A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hlavní správa rozvědky | |
---|---|
Znak | |
Země | Rusko |
Vznik | 7. května 1992 |
Typ | Vojenská rozvědka |
Funkce | Zpravodajské akce |
Velikost | Asi 13 000 |
Posádka | Moskva |
Motto | Velikost vlasti ve vašich slavných činech |
Velitelé | admirál Igor Kostyukov |
Nadřazené jednotky | Obecná základna |
GRU (z ruského akronymu ГРУ znamenajícího Главное разведывательное управление, Glavnoje razvedyvatělnoje upravlenije, česky: Hlavní správa rozvědky) je ruská, dříve sovětská vojenská zpravodajská služba. Její celý nynější název je Hlavní správa generálního štábu Ozbrojených sil Ruské Federace (rusky Главное управление Генерального штаба Вооружённых Сил России – ГУ ГШ).[1] Hovorově byla označována (v návaznosti na carskou armádu) jako Rozvědka.[2]
Na rozdíl od jiných ruských bezpečnostních a zpravodajských agentur - například Služba vnější rozvědky (SVR), Federální služba bezpečnosti (FSB) a Federální správy ochrany (FSO), jehož hlavy podléhají přímo ruskému prezidentovi - je GRU vojenská zpravodajská služba, organizačně součást ruského generálního štábu, přičemž náčelník GRU je podřízen náčelníkovi generálního štábu jako jeden z jeho zástupců.
Ředitelství je údajně největší ruskou zahraniční zpravodajskou agenturou[zdroj? a mezi svými protějšky se vyznačuje ochotou provádět riskantnější „komplikované operace s vysokým rizikem“.[3][4] Podle neověřených prohlášení přeběhlíka GRU Stanislava Luněva nasadila v roce 1997 agentura v zahraničí šestkrát více agentů než SVR a velela asi 25 000 vojáků Specnazu.[5]
Historie
Pod názvem Registraturní správa byla založena 5. listopadu 1918 příkazem Revoluční vojenské rady republiky (Revvojensovětu), kterým rada potvrdila strukturu svého polního štábu. Později správa prošla několika změnami názvů a statutu (jakožto správa rozvědky, přechodně odbor rozvědky správy prvního pomocníka náčelníka generálního štábu, opět správa rozvědky, 4. správa generálního štábu Rudé armády, 5. správa). Svůj nynější název získala až po několika přejmenováních a reorganizaci.
Po založení GRU vydal Lenin příkaz tehdejší jediné rozvědné službě Čeka (předchůdce KGB) nezasahovat do operací GRU. Přesto již v roce 1919 Čeka GRU infiltrovala svými informátory.[zdroj? Tím byl dán základ divokého soupeření mezi oběma rozvědnými službami. Jejich rivalita byla dokonce mnohem větší než rivalita mezi FBI a CIA v USA v pozdějších letech.[zdroj?
Od června 1947 byla správa zahraniční rozvědky GRU spolu s částmi MGB (předchůdce KGB) začleněna do nově vzniklé společné zpravodajské organizace Výbor informací (KI, Komitět Informaciji). Důvodem byla jednak snaha eliminovat roztříštěnost sovětského zpravodajského systému, ale také Stalinova snaha omezit narůstající Berijovu moc.[zdroj? KI byla vysoce centralizovaná organizace spadající pod Ministerstvo zahraničí. V polovině roku 1948 ministr obrany začal přesouvat personál zahraniční rozvědky zpět pod kontrolu GRU.[zdroj? KI byl definitivně zrušen koncem roku 1951.[6]
V období SSSR nebyla existence GRU nikdy oficiálně oznámena.[zdroj? Široce známou (tzn. mimo úzký okruh zpravodajských služeb) se GRU stala až v průběhu perestrojky. Stalo se tak především díky knihám Viktora Suvorova (vl. jménem Vl. Rezuna), sovětského zpravodaje a důstojníka GRU, který v roce 1978 přeběhl na Západ do Velké Británie. Ve svých spisech popisoval především své zkušenosti se sovětskou armádou a zpravodajskými službami. Podle Suvorova nemohl dokonce ani generální tajemník KSSS vstoupit do ředitelství GRU, aniž by prošel bezpečnostní kontrolou.
