A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Freudenstein | |
---|---|
Severní věž | |
Účel stavby | |
kontrola a ochrana dolů | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Architekt | Jan Münnich |
Výstavba | 1516–1517 |
Zánik | 1639 |
Stavebník | Štěpán Šlik |
Další majitelé | Šlikové, král |
Poloha | |
Adresa | Ostroh nad Jáchymovem, Jáchymov, Česko |
Ulice | Hradiště |
Souřadnice | 50°22′9,48″ s. š., 12°54′40,68″ v. d. |
Freudenstein | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 30170/4-858 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Freudenstein (též Šlikův hrádek) je zřícenina hradu u Jáchymova v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi jeden kilometr západně od města na Zámeckém vršku v nadmořské výšce 810 metrů. Dochovaly se z něj stavby dvou nárožních věží s menší částí obvodové hradby. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Hrad založil Štěpán Šlik, který od roku 1519 v Jáchymově zahájil ražbu vlastních mincí. Byl postaven podle plánů šlikovského stavitele Jana Münnicha souběžně s městem k ochraně stříbrných dolů v letech 1516–1517.[2] S velkou pravděpodobností se tak jedná o nejmladší hrad na území České republiky. Je to také nejvýše položený hrad v Severozápadních Čechách.
Roku 1525 se pod vlivem selské války v Sasku a Durynsku radikalizovali horníci, kteří nejprve vypálili radnici a poté úspěšně zaútočili i na hrad,[3] který rovněž vypálili. Hrad byl po nastolení pořádku obnoven a sloužil jako sídlo horních hejtmanů a příležitostně i Šliků. Po vytlačení Šliků hrad sloužil od roku 1545 jako sídlo královských horních hejtmanů. Jedním z nich byl v letech 1548–1558 královský horní hejtman Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Hrad přestal být udržován, a jeho stav proto roku 1548 hodnotila komise královské komory.
Během druhého stavovského povstání zde sídlila vojenská posádka generála stavovských vojsk hraběte Petra Arnošta z Mansfeldu. V roce 1634 se hradu i města zmocnili Švédové. Během války přešel několikrát z jedné bojující strany na druhou až byl roku 1639 byl při obléhání švédskou armádou pod velením generála Banéra poškozen dělostřelbou, a dokonce vyhořel. Po podepsání vestfálského míru odcházející Švédové hrad zbořili, aby nemohl sloužit jako možný opěrný bod při dalších případných vojenských akcích.
Stavební podoba
Stavba vycházela z jednoduché pevnostní architektury 16. století. Na obdélníku 50 × 65 metrů vyrostly obytné a hospodářské budovy. V jihozápadním a severovýchodním rohu nádvoří stály válcové věže. Síla zdiva věží byla 1,7 metru a průměr osm metrů, síla hradeb pak byla 1–1,5 metru. Brána se nacházela v západní hradbě.
Už v šestnáctém století byly podle dobových vyobrazení hradní věže různě vysoké. Menší jihozápadní věž sloužila čistě obranným účelům a měla kuželovitou střechu. Do stavby silnice byly na této věži patrné zbytky polokruhové dělové bašty. V devatenáctém století sloužila jako skladiště střelného prachu. Druhá věž byla obytná a měla složitější zakončení s vyloženým ochozem na krakorcích a prohnutou kuželovitou střechu zakončenou lucernou. V devatenáctém století byla upravena na obydlí městského hlásného, který zvoněním a lucernou signalizoval začátek a konec pracovní doby horníků. Poslední úplná rekonstrukce věže proběhla v roce 1973 poté, co věž po úderu blesku 14. června 1964 vyhořela.[3]
Do poloviny dvacátého století stál na hradě statek. Z hradu stojí jen obě věže s nepatrnou částí obvodové hradby a vedle jihozápadní věže lze rozeznat část hradního příkopu. V padesátých letech dvacátého století byla postavena silnice přímo středem hradního areálu. Do té doby byl do areálu zakázán vstup, protože klenby sklepů se začínaly propadat. Dochované je sklepení hluboké 8 m pod hlavní věží a předpokládá se, že bylo ještě hlubší, při poslední rekonstrukci v roce 1973 bylo totiž dno uzavřeno betonovou podlahou. Budova, která v posledních letech vyrostla u jihozápadní věže, je novostavbou bez jakékoliv spojitosti s původním vzhledem hradu. V sousedství jihozápadní věže jsou odkryté základy bašty a hradební zdi.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 141595 : Hrádek Freudenstein (Šlikův hrádek). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Freudenstein, s. 135–136.
- ↑ a b VYČICHLO, Jaroslav. Jáchymov – hrad Freudenstein . Památky a příroda Karlovarska . Dostupné online.
Literatura
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Kapitola Freudenstein, s. 23–25.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Freudenstein na Wikimedia Commons
- Freudenstein na Hrady.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk