A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| French Open 2012 | |
|---|---|
| Vítěz: |  Rafael Nadal |
| Finalista: |  Novak Djoković |
| Výsledek: | 6–4, 6–3, 2–6, 7–5 |
| Soutěže | |
| mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra | |
| ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra | |
| smíšená čtyřhra | |
| dvouhra juniorů | |
| dvouhra juniorek | |
| French Open mužská dvouhra | |
| 2011 ◄◄ 2012 ►► 2013 | |
| Grand Slam 2012 mužská dvouhra | |
| Australian Open • French Open Wimbledon • US Open | |
Obhájcem titulu byl druhý hráč světa Španěl Rafael Nadal, jenž pařížský grandslam vyhrál v letech 2005, 2006, 2007, 2008, 2010 a 2011.
Švýcar Roger Federer vytvořil výhrou ve druhém kole nad Rumunem Adrianem Ungurem nový rekord, když zvítězil celkově ve 234. grandslamovém zápase. Překonal tak 233 výher Američana Jimmyho Connorse. Federerova celková bilance výher–proher na Grand Slamu po tomto utkání činila 234–35, když odehrál 52 turnajů velké čtyřky. Connorsův již konečný poměr z 57 odehraných událostí představoval 233 vyhraných a 49 prohraných zápasů.[1]
Vítězem se posedmé stal druhý nasazený Rafael Nadal, jenž ve finále porazil srbskou světovou jedničku Novaka Djokoviće ve čtyřech setech. Sedmým titulem tak překonal rekord Švéda Björna Borga z Roland Garros a současně vyrovnal nejvyšší počet vítězných grandslamů ve dvouhře z jediného turnaje, když se zařadil po bok sedmi wimbledonských výher Američana Peta Samprase. Djoković by titulem získal, jako první tenista po 43 letech a třetí hráč v historii, čtvrtý grandslamový titul za sebou (nekalendářní grandslam). Do tohoto finále se tento výkon podařil pouze Donu Budgeovi a Rodu Laverovi.
Finále bylo poprvé od roku 1973 odloženo pro déšť na pondělí. V roce 1973 zdolal ve finále mužské dvouhry až v úterní dohrávce Rumun Ilie Năstase Jugoslávce Nikiho Piliče.[2] K nedělnímu přerušení došlo z pohledu vedoucího Nadala za stavu 6–4, 6–3, 2–6, 1–2, kdy šel Djoković na podání. V pondělí 11. června bylo utkání obnoveno od 13. hodiny.[3]
Nasazení hráčů
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Novak Djoković (finále)
Rafael Nadal (vítěz)
Roger Federer (semifinále)
Andy Murray (čtvrtfinále)
Jo-Wilfried Tsonga (čtvrtfinále)- David Ferrer (semifinále)
Tomáš Berdych (4. kolo)- Janko Tipsarević (4. kolo)
Juan Martín del Potro (čtvrtfinále)
John Isner (2. kolo)- Gilles Simon (3. kolo)
- Nicolás Almagro (čtvrtfinále)
- Juan Mónaco (4. kolo)
- Fernando Verdasco (3. kolo)
- Feliciano López (1. kolo, skreč)
Alexandr Dolgopolov (1. kolo)- Richard Gasquet (4. kolo)
- Stanislas Wawrinka (4. kolo)
Milos Raonic (3. kolo)- Marcel Granollers (4. kolo)
Marin Čilić (3. kolo)
Andreas Seppi(4. kolo)- Radek Štěpánek (1. kolo)
Philipp Kohlschreiber (2. kolo)
Bernard Tomic (2. kolo)- Andy Roddick (1. kolo)
Michail Južnyj (3. kolo)- Viktor Troicki (2. kolo)
- Julien Benneteau (3. kolo)
Jürgen Melzer (1. kolo)
Kevin Anderson (3. kolo)- Florian Mayer (2. kolo)
Kvalifikace
Pavouk
| Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
| Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | |||||||||||||||||||||||
| 1 | Novak Djoković
|
6 | 5 | 5 | 78 | 6 | |||||||||||||||||||
| 5 |  Jo-Wilfried Tsonga
|
1 | 7 | 7 | 66 | 1 | |||||||||||||||||||
| 1 | Novak Djoković
|
6 | 7 | 6 | |||||||||||||||||||||
| 3 |  Roger Federer
|
4 | 5 | 3 | |||||||||||||||||||||
| 3 | Roger Federer
|
3 | 64 | 6 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
| 9 |  Juan Martín del Potro
|
6 | 77 | 2 | 0 | 3 | |||||||||||||||||||
| 1 | Novak Djoković
|
4 | 3 | 6 | 5 | ||||||||||||||||||||
| 2 | Rafael Nadal
|
6 | 6 | 2 | 7 | ||||||||||||||||||||
| 6 | David Ferrer
|
6 | 63 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
| 4 |  Andy Murray
|
4 | 77 | 3 | 2 | ||||||||||||||||||||
| 6 | David Ferrer
|
2 | 2 | 1 | |||||||||||||||||||||
| 2 | Rafael Nadal
|
6 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||||
| 12 | Nicolás Almagro
|
64 | 2 | 3 | |||||||||||||||||||||
| 2 | Rafael Nadal
|
77 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||||
