Dušan Lužný (* 19. května 1964 Brno) je český sociolog, religionista, vysokoškolský pedagog. Absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (v současnosti Masarykova univerzita). V současné době působí na Katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie na Filozofické fakultě Univerzitě Palackého v Olomouci.

Vědeckou práci započal v roce 1987 jako interní aspirant na Ústavu pro filosofii a sociologii Československé akademie věd v Praze odkud v roce 1989 přešel na Ústav pro studium společenského vědomí (který měl do roku 1990 název Ústav pro studium společenského vědomí a vědeckého ateismu^[1]). Publikoval mnoho studií i několik knih převážně s tematikou sociologie, zejména pak sociologie náboženství, východního náboženství na Západě a nových náboženských hnutí.^[2] Mezi lety 2001–2010 zastával post docenta na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V letech 2001 až 2005 byl šéfredaktorem společensko-ekologického časopisu Sedmá generace.^[3]V roce 2005 byl ustanoven soudním znalcem v oboru religionistika se zaměřením na problematiku nových náboženských hnutí a sekt, stal se členem redakčních rad časopisů Religio a Hieron a členem pracovní skupiny Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro obory filozofie, religionistika a teologie.

Bývalý člen Strany zelených^[4] a KSČ.^[5] V politice působil jako poradce ministryně školství Dany Kuchtové a po jejím odstoupení byl Kuchtovou navržen jako její nástupce. Nebyl však jmenován a stal se v té souvislosti předmětem mediální kritiky za to, že se při žádosti o profesuru dle kritiků snažil zaretušovat svou komunistickou minulost,^[6] a proto pozměnil název své disertační práce. Lužný se bránil tím, že název diplomové práce Počátky kritiky fráze v umělecké komunikaci jako sociologický problém: Krausova kritika žurnalismu a odcizené komunikace ve světle marxisticko-leninské sociologické interpretace pouze zkrátil (na Krausova kritika jazykové fráze^[7]), protože obsah práce neodpovídal tomu, co napovídá její název.^[8] V roce 2015 mu byl prezidentem republiky udělen titul profesor v oboru filozofie.

Dílo

• Sociologie náboženství, 2007 (se Zdeňkem Nešporem), ISBN 978-80-7367-251-5
• Řád a moc. Vybrané texty ze sociologie náboženství, 2005, ISBN 80-210-3043-7
• Hledání ztracené jednoty. Průniky nových náboženství a ekologie, 2004, ISBN 80-210-3492-0
• Zelení bódhisattvové: Sociálně a ekologicky angažovaný buddhismus, 2000, ISBN 80-210-2464-X
• Náboženství a moderní společnost: Sociologické teorie modernizace a sekularizace, 1999, ISBN 80-210-2224-8
• Nová náboženská hnutí, 1997, ISBN 80-210-1645-0

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dušan Lužný
• životopis na stránkách Masarykovy univerzity^{[nedostupný zdroj}