání Aztécké říše - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Dobývání Aztécké říše
 ...
Španělské dobytí Aztécké říše (Mexika)
konflikt: Španělská conquista Ameriky
Dobytí Tenochtitlánu Cortésem (španělsky Conquista de México por Cortés), olej na plátně
Dobytí Tenochtitlánu Cortésem (španělsky Conquista de México por Cortés), olej na plátně

Trváníúnor 151913. 8. 1521 proti Aztékům
152214. února 1530 proti Taraskům
Místoříše Aztéků, Tarasků a mnohé další (dnešní Mexiko)
Výsledekvítězství Španělů a jejich indiánských spojenců
Změny územíovládnutí říší Aztéků, Tarasků a mnoha jiných
Strany
Kastilská koruna Španělská říše

domorodí spojenci:


podpora či příležitostné
spojenectví
(při dobývání Tenochtitlánu):

Aztécký trojspolek Aztécký trojspolek (15191521)

spojenci Aztéků:

nezávislé říše, městské
státy a kmeny:


Kastilská koruna Kubánské guvernérství (1520 viz)

Velitelé
Síla
Kastilská koruna Španělé
  • 900–1 300 pěších,
  • 90–100 kavalérie,
  • 6 děl,
  • 13 brigantin

80 000–200 000 Tlaxcaltéků
10 000 Totonaků (8 400 následovalo Cortése z Cempoaly)
a vysoký počet ostatních
domorodých spojenců

300 000 Mexiků-Aztéků
100 000 Tarasků
neznámý počet ostatních domorodců
Kastilská koruna 550–750 Španělů v bitvě u Cempoaly (1520)
Ztráty
Kastilská koruna 1 800 mrtvých Španělů
  • 1 000 padlých v boji
  • 15+ děl ztraceno

tisíce mrtvých Tlaxcaltéků a jiných domorodých spojenců

Aztécký trojspolek 200 000 mrtvých (včetně civilistů)
  • 300 válečných plavidel potopeno

neznámý počet
neznámý počet ostatních domorodců
Kastilská koruna 5 mrtvých a mnoho zraněných u Cempoaly (1520)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobývání Aztécké říše Španěly, potažmo Mexika, začalo v únoru roku 1519 a skončilo 13. srpna 1521. Výpravě velel Hernando Cortés. Cortés neměl nařízeno, aby se pokoušel o dobytí tak veliké říše, což nakonec dokázal. Aztékové byli pověstní válečníci, avšak jejich říše byla slabá a jejich ujařmené národy čekaly na vhodnou chvíli ke vzpouře. To byl také hlavní důvod, proč se Cortésovi podařilo Aztéky porazit. Za celé dva roky výpravy Cortés mnohokrát zvítězil, porážka ho však také neminula. Za noci, kterou Španělé nazvali La Noche Triste („Smutná noc“), byla většina jeho mužů pobita. Španělé se ale vrátili a spolu se svými indiánskými spojenci dobyli Tenochtitlán, hlavní město Aztéků. Většina aztéckých památek byla během dobývání zničena a téměř všichni Aztékové zahynuli. Také nemoci zdecimovaly většinu domorodé populace, která nebyla proti nim dostatečně imunní, a neušetřily ani spojence Španělů, kteří bojovali po jejich boku proti Aztékům. Španělům však nic nebránilo získat celé Mexiko a udrželi si ho následujících 300 let.[1]

Nový svět

Socha Kryštofa Kolumba

V noci 12. října 1492 pomalu pluly po Atlantském oceánu směrem k západu tři malé plachetnice. Plavily se teď už přes měsíc po neznámém moři. Neměly daleko ke vzpouře[zdroj?. Náhle se na obzoru vynořila země.

Takto začala nová éra a byl objeven nový neznámý svět. Ameriku obývali pouze Indiáni a neměli tušení, co je čeká. Zprávy o tom, že Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, se rychle šířily a mnoho Španělů zde chtělo zbohatnout, dostat půdu a nebo začít nový život.

Dobývání Karibiku

Španělé ihned rozpoznali možnost získání nových území a tak začali dobývat Karibik. Původní obyvatelé, Indiáni, zde žili primitivním způsobem a proti Španělům se nezmohli na nějaký větší odpor. Postupně byly karibské ostrovy dobyty a začali se zde usazovat Evropané. Většina Indiánů zemřela buď násilnou smrtí, nebo na nemoci, které sem zavlekli Evropané.[1] Toto dobývání stálo životy desetitisíců Indiánů a většina jejich historických památek byla zničena. Evropané si mysleli, že Indiáni na pevnině budou stejní, i když se objevovaly legendy, které mluvily o velkém království na západě.

Výzkumná cesta

Takovéto karaky používali Španělé při průzkumných plavbách v Americe

Dne 8. února 1517 vyslal Velásquez, guvernér Kuby, Franciska Hernándeze de Córdoba na výzkumnou cestu na západ, kde měl hledat poklady. Sotva Cordóba vyplul na otevřené moře, zahnala ho bouře do neznámých končin. O tři týdny později doplul k nehostinnému pobřeží.[1] Když vystoupil se svými vojáky na pevninu, objevil k svému úžasu indiánskou civilizaci, o níž neměl nikdo ani tušení. Stály tam kamenné domy a bohatě zdobené chrámy podobající se pyramidám. Obyvatelé té země nosili obleky z barevných bavlněných látek.

Cordóba přistál na poloostrově Yucatán, přesně na západ od Kuby. Objevil tam předkolumbovskou americkou civilizaci, civilizaci Mayů.[1] Na rozdíl od povolných Aravaků, obývajících Karibské ostrovy, byli Indiáni na pevnině velmi bojovní. Sprškou kamenů a šípů zahnali Cordóbu a jeho vojáky na útěk. Cordóba se potom vydal kolem poloostrova, ale také na pobřeží Campeche, státu na jihovýchodě Mexika, narazil na tak nepřátelské Indiány, že utrpěl velké ztráty a rozhodl se vrátit na Kubu. O rok později dne 1. května 1518, vyslal Velásquez na tutéž cestu druhou výpravu, pod velením Juana de Grijalva. Ten se dostal až do dnešního Tabaska a narazil na přátelské Indiány, s nimiž si mohl pohovořit. Tady se dověděl o zemi jménem Mexiko, mocném státě ve vnitrozemí, kde je prý ohromné množství zlata.[2]

Moctezuma II.

