A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![Logo EuroCity](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/EuroCity_Logo.svg/200px-EuroCity_Logo.svg.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/EC_D.png/220px-EC_D.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/EC_370_at_Ml%C4%8Dechvosty_tunnel.jpeg/220px-EC_370_at_Ml%C4%8Dechvosty_tunnel.jpeg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/DB_101-105_passes_Pfarrwerfen_with_EC_217%2C_13.12.2016.jpg/220px-DB_101-105_passes_Pfarrwerfen_with_EC_217%2C_13.12.2016.jpg)
EuroCity, zkráceně EC, znamená kategorii vlakového spoje v rámci evropské mezinárodní železniční sítě. Na rozdíl od vlaků kategorii „IC“ (InterCity), spoje „EC“ jsou mezinárodními vlaky, které musí splňovat určitá daná kritéria vyjmenovaná v níže uvedeném seznamu. Prvních 64 vlakových párů vyjelo pod touto kategorií roku 1987.
Během éry před podepsáním Schengenské smlouvy byla prováděna pasová kontrola cestujících v EC spojích během jízdy, na rozdíl od ostatních spojů, kde se prováděla kontrola během stání ve stanici (někdy vyžadující vystoupení cestujících).
Historie
Rokem 1957 byla v rámci zemí Evropského hospodářského společenství (EHS) a přidružených zemí zavedena síť vlaků Trans Europe Express, zkratkou TEE, v jejímž rámci byly sjednoceny technické a komerční požadavky na ty nejlepší vlaky denního provozu, které spojovaly významná evropská města. Tyto vlaky byly původně určeny zvláště pro majetné obchodní cestující, kteří používali zvláště 1. třídu.
V roce 1986 se celkem 13 železničních správ (správy zemí EHS, Švýcarska a Rakouska) rozhodlo od grafikonu 1987/1988 nahradit síť TEE vlaky nové kategorie EuroCity, do níž zpočátku spadaly vlaky denní i noční. Až v roce 1993 byly tyto dva provozy odděleny a noční dostaly název EuroNight. Síť EuroCity byla proti síti TEE více zaměřena i na méně movitou klientelu, turisty a mládež.
Když bylo jasné, že východní Evropa už nebude dále pod vlivem Sovětského svazu, začalo se uvažovat, že by tyto vlaky měly být rozšířeny i za hranice bývalé železné opony. Počátkem 90. let 20. století tedy vlaky kategorie EC poprvé pronikly i do východní Evropy. Stalo se tak na trase Vídeň – Budapešť, kudy projel vlak EC Lehár. Postupem času se vlaky kategorie EC rozšířily i do zemí bývalého východního bloku, ale na druhou stranu některé země západní Evropy tyto vlaky opustily. Například ve Španělsku vlaky EC už nejezdí a i ve Francii je v některých směrech nahradily vysokorychlostní spoje TGV.
Vstup východoevropských železničních správ, včetně té české, do projektu EuroCity však neznamenal jen pozitivní krok v rozšíření destinací na mnoho měst východní Evropy. Vzhledem k tomu, že východoevreopské správy neměly vozy, které by vyhovovaly kritériím vozů vhodných pro provoz v síti EC, byla tato kritéria nezřídka porušována. To vedlo k tomu, že například Rakouské státní dráhy (ÖBB) zavedly nový produkt ÖBB EC (ačkoliv ze strany ÖBB dochází taky k porušování kritérií – viz níže), Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) vede vybrané vlaky EuroCity z ČR po svých tratích jako expresy (Ex). Také to mělo za následek, že vstup jakýchkoliv dalších správ do sítě vlaků EuroNight je už kontrolován o poznání důsledněji a musí být splněna všechna kritéria, která jsou třeba.