Dodnes je GRU jednou z důležitých výzvědných služeb Ruské federace, neboť nebyla rozdělena jako KGB. Ta byla reorganizována poté, co napomáhala v roce 1991 nezdařenému pokusu o puč proti tehdejšímu sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi.
Aktivity
GRU byla známa svou částečnou nezávislostí, a to i na hlavních mocenských centrech SSSR, jako byly KSSS či KGB.[zdroj? Existenci GRU, strukturu a fungování západním zpravodajským službám odhalil po r. 1960 dvojitý agent Oleg Peňkovskij. Po jeho odhalení orgány kontrarozvědky KGB a následné popravě kontrola KGB nad GRU značně zesílila.
V prvních letech po zahájení existence kladla GRU největší důraz na špionáž proti Německu. Podílela se i na tamním neúspěšném komunistickém pokusu o převrat v roce 1923. Během 2. sv. války měla své agenty a spolupracovníky zejména v Evropě (např. zpravodajská skupina Rudá kapela) a Asii.
Se začátkem Studené války GRU zaměřila činnost na USA a země západní Evropy. V tomto prostoru budovala vlastní agenturní sítě, nezávisle na agenturních sítích KGB.
GRU operovala po celém světě včetně provozu stanice pro rádiový odposlech SIGINT v Lourdes na Kubě (souřadnice: 22.995 s. š., 82.464 z. d.), dále v zemích bývalého sovětského bloku, především v Lotyšsku a Litvě. Pod vedení GRU též spadá středisko kosmické rozvědky ve Vatutinkách, které se nacházejí 50 km JZ od Moskvy. Centrála GRU sídlí na Chodinském poli v Moskvě.
Podle Federace amerických vědců (FAS): „…ačkoliv je GRU někdy srovnávána s Obrannou výzvědnou službou Spojených států (Defense Intelligence Agency), její aktivity jsou shodné s aktivitami téměř všech amerických vojenských výzvědných služeb. GRU získává zpravodajské informace prostřednictvím HUMINT (vojenských atašé a agentů v zahraničí). Také spravuje významnou síť (SIGINT) a řídí také síť zpravodajských satelitů (IMINT).“
Podle přeběhlíka na Západ, důstojníka GRU Stanislava Luněva jsou Spojené státy pokryty ruskou zpravodajskou službou, jejímž prostřednictvím GRU sbírá informace o amerických vůdcích. Tyto informace by v případě války byly využity ruskými speciálními jednotkami k cílené likvidaci těchto vůdců. Luněv dále tvrdí, že GRU se podílí i na výcviku teroristů, a to v celosvětovém měřítku. Pro GRU údajně pracoval i Šamil Basajev.[7][8][9]
Roku 2002 napsal Bill Powell Velezradu, popis zkušeností bývalého plukovníka GRU Vjačeslava Baranova. Baranov byl naverbován CIA, ale následně byl zrazen ruským agentem umístěným buď v FBI nebo v CIA a strávil pět let ve vězení. Totožnost tohoto agenta je dodnes nejasná, přestože se spekuluje o Robertu Hanssenovi.
Podezření ze zapojení do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích
Dne 17. dubna 2021 zveřejnil premiér Andrej Babiš informaci, že podle českých bezpečnostních složek existuje důvodné podezření, že příslušníci GRU byli zapojeni do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v říjnu a prosinci 2014. Z Česka proto bylo vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády. NCOZ v této souvislosti pátrá po dvou mužích s ruskými pasy. Podle fotografií i jmen z pasů jde o stejné muže, kteří jsou podezřelí z otravy bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury v roce 2018.[10]
Organizace a členění
V čele GRU stojí náčelník. Organizačně GRU od počátku spadala pod generální štáb Rudé, resp. Sovětské armády, ve druhé polovině 30. let přímo podléhala lidovému komisaři (tj. ministru) obrany, v letech 1942–1945 byla rozdělena na Hlavní správu rozvědky lidového komisariátu obrany a Správu vojskové rozvědky generálního štábu. V letech 1947–1948 byla součástí Výboru informací.