Říše Aztéků na vrcholu moci

Tři sta kilometrů odtud v Tenochtitlánu, hlavním městě Aztéků, Moctezuma II. celý měsíc sledoval každý Grijalvův krok.[2] Rychlí poslové mu podávali podrobné zprávy o jeho lodích, o počtu ozbrojených mužů a o dalších zajímavostech. Moctezuma chtěl vědět stále víc, neboť příchod neznámých mužů se přesně shodoval s věštbou o návratu boha Quetzalcoatla. Bílá pleť, vousy a nadpřirozené zbraně Španělů přesně odpovídaly indiánské legendě. Věštba říkala, že se Quetzalcoatl vrátí v roce Ce Acatl, tedy příštího roku. Bůh se zřejmě chystal znovu usednout na svůj trůn. Bylo třeba přivítat ho velice přátelsky – Moctezuma byl teď středního věku a bude-li mu osud přát, podaří se mu boha přimět k tomu, aby se vrátil až po jeho smrti. Moctezuma vyslal své vyslance do Tabaska, aby mu přinesli zprávu o bílých mužích.[3] Vyslanci mu vyprávěli o obrovských domech na vodě. Cizinci také Aztékům řekli, že se brzy vrátí. Teď Moctezuma věděl, že se Quetzalcoatl vrátí.

Nová výprava

malba zachycující tvář Hernána Cortése

Teď, kdy se zdálo, že zprávy o bájném království na západě odpovídají pravdě, chtěl si guvernér Velásquez tuto zemi podrobit. V největším spěchu sestavil novou, mnohem větší výpravu, jejímž vedením nakonec pověřil Hernanda Cortése. Cortés, který na takovou příležitost už dlouho čekal, zastavil celý svůj majetek a uhradil valnou část nákladů.[3] Když bylo všechno připraveno, vydal se Cortés 18. února 1519 na moře. Vezl s sebou na jedenácti lodích 550 vojáků, patnáct koní, deset mosazných děl, kuše a arkebuzy.

Přistání na pevnině

Cortés zamířil k ostrovu Cozumel před pobřežím Yucatánu. Když tam dorazil, zjistil, že část jeho mužů tam přistála už před ním a Indiány oloupila. Pobouřen tímto neodpovědným jednáním povolal k odpovědnosti tvrdohlavého Pedra de Alvarada a poručil, ať je majetek Indiánům vrácen. Cortés dbal vždy na zachování diplomatických zvyklostí.[4] Cortés potřeboval doplnit zásoby a zamířil do Tabaska. Zdejší Indiáni však Cortése napadli a měli značnou početní převahu. Avšak evropská taktika a zbraně zvítězily nad Indiány. Indiánští náčelníci odpřisáhli, že se stávají poddanými španělského krále, a přijali křesťanství. Potom obdarovali Španěle mnoha dary. Mezi dary pro Cortése bylo také dvacet dívek z Tabaska. Jedna z nich, zvaná Malinche, se stala Cortésovou milenkou a porodila mu i syna. Chápavá Malinche se brzy naučila španělsky a dávala Cortésovi cenné rady ohledně Aztéků. Cortés byl natolik chytrý, aby jí důvěřoval a dbal vždy na její rady.[5]

Cortésova výprava

Cortés se svou milenkou a překladatelkou Malinche rozmlouvají s vyslanci Tlaxcaly

Cortés a jeho muži přistáli u nehostinné části mexického pobřeží. Nazvali toto ploché, písečné, moskyty zamořené území Tierra Caliente. Teplé, páchnoucí bažiny pro ně byly utrpením. Proto Cortés odvedl svůj oddíl dál k severu, do příjemnějších končin. Tam se osvobodil z Velásquezova jařma.[5] Dal se zvolit za kapitána a nejvyššího soudce nové kolonie – od té chvíle neuznával kraj, kde leží dnešní Veracruz, jinou autoritu než autoritu španělského krále Karla V. Aby měl jistotu, že ho vojáci budou následovat, dal potopit všechny lodě.

Mezitím ho navštívili vyslanci jednoho náčelníka z totonacké federace slučující městské federace této oblasti. Stěžovali si, že na ně Aztékové jako na vazaly nakládají nesnesitelná břemena, a žádali o pomoc. Chytrý Cortés poznal, že se mu naskýtá příležitost posílit své oddíly, početně tak slabé.[6] Určitě zde sídlí ještě další kmeny, jež musejí odvádět Aztékům daně a jsou stejně nespokojené jako totonačtí Indiáni. Poradili Cortésovi, aby táhl na Tlaxcalu, jejíž obyvatelé cítí k Aztékům rovněž nepřátelství.[6]

Spojenectví s Tlaxcalou

Španělé opustili Cempoalu uprostřed srpna roku 1519 a o čtrnáct dní později dorazili do Tlaxcaly. Její obyvatelé nebyli Aztéky nikdy podrobeni, a proto Cortésovi, který vyjednával s Moctezumovými posly a totonackými Indiány, vazaly Aztéků, příliš nevěřili.[7] Jejich postoj byl jasný: Zabijeme ty bohy a jejich maso sníme. A bez váhání na Španěly zaútočili.

Cortésovy oddíly byly co do počtu beznadějně slabší a navíc narazily tentokrát na protivníka, který byl mnohem bojovnější než pobřežní kmeny a dovedl lépe vládnout zbraněmi. Zvlášť účinné byly v rukou zkušených Indiánů vrhače kopí. Cortés měl však na své stráně jednu obrovskou výhodu – děla. Každá střela z děla pobila další desítky Indiánů. Boj potom pokračoval a Španělé zvítězili. Indiáni se Cortésovi vzdali se slovy: Učinili jsme vše, abychom tebe a tvé průvodce zabili, ale naši bozi jsou proti tobě bezmocní. Tlaxcaltékové Cortése ve svém městě přivítali a obdarovali ho. Podpora tohoto kmene byla pro Cortése velkou výhrou, neboť věrnější a odhodlanější spojence nikdy nenašel.[7]

Cholula

Rekonstrukce velké pyramidy v Cholule

Za Cortésova pobytu v Tlaxcale se Moctezuma znovu ozval. Tentokrát pozval Španěly do Tenochtitlánu a navrhl, aby se tam vydali přes Cholulu. Cholula byla svatým městem boha Quetzalcoatla. Kromě čtyř set chrámů tam byla pyramida větší než Cheopsova (Chufuova) v Egyptě. Tlaxcalští spojenci Cortése varovali, že cesta přes Cholulu je léčka. Když Cortés přesto pozvání přijal, dali mu na cestu 600 bojovníku jako tělesnou stráž.
Teď už dělila Španěly od jejich cíle Tenochtitlánu, vzdáleného 130 kilometrů, pouze Cholula. Její obyvatele, kteří ho přivítali před městem, pobouřila přítomnost úhlavních nepřátel, Tlaxcaltéků. Cortés proto poručil svým spojencům, aby zůstali mimo hranice města, zatímco on sám se ubytoval v chrámové čtvrti.[8]

Masakr v Cholule

Félix Parra: Masakr v Cholule

Španělští vojáci si začali všímat některých znepokojivých znamení. Určité městské ulice přehrazovaly barikády a na plochých střechách domů byly navršeny hromady kamení, které mohly sloužit jako zbraň. Malinche Cortése varovala, že se Indiáni chystají Španěly pobít. Cortés reagoval okamžitě. Pozval všechny bojovníky, náčelníky a hodnostáře do chrámového okrsku. Předtím rozmístil strategicky děla, některá mířila na náměstí, jiná na přístupové ulice. Všechny městské brány obsadili španělští kopiníci. Když se dav shromáždil, obvinil je ze zrady. Potom zahájili Španělé palbu a pěšáci se s tasenými meči vrhli na indiány, zatímco kopiníci blokovali ústupové cesty. Cholulští bojovníci běželi na pomoc svým druhům, ale španělští dělostřelci je kosili svou palbou z děl. Pak zaútočili ještě Tlaxcaltékové a napadli Cholulany zezadu.[8]

Teď už byla cesta na Tenochtitlán volná.

Cesta k Tenochtitlánu

Pouhý jeden týden a 60 kilometrů dělily Cortése od Moctezumy. Dne 1. listopadu 1519 opustili Španělé Cholulu, truchlící město. Po třiceti kilometrech před sebou spatřili obě slavné sopky, Popocatépetl a Ixtacihuatl s dvěma vrcholky. Cortésova trasa vedla přímo mezi těmito zasněženými vrcholky, které se tyčí do výšky přes 5000 metrů. Když nastala noc, utábořilo se vojsko asi deset kilometrů od průsmyku. Druhý den ráno stoupali dál. Odtud měli výhled na celé Mexické údolí.[8]

Setkání Cortése a Moctezumy

Místo kde se setkal Moctezuma II. a Hernando Cortés

Moctezuma přivítal Španěly před městem. Širokou ulici, po které ho nesli ve zlatých nosítkách posázených klenoty, lemovali šlechtici. Zelený baldachýn, ozdobený ocasními pery posvátného ptáka kvesala, ho chránil před sluncem. Před nosítky zametali dvořané zem a kladli na ni bavlněné koberce. Šlechtici klopili oči, když kolem nich nesli panovníka chystajícího se přivítat cizince, které sem přes moře poslalo nebe. Mexickou verzi tohoto historického setkání zapsal Bernardino de Sahagún.[8]

Je pravda, že jsi Montezuma? zeptal se Cortés. A král řekl: Ano jsem Montezuma. Potom vstal, aby Cortése pozdravil. Předstoupil, hluboce se uklonil a pronesl tato slova: Pane jsi unaven. Cesta tě vyčerpala, ale nyní jsi dorazil na zemi. Přišel jsi do svého města. Přišel jsi usednout na svůj trůn, pod jeho baldachýn. Králové před tebou, tvoji zástupci, ho střežili a uchovali pro tvůj příchod... Znají králové osud těch, jež zanechávají po sobě, svých potomků? Kdyby se tak mohli dívat? Kdyby mohli vidět, co vidím já! Ne, já sním... Teď tě přece vidím. Stojím naproti tobě. Pět, deset dnů jsem byl na smrt nemocen, zatímco moje oči hleděly do říše tajemství. A teď si přišel z mraků a mlhy, abys usedl na svůj trůn. Tak to prorokovali králové vládnoucí tvému městu – a teď se to stalo skutečností. Vrátil ses k nám, sestoupil jsi z nebe. Odpočiň si a ujmi se svého paláce. Buď vítán ve své zemi, můj bože! Cortés odpověděl: Řekněte Montezumovi, že přicházíme jako přátelé.[8]

Unesení Moctezumy

Aztécké lidské oběti

Španělé se ubytovali v překrásném paláci na hlavním náměstí. Moctezuma jednal s Cortésem s vybranou zdvořilostí, ale ten se měl stále na pozoru. Po týdnu pojal Cortés odvážný plán. Rozhodl se krále zajmout a překvapivě se zmocnit vlády nad Aztéky. Moctezuma měl panovat dál jen formálně, jako loutka v jeho rukou. Tento plán uskutečnil Cortés tak, že se s třiceti muži a Malinche vydal do královského paláce. Tam prohlásil, že krále odvede do svého sídla, aby ho tam mohl střežit. Moctezuma se vzpouzel, ale když Malinche řekla, že pokud nepůjde, bude zabit, souhlasil.[9] Poté musel Moctezuma odpřisáhnout věrnost králi Karlu V.

Narvaézova výprava

Cortésovi se donesla zpráva, že připlul silný španělský oddíl pod vedením Pánfila de Narvaéze, aby zúčtoval s rebely. To mohlo být pro Cortése nebezpečné, protože mnoho vojáků shromažďovalo zlato. Proto přenechal velení nad Tenochtitlánem Alvaradovi a vydal se s více než polovinou mužů (přibližně 260) proti Narvaézovi, který měl k dispozici 900 mužů. Pod ochranou noci a prudkého deště se Cortésovi podařilo Narvaéze překvapit a porazit.[10] Během boje se však Cortésovi donesla hrozná zpráva.