Kritéria
- musí se jednat o vlak mezinárodní. Rakouské železnice (ÖBB) označují jako vlaky Eurocity také vnitrostátní vlaky. Pod označením ÖBB-EC tak jezdí vnitrostátně na území Rakouska
- vlak je řazen z vozů 1. a 2. třídy,
- ve vlaku musí být řazen jídelní vůz, do 500 km postačí bistrovůz
- vlak je skupinově řazen, tedy je řazen vůz nebo vozy 1. třídy, následně restaurační vůz a potom vozy 2. třídy
- vozy jsou různých typů, což znamená, že ve vlaku jsou řazeny jak vozy oddílové (tzv. kupé vozy), tak vozy velkoprostorové, ať už s leteckým uspořádáním nebo standardním uspořádáním sedadel proti sobě
- všechny vozy jsou klimatizované, což je podmínka, která není striktně dodržována především u východoevropských železnic, v Česku, na Slovensku a v západní Evropě bývá tato podmínka porušována již jen zřídka
- zastavuje pouze ve významných městech, což je další z kritérií, které je někdy porušováno
- nezastavuje na více než pět minut, ve výjimečných případech do 15 minut
- personál vlaku mluví více jazyky, z nichž jeden musí být angličtina, francouzština, němčina nebo italština
- písemné informace se poskytují ve více jazycích
- průměrná rychlost je vyšší než 90 km/h, a to včetně zastávek. Toto se netýká spojů jedoucích horským terénem
- vlak jede přes den – začátek jízd po 6:00, příjezd do cíle před půlnocí, což je podmínka, která je dnes také někdy porušována (vlaky odjíždějí ještě před 6. ranní a dojíždí až po půlnoci)
Dalšími kritérii, která však nejsou specifikována, ale v současné době se dodržují u mnoha spojů, jsou:
- informační letáky, které informují cestujícího o jízdě vlaku, jsou k dispozici každému cestujícímu. V letáku jsou uvedeny veškeré zastávky vlaku a přípoje v těchto zastávkách
- přípojky PC: cestující může připojit svůj notebook k elektrické síti a pracovat během cesty. Elektrické zásuvky se stávají již běžným standardem, většina vozů ČD pro spoje EC již toto kritérium splňuje, ještě lepší situace je u západních železničních správ, ale například maďarské vozy přípojkami 230 V nedisponují
- vakuové WC, neboli uzavřený systém WC, což znamená, že odpad z toalety je podtlakovým, přetlakovým nebo rovnotlakým systémem odveden do nádrže pod vlakem a v konečné stanici je z nádrže odpad vyčerpán; většinou dodržováno
- přeprava jízdních kol – u některých vlaků kategorie EuroCity jsou řazeny vozy, v nichž je umožněna přeprava jízdních kol. Většinou se to týká hlavně vlaků, které jedou z/do Německa a na nichž jsou provozovány vozy DB. U takových spojů je však povinností cestujících si pro kolo rezervovat místo, od jízdního řádu 2012 poskytují tuto službu také České dráhy
- přeprava invalidů na vozíku je většinou standardní záležitostí a bývá umožněna jak v 1., tak ve 2. vozové třídě
- místa pro rodiče s dětmi jsou většinou také běžnou záležitostí v mnoha spojích kategorie EC.
Historie EC v Česku
První pár spojů EuroCity jezdil na českém území podle jízdního řádu 1991/1992. Od té doby se jejich počet postupně zvyšoval až na 28 párů podle jízdního řádu 2008/2009. V roce 2020 jich zde jezdí 21 párů.
V roce 2013 jich jezdilo 21 párů, a to na třech trasách:
- (…Bratislava/Wien –) Břeclav – Brno – Pardubice – Praha – Ústí nad Labem – Děčín – Dresden – Berlin… (4 páry v celém úseku: Hungaria, Vindobona, Jan Jesenius, Slovenská strela, 1 pár mezi Brnem a Německem: jednosměrné vlaky Johannes Brahms a Carl Maria von Weber, 1 pár mezi Brnem a Slovenskem: Petrov, 9 párů ve směru mezi Slovenskem či Rakouskem a Prahou: Gustav Mahler, Smetana, Franz Schubert, Antonín Dvořák, Johann Gregor Mendel, Gustav Klimt, Avala, Jaroslav Hašek, Slovan, 1 pár mezi Prahou a Německem: Alois Negrelli)
- Warszawa – Katowice – Bohumín – Ostrava – Přerov – Břeclav – (– Wien/Bratislava…) (4 páry spojů: Polonia, Sobieski, Comenius, Varsovia)
- Warszawa – Katowice – Bohumín – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (1 pár spojů: Praha)
Přehled provozovaných vlaků kategorie EuroCity
Číslo vlaku | Jméno | Dráha vlaku | Dráhy | Počátek provozu | Ukončení provozu | EC-index
|
---|---|---|---|---|---|---|
EC 230,231/233 | Absalon | København – Puttgarden – Hamburg | DSB | 01.06.2001 | 14.12.2002 | 2001.01 |
Admiraal de Ruijter | Amsterdam – Hoek van Holland – Harwich – London | NS/BR | 31.05.1987 | 1987.32 | ||
EC 314, 315 | Agram | Zagreb – Ljubljana – Jesenice – Villach Hbf – Tauerntunnel – Salzburg Hbf | SŽ | 15.12.2002 | 2002.03 | |
EC 166,167 | Albert Einstein | Praha – Furth im Wald – Lindau – Bern – Interlaken | ČD | 23.05.1993 | 14.12.2002 | 1993.03 |
EC 46, 47 | Alexander von Humboldt | Berlin – Hannover – Köln – Brussel | DB | 23.05.1993 | 23.05.1998 | 1993.11 |
EC 390,391 | Alfred Nobel | Hamburg-Altona – Puttgarden – Stockholm/Oslo | DB | 31.05.1987 | 30.05.1992 | 1987.58 |
EC 174,175 | Alois Negrelli | Praha – Schöna – Hamburg-Altona | ČD | 28.05.2000 | - | 2000.01 |
EC 18,19 | Andreas Hofer | Innsbruck – Kufstein – Dortmund | DB | 02.06.1991 | 14.12.2002 | 1991.03 |
EC 92,93 | Angelika Kauffmann | München – Lindau – Zürich | DB | 23.05.1993 | 14.12.2002 | 1993.10 |
EC 128,129 | Anton Bruckner | Linz – Passau – Hamburg-Altona | DB | 02.06.1991 | 22.05.1993 | 1991.02 |
EC 76, 77 | Antonín Dvořák | Wiener Neustadt Hbf – Hohenau – Břeclav – Brno hl.n. – Česká Třebová – Pardubice hl.n. – Kolín – Praha hl.n. | ||||
EC 114, 115 | Arbalète | Zürich – Basel – Paris-Est | SNCF | 31.05.1987 | 28.05.1997 | 1987.44 |
EC 272, 273 | Avala | Bělehrad – Kelebia – Budapest – Štúrovo – Bratislava – Brno – Praha | 13.12.2014 | |||
Balkan Express | Bělehrad – Niš – Sofia – Istanbul | |||||
EC 84,85 | Barbarossa | Milano – Chiasso – Schaffhausen – Stuttgart | 31.05.1987 | 29.05.1988 | 1987.26 | |
EC 475, 477 | Barcelona Talgo | Barcelona – Toulouse – Les Aubrais – Paris-Austerlitz | RENFE | 31.05.1987 | 22.05.1993 | 1987.60 |
EC 62,63 | Bartók Béla | München – Salzburg – Budapest Keleti | MÁV | 02.06.1991 | – | 1991.01 |
EC 98,99 | Bavaria | Zürich HB – St. Margrethen – Bregenz – Lindau Hbf – München Hbf | DB | 31.05.1987 | 14.12.2002 | 1987.31 |
Benjamin Britten | Londen – Harwich – Hoek van Holland – Amsterdam | NS/BR | 31.05.1987 | 1987.64 | ||
EC 340,341 | Beograd | Wien – Budapest – Novi Sad – Bělehrad | ||||
EC 40, 41 EC 44, 45 EC 46,47 |
Berlin-Warszawa Express | Warszawa Wschodnia – Warszawa Centralna – Kutno – Konin – Poznan Gl. – Swiebodzin – Rzepin – Frankfurt (Oder) – Berlin Ostbahnhof – Berlin Hbf | DB | 31.05.2002 | 2002.01 | |
EC 48, 49 | Berlin-Warszawa Express | Poznan Gl. – Swiebodzin – Rzepin – Frankfurt (Oder) – Berlin Ostbahnhof – Berlin Hbf | 31.05.2002 | 2002.01 | ||
EC 104,105 | Berner Oberland | Amsterdam – Basel – Interlaken | SBB | 02.06.1991 | 1991.18 | |
EC 42,43 | Berolina | Warszawa – Frankfurt Oder – Berlin | DR | 31.05.1992 | 30.05.2002 | 1992.07 |
EC 188,189 | Bertel Thorvaldsen | Hamburg – Puttgarden – København | DB | 31.05.1992 | 14.12.2002 | 1992.01 |
EC 20,21 | Blauer Enzian | Klagenfurt – Salzburg – Dortmund | DB | 31.05.1987 | 14.12.2002 | 1987.06 |
EC 141,152 | Bonifacius | Amsterdam – Emmerich – Köln | DB | 02.06.1991 | 31.10.2000 | 1991.14 |
EC 123, 124 | Borromeo | Genève – Brig – Domodossola – Milano Centrale | CIS | |||
EC 107, 198 | Brianza | Bellinzona – Chiasso – Como S. Giovanni – Milano Centrale | CIS | |||
EC 83, 86 | Brabant | Paris Gare du Nord – Brussel-Zuid | SNCF | 31.05.1987 | 23.05.1993 | 1987.56 |
Bulgaria | Moskva – Kiev – Bucuresti – Sofia/Varna/Burgas | |||||
EC 50, 51 | Casanova | Lublaň – Postojna – Sezana – Villa Opicina – Monfalcone – Portogruaro-Caorle – Venezia Mestre – Venezia Santa Lucia | SŽ | 14.12.2003 | 31.03.2008 | 2003.01 |
EC 382, 383 | Canaletto | Schaffhausen – Zürich HB – Gotthard – Milaan – Venezia | CIS | 13.06.2004 | ||
EC 170, 171 | Carl Maria von Weber | Praha – Ústí n. L. – Drážďany – Berlín | ČD | 29.05.1994 | ||
Carlo Goldoni | Venezia – Lublaň – Záhřeb – Budapest | FS | 10.06.2001 | 09.12.2006 | 2001.04 | |
EC 4,5 | Carlo Magno | Sestri Levante – Basel – Dortmund | DB | 31.05.1987 | 30.05.1992 | 1987.02 |
Corona | Budapest – Oradea – Cluj-Napoca – Brașov | CFR | ||||
EC 9240,9249 | Caravaggio | Milano Centrale – Paris | SNCF | 15.12.2003 | 2003.02 | |
EC 70,71 | Catalan-Talgo | Barcelona – Gerona – Port Bou – Cerbère – Perpignan – Narbonne – Béziers – Sète – Montpellier – Nîmes – Avignon – Valence – Romans Bourg de Péage – Grenoble – Challes les Eaux – Chambéry – Aix les Bains le Revard – Culoz – Bellegarde – Genève-Cornavin | RENFE | 31.05.1987 | 1987.47 | |
EC 22,29 | Champs Elysees | (TGV) Lausanne – Paris | SNCF | 31.05.1987 | 1987.42 | |
EC 80,181 | Christian Morgenstern | Hamburg – Puttgarden – København | DB | 31.05.1992 | 14.12.2002 | 1992.02 |
EC 355, 354 | Cinque Terre | Schaffhausen – Zürich HB – Gotthard – Milaan – Genua – Livorno | CIS | 13.06.2004 | 14.12.2008 | |
EC 26,23 | Cisalpin | (TGV) Lausanne – Paris / Genève – Milano Centrale | SNCF/SBB | 31.05.1987 | 22.05.1993 | 1987.39 |
EC 246,247 | Citadella | Budapest–Székesfehérvár–Veszprém–Zalaegerszeg–Murska Sobota– Lublaň | ||||
EC 70,71 | Colosseum | Roma Termini – Basel – Frankfurt am Main | DB | 28.05.1989 | 01.06.1991 | 1989.05 |
EC 106,107 | Comenius | Břeclav – Ostrava-Svinov – Katowice – Warszawa-Wschodnia | ČD | 23.05.1993 | 27.05.2000 | |
EC 158,159 | Croatia | Záhřeb – Graz – Wien | ||||
Dacia | Wien – Győr – Budapest – Szolnok – Békéscsaba – Arad – Sighişoara – Brașov – Bucuresti | CFR | ||||
EC 220,221 | Detvan | Ostrava – Zvolen | ČD | 10.12.2006 | 2006.03 | |
EC 9242,9247 | Alexandre Dumas | Paris – Torino – Milano | SNCF | 29.09.1996 | 13.12.2009 | 1996.04 |
EC 52,53 | Drava | Benátky – Lublaň – Záhřeb – Budapešť | ||||
OEC 150, 151 | Emona | Lublaň – Maribor – Spielfeld-Straß – Graz Hbf – Bruck a. d. Mur – Kapfenberg – Mürzzuschlag – Wiener Neustadt Hbf – Wien Meidling – Wien Hauptbahnhof | ÖBB | |||
EC 24,25 | Erasmus | Amsterdam – Emmerich – Kufstein – Innsbruck | DB | 31.05.1987 | 27.05.2000 | 1987.07 |
EC 105,104 | Étoile d'Europe | Brussel – Luxembourg | CFL | 30.05.1999 | 13.12.2003 | |
EC 87, 82 | Étoile du Nord | Paris Gare du Nord – Brussel-Zuid – Brussel-Noord – Antwerpen-Berchem – Roosendaal – Rotterdam CS – Den Haag HS – Amsterdam CS | SNCF | 31.05.1987 | 22.01.1995 | 1987.53 |
EC 126,127 | Fatra | Žilina – Praha | ||||
EC 36, 37 | Felix Timmermans | Köln Hbf – Aachen – Liège-G. – Brussel-Noord – Brussel-Zuid | DB | 23.05.1993 | 23.05.1998 | 1993.13 |
EC 26,27 | Frans Hals | Amsterdam – Emmerich – München | DB | 31.05.1987 | 31.10.2000 | 1987.08 |
EC 20,21 | Franz Liszt | Budapest – Passau – Dortmund | DB | 28.05.1989 | 13.12.2003 | 1989.06 |
EC 74, 75 | Franz Schubert | Praha hl.n. – Brno hl.n. – Wiener Neustadt Hbf | 31.05.1987 | |||
EC 144/145, 146,147 | Frejus | Lyon – Modane – Torino | FS | 29.09.1996 | 14.12.2003 | 1996.01 |
EC 223,222 | Galilei | Paris – Lausanne – Brig – Milano – Venezia / Firenze | SNCF | 31.05.1987 | 22.05.1993 | 1987.63 |
EC 80,81 | Garda | Verona Porta Nuova – Rovereto – Trento – Bolzano/Bozen – Bressanone/Brixen – Fortezza/Franzensfeste – Brennero/Brenner – Innsbruck Hbf – Jenbach – Wörgl Hbf – Kufstein – Rosenheim – München Ost – München Hbf | FS | 02.06.1991 | – | 1991.07 |
EC 56,57 | Goethe | Paris Est – Saarbrücken – Frankfurt am Main | DB | 31.05.1987 | 13.12.2003 | 1987.18 |
EC 57,58 | Gottardo | Winterthur – Milano Centrale | SBB | 25.09.1988 | 07.08.1994 | 1988.04 |
EC 96,97 | Gottfried Keller | München – Lindau – Zürich | SBB | 31.05.1987 | 14.12.2002 | 1987.30 |
EC 188, 189 | Grödnertal / Val Gardena |
Verona Porta Nuova – Rovereto – Trento – Bolzano/Bozen – Bressanone/Brixen – Fortezza/Franzensfeste – Brennero/Brenner – Matrei am Brenner – Innsbruck Hbf – Jenbach – Wörgl Hbf – Kufstein – Rosenheim – München Ost – München Hbf | FS | 28.05.2000 | 14.12.2002 | 2000.03 |
EC 278, 279 | Gustav Klimt | Praha hl.n. – Brno hl.n. – Wien Meidling | ČD | |||
EC 70, 71 | Gustav Mahler | Praha hl.n. – Brno hl.n. – Wiener Neustadt Hbf | ČD | |||
EC 42,43 | Gustave Eiffel | Köln – Brussel – Paris Nord | SNCF | 31.05.1987 | 13.12.2003 | 1987.14 |
EC 194,195 | Hamlet | Hamburg – Puttgarden – København | DB | 02.06.1991 | 14.12.2002 | 1991.11 |
EC 34,35 | Hansa | Hamburg – Puttgarden – København | DB | 31.05.1987 | 01.06.1991 | 1987.12 |
EC 74,75 | Havelland | Zürich – Basel – Berlin | DB | 31.05.1992 | 22.05.1993 | 1992.06 |
EC 58,59 | Heinrich Heine | Paris Est – Saarbrücken – Frankfurt am Main | SNCF | 28.05.1989 | 13.12.2003 | 1989.01 |
EC 78,79 | Helvetia | Hamburg – Basel – Zürich | DB | 31.05.1987 | 22.05.1993 | 1987.23 |
EC 974,977 | Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Eurocity