Velkoadmirál Sir Edward Seymour
První námořní pobočník krále
Ve funkci: 3. října 1902 – 28. března 1903
Předchůdce	Sir James Erskine
Nástupce	Sir Henry Stephenson
Vrchní velitel Royal Navy v Číně
Ve funkci: 19. února 1898 – 10. dubna 1901
Předchůdce	Sir Alexander Buller
Nástupce	Sir Cyprian Bridge
Narození	30. dubna 1840 Kinwarton
Úmrtí	2. března 1929 (ve věku 88 let) Maidenhead
Rodiče	Richard Seymour a Frances Smith
Alma mater	Radley College Eastman's Royal Naval Academy
Profese	důstojník
Ocenění	velkokříž Řádu lázně velkokříž Královského řádu Viktoriina
Commons	Edward Hobart Seymour
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Edward Hobart Seymour (30. dubna 1840, Kinwarton, Warwickshire, Anglie – 2. března 1929, Maidenhead, Berkshire, Anglie) byl britský admirál. Od dětství sloužil u královského námořnictva a byl účastníkem několika válečných konfliktů. Vynikl jako vrchní velitel Royal Navy v Číně (1897–1901), kdy velel kombinovaným operacím námořnictva a armády proti boxerskému povstání. Poté byl prvním námořním pobočníkem krále Eduarda VII. a v roce 1905 dosáhl nejvyšší možné hodnosti velkoadmirála (Admiral of the Fleet).

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Seymourů^[1], narodil se jako mladší syn reverenda Richarda Seymoura (1806–1880), kanovníka ve Worcesteru. Po otci byl vnukem admirála Sira Michaela Seymoura (1768–1834) a synovcem admirála Sira Michaela Seymoura (1802–1887), admirálem byl také jeho bratranec Sir Michael Culme-Seymour (1836–1920). Do Royal Navy vstoupil v roce 1852 a jako praporčík se v Černém moři zúčastnil krymské války. Poté pod velením svého strýce Michaela sloužil u břehů Číny a zúčastnil se druhé opiové války. Po návratu do Anglie si na cvičných lodích doplnil vzdělání v Portsmouthu a jako poručík se pak vrátil do Číny. Od roku 1863 sloužil v Portsmouthu a v roce 1866 byl povýšen na komandéra. Poté vystřídal službu u břehů Irska a západní Afriky, kde bojoval proti pirátům. V roce 1873 dosáhl hodnosti kapitána a krátce působil na Royal Naval College v Greenwichi, následně velel několika bitevním lodím v Lamanšském průlivu a Středozemním moři, v letech 1887–1889 byl námořním pobočníkem královny Viktorie. V roce 1889 dosáhl hodnosti kontradmirála a v letech 1894–1895 byl zástupcem vrchního velitele v Lamanšském průlivu. V hodnosti viceadmirála (1895) byl superintendantem námořních rezerv a v roce 1897 byl jako rytíř Řádu lázně povýšen do šlechtického stavu s nárokem na titul Sir.^[zdroj?

V letech 1897–1901 byl vrchním velitelem Royal Navy u břehů Číny (China Station) a v této funkci měl důležitou úlohu během boxerského povstání, kdy velel mezinárodnímu spojeneckému útoku na Peking. V této době se uplatnil také jako diplomat.^[2] Po návratu do Anglie byl slavnostně uvítán v Portsmouthu a představitelé vlády jej navštívili na jeho vlajkové lodi. V roce 1901 byl povýšen na admirála a za zásluhy během boxerského povstání byl dekorován velkokřížem Řádu lázně. V letech 1902–1905 zastával funkci prvního námořního pobočníka krále Eduarda VII. a nakonec získal nejvyšší možnou hodnost velkoadmirála (Admiral of the Fleet, 1905). V roce 1906 obdržel velkokříž Viktoriina řádu a v roce 1909 byl jmenován členem Tajné rady s nárokem na oslovení Vysoce ctihodný The Right Honourable). Do výslužby odešel v roce 1910 a poté žil v soukromí v Maidenheadu v hrabství Berkshire. Byl autorem pamětí My Naval Career and Travels vydaných v Londýně v roce 1911.^[zdroj?

Kromě již zmíněných britských vyznamenání byl dále nositelem Řádu za zásluhy. Za účast v boxerském povstání získal několik ocenění také od zahraničních mocností. Byl nositelem pruského Řádu červené orlice, japonského Řádu vycházejícího slunce a ruského Řádu sv. Alexandra Něvského. Dále získal Námořní záslužný kříž ve Španělsku a obdržel čestný doktorát na univerzitě v Cambridge.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• HEATHCOTE, Tony: The British Admirals of the Fleet 1734–1995; Londýn, 2002; ISBN 0-85052-835-6
• Kolektiv: Hra o Říši středu. Politické a hospodářské zájmy Velké Británie a Německa v Číně, 1894–1914; Praha, 2017; 464 s. ISBN 978-80-86781-27-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Edward Hobart Seymour na Wikimedia Commons
• Admirál Edward Hobart Seymour na webu thedreadnoughtproject
• Admirál Edward Hobart Seymour na webu thepeerage