Povstání Aztéků

Za Cortésovi nepřítomnosti Alvarado dovolil Aztékům, aby slavili velký svátek toxcatl, během něhož nosili sochu Huitzilopochtliho (aztéckého boha) od jednoho chrámu ke druhému. V den oslav se tisíce neozbrojených Aztéků, ozdobených pery a vzácnými drahokamy, sešly na hlavním náměstí k rituálnímu tanci.[10] Alvarado buď dostal strach, anebo bohaté ozdoby tanečníků vzbudily jeho chtivost a dal signál k útoku. Krvavý masakr, který zde nastal, stál život skoro celé aztécké mládeže a šlechty. Alvarado a jeho muži utekli zpátky do paláce, kde je rozzuření obyvatelé Tenochtitlánu začali obléhat.[11]

Když se Cortés vrátil do města, panoval tam mrtvý klid. Cortés měl výbornou náladu. Nemusel si cestu na zpět probojovat, jak se obával. Z kubánských oddílů k němu přeběhlo tolik vojáků, že se jeho vojsko ztrojnásobilo. Neuvědomil si však, že muž zaručující jeho nezranitelnost je bezmocný. Nejvyšší rada už totiž hledala Moctezumova nástupce. Cortés, který si přál, aby se ve městě opět konal trh, propustil ze zajetí králova bratra Cuitláhuaca.[11] Tím dal Aztékům nového vůdce, pod jehož vedením Indiáni hned příští den na Španěly zaútočili. Jejich zuřivost Španěly překvapila:

Nepomáhala ani děla, ani arkebuzy, ani kuše, ani boj muže proti muži. Bojovali dál se stále větší urputností a jejich řady byly stejně husté jako na začátku..... napsal Díaz.

Pátého dne vyzval Cortés Moctezumu, aby svému lidu řekl, že Španělé odtáhnou, když jim zajistí volný odchod z města. Moctezuma s ním souhlasil jen váhavě, protože věděl, že už nic nepořídí – jeho bývalá moc přešla na jeho bratra. Moctezuma vystoupil na střechu paláce. Bojová vřava ustala. Sotva však začal mluvit o Španělech, kteří stáli z obou stran vedle něho, ozval se zuřivý výkřik. Tři kameny zasáhly Moctezumu, jeden z nich ho smrtelně do spánku.[11]

Aztécký jaguáří bojovník

Cortés poznal, že šance Španělů na přežití bude tím menší, čím déle zůstanou ve městě. Musejí se probít přes jezero na pevninu. Nejkratší cesta na západ do Tacuby byla dlouhá pouze tři kilometry. Cestou však bylo potřeba překonat osm kanálů, přes které teď nevedly mosty, protože je Aztékové strhli. Cortés dal sestrojit přenosný most, pomocí něhož chtěl kanály zdolat. Svůj plán uskutečnil v den Moctezumovy smrti.[12]

V noci 30. června 1520, která je známá jako La Noche Triste (strašná nebo smutná noc), se armáda vykradla z paláce. Španělé se pokusili projít prázdným městem pod ochranou temnoty, ale Aztékové zanedlouho začali bít na poplach. Kněží bušili do bubnů, že se to rozléhalo do celého údolí. Jezero bylo plné kánoí, které se snažily Španělům odříznout cestu. Přenosného mostu se Španělé museli vzdát. Aztékové na ně házeli z kánoí kameny a vrhali šípy a kopí.[12] Mrtvoly koní, lidská těla, děla a odvlékané poklady tvořily teď mosty, po nichž vojáci přecházeli z jednoho úseku na druhý. Cortés, krvácející z mnoha ran, se dostal na pevninu, v bezpečí byla i Malinche. V nesnázích se octl Alvarado a jeho vojáci. Cortés cválal na koni zpátky a probojoval se k poslednímu mostu, na jehož druhé straně stál Alvarado obklíčen Indiány. Alvarado zapíchl kopí do spleti těl a kánoí před sebou a mohutným skokem se přehoupl na druhou stranu.[13]

V následujícím rozbřesku oba viděli, jaké ztráty při průlomu utrpěli. Zemřelo přibližně 600 Španělů a tisíce indiánských spojenců. Podle legendy se Cortés otočil a hořce se rozplakal nad cypřišem, který stojí dodnes v Mexiku a připomíná tuto událost.

Doplnění sil

Mapa laguny a města Tenochtitlán

Španělé museli urazit téměř 200 kilometrů, aby se dostali ke svým tlaxcalským spojencům. Aztékové je však pronásledovali a došlo k bitvě u Otumby. Španělští pěšáci drželi pozice a odráželi další a další útoky Aztéků. Cortés osobně velel kavalérii, která neustále útočila na Aztéky. Situace byla pro Španěly zoufalá, protože Aztéků bylo příliš mnoho.

Cortés si ale všiml Aztéckého velitele, a když ho zabil, tak Aztécká armáda utekla z bitvy. Po této bitvě zbylo Cortésovi pouhých 20 koní. V Tlaxcale ho přivítali a slíbili mu vojenskou pomoc. Ovšem Španělé museli přijmout jejich podmínky. Podmínky zněly takto: nebudou muset platit žádné peníze španělskému králi, dostanou pod svou kontrolu město Cholula, budou mít právo postavit v Tenochtitlánu pevnost a tím budou mít nad městem kontrolu.[14]

Cortés musel tyto podmínky přijmout. Bez Tlaxcaly měl jen malou šanci přežít. Přijal podmínky jménem španělského krále Karla V. Bohužel pro Tlaxcalu, Španělé neměli po dobytí Tenochtitlánu v plánu tyto podmínky dodržovat. Když tlaxcaltští bojovníci pomohli dobýt Tenochtitlán, Španělé ustanovili nové zákony a nová pravidla. Čtyřicet let po dobytí Tenochtitlánu museli Tlaxcaltékové odvádět Španělům stejné peníze, jako každý jiný.

Obléhání a pád Tenochtitlánu

Španělé v čele s Hernánem Cortésem a jejich tlaxcalští spojenci vstupují do aztéckého Tenochtitlánu

Cortés se začal okamžitě připravovat na definitivní dobytí Tenochtitlánu. Přípravy skončily po deseti měsících. Díky podpoře ze Španělska měl teď dohromady 86 jezdců, 118 střelců z kuší a arkebuz, 700 mužů s meči a píkami a 18 děl. Také měl k dispozici 75 000 tlaxcalských bojovníků. Této armádě čelili aztékové v počtu 250 000 bojovníků vyzbrojených meči, dřevěnými kyji, kopími a sekerami. Tentokrát Cortés postupně útočil na všechna aztécká města v okolí Tenochtitlánu. Mezitím ve městě vládl Cuauhtémoc, neboť Cuitláhuac zemřel na spalničky. Cortés zablokoval všechny přístupové cesty k městu. Potom jeho společníci Alvadaro a Olid uzavřeli vodovod vedoucí do hlavního města z Chapultepeku.[15]

Dne 10. května 1521 podnikl Cortés útok ze tří stran. Z jihu postupoval Pedro de Alvarado se 30 jezdci, 150 pěšáky a 25 000 Tlaxcaltéky. Z jihozápadu se do města pokoušel dostat Cristóbal de Olid se 33 jezdci, 18 střelci z kuší, 150 pěšáky a 25 000 Tlaxcaltéky. Ze třetí strany, z jihovýchodu, se dobýval Gonzalo de Sandoval se 24 jezdci, 4 arkebuzíry, 13 střelci z kuší, 150 pěšáky a 30 000 indiánskými spojenci. Čtvrtá cesta byla ponechána Aztékům pro únik, ale tuto možnost nevyužil téměř nikdo. Zbytek španělských vojáků útočil pod velením Cortése. Ten na jezero spustil brigantiny, na které byla umístěna děla a arkebuzy. Aztékové vyslali 500 kánoí, aby zaútočili na Španěly a jejich indiánské spojence na hrázích, ale Cortés proti nim nasadil své brigantiny. Jejich posádky ničily kánoe po desítkách. Zanedlouho v Tenochtitlánu žádné kánoe nezůstaly. Cortesovi vojáci zjistili, že jim v postupu brání zvětšené předěly v hrázích.[15] Za průrvami vystavěli Aztékové kamenné zdi. Španělští dobyvatelé postupovali velice pomalu, protože Aztékové za sebou ničili mosty a z každého domu udělali pevnůstku. Vždy, když Cortés postoupil vpřed, použil materiál z rozbitých domů na opravu cest. Cortés byl jednou dokonce i zajat, ale Cristobal de Olid ho dokázal včas vysvobodit. Aztékové prováděli protiútoky, ale španělské střelné zbraně odsoudily každý jejich pokus k nezdaru. Když viděli, že mají Španělé vojensky navrch, začali využívat psychickou válku – svému bohu válek Huitzilpochtlimu obětovali podle svých zvyků zajatce. Pohled na Aztéky rvoucí srdce z hrudi zajatcům vzbuzoval ve Španělech hrůzu. Cortés neustále nabízel Cuauhtémocovi smír, ale ten každou nabídku odmítl. Obyvatelé Tenochtitlánu umírali po stovkách kvůli spalničkám, které sem španělští vojáci přivezli. V srpnu byli Aztékové také díky nedostatku potravy na konci sil. Cortés 13. srpna dobyl jejich poslední opevnění, což znamenalo zkázu Aztéků. Indiánští spojenci Španělů jako by v tu chvíli zdivočeli. V Tenochtitlánu se rozpoutal hrozný masakr, kde zahynulo odhadem 100 000–150 000 lidí.[16] Přeživší si Tlaxcaltékové odvedli jako oběti pro svého boha. Tenochtitlán byl z velké části zničen, ale na jeho základech bylo postaveno hlavní město Mexika – Mexico City.[17]

Dobytí Střední Ameriky

Mapa znázorňující Corstésovu invazi

Dobytí Tenochtitlánu je někdy označováno za hlavní epizodu v dobývání Střední Ameriky, ale toto dobývání je komplexnější a trvalo ještě tři roky než Cortés dobyl celou Střední Ameriku.

Po pádu Tenochtitlánu byly ještě skoro všechny středoamerické kultury v plném rozkvětu. Tlaxcaltékové začali expandovat a dožadovali se území, které jim bylo slíbeno ve smlouvě. Purepechasové a Mixtecové byli šťastní, že Tenochtitlán padl a že jejich úhlavní nepřátelé jsou zničeni.[18] Na západ od aztéckého území panovník (cazonci) rozlehlé Taraskánské říše Tangáxuan II. vyslal k vítězným Španělům své vyslance se zlatem, aby jim jejich prostřednictvím pogratuloval k vítězství. Taraskové („vyznavači ohně“) byli, stejně jako mnozí jiní, dlouholetými nepřáteli Aztéků, a úspěšně bránili v jejich expanzi dál na západ. Taraskové sídlili v centrální planině dnešního státu Michoacán na nesmírně rozsáhlém území, podle všeho i větším, než měli Aztékové. Aztékům se nikdy nepodařilo si Tarasky podrobit a dokonce aztécký panovník uznával taraskánského krále za sobě rovného. Tangáxuan však ale ještě netušil, že dobývání a zlato Španělům imponuje mnohem víc, než jen dobré vztahy s indiány, a že to bude on sám, kdo bude dalším na řadě. Španělé postupovali obdobně jako v případě Aztéků. Pod vedením Cristóbala de Olid byly španělské jednotky vyslány k Tzintzuntzanu, hlavnímu městu Taraskánského státu. Zaskočení Taraskové v počtu 100 000 bojovníků se ale nezmohli k ozbrojenému odporu a Tangáxuan se podvolil španělské nadvládě. Uzavřel zvláštní dohodu se Španěly, která ustanovovala Cortése jako Tangáxuanova spoluvládce, oba muži se měli společně podílet o vládu nad Michoacánem a jeho obyvatelé jim měli vyplácet daně půl na půl. Když ale španělská výprava pod vedením Nuña Beltrána de Guzmán prozkoumávala důkladněji oblast, conquistador odhalil, že Tangáxuan je fakticky jediným opravdovým vládcem říše. Tangáxuan byl zajat a popraven a jeho mrtvé tělo bylo vhozeno do řeky Lermy. Tím ale období násilí a nepokojů teprve začalo. V průběhu následujících let byly španělskou vládou na taraskánský trůn dosazováni loutkoví vládci a území bylo postupně pokřesťanštěno misionáři. To už ale Španělé věnovali pozornost dalším výbojům.

