A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ing. František Blažek | |
---|---|
Narození | 3. října 1867 Borovany u Milevska Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 14. prosince 1937 (ve věku 70 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Hřbitov Šárka |
Povolání | lesní inženýr a zeměměřič |
Zaměstnavatel | Arcidiecéze pražská |
Ocenění | Řád svatého Silvestra |
Choť | Vilemína Haschkeová |
Děti | Nina Štechová (1899–1971) Jan Blažek (1900–1973) František Blažek (1903–1977) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Blažek (3. října 1867 Borovany u Milevska[1] – 14. prosince 1937 Praha[2][3]) byl český lesní inženýr, geodet, člen samosprávy v Rožmitále pod Třemšínem, člen lesnických sdružení a držitel řádu svatého Silvestra.
Životopis
Narodil se v Borovanech u Milevska v rodině půlláníka Jana Blažka a jeho manželky Marie rozené Bouškové.[1] Měl mladšího bratra Jana, který zemřel v dětském věku (15. dubna 1866 – 22. prosince 1866). Vystudoval nižší reálku v Táboře. V roce 1882 vstoupil do služby pražského arcibiskupství. Nejdříve začínal jako lesní praktikant na velkostatku Týn nad Vltavou. Po třech letech úspěšně složil státní zkoušku z lesnictví a myslivosti. Od listopadu 1888 pracoval jako příručí v polesí Skalsko na velkostatku Dolní Břežany. V roce 1890 přestoupil do polesí Roželov na velkostatku Rožmitál pod Třemšínem. V letech 1892–1894 studoval na německé spolkové lesnické škole v Bělé pod Bezdězem. Po návratu ze studií zařídil lesy na třech velkostatcích. V roce 1897 složil zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a o rok později autorizační zkoušku pro civilní geometry. Téhož roku přestoupil v hodnosti lesního a civilního geometra na velkostatek Červená Řečice u Pelhřimova. V roce 1904 získal titul nadlesního, v roce 1911 se stal přednostou obvodu Červená Řečice, Onšov a Nový Rychnov. V roce 1917 se stal lesmistrem.
V roce 1916 předsedal okresní správní komisi v Pelhřimově. V Rožmitále pod Třemšínem byl členem městské rady. Od roku 1919 mu bylo povoleno užívání titulu Ing.. Od května 1920 byl přijat do správy arcibiskupského velkostatku Rožmitál pod Třemšínem. V roce 1926 obdržel od arcibiskupství titul lesního rady a ředitele a byl mu od papeže udělen rytířský řád svatého Silvestra.
Je uváděn jako místopředseda Penzijního ústavu pro úředníky a zřízence velkostatků arcibiskupství pražského, jako předseda Volných sdružení lesních správ na Podbrdsku, jako delegát ÚV Volných sdružení lesních správ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se sídlem v Praze a jako člen výboru Ústřední jednoty československého lesnictva a předseda jejího krajského odboru v Písku. Dále přijal členství v ČAZ a v České lesnické jednotě (Böhmischer Forstverein). Zúčastňoval se i anket pořádaných Zemědělskou radou v Praze.
Na všech velkostatcích, kde působil se značně přičinil zvláště v oblastech zařízení a pěstění lesů a v potírání mnišky, proti níž bojoval především prosvětlováním porostů. Úspěšně se věnoval přirozené obnově porostů zmlazováním. Dal podsazovat zchudlá a degenerovaná lesní stanoviště bukem a jedlí.
V knize Město Rožmitál a jeho okolí od Františka Augustina Slavíka je mu věnováno poděkování za spolupráci na rozšířeném 2. vydání z roku 1930.[4]
V roce 1936 odešel na odpočinek a odstěhoval se do Prahy. Zemřel 17. prosince 1937 a je pochován na hřbitově u kostela sv. Matěje v Praze-Dejvicích.[5]
Rodinný život
Dne 26. července 1898 se v Rožmitále oženil s Vilemínou Haschkeovou,[6] dcerou Josefa Haschkeho, arcibiskupského lesmistra působícího v Louňovicích a v Rožmitále, a Marie rozené Brožové z Rožmitálu, která byla dcerou rožmitálského řídícího učitele Ferdinanda Brože (autor prvního životopisu Jana Jakuba Ryby). František s Vilemínou měli tři děti, které se narodily v Červené Řečici. V roce 1899 se narodila dcera Nina (1899–1971), která se stala profesorkou hudby v Praze a pedagožkou publicisty Vratislava Beránka. Provdala se za Ing. Roberta Štechu (1891–1964), vědeckého a kulturního pracovníka. V roce 1900 se narodil syn Jan (1900–1973), který se stal architektem. Nejmladší syn František Blažek (1903–1977) byl pediatr, profesor a pedagog.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika narozených . . Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z25, s. 287
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Matěje v Dejvicích, sign. DEJ Z12, s. 54
- ↑ SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: , 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Předmluva k II. vydání, s. 3.
- ↑ BLAŽEK František 3.10.1867-14.12.1937 . Bibliografický slovník . Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných . . Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK František 12.11.1903-17.4.1977 . Bibliografický slovník . Dostupné online.
Externí odkazy
- František Blažek: Lesník z Rožmitálu, kterému papež udělil rytířský titul – článek na pribram.cz (fotogalerie)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk