A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dutār | |
---|---|
Klasifikace | |
Tónový rozsah | |
Příbuzné nástroje | |
Dutār (někdy také dotar; persky: دوتار; rusky: Дутар; čínsky: 都塔尔, pchin-jinem: Dū tǎ ěr) je tradiční perský drnkací strunný nástroj (chordofon). Jedná se o typ taru (pražcové loutny s dlouhým krkem). Slovo dutār pochází z perštiny (دوتار) a doslovný překlad je „dvě struny“, kde du (دو) znamená „dvě“ a tar (تار) „struna“, ačkoli herátský dutar z Afghánistánu má struny tři. Kromě dutāru ještě rozlišujeme třístrunný setār (سهتار), čtyřstrunný tār (تار), pětistrunný penčtār (پنجتار) a šestistrunný šeštār (ششتار).
Dutar je velmi populární v Ázerbájdžánu, mezi Kurdy v Íránu (v provincii Chorásán, se kterou je silně spjat, hlavně s městem Torbat-e Jām), Kygyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a na západě Číny v Ujgurské autonomní oblasti. Mezi příbuzné nástroje patří kazašská dombra nebo středoasijský tanbur.[1][2][3]
Dutar je také nedílnou součástí turkmenské kultury (slavností, ceremonií, národních oslav, kulturních festivalů, společenských setkání a zábavních programů) a používá se ve všech hlavních žánrech turkmenské hudby a zpěvu. Ten, kdo hraje na dutar, je známý jako bachši (v Ázerbájdžánu jako ashiq). Hudba Chorásán bachši je od roku 2010 zapsaná na Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO,[4] stejně tak jako umění řemeslné výroby a tradiční hudební umění v kombinaci se zpěvem od roku 2021.[5]
Popis
Dutar je dlouhokrká dvoustrunná loutna s hruškovitým tělem, krytým tenkou dřevěnou rezonanční deskou. Tělo dutaru (ozvučnice) je vyrobeno z jednoho kusu morušového dřeva vydlabáváním z minimálně padesátiletého stromu. Rezonanční deska, kterou se přikrývá ozvučnice, je vyrobena také z morušového dřeva a peče se dvacet čtyři hodin, aby se odstranila vlhkost, a následně se lepí přes dutinu dutaru pomocí lepidla. Poté se přidá krk, který je vyroben z kmene meruňkovníku (stáří stromu 5–10 let). Nakonec je opatřen pražci ze střev či drátu a dvěma strunami ze střev, hedvábí či nylonu.[2][5]
Největší z dutarů je středoasijský dutar, který může dosahovat délky až cca 125 cm. Tělo je asi 15–20 cm široké a 13–17 cm hluboké. Navzdory rozdílům v proporcích, zvučnosti a výrobě mají všechny dotary (kromě moderního herátského dutaru) a mnoho dalších nástrojů (tanbury, dombry atd.) jeden společný rys: hraje se na obě struny současně vícero prsty pravé ruky (bez plektra) tak, aby tóny zněly od vysokých k nízkým.
-
Pohled na přední stranu dutaru, cca 1860, Metropolitní muzeum umění (MET), New York, USA
-
Pohled na zadní, zdobenou, stranu dutaru
-
Íránské dotary v muzeu
Historie
Historie dutaru sahá až do 15. století, kdy byl používán především mezi pastýři a jeho struny byly vyrobeny ze zvířecích střev. S otevřením Hedvábné stezky se však začaly používat struny vyrobené z krouceného hedvábí dováženého z Číny. K tomuto dni ještě některé nástroje mají hedvábné struny, ačkoli nyní jsou běžně používané struny nylonové.[6]
Galerie
-
Porovnání dutaru (napravo) a tanburu (nalevo)
-
Fotografie muže hrajícího na dutar v 60. letech 19. století.
-
Uzbek hrající na dutar, 2011
-
Obraz "Odaliska s otrokem" z roku 1839 ukazující ženu hrající na dutar
-
Vyobrazení dutaru na uzbecké poštovní známce
-
Nodira Pirmatova hrající na dutar
Reference
- ↑ Collection of stringed instruments. instrumap.netlify.app . . Dostupné online.
- ↑ a b ATLAS of Plucked Instruments - Central Asia. atlasofpluckedinstruments.com . . Dostupné online.
- ↑ The Shahnameh Guide To The Lutes Of Central Asia. shahnameh.netlify.app . . Dostupné online.
- ↑ UNESCO - Music of the Bakhshis of Khorasan. ich.unesco.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b UNESCO - Dutar making craftsmanship and traditional music performing art combined with singing. ich.unesco.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Stringed Instrument Database: D. stringedinstrumentdatabase.aornis.com . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu dutar na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk