Enlil-nárárí (dosl „ Enlil přijde na pomoc“) byl asyrský král v období 1329–1319 př. n. l. a syn předchozího krále Aššur-uballita I.

První polovina jeho vlády byla poznamenána vleklou válkou s Babylonií, kde byl u moci Kurigalzu II. Kurigalzu byl Enlil-nárárův synovec (jeho matka byla dcerou Aššur-uballita I. a sestrou Enlil-nárárího), ale to mu nebránilo ve válečných taženích do Asýrie. První srážku u Kilizi (na cestě mezi Ninive a Arbelem) sice pravděpodobně babylonská armáda vyhrála, ale pak byla rozdrcena v bitvě u Sugagu nedaleko Aššúru.

Z dopisu z Nippurského archívu je jasné, že po této bitvě nastalo mezi oběma říšemi období relativního pokoje. V tomto dopise je mimochodem uvedena stížnost asyrského krále na nedostatek cínu.

Enlil-nárárí pak vedl válku proti vazalovi Chetitské říše, králi Mitanni Kurtiwazovi (později známém pod jménem Šattiwaza). Podařilo se mu dokonce dobýt pro Chetity velmi důležitý Karchemiš. V této souvislosti sem pak chetitský král Muršiliš II. v 9. roce své vlády podnikl výpravu a město opětovně získal.

Po smrti Enlil-nárárího se vlády v Asýrii ujal jeho syn Arik-dín-ili.

Literatura

• Historie starověkého Východu – „История Древнего Востока. Зарождение древнейших классовых обществ и первые очаги рабовладельческой цивилизации“; I. М. Djakonov – rusky

Asyrští panovníci ze středoasyrského období (1365–912 př. n. l.)
Aššur-uballit I. • Enlil-nárárí • Arik-dín-ili • Adad-nirári I. • Salmanassar I. • Tukulti-Ninurta I. • Aššur-nádin-apli • Aššur-nirári III. • Enlil-kudurri-usur • Ninurta-apil-Ekur • Aššur-dán I. • Ninurta-tukulti-Aššur • Mutakkil-Nusku • Aššur-réša I. • Tiglatpilesar I. • Ašaréd-apil-Ekur • Aššur-bél-kala • Eríba-Adad II. • Šamší-Adad IV. • Aššurnasirpal I. • Salmanassar II. • Aššur-nirárí IV. • Aššur-rabi II. • Aššur-réš-iši II. • Tiglatpilesar II. • Aššur-dán II.