Kontrarozvědku čili zpravodajskou obranu Rudé armády dle zavedeného modelu vykonávala vojenská kontrarozvědka, součást Hlavní správy KGB.[11]
Organizační struktura ve 20.–30. letech 20. století
GRU se dělilo na šest oddělení:
- Agentura – nasazování agentů v zahraničí
- Operativní rozvědka – špionáž
- Sekce I. Západní Evropa
- Sekce II. Blízký východ
- Sekce III. Amerika, Dálný východ, Indie
- Sekce IV. Zásobování technickým materiálem pro zpravodajskou činnost
- Sekce V. Teroristická činnost
- Sekce VI. Dezinformace
- Informační oddělení – analýza a vyhodnocování informací
- Školení agentů
- Zahraniční styky – vojenští atašé
- Zpravodajská komunikace – radiorozvědka
Organizační struktura k roku 2000
Operativní správy:
- 1. správa Evropa
- 2. správa Spojené království, Severní a Jižní Amerika, Nový Zéland, Austrálie
- 3. správa Asie
- 4. správa Afrika
- 5. správa Operativní rozvědka
- 6. správa Radiotechnická rozvědka
- 7. správa NATO
- 8. správa Jednotlivé země
- 9. správa Zbrojní technika
- 10. správa Vojenské hospodářství
- 11. správa Vojenské doktríny, výzbroj
Ostatní správy, oddělení a svazy:
- Správa kosmické rozvědky
- Kádrová správa
- Operativně technická správa
- Administrativně technická správa
- Správa zahraničních vztahů
- Politická správa
- Finanční správa
- Archivní oddělení
- Informační služba
- Oddělení zpracování informací
- Dešifrovací služba
- Vojenskopolitická akademie
- 16. brigáda Specnaz v Rjazani
- 22. brigáda Specnaz v Moskvě
Náčelníci GRU
Sovětský svaz
- Semjon Aralov (1918 – červen 1919)
- Sergej Gusev (červen – prosinec 1919)
- Vladimir Aussem (únor – červen 1920)
- Jan Lencman (1920–1921)
- Georgij Pjatakov (leden–únor 1921)
- Arvid Zejbot (1921–1924)
- Jan Berzin (1924–1935)
- Semjon Urickij (1935–1937)
- Semjon Gendin (1937–1938)
- Alexander Orlov (1938–1939)
- Ivan Proskurov (1939–1940)
- Filipp Golikov (1940–1941)
- Alexej Panfilov (1941–1942)
- Ivan Iljičev (1942–1945)
- Fjodor Kuzněcov (1945–1947)
- Nikolaj Trusov (1947–1949)
- Matvěj Zacharov (1949–1952)
- Michail Šalin (1952–1956)
- Sergej Štěmenko (1956–1957)
- Michail Šalin (1957–1958)
- Ivan Serov (1958–1963)
- Pjotr Ivašutin (1963–1986)
- Vladlen Michajlov (1986–1991)
Ruská federace
- Jevgenij Timochin (1991–1992)
- Fjodor Ladygin (1992–1997)
- Valentin Korabelnikov (1997–2009)
- Alexandr Šljachturov (2009–2011)
- Igor Sergun (2011–2016)
- Igor Korobov (2016–2018)
- Igor Kostjukov (od 2018)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku GRU (G.U.) na anglické Wikipedii.
- ↑ Министерство обороны Российской Федерации. Главное управление Генерального штаба Вооруженных Сил Российской Федерации . Министерство обороны Российской Федерации . Dostupné online. (rusky)
- ↑ ROEWER, Helmut; SCHÄFER, Stefan; UHL, Matthias. Encyklopedie tajných služeb ve 20. století. Praha: Euromedia Group, 2006. ISBN 80-242-1607-8. S. 153.
- ↑ MACKINNON, Amy. Foreign Policy . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CNN, Analysis by Nathan Hodge. Russia's GRU: Spy agency known for brazenness back in the headlines. CNN . . Dostupné online.
- ↑ The Jamestown Foundation. web.archive.org . 2006-11-25 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-11-25.
- ↑ ANDREW, Christopher. Neznámé špionážní operace KGB - Mitrochinův archiv. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0923-X. S. 163.
- ↑ prima-news.ru . . Dostupné v archivu pořízeném dne 14-01-2009.
- ↑ www.jamestown.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 16-10-2006.
- ↑ http://www.rferl.org/featuresarticle/2005/03/533b2aa8-dfbd-4837-9dfe-ec64e3206aa6.html
- ↑ ČTK. Praha nejspíš uzavře své velvyslanectví v Moskvě. Jsme v podobné situaci jako Británie během kauzy Skripal, tvrdí Hamáček. iHNed.cz online. 2021-4-17. Dostupné online.
- ↑ ANDREW, Christopher. Neznámé špionážní operace KGB - Mitrochinův archiv. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0923-X. S. 563.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- ANDREW, Christpher. KGB: důvěrná zpráva o zahraničních operacích od Lenina do Gorbačova. Praha: East Art Agency Publishers, 1994. ISBN 80-900049-8-9.
- ANDREW, Christopher. Neznámé špionážní operace KGB - Mitrochinův archiv. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0923-X.
- ROEWER, Helmut; SCHÄFER, Stefan; UHL, Matthias. Encyklopedie tajných služeb ve 20. století. Praha: Euromedia Group, 2006. ISBN 80-242-1607-8.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu GRU na Wikimedia Commons
- (anglicky) Historie vojenské výzvědné služby Archivováno 25. 7. 2015 na Wayback Machine. na Agentura.ru
- (anglicky) V. Suvorov - Inside Soviet Military Intelligence na militera.ru
- (anglicky) GRU na Globalsecurity.org
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Eurovision Song Contest
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Štěpán I. (papež)
Švédsko
Švýcarsko
11. květen
12. květen
1364
1664
1924
1944
1983 v hudbě
2014
23. duben
24. duben
25. duben
254
29. duben
3. květen
7. květen
8. květen
Alexander Reichenberg
Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin
Americký dolar
Anděl (cena)
AstraZeneca
Bernard Hill
Bluegrass
César Luis Menotti
Chris Cannon
Colorado (album, Kabát)
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Demo (hudba)
Dlouhý pochod (raketa)
Dole v dole
Druhá světová válka
Encyklopedie
Eska Cheb
Eurovision Song Contest
Eurovision Song Contest 2024
FGM-148 Javelin
Finsko
Frank Stella
Giovanna Marini
GRU
Helena Langšádlová
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
HMS P311
Humza Yousaf
Izrael
Jagellonská univerzita
James Harris Simons
Jiří Bušek
Joe Biden
Josef Vojtek
Kabát (hudební skupina)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauza Vrbětice
Kazimír III. Veliký
Koncentrační tábor Lety
Kosmodrom Wen-čchang
Krakov
Krymská operace
Lety (okres Písek)
LGBT práva v Česku#Tranazice
Luhanská lidová republika
Luhanská oblast
Má jí motorovou
Měsíc
Mšička révokaz
Milan Špalek
Miroslav Imrich
Mistrovství světa v ledním hokeji 2024
Molière
Muzeum romské kultury
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní centrála proti organizovanému zločinu
Nadace Wikimedia
Nemo Mettler
Občanský zákoník (Česko, 2012)
Odvrácená strana Měsíce
Ota Váňa
Písek (město)
Palachův pylon
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách
Pancéřování
Papež
Polské království
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Prezident Spojených států amerických
Protitanková řízená střela
Radek Hurčík
Rock
Roger Corman
Rolled Homogeneous Armour
Rozhlas a televize Slovenska
Rudá armáda
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Seznam ministrů pro vědu a výzkum České republiky
Seznam prvních ministrů Skotska
Simona Postlerová
Skotská národní strana
Skotsko
Slovensko
Soubor:CasimirtheGreat.jpg
Soubor:FGM-148 Javelin - ID 061024-A-0497K-004.JPEG
Soubor:Kabát – Dejme dětem šanci 2019 05.jpg
Soubor:Palachuv pylon.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Sterilizace (antikoncepce)
Třída T (1936)
Tartuffe
Tchaj-wan
Teplice
Thrash metal
Tomáš Krulich
Transgender
Transsexualita#Přeměna
Ukrajina
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Válka na Donbase
Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích
Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19
Veřejnoprávní médium
Versailles (zámek)
Vláda Petra Fialy
Vypich
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Základní vojenská služba
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk