Gravimeteor byl patentovaný mechanický přístroj se záznamovým zařízením modelujícím vzájemné pohyby Země, Slunce a Měsíce, jejich vliv na magnetické pole Země a stav atmosféry. Svému vynálezci, technikovi a amatérskému meteorologovi Františku Šrollovi (1920–1977), sloužil v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století ve Smržovce k předpovídání vývoje počasí.

Využití

Autor gravimeteoru své prognózy počasí vydával formou kartiček, kalendářů, pohlednic prodávaných v místní trafice, vyvěšoval je ve smržovském meteorologickém sloupu zvaném „počasíčko“. V roce 1968 po nějakou dobu tyto předpovědi vycházely v deníku Svobodné slovo zásluhou libereckého redaktora Ladislava Tůmy. Přestože o jeho místní předpovědi počasí byl zejména u obyvatel Smržovky velký zájem,^[1] tak jeho prognózy pro různé části světa na několik let dopředu nemohou být chápány jako věrohodné.

Princip

Princip Šrollova vlastnoručně vytvořeného gravimeteoru byl založen na autorově teorii působení gravitačních sil Slunce a Měsíce na Zemi, jejich vlivu na změny v magnetické poli Země a na vývoj počasí. Jeho teoretické představy a závěry nebyly odbornou veřejností přijímány jednoznačně kladně.^[2] Vysvětlení jeho teorie a popis mechanického modelu gravimeteoru přináší záznam v kronice města Smržovky, jak ho cituje místní časopis:^[3]

„Podstatu měřícího přístroje tvoří dva kotouče, představující dráhy oběhu Měsíce a Slunce. Navzájem je spojuje jednoduchý mechanismus. Podle hvězdářských údajů si František Šroll zjistí vzájemné postavení Měsíce, Slunce a Země v určitou dobu. Nastaví kotouče do příslušné polohy, otočí klikou, a na odvíjeném pásu papíru vzniká složitý graf. Říká, jaký vliv budou mít Slunce a Měsíc v tomto období na magnetické pole Země, na elektricky vodivé vrstvy v zemské kůře i v ovzduší, jaké tepelné a pohybové změny vyvolají v masách vzduchu a jak se tyto změny projeví ve tvorbě počasí. Za tři hodiny dostane obraz příštích šesti měsíců. Graf vyhodnotí a získá přehled o budoucím pohybu meteorologických front. Udělal již tisíce pokusů. Získané grafy porovnává s povětrnostní mapou každého dne z celého desetiletí. Dělá si vlastní mapy, popsal stohy milimetrového papíru, narýsoval na nich kilometry čar. Po devatenácti letech konstrukčních úprav svého přístroje a srovnávacího učení přihlásil svůj přístroj k patentování a myšlenku jako objev.“

Na „Zařízení pro modelování vzájemného působení Měsíce a Slunce, zejména ve vztahu k magnetické ose Země“ byl v roce 1966 udělen patent č. 120369.^[4] Z patentové dokumentace ^[5] je vidět, že vynálezcova představa o dalším využití mechanického modelu gravimeteoru:

„Grafický záznam provedený modelováním vzájemného působení Měsíce a Slunce, za jména ve vztahu k magnetické ose Země, představuje slapové - účinky těles Slunce a Měsíce v magnetickém poli Země a tím vyjadřuje určité pochody jevů v atmosféře a v oblasti zemské kůry. Hodnota grafu je vyjádřena hladinou křivky „C“ a „F“. Křivka „C“ udává spíše cyklonální ráz počasí a křivka „F“ pohyb frontálních systémů. Tyto pohybové změny působí i v zemské kůře a jejich projev se uplatňuje v horotvorných pochodech a změnách. Toto zařízení umožňuje odhalovat zákonitosti o tvorbě pevnin a moří a zároveň studovat a vyvozovat závěry o tektonické a vulkanické činností Země. Dále umožňuje provádět výpočty minulého a budoucího vývoje povrchu Země. Se všemi těmito procesy souvisí i biologické změny na zeměkouli, které lze v této souvislosti studovat.“

Hypotéza o souběhu předpovídání meteorologických a tektonických jevů a počasí je dnes považována za neplatnou,^[6] spíš je připouštěna možnost vlivu srážek na vznik specifického typy seismické aktivity, sesuvů půdy.^[7]

Odkazy

Reference