Entomofagie (z řečtiny ἔντομον éntomon, "hmyz", a φᾰγεῖν phagein, "jíst") je využívání hmyzu jako potraviny. Vajíčka, larvy, dospělci a jiný vývojová stádia hmyzu byla využívána již v prehistorických dobách jako složka potravy u lidí a tento stravovací návyk trvá i v moderní době.^[1]

Na světě je zhruba 1500 druhů jedlého hmyzu. Je běžně pojídán ve všech obydlených světadílech s výjimkou Evropy a Severní Ameriky, kde jsou vůči tomuto zdroji potravy výhrady či je považován za tabu.^[2] Zatímco v chudých regionech představuje vítaný a snadno dostupný zdroj bílkovin namísto jinak nedostupného masa^[3]

V současné době se v západních kulturách stává entomofagie doslova módní záležitostí a počinem luxusních podniků, kde můžete ochutnat vybrané hmyzí speciality.^[4] Avšak dle několika studií bude v budoucnu potřeba zařadit do běžného jídelníčku hmyz pro většinu obyvatelstva po celém světě, z důvodu udržitelnosti produkce potravin.^[5]

Výhody

Ekologický dopad

Hmyz má obecně vyšší efektivitu přeměny jídla na energii, což zjednodušeně znamená, že s porovnáním s ostatními zdroji masa (skot, vepřové apod.) spotřebuje méně potravy. A zároveň k produkci nepotřebuje tolik prostoru.^[6] Například na produkci jednoho kilogramu bílkoviny stačí u hmyzu spotřebovat jen jeden litr vody, u vepřového masa 3 500 litrů vody, a u hovězího masa je to dokonce 22 000 litrů. I produkce skleníkových plynů je v porovnání s chovem drůbeže, prasat nebo krav minimální. V neposlední řadě se pak jedná i o plochu chovu. Zatím co v přepočtu na jeden kilogram bílkovin musíte krávy chovat na 200 m² a slepice na 45 m², hmyz zabere pouze 15 m².

Zdroj látek

V těle hmyzu se nachází poměrně velké množství důležitých látek (proteinů, vitamínů apod.) a zároveň malé množství tuků.^[7]

Nevýhody

Alergie

Hmyz je příbuzný s tzv. mořskými plody, tedy pokud na ně trpíte alergií je lepší se vyhnout i konzumaci hmyzu.^[8]

Zároveň je důležité se vyhnout konzumaci hmyzu z volné přírody, jelikož může obsahovat stopy pesticidů či jiných látek a zároveň se může jednat o nejedlý druh.

Konspirační teorie

V USA se konzumací hmyzu zabývá např. konspirační teorie Great Reset (pojmenovaná podle stejnojmenné iniciativy Světového ekonomického fóra z roku 2020), podle které plánují politici zotročit občany a mj. je donutit přežívat právě díky pojídání hmyzu. Tématu se opakovaně věnoval i americký konzervativní komentátor Tucker Carlson, který v roce 2019 označil jezení hmyzu jako odporné a neamerické (což jsou podle Carlsona důvody, proč musí být podle levice entomofagie skvělá),^[9] v dubnu 2023 pak Carlson uvedl 25minutový speciální pořad Let Them Eat Bugs, charakterizovaný jako zkoumání „toho, jak environmentalisté nutí ostatní jíst brouky“.^[10]

Podle amerického rozhlasu NPR využívají krajně pravicová média téma entomofagie k zdiskreditování hnutí za ochranu klimatu, a to i navzdory tomu, že se v zájmu snížení znečištění životního prostředí vědecká komunita (přinejmenším v USA) zabývá spíše zvýšením podílu potravin rostlinného původu ve stravě než konzumací hmyzu. Nařčení politických oponentů z toho, že plánují nutit obyvatelstvo jíst hmyz, se v prvním čtvrtletí roku 2023 rovněž vyskytla v Polsku a Nizozemsku.^[9]

Dezinformace v Česku

V České republice se po prezidentských volbách v lednu 2023 začaly ve větší míře objevovat dezinformace o povinném využití hmyzu v běžných potravinách na příkaz Evropské unie. O tématu se psalo na sociálních sítích (např. na Facebooku europoslanec Ivan David psal o „povinné konzumaci hmyzu“) i v řetězových e-mailech, jejichž obvyklým cílem bylo podle skupiny Čeští elfové poškodit instituce EU.^[11]

Před rozšířením těchto dezinformací EU v lednu 2023 schválila zařazení cvrčků domácích a larev potemníka stájového na seznam bezpečných potravin prodejných na evropském trhu s výhradou, že pro alergiky může představovat konzumace hmyzu riziko, a že na prodávaných produktech musí být uveden konkrétní druh obsaženého hmyzu.^[12] Již dříve EU povolila používání jiných druhů hmyzu (jako prvních moučných červů v roce 2021),^[13] výrazně delší dobu se pak používá barvivo košenila získávané z červce nopálového, které se do potravin (např. do masných výrobků) přidává pod označením E120.^[14]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Entomophagy na anglické Wikipedii.

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu entomofagie na Wikimedia Commons

v češtiněeditovat | editovat zdroj

• Obrazem: Kurz jezení hmyzu a několik hmyzích receptů
• Stránky Jana Frkala o entomofagii Archivováno 11. 10. 2008 na Wayback Machine.
• Entomofagie na stránkách Mendelovy zemědělské a lesnické univerzitě v Brně
• Rozhovor s Ing. Marií Borkovcovou, Ph.D. z MZLU o entomofagii pro časopis GASTRO PLUS

v angličtiněeditovat | editovat zdroj

• The Human Use of Insects as a Food Resource

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.