Trvalo ještě dalších 60 let než byla Střední Amerika plně podrobena. Španělské úplné dobytí Yucatánu trvalo 170 let. Od 16. do 19. století vedli Čičimékové, kočovné skupiny ze severního Mexika a Texasu, války proti Španělům. Čičimekové byli téměř vybiti. Dnes jich zbývá pouhých 600 osob.

Hlavním důvodem, proč středoamerické kultury padly, byly evropské nemoci. Ty zapříčinily smrt až 75 % indiánského obyvatelstva a podlomily tak všechny indiánské kultury, včetně těch, které uzavřely se Španěly spojenectví.

Aztécká říše pod španělskou nadvládou

Kolaps populace neštovicemi v roce 1520 a následně neidentifikovanou nemocí „cocoliztli“.

Evropané se dlouho nemohli rozhodnout, zda mají s Indiány zacházet jako s lidskými bytostmi, zda mají nesmrtelnou duši a zda je mají křtít. Teologové se brzy usnesli, že Indiáni mají nesmrtelnou duši a že je třeba obrátit je na pravou víru. I tak byli Indiáni využíváni jako otroci. K břemenům, které Indiánům ukládali světští páni, se družila břemena církevní.[19] Křesťanští mniši většinou chránili Indiány před krutostí conquistadorů, ale když šlo o Boha, dokázali být krutí i oni.

Nejstrašnějším následkem španělské kolonizace byly evropské nemoci – neštovice, spalničky a chřipka, proti nimž neměli Indiáni obranné látky. V Mexiku se často opakovaly epidemie, které kosily statisíce Indiánů a sužovaly Mexiko ještě dvě staletí. Po dlouhá staletí žilo v Mexiku méně lidí než před příchodem Evropanů. Přesto mnoho Indiánů splynulo se španělskou kulturou a vytvořilo základ dnešního obyvatelstva Mexika.[20]

Reference

  1. a b c d PRESCOTT, Wiliam. Historie dobytí Mexika. Praha: Perfekt, 1997. S. 10. 
  2. a b Prescott, str. 12.
  3. a b Prescott, str. 15.
  4. Prescott, str. 16.
  5. a b Prescott, str. 19.
  6. a b Prescott, str. 21.
  7. a b Prescott, str. 22.
  8. a b c d e HORDERN, Nicholas. Nový svět. Praha: Albatros, 1977. S. 65. 
  9. Hordern, str. 68.
  10. a b Hordern, str. 67.
  11. a b c Hordern, str. 72.
  12. a b Hordern, str. 75.
  13. Hordern, str. 78.
  14. Hordern, str. 82.
  15. a b Hordern, str. 85.
  16. WEIR, Wiliam. Zbraně které změnily svět. Frýdek-Místek: Alpress s. r. o., 2007. S. 140. 
  17. Hordern, str. 89.
  18. Hordern, str. 92.
  19. Hordern, str. 95.
  20. Hordern, str. 98.

Literatura

  • Hernán Cortés, Dopisy – známé též jako Dopisy z Mexika přeložil Anthony Pagden (1986) ISBN 0-300-09094-3
  • Dobytí: Cortés, Montezuma a pád starého Mexika napsal Hugh Thomas (1993) ISBN 0-671-51104-1
  • Cortés a pád Aztécké říše napsal Jon Manchip White (1971) ISBN 0-7867-0271-0
  • PRESCOTT, William H. Historie dobytí Mexika. Praha: Perfekt, 1997. ISBN 0-375-75803-8. 
  • Bernal Díaz del Castillo, Dobytí Nového Španělska – známé též jako Objevení a dobytí Mexika: 1517–1521 ISBN 0-306-81319-X
  • Ivan Olbracht: Dobyvatel – románové zpracování dobytí Mexica, vlastně beletrizace Prescottovy knihy,
  • László Passuth: Bůh deště pláče nad Mexikem – románové zpracování dobytí Mexica podle Cortézových dopisů císaři Karlu V.; maďarský spisovatel Passuth ve svém historickém románu natolik zaujme svou dobovou objektivností, že román je přeložen do celé řady světových jazyků, pramen

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Dobývání_Aztécké_říše
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2021
Čínská republika (1912–1949)
Čechy
Černé moře
Červenec
Česká Wikipedie
Český zemský sněm
Česko
Římský konzul
Řecko
Šablona:Cite book
Šablona:Cite news
Šablona:Cite web
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Španělsko
Švédsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
.50 BMG
1. únor
1. srpen
10. srpen
11. březen
11. květen
11. leden
11. srpen
12. únor
12. březen
12. srpen
13. prosinec
13. srpen
14. březen
14. listopad
14. srpen
1455
1496
1499
15. březen
15. srpen
15. září
1521
16. srpen
1632
1672
1674
1696
17. únor
17. březen
17. listopad
17. srpen
1704
1707
1723
1733
1749
1750
1754
1755
1772
1775
1791
1798
18. srpen
1804
1809
1816
1818
1820
1821
1825
1827
1832
1834
1838
1848
1849
1850
1854
1857
1858
1861
1866
1868
1869
1875
1877
1878
1880
1881
1882
1884
1889
1892
1893
1897
1898
19. srpen
1901
1903
1904
1905
1907
1908
1913
1914
1915
1918
1920
1921
1923
1926
1927
1929
1930
1932
1934
1935
1938
1940
1942
1942 v letectví
1943
1944
1945
1946
1949
1951
1954
1957
1958
1959
1960
1961
1968
1969
1970
1973
1974
1977
1978
1989
1990
1992
1998
2. říjen
2. listopad
2. srpen
20. březen
20. květen
20. srpen
2002
2009
2011
2022
2024
21. červen
21. říjen
21. březen
21. srpen
21. září
216 př. n. l.
22. únor
22. leden
22. srpen
23. červen
23. květen
23. listopad
23. srpen
24. říjen
24. leden
24. srpen
25. srpen
26. srpen
27. květen
27. srpen
27. září
28. březen
28. srpen
29. srpen
29. září
3. duben
3. srpen
30. květen
30. srpen
303. stíhací peruť
31. srpen
338 př. n. l.
4. prosinec
4. srpen
5. leden
5. srpen
6. červen
6. srpen
7. duben
7. srpen
8. únor
8. srpen
9. leden
9. listopad
9. srpen
Adolf Hitler
Aeronca L-3
Aero Spacelines Mini Guppy
Aero Spacelines Pregnant Guppy
Aero Spacelines Super Guppy
AEW&C
Albánie
Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj
Amanda Gormanová
Americký dolar
Amharsko
Arthur Dove
Arthur Siegel
Artur Kraus
Athény
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
August Bedřich Piepenhagen
Auschwitz
Aztécká říše
Bělorusko
B-29 Superfortress
Bangkok
Barokní architektura
Bedřich Dlouhý
Beechcraft Model 18
Beechcraft XA-38 Grizzly
Bell Aircraft Corporation
Bell P-39 Airacobra
Bell P-59 Airacomet
Bell P-63 Kingcobra
Bell X-1
Bell XFL Airabonita
Bell XP-52
Bell XP-76
Bell XP-77
Berlínská zeď
Bitevní letoun
Bitva u Abúkíru
Bitva u Chairóneie
Bitva u Kann
Bockscar
Boeing
Boeing 247
Boeing 307 Stratoliner
Boeing 314 Clipper
Boeing 377 Stratocruiser
Boeing B-17 Flying Fortress
Boeing B-29 Superfortress
Boeing B-50 Superfortress
Boeing C-97 Stratofreighter
Boeing P-26 Peashooter
Boeing XB-15
Boeing XF8B
Bombardér
Brewster F2A Buffalo
Brewster SB2A Buccaneer
Brewster SBN
Calvin Coolidge
Carlo Naya
Cessna T-50
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Consolidated Aircraft
Consolidated B-24 Liberator
Consolidated B-32 Dominator
Consolidated C-87 Liberator Express
Consolidated PB2Y Coronado
Consolidated PB4Y-2 Privateer
Consolidated PBY Catalina
Convair XP-81
Covid-19
Curtiss-Wright AT-9
Curtiss C-46 Commando
Curtiss O-52 Owl
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss SB2C Helldiver
Curtiss SBC Helldiver
Curtiss SC Seahawk
Curtiss SOC Seagull
Curtiss XF14C
Curtiss XF15C
Curtiss XP-46
Curtiss XP-55 Ascender
Curtiss XP-62
Curtiss XP-71
Cvičné letadlo
Dělová věž
Dalibor z Kozojed
Diecéze míšeňská
Dionýz Blaškovič
Dobývání Aztécké říše
Dolet letadla
Domažlice
Dominik Oesterreicher
Dora Boothbyová
Douglas A-20
Douglas A-26 Invader
Douglas Aircraft
Douglas B-18 Bolo
Douglas B-23 Dragon
Douglas C-47 Skytrain
Douglas C-54 Skymaster
Douglas DC-2
Douglas DC-3
Douglas DC-5
Douglas SBD Dauntless
Douglas TB2D Skypirate
Douglas TBD Devastator
Drak letadla
Druhá světová válka
Druhá světová válka v Tichomoří
Dusty Hill
Emanuel Mandler
Emma Waldecko-Pyrmontská
Encyklopedie
Enola Gay
Etiopie
Evangelická církev
Experimentální letadlo
Führer
Fairchild Model 24
Fat Man
Fehime Sultan
Fernando Tarrida del Mármol
Filip II. Makedonský
Filip II. Orleánský
Film
Fleetwings BT-12 Sophomore
Frédéric Auguste Bartholdi
Frankfort Cinema
František Heřmánek (spisovatel)
Görlitz
General Motors P-75A Eagle
Glenn L. Martin Company
Globální oteplování
Gotická architektura
Gregoriánský kalendář
Grumman F3F
Grumman F4F Wildcat
Grumman F6F Hellcat
Grumman F7F Tigercat
Grumman F8F Bearcat
Grumman G-21 Goose
Grumman G-44 Widgeon
Grumman J2F Duck
Grumman JF Duck
Grumman TBF Avenger
Grumman XF5F Skyrocket
Grumman XP-50
Guam
Gustav Švamberg
Gustav Oplustil
Hannibal
Henry Steel Olcott
Herbert George Wells
Hernán Cortés
Hirošima
Hispano-Suiza HS.404
Hlavní strana
Horní Lužice
Hvězdicový motor
Ignác Händl
Ilindenské povstání
Indie
Ingeborg Dánská (1878)
International Standard Book Number
Internet Archive
Irák
Isabel Allende
Iveta Toušlová
Ján Mato
Jaan Kaplinski
Jaderná zbraň
Jan Cicero Braniborský
Jan Henryk Dąbrowski
Japonsko
Jaroslava Pokorná
Jiří Vyvadil
Jiří Zídek
Jindřich IV.
Johann Jakob Scheuchzer
Johann Sigmund Riesch
John Tyndall
Josef Šmaha
Josef David
Josef Grus (1869)
Josef Ježek (ministr)
Josef Lacina
Jules A. Hoffmann
Jussi Adler-Olsen
Křídlo letadla
Kansas
Kapitulace u Világoše
Karel Kinský (malíř)
Karel Mareš (skladatel)
Karolina Kózka
Kaspar von Stieler
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 2. srpna
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Komunismus
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin I. Řecký
Korejská válka
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kryscina Cimanouská
Kurt Biedenkopf
Kuvajt
Létající tanker
Lalibela
Leopold Chalupa
Letecká puma
Letecký kanón
Letecký motor
Letecký výrobce
Letectvo Spojených států amerických
Letní olympijské hry 2020
Letoun
Litoměřice
Lockheed Constellation
Lockheed Corporation
Lockheed Hudson
Lockheed L-10 Electra
Lockheed L-18 Lodestar
Lockheed P-38 Lightning
Lockheed P-80 Shooting Star
Lockheed PV-2 Harpoon
Lockheed Vega
Lockheed Ventura
Lockheed XP-49
Lockheed XP-58 Chain Lightning
Lorne Betts
Louis Antoine Henri de Bourbon Condé
Lužická Nisa
Ludvík XV.
Městské okresy v Německu
M2 Browning
Maďarská revoluce 1848–1849
Mahmud I.
Makedonie (region)
Marg Moll
Maria Caroline Charlotte von Ingenheim
Marie Pia Neapolsko-Sicilská
Marie Terezie
Marie Votrubová-Haunerová
Martin 187 Baltimore
Martin B-26 Marauder
Martin Hampl
Martin Maryland
Martin PBM Mariner
Massiel
McConnell AFB
McDonnell FH-1 Phantom
McDonnell XF-85 Goblin
McDonnell XP-67 Bat
Metro v Praze
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Milavče
Miroslav Jindra
Morava
Mučednice čistoty
Murad V.
Námořní hlídkový letoun
Námořní mina
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní muzeum Letectva Spojených států amerických
Německá demokratická republika
Německo
Německo-polská státní hranice
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonské války
NASA
Noorduyn Norseman
Norsko
Northrop BT
Northrop F-15 Reporter
Northrop P-61 Black Widow
Northrop XP-56 Black Bullet
Northrop XP-79 Flying Ram
North American A-27
North American A-36 Apache
North American B-25 Mitchell
North American O-47
North American P-51 Mustang
North American T-6 Texan
Novorossijsk
Ocelárna
Olga Sommerová
Olympijské hry
Omaha
Operace Starvation
Organizace spojených národů
Osmanská říše
Pátrání a záchrana
Pístový motor
Předměstí
Přimda (hrad)
Pagekon obří
Památková rezervace
Památný den romského holokaustu
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Paul von Hindenburg
Pavel Juráček
Peter O'Toole
Philippe Soupault
Pierre Charles L'Enfant
Piper J-3 Cub
Piper J-5
Ploutvonožci
Poddanství
Podvozek letadla
Polština
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Postupimská dohoda
Postupimská konference
Povstání v Treblince
Průzkumný letoun
Pratt & Whitney R-4360
Prevét
Projekt Manhattan
Prokop Sedlák
Prototyp
Proudový motor
Pruské Slezsko
Pumovnice
Punské války
Q184870
Ráže
Rómulo Gallegos
Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherský zlatý
Referendum
Renesanční architektura
Republic P-43 Lancer
Republic P-47 Thunderbolt
Republic XP-72
Reverzní inženýrství
Rey Koranteng
Robotní patent (1775)
Ropná skvrna
Royal Air Force
Rozpětí křídel
Rudolf Kufa
Rusko
Ryan FR-1 Fireball
Ryan S-C
Sériová výroba
Saipan
Sakrální stavba
SARS-CoV-2
Sasko
Sergej Adamovič Kovaljov
Seversky P-35
Seversky SEV-3
Seversky XP-41
Seznam římských králů
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Sikorsky H-5
Sikorsky R-4
Sikorsky R-6
Sikorsky S-43
Silverplate
Slezská kuchyně
Soubor:B-29 in flight.jpg
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:BockscarDisplay.jpg
Soubor:Boeing-Whichata B-29 Assembly Line - 1944.jpg
Soubor:Boeing B-29 Superfortress.jpg
Soubor:Boeing B-29 Superfortress 3-view.svg
Soubor:Isabel allende.jpg
Soubor:Jussi Adler-Olsen.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Nobel Prize 2011-Press Conference KI-DSC 7584.jpg
Soubor:Olga-Sommerová.jpg
Soubor:Olive-drab painted B-29 superfortress.jpg
Soubor:Peter O'Toole -- LOA trailer.jpg
Soubor:Rey kora...jpg
Soubor:Spaanse zangeres Massiel, winnares Euro Song Festival tijdens opname in studio K, Bestanddeelnr 921-2648.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:WarKorea B-29-korea.jpg
Sovětský svaz
Sovětsko-japonský pakt o neútočení
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-206-0117-1
Speciální:Zdroje knih/80-242-0651-x
Speciální:Zdroje knih/80-7237-203-3
Speciální:Zdroje knih/80-7238-022-2
Speciální:Zdroje knih/80-85711-35-4
Speciální:Zdroje knih/978-1-107-01475-6
Spojené království
Spojené státy americké
Spojovací letadlo
Srážka vlaků u Milavčí
Srpen
Stíhací letoun
Střední Evropa
Střelecká věž#Letecké věže
Starověký Řím
Stearman PT-17 Kaydet
Stearman XA-21
Strategický bombardér
Světskost
Tenochtitlán
Teosofie
Terry Cooper
Théby
Thilafushi
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tinian
Tokio
Tony Esposito (lední hokejista)
Torpédový bombardér
Transportní letoun
Tucker XP-57
Tupolev Tu-4
UNESCO
United States Army Air Forces
US Navy
Václav Jíra (fotbalista)
Válec (motor)
Válka v Zálivu
Vírník
Východní Germáni
Výfukové plyny
Výkon
Výsadkové vojsko (Rusko)
Vakcína proti covidu-19
Velké okresní město
Vincenc Červinka
Vital Šyšov
Vojenský kluzák
Vought F4U Corsair
Vought OS2U Kingfisher
Vought SB2U Vindicator
Vought XF5U Flying Flapjack
Vrtulník
Vultee A-31 Vengeance
Vultee V-11
Vultee XP-54
Vultee XP-68 Tornado
Vyhlazovací tábor Treblinka
Vztlakové klapky
Waco CG-13
Waco CG-15
Waco CG-3
Waco CG-4
Warren G. Harding
Watt
Werner Seelenbinder
Wichita
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wright R-3350
XB-39
YouTube
Září
Zálet
Západní Slované
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk