A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František Santini-Aichel | |
---|---|
Narození | duben 1680 Praha Habsburská monarchie |
Úmrtí | 21. června 1709 (ve věku 29 let) |
Povolání | kameník |
Rodiče | Santin Aichel |
Příbuzní | Jan Blažej Santini-Aichel (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Jakub Santini-Aichel (pokřtěn 28. dubna 1680 Praha[1][2]:148 – 21. června 1709[2]:149) byl český kameník italského původu, bratr Jana Blažeje Santini-Aichela.
Život
Narodil se jako nejmladší dítě do vážené rodiny pražského kameníka Santina Aichela a Alžběty rozené Thimové,[2]:131 která tehdy žila v blízkosti Prašného mostu. Pokřtěn byl v chrámu sv. Víta.[1][2]:148 Vyučil se taktéž kameníkem, aby mohl převzít otcovu dílnu místo nejstaršího Jana Blažeje, který pro kamenickou práci neměl fyzické předpoklady. Po smrti otce v roce 1702 přijal jeho jméno k příjmení. Jan Blažej mu přenechal svůj díl peněz z otcova dědictví, aby mohl provozovat kamenické řemeslo, ale Jan ze společného podniku pro Františkovu nešetrnost v roce 1704 vystoupil. František po smrti otce dál bydlel v domě U Zlatého pluhu, ale kvůli sporu s bratrem o otcovo dědictví se chtěl usadit na Novém Světě.[2]:149 V roce 1705 tam koupil stavební parcelu za 210 zlatých.[2]:149 Jednopatrový Dům U Zlatého žaludu v dnešní Kapucínské ulici, barokní předměstskou vilu, vystavěl v letech 1705–1708 Tomáš Haffenecker, nejspíše dle návrhu J. B. Santiniho-Aichela.[3][4]
Ve staroměstském kostele sv. Martina ve zdi se 5. září 1707 oženil s Barborou Kulichovou, dcerou otcova celoživotního přítele, kamenického mistra Adama Kulicha.[2]:148 Po Františkově předčasné smrti neváhal bratr Jan vést se vdovou dlouhý soudní spor o Františkovu pozůstalost.[2]:113
Dílo
Společně s otcem pracoval v roce 1702 na novoměstské jezuitské koleji. V. Kotrba nepochyboval o Františkově autorství u návrhu krásně profilovaného okna s bohatým sochařským detailem určeného pro jezuitskou rezidenci na příbramské Svaté Hoře.[2]:133 Ačkoliv vztahy mezi bratry nebyly harmonické, pomáhal bratr Františkovi zadáváním zakázek na jím prováděných stavbách, jako např. na chrámu Nanebevzetí Panny Marie cisterciáckého kláštera v Sedlci v roce 1708,[2]:78 či jej doporučoval dalším architektům.
František Santini pracoval jako kamenický mistr během první dekády 18. století na řadě staveb architekta Kryštofa Dientzenhofera.[5]:109 Z objemu zadaných prací od Dientzenhofera, který byl srovnatelný se zakázkami objednanými bratrem Janem Blažejem, usuzuje M. Vilímková, že František byl mimořádně schopný kameník a že si jej Kryštof Dientzenhofer nejspíše považoval.[5]:109 František se podílel na stavbě Šternberského paláce výrobou kamenických článků (1702–1707).[5]:109 Dlouhodobá byla účast na stavbě přední části malostranského kostela sv. Mikuláše (po Františkově smrti v kamenické práci pokračoval Pietro della Torre).[5]:82, 109 Pravděpodobně nejvýznamnější kamenickou prací byly prvky pro zámeckou kapli Zjevení Páně ve Smiřicích v roce 1707.[2]:78, 133[5]:78, 109
Pro malostranské karmelitány vytvořil dlažbu v jejich kostele Panny Marie Vítězné.[5]:109
V březnu 1709 předložil českému místodržitelství návrh na provedení sochy sv. Jana Nepomuckého na Radnických schodech, ale než byla žádost o povolení vyřízena, František zemřel.[2]:133 Sochu v roce 1714 realizoval Michal Jan Brokoff.[2]:133
Dříve připisovaná díla
Františkovi byla připisována socha sv. Josefa s Ježíškem,[6] která byla na Radnické schody přemístěna v roce 1820 z vozové cesty k Pražskému hradu, ale její vznikl je kladen do roku 1714 a blíže neznámý autor řazen do okruhu Ottavia Mosta.[7] Stejně mu O. J. Blažíček v knize Sochařství baroka v Čechách připsal autorství nedochované křtitelnice z roku 1696 pro kostel Povýšení svatého Kříže v Kosmonosech,[8] což V. Kotrba opravil na skutečného autora, Santina Aichla.[2]:133
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o křtu Františka Santini-Aichla farnosti při kostele sv. Víta na Hradčanech v Praze
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n KOTRBA, Viktor. Česká barokní gotika. Dílo Jana Santiniho Aichla. Redakce Marie Dulavová, Jitka Javůrková. 1. vyd. Praha: Academia, 1976. 200 s.
- ↑ dům U Zlatého žaludu . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ RYSKA, Petr. Praha neznámá. Redakce Eva Škrabalová. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2016. 232 s. ISBN 978-80-247-5651-6. Kapitola Malebný Nový Svět, s. 71.
- ↑ a b c d e f VILÍMKOVÁ, Milada. Stavitelé paláců a chrámů : Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Redakce Jaroslav Vrbenský, Helena Illíková; ilustrace Michal Brix. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1986. 256 s.
- ↑ Praha, socha sv. Josefa. Evidenční list kulturní památky - původní. . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ socha sv. Josefa. Památkový Katalog . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ BLAŽÍČEK, Oldřich J. Sochařství baroka v Čechách. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958. 688 s. S. 283.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk