A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Eurovision Song Contest 2024 | |
|---|---|
| United by Music | |
 Vítěz ročníku Nemo | |
| Datum | |
| Semifinále 1 | 7. května 2024 |
| Semifinále 2 | 9. května 2024 |
| Finále | 11. května 2024 |
| Hostitel | |
| Místo konání | Malmö Arena Švédsko, Malmö |
| Moderátoři | Petra Mede Malin Åkermanová |
| Režie | Robin Hofwander Daniel Jelinek Fredrik Bäcklund |
| Výkonný supervizor | Martin Österdahl |
| Výkonný producent | Ebba Adielsson Christel Tholse Willers |
| Televize | Sveriges Television (SVT) |
| Web | eurovision |
| Účast | |
| Soutěžících | 37 |
| Návrat |  Lucembursko |
| Diskvalifikace |  Nizozemsko |
| Odstupující |  Rumunsko |
| Mapa účastníků | |
 | |
| Hlasování | |
| Každá země uděluje body deseti interpretům. Vítěz získává 12 bodů, druhý 10 bodů, ostatní 8–1 bod. V semifinále hlasují pouze diváci, ve finále mají stejnou váhu diváci a odborné poroty.
| |
| Vítěz |  Švýcarsko„The Code“ |
| Úvodní vystoupení | |
| Semifinále 1: Eleni Foureira, Eric Saade a Chanel Semifinále 2: Björn Skifs s písní „Hooked on a Feeling“ Vlajkový průvod | |
| Mezivystoupení | |
| Semifinále 1: Johnny Logan s písní „Euphoria“ Benjamin Ingrosso s mixem svých písní Semifinále 2: Alcazar s písní „Crying at the Discoteque“ Carola, Charlotte Perrelliová a Conchita Wurst s písní „Waterloo“ Loreen s písněmi „Tattoo“ a „Forever“ | |
| Eurovision Song Contest | |
◄2023 .svg){kind=small} 2025► | |
Eurovision Song Contest 2024, česky také Velká cena Eurovize 2024 (či jen Eurovize 2024) byl 68. ročník soutěže Eurovision Song Contest. Soutěž se konala v Malmö ve Švédsku, a to díky vítězství švédské zpěvačky Loreen s písní „Tattoo“ na předchozím ročníku v Liverpoolu ve Velké Británii. Soutěž společně s Evropskou vysílací unií (EVU) organizovala švédská veřejnoprávní Sveriges Television (SVT).
Zvítězil soutěžící jménem Nemo s písní „The Code“, reprezentující Švýcarsko. Bylo to třetí vítězství země v téměř 70leté historii soutěže, ale první od roku 1988, kdy ji ovládla švýcarská zpěvačka Céline Dion.[1] Zároveň se jednalo o vůbec prvního nebinárního vítěze.[2]
Místo konání
Dle tradice bylo uspořádání soutěže nabídnuto té zemi, která v předchozím roce zvítězila.[3] Jednalo se tak o sedmý ročník vysílaný ze Švédska – Eurovize se zde dříve konala v letech 1975, 1985, 1992, 2000, 2013 a 2016.
Výběr hostitelského města
Ihned po vítězství Švédska v roce 2023 projevila zájem o pořádání dalšího ročníku první města. Jako první se ozvala tři největší města (Stockholm, Göteborg a Malmö), která také již s pořádáním měla zkušenost. Kromě nich o přihlášení uvažovala také další pětice: Eskilstuna, Jönköping, Örnsköldsvik, Partille a Sandviken. SVT stanovila termín pro zaslání prvních přihlášek na 12. června 2023. Stockholm oficiálně potvrdil svůj zájem 7. června a Göteborg o tři dny později. Krátce před vypršením termínu SVT odhalila, že nabídku zaslalo několik měst, později upřesnila, že se jednalo o čtyři města. Následující den byla mezi přihlášenými potvrzena města Malmö a Örnsköldsvik, naopak zástupci Jönköpingu se rozhodli nabídku z finančních důvodů nepodat. Dne 7. července televize zveřejněna, že nabídky Göteborgu a Örnsköldsviku byly z hodnocení vyřazeny. Později téhož dne oznámila, že se soutěž bude konat v Malmö.[4]
Města, která projevila zájem soutěž pořádat:
| Přihlášená města | Finální výběr | Vítězné město |
| Město | Hala | Poznámky | Ref |
|---|---|---|---|
| Eskilstuna | Stiga Sports Arena | Hostilo předposlední kolo festivalu Melodifestivalen v roce 2020. Nesplňuje požadavek EVU na kapacitu haly. | |
| Göteborg | Scandinavium | Hostilo Eurovision Song Contest 1985. Muselo by dojít k jeho demolici a rekonstrukci. | [5] |
| Jönköping | Husqvarna Garden | Hostilo předkola Melodifestivalen v roce 2007. Nesplňuje požadavek EVU na kapacitu haly. | [6] |
| Malmö | Malmö Arena | Hostilo Eurovision Song Contest 2013. | [7][8] |
| Örnsköldsvik | Hägglunds Arena | Hostilo předkola Melodifestivalen v letech 2007, 2010, 2014 a 2018 a semifinále v roce 2023. | [9][10] |
| Partille | Partille Arena | Hostilo Eurovision Choir 2019. Nesplňuje požadavek EVU na kapacitu haly. | |
| Sandviken | Göransson Arena | Hostilo předkola Melodifestivalen v roce 2010. | [11][12] |
| Stockholm | Friends Arena | Hostilo všechna finále Melodifestivalen vyjma jednoho od roku 2013. Místo podporovala místní samospráva, proti se postavil fotbalový klub AIK Stockholm. | [13][14] |
| Tele2 Arena | S návrhem nesouhlasily kluby využívající stadion – Djurgårdens IF a Hammarby IF. | ||
| Frihamn | Provizorní aréna |
Produkce
Moderátoři
5. února 2024 byly představeny moderátorky soutěže, kterými jsou komička a moderátorka Petra Mede a herečka Malin Åkermanová. Mede moderovala Eurovizi už v letech 2013 a 2016.[15]
Moderátory na tyrkysovém koberci a zahajovacího ceremoniálu byli Elecktra a Tia Kofi, Jovan Radomir moderoval tiskovou konferenci.[16][17]
Pohlednice
Pohlednice jsou krátká videa, která se objevují před vystoupením každého interpreta, zatímco dochází k přípravě jeviště na vystoupení. Natáčení začalo v únoru 2024, přičemž záznam natočil každý sám pomocí selfie kamery, součástí pohlednice byla i část záznamu země z předchozích let na soutěži.[18][19]
Design jeviště
Podoba jeviště byla odhalena v prosinci 2023. Navrhl jej německý designer Florian Wieder, který se již podílel na tvorbě šesti jeviští předchozích ročníků, naposledy v roce 2021. Hlavní součástí scény je pět pohyblivých LED krychlí, která visí ve vzduchu nad jevištěm ve tvaru kříže. Stavba byla zahájena 2. dubna a skončila 25. dubna.[20]
Zahajovací a intervalové akty
První semifinále zahájili Eleni Foureira, Eric Saade a Chanel, kteří představí své soutěžní písně – „Fuego“ (Kypr 2018), „Popular“ (Švédsko 2011) a „SloMo“ (Španělsko 2022). Součástí intervalového aktu byl trojnásobný irský vítěz Eurovize Johnny Logan s písní „Euphoria“ od Loreen a reprezentant Švédska v roce 2018 Benjamin Ingrosso s písněmi „Look Who's Laughing Now“, „Kite“ a „Honey Boy“.
Druhé semifinále zahájilo předtočené video, ve kterém Petra Mede a Malin Åkerman představily upravenou verzi písně Tattoo. Součástí intervalového aktu byly vítězné písně, které zazpívaly Elena Paparizou, Sertab Erener a Charlotte Perrelli – „My Number One“ (Řecko 2005), „Everyway That I Can“ (Turecko 2003) a „Take Me to Your Heaven“ (Švédsko 1999).[21] V satirickém vystoupení nazvaném We Just Love Eurovision Too Much se objevili Petra Mede, Charlotte Perrelli, Sarah Dawn Finer a reprezentant Finska z roku 2023 Käärijä se svou soutěžní písní „Cha Cha Cha“. Večer zakončila skupina Herreys se svou vítěznou písní z roku 1984 „Diggi-Loo Diggi-Ley“.[22]
Finále zahájil Björn Skifs s písní „Hooked on a Feeling“, následoval vlajkový průvod, kterého se zúčastnili všichni finalisté a během kterého zněly známé švédské hity. Během soutěžních písní bylo spuštěno předtočené video, ve kterém Sarah Dawn Finer jako Lynda Woodruff představila píseň „You're Good to Go“ o supervizorovi Martinu Österdahlovi. Jako intervalový akt vystoupili skupina Alcazar s písní „Crying at the Discoteque“, tři předchozí vítězové – Carola (Švédsko 1991), Charlotte Perrelli a Conchita Wurst (Rakousko 2014) – s písní „Waterloo“ jako poctou skupině ABBA, která slavila 50 let od vítězství na Eurovizi; a vítězka předchozího ročníku Loreen se svou vítěznou píseň „Tattoo“ a novým singlem „Forever“.[23][24]
Zabezpečení
V listopadu 2023 bylo oznámeno, že dojde k posílení bezpečnosti kvůli protestům v souvislosti s válkou Izraele s Hamásem.[25] Policejní složky doplnili kolegové z Dánska a Norska, zpřísněna byla kybernetická bezpečnost a nad arénou byla zavedena bezletová zóna, aby bylo zabráněno možnému útoku dronů.[26][27] Další opatření byla zavedena na ochranu izraelské delegace, reprezentantku země Eden Golan eskortovali kromě policie také agenti bezpečnostní služby Šin bet poté, co obdržela výhružky smrtí na sociálních sítích.[28]
Formát
Los států do semifinále
Los, který určil, kdo bude vystupovat v kterém semifinále, proběhl 30. ledna 2024. 31 semifinalistů bylo rozděleno do pěti skupin na základě historických výsledků a pravidelné vzájemné podpory některých států pro zachování co největší objektivity či eliminace politického vlivu v rámci soutěže. Los zároveň určil, během kterých semifinálových večerů budou moci hlasovat členové Velké pětky a Švédsko jakožto vítěz předchozího ročníku.
| Skupina 1 | Skupina 2 | Skupina 3 | Skupina 4 | Skupina 5 |
|---|---|---|---|---|
Seznam účastníků
Země, které se chtějí ročníku zúčastnit, musely zaslat přihlášku do 15. září 2023. Poté mohly do 11. října od tohoto závazku odstoupit, aniž by musely čelit finanční pokutě.[29]
5. prosince 2023 EVU oznámila, že se ročníku zúčastní 37 zemí. Lucembursko se do soutěže vrátilo po 31 letech.[30][31]
Soutěže se účastní dva interpreti, kteří se již představili v některém z předchozích ročníků: Natalia Barbu, která reprezentovala Moldavsko v roce 2007, kdy skončila na 10. místě; a Hera Björk, která reprezentovala Island v roce 2010 a získala 19. místo.
První semifinále
Prvního semifinále se zúčastnilo celkem 15 zemí. Odehrálo se 7. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí a dvou zemí tzv. Velké Pětky, konkrétně z Německa a Spojeného království, a ze Švédska jakožto vítěze předchozího ročníku. Rozhodl o tom los, který proběhl na konci ledna a který také určil, v jaký den a v jaké polovině jednotliví soutěžící vystoupí.[32] Interpreti reprezentující Německo, Spojené království a Švédsko poprvé v historii představili celé své skladby v průběhu semifinálového večera.[33]
| Pořadí[34] | Země | Interpret[35] | Skladba[35] | Jazyk | Umístění[36] | Body[36] |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. |  Kypr
|
Silia Kapsis | „Liar“ | angličtina | 6. | 67 |
| 2. |  Srbsko
|
Teya Dora | „Ramonda“ | srbština | 10. | 47 |
| 3. |  Litva
|
Silvester Belt | „Luktelk“ | litevština | 4. | 119 |
| 4. |  Irsko
|
Bambie Thug | „Doomsday Blue“ | angličtina | 3. | 124 |
| 5. |  Ukrajina
|
Alyona Alyona a Jerry Heil | „Teresa & Maria“ | ukrajinština, angličtina | 2. | 173 |
| 6. |  Polsko
|
Luna | „The Tower“ | angličtina | 12. | 35 |
| 7. |  Chorvatsko
|
Baby Lasagna | „Rim Tim Tagi Dim“ | angličtina | 1. | 177 |
| 8. |  Island
|
Hera Björk | „Scared of Heights“ | angličtina | 15. | 3. |
| 9. |  Slovinsko
|
Raiven | „Veronika“ | slovinština | 9. | 51. |
| 10. |  Finsko
|
Windows95man | „No Rules!“ | angličtina | 7. | 59. |
| 11. |  Moldavsko
|
Natalia Barbu | „In the Middle“ | angličtina | 13. | 20 |
| 12. |  Ázerbájdžán
|
Fahree feat. Ilkin Dovlatov | „Özünlə apar“ | angličtina, ázerbájdžánština | 14. | 11 |
| 13. |  Austrálie
|
Electric Fields | „One Milkali (One Blood)“ | angličtina, yankunytjatjara | 11. | 41 |
| 14. |  Portugalsko
|
Iolanda | „Grito“ | portugalština | 8. | 58 |
| 15. | Lucembursko
|
Tali | „Fighter“ | francouzština, angličtina | 8. | 117 |
Druhé semifinále
Druhého semifinále se zúčastnilo 16 zemí. Odehrálo se 9. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí a tří zemí tzv. Velké Pětky, konkrétně z Francie, Itálie a Španělska.[32] Interpreti reprezentující Francii, Itálii a Španělsko poprvé v historii představili celé své skladby v průběhu semifinálového večera.[33]
.jpg&veda=41791){kind=link}
.jpg&veda=41791){kind=link}
_-_(female_imago),_Arnhem,_the_Netherlands.jpg&veda=41791){kind=link}
